Městys Zdislavice

Městys Zdislavice

Městys Zdislavice leží v okrese Benešov. Má 530 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 677 ha.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Benešov

Obecní úřad

IČ: 00233072

Adresa:

Zdislavice č.p. 6
25764 Zdislavice

Kontakty

E-mail:

zdislavice[zavináč]zdislavice.cz

Telefon:

317 851 321

Fax:

317 851 357

Zeměpisná poloha: 49° 41' 10" N, 14° 58' 38" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Městys Zdislavice se nachází jihovýchodně od Města Vlašim pod Javornickou Hůrou, na mírném svahu, který je rozdělen malým údolím. To vytvořilo příznivé podmínky pro založení tvrze, které se odhaduje na počátek 9. století. Začalo osidlování zdejšího kraje a tvrz sloužila k přenocování cestujících a k transportu soli ze Salzburku do Prahy. Vedle tvrze byla tzv. Solná cesta. Na severní straně tvrze byl vybudován sloup (stéla), jehož okolí používali majitelé tvrze jako svoje pohřebiště. Později tento sloup sloužil k náboženským obřadům. Na vrcholu sloupu byl dvouramenný kříž a na přední straně sloupu byl vymalován obraz sv. apoštolů Petra a Pavla. U tohoto sloupu byl postaven kamenný oltář a v pozdější době byla u sloupu postavena zeď a u ní přístřešek, který sloužil k tomu, aby na celebrujícího faráře a ministranty nepršelo. Podle zápisu děkana vlašimského Gregora z roku 1677 dal zeď a přístřešek pravděpodobně postavit majitel tvrze, který se jmenoval Templář. Jméno stavitele sloupu se však nedochovalo. Tvrz zanikla koncem 14. století. Vznik kostela je pravděpodobně odhadován na začátek 10. století a vztahuje se k vyhnání všech žáků Cyrila a Metoděje, kteří museli opustit Velkou Moravu a uchýlit se do západních států. Důkazem této skutečnosti je, že se i v současnosti používá cyrilometodějského, tzv. dvojitého kříže. Původní kostel byl zasvěcen stejně jako současný kostel sv. Petru a Pavlu. Tento kostel sloužil jako farní až do odchodu posledního kališnického faráře, který odešel ze Zdislavic roku 1624. Sloup i nadále sloužil jako poutní místo, ke kterému v den výročí Petra a Pavla přicházela procesí z Trhového Štěpánova i z Vlašimi, kde v novém kostele byla nejprve dopoledne konána bohoslužba a odpoledne putovalo procesí k sloupu. Tento sloup byl nařízením císaře Josefa II. odstraněn. První zápisy o osadě Zdislavice jsou z roku 1352, v nichž se dochovalo i jméno jeho zakladatele Zdislava. Jeho potomkové přijali dle sídla svého příjmí "ze Zdislavic". Takto je uváděn, dle starých zápisů, vznik jména Obce Zdislavice. Na tvrzi seděli Beneš a Heřman, bratři erbu Divoké svině (1355-1362) jako patronové zdejšího toho času již farního chrámu, k němuž po smrti faráře Vlčka, kněze Ruperta za faráře zvolili, týž byl 4. června t.r. potvrzen a farářem borovnickým v duchovní správu uveden. Totéž právo provozoval vladyka Heřman ze Zdislavic ještě roku 1363. Rod jeho však záhy vyhynul a již na začátku 15. století příslušely Zdislavice s podacím kostelem vrchnosti Vlašimské, neboť roku 1418 volil nového faráře osadě zdejší Jan z Chotěmic a na Vlašimi, farář Štěpánovský byl mu úvodcem. S panstvím Vlašimským zůstaly Zdislavice spojeny až do roku 1547. Toho roku od Buriana a Ferdinanda Trčkův z Lípy, jménem také nedospělých bratří Jaroslava, Zdeňka a Mikuláše odkoupil od panství Vlašimského Obec Zdislavice s podacím kostelem rytíž Petr z Újezda, který si vystavil ve Zdislavicích nové sídlo na němž seděl několik let. Po něm dostal se statek Zdislavický koupí k panství Kácovskému, jehož držitelem byl tehdy rytíř Václav Čejka z Olbramovic, který obec na městys vyzdvihl, přiřkl erb a pro poddané sedmero ročních trhů na vlnu, krámské zboží a dobytek hovězí i koňský vyjednal. Karel starší Čejka z Olbramovic a na Kácově, nástupce po Václavovi, který se účastnil stavovského povstání roku 1618-1620, za pokutu toho bylo mu jeho panství Kácovské v plen vzato a dne 4. června 1623 Janovi Verdovi z Verdenberka a od toho roku 1626 Janovi Oktavianu Vchyňskému ze Vchynic a z Tetova na Chlumci a Zásmucích postoupeno. Roku 1627 v sobotu po sv. Markétě Jan Oktavian ze Vchynic a z Tetova prodal panu Fridrichovi z Talmberka na Vlašimi díl od statku svého Kácovského, totiž: městečko Zdislavice se dvorem poplužním, Rataje ovesné, Chlum, Javorník Sedmipansko a Řimovice za 22 500 kop grošů míšenských. Od té doby zůstaly Zdislavice s panstvím Vlašimským spojeny. Roku 1624 opustil poslední kališnický farář následkem císařského mandátu Zdislavice a roku 1627 bylo nařízeno osadníkům, aby se do lůna církve katolické vrátili nebo vlast svou opustili. I nastaly ten čas mnohé úzkosti, tak že mnozí hospodáři své grunty opouštěli a z vlasti se vystěhovali. Opuštěné grunty vrchnost k panskému dvoru připojila. Zdislavice byly od roku 1624 do ruku 1684 spravovány faráři vlašimskými a pozemky k záduší obráceny. Od roku 1684 byly Zdislavice dány pod správu farářů Kondrackých až do roku 1787, kdy byl kostel Zdislavický opět vlastním farářem opatřen. Roku 1795 byl rozprodán zdejší panský dvůr mezi osadníky. Soukromé hospodaření trvalo 163 let.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz