Město Verneřice

Město Verneřice (německy Wernstadt) se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji.

Kraj:Ústecký
Okres:Okres Děčín

Městský úřad

IČ: 00261742
DIČ: CZ00261742

Adresa:

Mírové náměstí 138
40725 Verneřice

Kontakty

E-mail:

vernerice[zavináč]vernerice.cz

Telefon:

412 559 052

Fax:

412 559 416

Zeměpisná poloha: 50° 39' 36" N, 14° 18' 25" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Bývalé městečko, dnes město, rozkládající se při Bobřím potoku, 8 km jižně od Benešova nad Ploučnicí, nejjižnější obec děčínského okresu. Obec je vysoko položená (493 m n.m.). Verneřice vznikly jako lesní lánová ves patrně ve 2. polovině 13. století. Jejich původní majetková příslušnost je ovšem nejasná, zřejmě náležely k panství šarfenštejnskému či děčínskému, ve druhé polovině 14. století ves náležela ke šlechtickému majetku s centrem v Drahobuzi. Velká trhová ves s farním kostelem sv. Anny je doložená písemně od r. 1384, od r. 1497 jako městečko. V roce 1522 udělil císař Maxmilián II. Verneřicím městský znak a pečeť, Verneřice se stávají městem. Nejvýznamnějším urbanistickým celkem je Mírové náměstí s částečně dochovalou empírovou zástavbou, dnes značně poškozenou. U řady historických domů na náměstí bývalo podloubí, v průběhu 20. století však zanikla. (Jediné podloubí na náměstí se zachovalo pro změnu bez domu, ke kterému patřilo.) Na faře prý býval Škrétův obraz sv. Rodiny. Mezi domy č. 139 a 140 stával žlab, ve kterém se podle pověsti skrýval v r. 1639 před pronásledujícími Švédy vévoda František Vojtěch Sasko-Lauenburský. Severovýchodně od města se nachází nízký kopec Boží vrch, na kterém stával poutní kostelík. Zástavba včetně poutního místa zanikla v 2. pol. 20. stol. Rozvoj města souvisel s rozvojem cechovních řemesel a později domácího průmyslu (textil, obuvnictví). Byla zde založena první bavlněná přádelna v Čechách v r. 1707. Roku 1770 tu proslulý podnikatel J. J. Leitenberger založil jednu z prvních manufaktur na potiskování kartounových tkanin v r. 1797 pak přádelnu. Na přelomu 18. a 19. století byl právě sem dovezen první parní stroj a Verneřice tak na nějaký čas stanuly na špici technického vývoje v zemi. V 19. stol. zde již bylo několik přádelen a strojírna. V okolí byla provozována těžba hnědého uhlí v drobných nalezištích s nízkou kvalitou uhlí. Systematickému vyhledávání uhlí často předcházely jeho náhodné nálezy při stavbách domů, hloubení studní a podobně. Uhlí se dobývalo na celém Benešovsku. J eště r. 1857 bylo v provozu 12 malých dolů u blízké Příbrami. Začátkem 20. století nastává úpadek průmyslu a do popředí se dostává zemědělství. V letech 1889 – 1890 byla postavena trať Velké Březno – Verneřice s odbočkou Lovečkovice – Úštěk jako soukromá místní dráha. Provoz na hlavní trase do Verneřic byl zahájen dne 18. 8.1890 k příležitosti 60. narozenin císaře Františka Josefa I. Trať byla stavěna velmi úsporně, její těleso kopíruje terén, nenachází se na ní velké mostní stavby nebo tunely, místy dosahoval značných spádů (40 promile) – stanice Velké Březno leží v nadmořské výšce 149 m, nejvyšší bod trati u zastávky Mukařov pak ve výšce 576 m. Dráha však měla hlavní příjem z dopravy nákladů, kterou obsluhovala zejména verneřickou průmyslovou oblast. Postupem doby však vzrůstal význam dopravy rekreační. Po roce 1945 je celá spádová oblast postižena odsunem původního německého obyvatelstva s likvidací místního průmyslu. Provoz železnice se stal nerentabilní a byl definitivně ukončen 27. května 1978. Pozůstatkem jsou dnes už jen terénní úpravy, kolejiště a část budov zanikla.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz