Město Vroutek

Město Vroutek

Vroutek (něm. Rudig) je město v okrese Louny, kraj Ústecký.

Kraj:Ústecký
Okres:Okres Louny

Městský úřad

IČ: 00265705
DIČ: CZ00265705

Adresa:

náměstí Míru 166
43982 Vroutek

Kontakty

E-mail:

podatelna[zavináč]vroutek.net

Telefon:

415 218 009

Zeměpisná poloha: 50° 10' 51" N, 13° 22' 54" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

První zmínka o Vroutku pochází z r. 1227, kdy ho vlastník Mostu, Kojata Hrabišic, daroval klášteru v Praze na Zderaze. Ve 14. stol. se Vroutek stal majetkem benediktinského kláštera v Postoloprtech. V té době byl pravděpodobně povýšen na poddanské město-naznačuje to postava preláta v městském znaku. Za husitských válek se Vroutku zmocnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Dne 9.prosince 1437 umírá cisař Zikmund. V tomto roce svým příznivcům a i Jakoubkovi připisuje některá léna a chce, aby se českým králem stal jeho syn Albrecht. V rozpolcených Čechách však jiná strana chce za českého krále polského Kazimíra či českého pána (později Jiří z Poděbrad). V Čechách jsou různé skupiny vojsk, dochází k menším půtkám. A tak se dne 23.září 1438 v bitvě u Želenic (mezi Mostem a Bílinou) střetla na jedné straně vojsko Jakoubka z Vřesovic a míšenského knížete Fridricha a na druhé straně vojsko Žateckých a Lounských husitů, 500 členná družina některých českých pánů a 300 polských jízdních . Vítězem bitvy byl Jakoubek, když protivník měl 600 zabitých a 500 zajatých (tito se museli draze vykoupit). Na základě této porážky se Žatečtí (když se zmátořili) Jakoubkovi mstili a výsledkem také bylo obsazení Vroutku v roce 1441 a vypálení zdejší tvrze. Před třicetiletou válkou vlastnily vroutecké zboží rodiny Vejtmilků, Údrčských, Lobkoviců, Vchynských a Hrobčických. Roku 1630 získal Vroutek Heřman Černín a připojil ho k petrohradskému panství. Vroutek postihly krátce po sobě dvě katastrofy: při požáru r.1599 lehla popelem velká část městečka, r.1645 vydrancovali Vroutek Švédové. Ještě o deset let později byla většina domů pustá. Po čase městečko osídlilo nové, převážně německé obyvatelstvo. V pol. 18. stol. byl ve Vroutku pivovar, 2 mlýny a škola. Za první republiky se vroutecký lesní revír rozkládal na 270 ha. Nejvíce obyvatel měl Vroutek r. 1930: 2148. Při posledním sčítání r. 1991 zde bylo hlášeno 1624 osob (bez okolních obcí). Západně od průjezdní silnice se nachází románský jednolodní tribunový kostel sv. Jakuba Většího z 20.let 13. stol., upravený a zaklenutý koncem 16. stol. V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Objekt, zdobený obloučkovým vlysem, patří k historicky nejhodnotnějším stavbám regionu. Ve stredověku tvořil spolu s tvrzí, archeologicky doloženou proti věži, opevněný komplex. Před nedávnem byl kostel restaurován. Nedaleko přes silnici je jednolodní barokní kostel sv. Jana Křtitele s věžičkou nad presbytrářem, postavený r. 1726. Na návsi stojí barokní sousoší z r. 1714 s dominantní sochou Piety na vrcholu štíhlého sloupu. V rozích hranolovitého podstavce jsou na soklech umístěny sochy sv. Fabiána, Šebestiána, Rocha a Rozálie. U silnice směrem na Kryry je na masivním kamenném sloupu sousoší sv. Anny Samotřetí, spojené zády s Madonou. Pískovcové sousoší pochází z roku 1755. V obci se zachovala celá řada hodnotných obytných i hospodářských staveb z 18. a poč. 19. století - domy na náměstí a objekty podél ulice směrem na Kryry.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz