Město Velký Šenov

Velký Šenov (něm. Groß-Schönau in Böhmen) se nachází v nejsevernější části České republiky, v západní části Šluknovského výběžku, mezi Šluknovem a Mikulášovicemi, v údolí Vilémovského potoka.

Kraj:Ústecký
Okres:Okres Děčín

Městský úřad

IČ: 00261734
DIČ: CZ00261734

Adresa:

Mírové nám. 342
40778 Velký Šenov

Kontakty

E-mail:

mesto[zavináč]velkysenov.cz

Telefon:

412 391 450

Fax:

412 391 451

Zeměpisná poloha: 50° 59' 44" N, 14° 22' 59" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

O Velkém Šenově, jako manském sídle s povinnostmi k berkovskému hradu Honštejnu , se dovídáme poprvé z písemné zprávy pocházející z roku 1404. V tomto roce zde byl manem jistý Dobruš či Dobříš z Horní Lužice.Odtud pocházel i další držitel Šenova, Althannos z Gusk (po r.1427). Sídlem honštejnských manů v Šenově byla pravděpodobně tvrz stojící na místě domu čp.133. Tvrz obepínaly dva hradební příkopy a patřila k ní popluží s dvorem. Při svém tažení do Lužice husité tvrz v roce 1430 zničili. Obnovena již nikdy nebyla.Zbytků zdiva bylo později využito ke stavbě zámku v Lipové. Za vlády Jiříka z Poděbrad patřilo Šenovské panství panu Albrechtu Berkovi, kterému pro rozpory s králem bylo panství v roce 1464 odejmuto a předáno pod správu Krištofa z Vartenberka . O několik let později se stalo toto panství majetkem saských vévodů Arnošta a Albrechta, ale za deset let se opět vrátilo k české korunní zemi jako součást Šluknovsko – tolštejnského a později Lipovského panství Šlejniců. V roce 1680 došlo na tomto panství k povstání šenovských robotníků a zemědělců proti vrchnosti, ale to bylo nakonec potlačeno a povstalci byli odsouzeni. Kromě zemědělství, bylo v Šenově hlavním zdrojem obživy tkalcovství a plátenictví. To dalo ,na začátku minulého století, vzniknout stuhařskému průmyslu.V roce 1827 zahájila v Šenově provoz knoflíkárna, která se o několik let později rozšířila o další dva závody na nitěné knoflíky.V roce 1886, poprvé v tehdejší rakouské říši, se zde začaly vyrábět kostěné knoflíky , jejichž výroba byla později převedena do Lipové. Ve stuhařství a knoflíkářství bylo jenom v Šenově zaměstnáno 1200 dělníků.Vznikly tu také tři podniky vyrábějící gumo- textilní zboží, tři podniky na výrobu umělých květin, závod na výrobu drobného kovového zboží. V roce 1871 rozjela svůj provoz litografická tiskárna a knihtiskárna a o šest let později tovární výroba niklovaného plechu, první v Čechách. Rozmach průmyslu byl velmi ovlivněn výstavbou silniční sítě, ale hlavně železnicí v roce 1884. Poštovní úřad tu existoval již od roku 1862, telegraf od roku 1897 a o dva roky později zazářily v Šenově elektrické žárovky. Začátkem dvacátého století žilo v Šenově přes čtyři tisíce obyvatel. 4.října 1907 byl Šenov povýšen na město a 3.června 1914 mu bylo propůjčeno právo užívat městský znak. Jeho stále rostoucí význam byl vyjádřen změnou názvu ,,Velký Šenov“.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz