Obec Vejprnice

Obec Vejprnice

Vejprnice je obec s 3 757 obyvateli ležící 8 km západně od Plzně v okresu Plzeň-sever. Vejprnicemi protéká Vejprnický potok.

Kraj:Plzeňský
Okres:Okres Plzeň-sever

Obecní úřad

IČ: 00258474
DIČ: CZ00258474

Adresa:

Mírová 17
33027 Vejprnice

Kontakty

E-mail:

karpisek[zavináč]vejprnice.cz

Telefon:

377 826 202

Fax:

377 826 211

Zeměpisná poloha: 49° 43' 53" N, 13° 16' 53" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Obec s původním názvem Ojprnice vznikla v 2. polovině desátého století. První zmínka se datuje v roce 993 v souvislosti se zakládáním břevnovského kláštera knížetem Boleslavem II., z podnětu pražského biskupa Vojtěcha z rodu Slavníkovců a se souhlasem papeže Jana XV. Roku 1235 bylo privilegium potvrzeno králem Přemyslem Otakarem II. V letech 1235 až 1245 svědčil na několika listinách krajský soudce Sazin, působící na hradě Plzni a píšící se z Vejprnic. Sazin patrně vlastnil díl vsi. Rodovým znakem Sazina z Vejprnic byla polovina koně. Dalším majitelem Vejprnic se stal ve 13. století chotěšovský klášter. Roku 1308 žaloval Bohuslav z Vejprnic Miroslava z Vochova za to, že oblehl vejprnickou tvrz. Tato tvrz v lidovém podání stávala v severozápadní části obce v místě barokního kostela sv. Vojtěcha. První zmínky o tvrzi jsou z roku 1318, kdy je uváděn Bohuslav z Vejprnic. Po celé století se v držení vladyckého statku střídali vejprničtí zemané. Současně s vladyckou částí existoval díl vsi náležící zprvu klášteru, poté pánům ze Švamberka. Na počátku 15. století byly části spojeny a ves jako celek připojena k hradu Bubnu. Tehdy ztratila vejprnická tvrz význam panské rezidence. V 1. polovině 15. století prodělala tvrz období stagnace, jehož důsledkem mohl být dokonce zánik objektu. Vše se obrátilo k dobrému na konci 15. století, kdy bylo ve Vejprnicích panské sídlo obnoveno. Tvrz se v 1. polovině 16. století stala renesančním sídlem začleněným do tělesa hospodářského dvora. Ve 2. čtvrtině 16. století byla ves připojena ke křimickému panství. Sídelním centrem se staly Křimice a vejprnická tvrz opět ztratila své opodstatnění. Renesanční tvrz byla patrně totožná s centrálním objektem pozdější barokní zájezdní hospody. V následujícím období již nebyla tvrz jako panské sídlo využívána. V roce 1352 vlastnil část vsi Ješek Slavibor z Vejprnic. Od 60. let 14. se stává část Vejprnic součástí rozsáhlého majetku Bohuslava ze Švamberka. Po jeho smrti získává tuto část obce jeho syn Ratmír - Racek ze Švamberka. Druhou část Vejprnic vlastnil vladyka Zachar, jak dokládá zápis z berního rejstříku z roku 1379. Na konci 14. století vlastnil část vsi Jaroslav z Plevného Újezda, který jej prodal roku 1407 Petrovi ze Vstiše. Na konci 15. století sloučil obě části Vejprnic Heřman z Jezné a Nečtin a připojil je k panství hradu Bubnu. Od roku 1437 se datuje počátek sporu o hrad Buben a jeho součást obce Vejprnice. Tato pře byla ukončena až v roce 1456, kdy obec vlastnil Jan z Volfštejna, syn bývalého poručníka Viléma z Volfštejna, neboť jej údajně koupil od bývalého poručníka Viléma z Nečtin. Roku 1523 prodali Jan a Vilém z Říčan tvrz Vejprnice, celou ves i s dvory Felixovi Šťastnému z Říčan. V následující době se stala ves součástí křimického panství, které spravovali Točníkové z Křimic. Poté se stali majiteli majiteli Křimic s Vejprnicemi páni z Vrtby. Statky posledního majitele zdědil Jan Karel, kníže z Lobkovic, který je v roce 1870 postoupil svým dětem. Během staletí a historického vývoje byl název obce několikrát přeměnen. Z počátečního názvu Ojprnice se přeměnil na Oprnice v roce 1235. V roce 1352 na Ejprnice, Eprnice a kolem roku 1405 se název vrátil k předchozímu Oprnice. Konečně od 16. století nese obec dnešní název Vejprnice. Dominantou obce je kostel sv.Vojtěcha. Dnes již neexistující gotický kostel je zmiňován již roku 1355, kdy byly odváděny desátky z vejprnické farnosti. Roku 1368 je připomínán první zástavní pán a roku 1377 první farář. Jeho lokalizace je však otázkou. Ve Vejprnicích existoval ještě jeden kostel. Údajně stál v mokřinách a byl dřevěný. Později byl kostel přenesen do míst bývalého ovčína, nynější nové školy v severní části obce. V jeho blízkosti stála fara s myslivnou. Druhý vejprnický kostel prý vyhořel. Přítomnost zmiňovaných kostelů však na tradovaných místech nebyla prokázána. V roce 1722 byla zahájena stavba současného barokního kostela. Byl stavěn F. M. Kaňkou nebo jeho žákem Ignácem |Preé. Základní kámen byl položen 30. dubna 1722. Hrubá stavba pohltila starou část renesančního objektu (snad tvrze), což dokládá vrtbovský znak s letopočtem 1723 umístěný nad vchodem kostela. Kostel sv. Vojtěcha je jednolodní. Loď kostela je založena na obdélném půdorysu, z jehož unie vystupují na severní a jižní straně mělká široká ramena pouze naznačené příčné lodi. Z původní zástavby vsi je dochováno několik zemědělských usedlostí vesměs pozdně klasicistního založení, ležících při silnici na Tlučnou. Před budovou staré školy stojí pomník mistra Jana Husa z roku 1927 od akademického sochaře Vojtěcha Šípa z Plzně. Severovýchodně od vsi v prostoru tzv. Suchého lomu byl vybudován památník několika desítkám obětí heydrichiády z roku 1942. Poblíž obce se v dubnu 1945 zřítil americký bombardér, v jehož troskách zahynulo šest letců. Jejich jména jsou zvěčněna na památníku amerických letců, stojícím od roku 1996 na návsi v Křimicích. Rozvoj obce v 19. a 20. století výrazně ovlivnila blízkost průmyslových center Plzně a Nýřan. Dnes žije ve Vejprnicích 3123 obyvatel.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz