Obec Velký Bor

Obec Velký Bor

Obec Velký Bor se nachází v okrese Klatovy, kraj Plzeňský.

Kraj:Plzeňský
Okres:Okres Klatovy

Obecní úřad

IČ: 00256269

Adresa:

Velký Bor č.p. 71
34101 Velký Bor

Kontakty

E-mail:

ouvbor[zavináč]horazdovice.cz

Telefon:

376 514 378

Fax:

376 514 271

Zeměpisná poloha: 49° 21' 52" N, 13° 42' 20" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Velký Bor u Horažďovic vznikl ve 12. nebo 13. století. Údaje o založení zatím nejsou přesně známy. Byl to královský hrad, v podhradí bylo městečko s kostelem a duchovní správou na faře č.1 podřízenou prácheňskému děkanátu. Poprvé je v historických pramenech zmiňován Velký Bor, když jej král Václav II. daroval r.1283 Dětřichu Špacmanovi 1. Později jej král Václav II. vyměnil r.1304 s Půtou z Potštejna (u Vamberka), domažlickým purkrabím, za polovinu hradu Litic (u Žamberka). Poslední bezdětní dědicové odevzdali hrad a město Bor s Drahoňovicemi (v Turnovském okrese), Dobroticemi a 11 vesnicemi za Sušicí r.1336 klášteru Zderazskému2. Zderazský klášter patřil křižovníkům, proto se říkalo Bor Křižovnický na rozdíl od Boru Panského neboli Malého. Křižovníci spravovali panství prostřednictvím purkrabího. Uvádí se, že před r.1401 opanoval Velký Bor Dobeš z Boru, ale byl odtud králem Václavem IV. vypuzen – známé je tažení husitů z Nepomuka,kde koncem dubna 1420 pobořili klášter,směrem k hradu Rábí. Husité Rábí dobyli v krátkém čase a zmocnili se jeho bohatství. V té době údajně Žižka také obléhal „Bor Panských za Horaždějovici“ (dnešní Malý Bor). Sotva jej dobyl a vypálil jeho tvrz, přitáhlo 12. října 1420 proti husitům vojsko „s velkým množstvím lidu s Němci mnohými“. Husité se opevnili u kostelíka, ubránili se přesile a nakonec vojsko rozprášili. – R.1420 zastavil král Zikmund Janovi a Vilémovi z Risenberka mj. i panství Velký Bor jako náhradu za škody, které jim Žižka způsobil dobytím hradu Rábí. Hrad Velký Bor již pak není zmiňován, zřejmě byl husity značně poškozen. Později již nebyl obnoven. – Za krále Jiřího z Poděbrad se Velký Bor dostal Břeňkovi z Rábí. Po něm jej zdědil syn Jan s matkou Annou a sestrou Eliškou. Eliška oba přežila. Po její smrti zdědili Velký Bor její strýcové a připojili jej asi r. 1519 k panství Horažďovickému. Za třicetileté války byl Velký Bor zpustošen, hrad úplně zašel, zanikla i fara a farnost byla připojena k Boru Malému. Teprve r.1682 se počalo ve Velkém Boru poněkud spořádaněji hospodařit, a to na 2 chalupách (u Ševerů a Kunclů) a 29 gruntech (u Šrámků, Mazalů, Němců, Kolářů, Steiskalů, Špičků, Červených, Kňoupů, Slavíků, Turků, Járů, Klimsů, Krechů, Studničků, Zábranských, Štěchů, Kalíšů, Krnků, Voráčů, Ševců, Mouralů, Vačkovských, Talůžků, Bumbičků, Chalupných, Hlaváčů, Lišků, Drhličků a Drhů) – dle grunt. knihy Horažďovického panství. – R.1727 měl Velký Bor 29 gruntů a 3 chalupy. Na bojiště 1.světové války bylo z obce povoláno celkem 128 vojáků, 30 se jich domů nevrátilo … . 11.srpna 1925 zasáhla obec a okolí ničivá povodeň, voda strhla hráze všech rybníků v okolí kromě Podkosteláku a všechny silniční mosty byly zničeny. K jejich obnovení byla povolána armáda. 20.listopadu 1925 se v obci počalo svítit elektrikou. Od listopadu 1925 zajišťovalo místní „Vodní družstvo“ regulace potoků a meliorace luk a polí za mnoha finančních potíží. Počátkem r.1929 uhodily mimořádně silné mrazy, až kolem -30°C, které způsobily v přírodě i na majetku velké škody. 21.července 1929 byl na návsi slavnostně odhalen pomník T.G.Masaryka a obětem 1.světové války. 1.září 1934 přidělilo zastupitelstvo obce louku pod hrází rybníka Podkosteláku místnímu fotbalovému kroužku ke zřízení hřiště. Během 2.světové války zahynuli v koncentračních táborech dva místní učitelé Václav Laně a Miloš Pastejřík; 20 mladých bylo nasazeno na práci v německé říši. V nebezpečných posledních dnech 2.světové války rozvážně vedl obec tehdejší předseda národního výboru František Chaluš, odborný učitel. Obcí projížděly kolony německých vojáků a uprchlíků, 6.května 1945 dorazili Američané, na polích na Bílé vodě zřídili zajatecký tábor. Zemědělské družstvo (JZD) v obci se z počátečních vážných personálních a hospodářských potíží postupně upevňovalo a od 70. let bylo prospěšné nejen pro své členy, ale i pro obecní potřeby. Významnější představitelé zemědělského družstva z období 1952 – 1995: Václav Šmrha z č.11, Václav Smítka z č.66, Josef Podlešák z Jeteno- vic č.25 – dlouholetý předseda družstva (1961 – 1990), Ing. Václav Šmrha z č.11, Ing. Miloslav Kolář z č.16. V létech 1970 – 1977 byl díky mimořádným schopnostem tehdejšího duchovního správce místní farnosti P.ThDr.Karla Flossmanna, státní podpoře a úsilí občanů z Velkého Boru i přifařených obcí důkladně opraven místní kostel sv.Jana Křtitele (krov a krytina střechy, vnější a vnitřní omítky včetně věže, nová dlažba, uspořádání interiéru s důrazem na gotický původ kostela, nové varhany, rekonstrukce elektroinstalace,instalace teplovodního topení – systém vysušování zdiva po vnitřním obvodu stavby). V obci se postupně péčí předsedů místního národního výboru zejména Václava Kaplánka z č.101, Karla Koláře z č.38 a Václava Drhy z č.43 s využitím státních prostředků, technické pomoci zem.družstva a práce mnoha občanů–brigádníků zlepšily vnitřní komunikace,kanalizace,úpravy a vybavení školní budovy aj., dále mnohé domy občanů byly svépomocí s využitím státní podpory přestavovány a rozšiřovány v modernějším stylu, byly stavěny nové domky, rovněž zem.družstvo budovalo bytové domy pro své členy a pracovníky. V 70. a 80. létech byl zásluhou předsedů MNV postaven kulturní dům a restaurace, dále prodejna Jednoty. V létech 1984 – 86 zařídila obec za přispění státu a technické pomoci zem.družstva centrální vodovod do všech domů a objektů v obci. Vodní zdroj mimořádně dobré kvality a vydatnosti se našel na louce „Na Hájku“ na severovýchodní části obce při Březovém potoce, kde byla postavena vodárna s přilehlou tlakovou komorou. Byl to významný čin pro potřeby občanů na další generace. Po revoluci r.1989 v posledních létech 20.století pokračovalo zvelebování obce – opravy budov, bytů, obnova komunikací a plynofikace obce – zásluhou starosty obce Miloslava Augustína z č.107.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz