Obec Valašská Bystřice

Obec Valašská Bystřice

Valašská Bystřice je obec v okrese Vsetín Zlínského kraje ležící 8 km jihozápadně od Rožnova pod Radhoštěm uprostřed Vsetínských vrchů, rozlohou jedna z největších obcí v České republice.

Kraj:Zlínský
Okres:Okres Vsetín

Obecní úřad

IČ: 00304352
DIČ: CZ00304352

Adresa:

Valašská Bystřice č.p. 316
75627 Valašská Bystřice

Kontakty

E-mail:

ouvalasskabystrice[zavináč]seznam.cz

Telefon:

571 759 711

Zeměpisná poloha: 49° 24' 56" N, 18° 6' 39" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Historie obce začíná v roce 1651, kdy byly založeny její pozemkové knihy. Území obce patřilo ke krásenskému panství hrabat ze Žerotína. V té době bylo území obce řídce osídleno. Z větší části ho pokrývaly pralesy. Za třicetileté války se na jejím území ukrývali valašští vzbouřenci. Na horských loukách se usadili valašští kolonizátoři. Přesto můžeme tvrdit, že se území dnešní Valašské Bystřice stalo jedním z posledních osídlených v dnešním Valašsku. Je zaznamenáno, že v době založení bylo v obci mimo fojtství patnáct chalup a šest chaloupek.. Obydlí však nebyla vystavěna vedle sebe, ale roztroušena po území daleko od sebe. V roce 1676 dostala jméno po říčce, která protékala krajem, a po prvním fojtu: Randýskova Bystřice. Obec byla postupně zalidňována lesními dělníky, kteří káceli pro vrchnost dřevo a levně pak dostali koupit odlesněné paseky. Na nich si vystavěli chudá obydlí a zúrodňovali kamenitou půdu. Později osada dostala nové jméno – Velká neboli Hrubá Bystřice. Ještě v té době šlo o fojtství v porovnání s okolními obcemi chudé a levné. Za působení prvních dvou fojtů z rodu Křenků došlo na tu dobu k velkému rozvoji obce. Otec Jiří Křenek se zasloužil o to, že v roce 1735 byla v obci zřízena stanice Portášů. Započala tak nejslavnější kapitola dějin Valašské Bystřice. V roce 1772 se začal stavět kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň s kostelem byly započaty práce na stavbě fary a školy. Kostel byl dokončen a slavnostně vysvěcen v roce 1779. Před kostel je významná kulturní památka hroby portášů.Obec proslula především výrobou nářadí, náčiní a hraček ze dřeva. Zvláštností se staly hřačky barvené zakuřováním, nebo-li “čazením“. Bystřičané s nimi obchodovali po širokém okolí, dokonce až ve Vídni a v Prusku. V roce 1834 měla obec 1 573 obyvatel a 191 domů. Velká neúroda přišla v roce 1847. Následkem hladu a bídy vypukla v obci epidemie tyfu, jíž padlo za oběť 40 osob. Možná i to byl důvod, proč byl v témže roce založen nový hřbitov, který využíváme doposud. V roce 1898 žilo v obci 2 191 obyvatel a stálo v ní 303 domů.Do historie obce zasáhla válka od roku 1914. Všichni muži až do 39 let byli povoláni do armády, ostatní obyvatelé trpěli velkou bídou.O to radostněji vítala obec konec 1. světové války a vznik Československé republiky. Na jaře roku 1919 byly vysazeny před kostelem dvě lípy na počest samostatnosti. Sčítáním lidu v roce 1921 bylo zjištěno, že Velká Bystřice má 2 064 obyvatel. Ve druhé polovině dvacátých let 20. století se Bystřičané opět proslavili portášskou tradicí. S předváděním několika scén se zúčastnili v portášském kroji i s výzbroji otevírání muzea v Rožnově pod Radhoštěm.V roce 1925 byl změněn název obce na žádost zastupitelstva na Valašskou Bystřici. Velkou událostí pro obec bylo v roce 1935 uvedení do provozu Měšťanskou jubilejní školu. Bývalá škola, která stála u kostela byla zrušena. Přestěhovaly se do ní obecní úřad, pošta a četnická stanice.Další léta života obce poznamenaly válečné události. Několik občanů působilo v zahraničních vojenských jednotkách. Tragicky zahynulo 21 bystřičanů, z toho bylo 8 židovské národnosti. A však ani ti, kteří zůstali v obci, neměli život snadný. Koncem války prošla obcí fronta. Němci se zakopávali na několika místech, nakonec byli nuceni dne 4. května 1945 ustupovat před Rudou armádou směrem k Bystřičce. 5. května je tedy dnem osvobození obce od fašismu. Jména všech padlých a umučených jsou vyryta na pomníku padlých v 1. a 2. světové válce u základní školy. Čest jejich památce. Po roku 1947 založila skupina valašskobystřických občanů výrobní družstvo Portáš družstvo navázalo na tradiční výrobu nářadí a povozů ze dřeva a kovů. Vznikl tak v obci první podnik, který dával příležitost k výdělkům. Roku 1948 byla zavedena pravidelná autobusová doprava mezi obcí a Rožnovem pod Radhoštěm. To mělo pro obyvatele zásadní význam. Začali jezdit za prací do Rožnova p. Radh., začala se měnit jejich život a zvyšovat se životní úroveň. V období socialismu se v obci dobudovala silnice směrem na Horní konec. Díky aktivitě majitele restaurace U Pernických a s pomocí mládeže bylo vybudováno kamenné koupaliště a postavena samoobsluha. Nedaleko ní vyrostla hasičská zbrojnice. K 1.1. 1954 byly k Valašské Bystřici připojeny Videčské Paseky. Díky tomu stoupl počet obyvatel obce na 2 000 lidí.K oživení rozvoje obce došlo až v 70. letech. První stavbou v tomto období byl sportovní areál – fotbalové hříště s budovou šaten. V 80. letech docházelo k dalšímu rozvoji obce. Byla vystavěna nová budova mateřské školy, na ni navázala další velká investice na přístavbu stravovacího a učebního pavilonu základní školy. V druhé polovině 80. let byla obec obohacena o několik dalších menších staveb. Byl rekonstruován Domek na prodejny, postaveny čekárny na autobusových zastávkách, vystavěny dva ocelové stožáry pro televizní převaděče na Bůrově a pod Bůřovem. 28.11. 1989 se občané připojili ke generální stávce a za skandování hesel prošli obcí v průvodu. Začátkem prosince bylo o obci založeno Občanské forum a zvoleno jeho předsednictvo.V listopadu roku 1990 se konaly volby i do obnovené samosprávy obce a prvním starostou po pádu socialismu se stal Ing. Miroslav Šrámek. Kandidoval za vítěznou Československou stranu lidovou. Pro pracovní zaneprázdněnost musel z funkce asi po 1,5 roce odstoupit. Na zbytek volebního období byl starostou zvolen Cyril Cáb. Po volbách v roce 1994 se starostou obce stal Ing. Miroslav Martinek, který je starostou už čtvrté volební období. Nové vedení se po zhodnocení situace a na základě nových podmínek pustilo do dalšího budování obce. Jako nejpotřebnější věc byl vyhodnocen vodovod. Také byla započata výstavba nové tělocvičny při základní škole. V letech 1996 – 97 byly vystavěny tzv. sociální byty. K 29.1. 1999 byla slavnostně otevřena budova Zdravotního střediska a služeb. O rok později se do této budovy přemístil Obecní úřad. K novým stavbám obce patří také Dům s pečovatelskou službou. V obci vždy býval bohatý spolkový a společenský život. Novým impulsem pro jeho oživení se staly politické změny v listopadu 1989. K “ zavedeným “ spolkům a zájmovým organizacím Sboru dobrovolných hasičů, Tělovýchovné jednotě Sokol, Mysliveckému sdružení, Českému zahrádkářskému svazu, divadelním ochotníkům, dechové hudbě, včelařům a dalším – přibyly nové, např. valašský soubor Troják, Sdružení důchodců, Cvičení žen a dívek a Klub podnikatelů. Zásluhou těchto spolků, ale i knihovny, školy a dalších byl společenský život v obci bohatý a zajímavý.Občané se v posledních deseti letech aktivně zapojovali i do politiky. Vzpomínáno už bylo Občanské forum, které se později transformovalo do Občanské demokratické strany. Tradičně významné postavení a početnou členskou základnu má v obci Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. V obci působí i Česká strana sociálně demokratická.Dařilo se i v ekonomickém rozvoji. Po celé období zastupitelstvo deklarovalo svou podporu podnikání v obci v oblasti výroby, služeb i zemědělství a podnikatelům a firmám v rámci možností pomáhalo.V posledním desetiletí 20. století se v obci dařilo. Bylo to zejména díky aktivitě velké části místních obyvatel. Společným přáním všech určitě je, aby se podobně dařilo i letech budoucích.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz