Obec Studenec

Obec Studenec

Studenec (německy Studenetz, Studnitz) je obec ležící východně od okresního města Třebíče. Nadmořská výška obce je 446 metrů nad mořem.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Třebíč

Obecní úřad

IČ: 00290513

Adresa:

Studenec č.p. 160
67502 Studenec

Kontakty

E-mail:

studeneccz[zavináč]iol.cz

Telefon:

568 627 921

Zeměpisná poloha: 49° 12' 3" N, 16° 3' 59" E

Historie

Velkým okamžikem v historii našeho kraje bylo v roce 1101 založení benediktinského kláštera v Třebíči. Z opisu tzv. zakládací listiny je zřejmé, že zde již v dobách předtím byly četné osady, z nich některé se zachovaly dosud. Třebíčský klášter byl v pořadí třetí po Rajhradu v roce 1048 a Hradišti u Olomouce z roku 1078.První písemné zmínky o naší obci jsou tedy od podzimu 1101, kdy zakladatelé kláštera bratři Oldřich brněnský a Litold znojemský věnovali mnoho osad, mezi nimiž byla i osada Studenec, klášteru „černých bratří“ benediktýnů v Třebíči. Oldřich brněnský věnoval osady ležící na levém břehu řeky Jihlavy (tudíž i Studenec) a Litold znojemský osady na břehu pravém. Klášter zastupovali v jednotlivých osadách manové a veškerou práci vykonávali nevolníci. Studenec náležel k původním statkům třebíčského kláštera a jeho historie je velice těsně spjata s osudy tohoto kláštera a do jeho zaniknutí po válkách s uherským králem Matyášem (r.1468). Čas pomalu plynul a historické události významné i méně významné měly vliv i na život v obci. Měnili se představení kláštera, probíhaly válečné konflikty. Roku 1430 obsadil Prokop Holý Třebíč a husité drželi Třebíč a do roku 1435. Klášter sám, ale i obce jemu náležející, byly v té době značně zpustošeny. Roku 1459 vznikají různé spory o zboží studenecké mezi sousedskými šlechtici – Hynkem z Valdštejna a Markvartem z Lomnice. Jednalo se zvláště o držbu studeneckých rybníků a ryb z něho spuštěných. Do sporu byla zapletena také Kateřina ze Šternberka, Mikuláš z Karlova a Bohouš z Holoubka. V květnu 1468 se na pozemcích Studenece – Mešníky, Zarášky – utábořilo vojsko krále Jiřího, v jehož čele stál vojevůdce Viktorín, který po krátkém odpočinku spěchal na pomoc opevněné Třebíči. Po roku 1468 se stali majiteli Studenece zástavní pánové z Holoubka, ze Šternberka, z Boskovic, z Pernštejna a z Lomnice. V roce 1556, kdy byl Studenec součástí třebíčského statku, byl s ostatním majetkem náměšťského okolí prodán Vratislavem z Pernštejna Oldřichovi z Lomnice a na Náměšti. Po vymření rodu z Lomnice se na náměšťské panství dostalo do držení slavného rodu ze Žerotína, kterým Studenec patřil plných 100 let. Bílou horou končí období vlády Žerotínů a obce statku náměšťského přechází do majetku hrabat z Verdenberka. Z tohoto období pak pochází tzv. Verdenberský urbář (r.1640), který mimo jiné uvádí některé studenecké rodiny. (Seznam těchto rodin je uveden v Pamětní knize obce Studenec, str. 139, 140). Verdenberkové byly majiteli a do roku 1733, kdy náměská větev vymřela. Roku 1743 kupují náměšťské panství, pod něž patřil i Studenec, páni z Evekvorku a z Kufštejna. Toto panství drželi do roku 1752, kdy je prodali Bedřichovi Vilému z Haugvic a Biskupic. V těchto dnech museli poddaní robotovat 2 – 4 dny na panském. Svobodní sedláci museli odvádět desátky ze svého hospodářství vrchnosti a Farnímu úřadu. Roku 1680 vydal Leopold I. takzvaný první robotní patent, jimž bylo značně ulehčeno poddanému lidu. Další úlevy z robotných povinností byly poddanému lidu povoleny za Josefa I. a císaře Karla VI. Jejich patenty dovolovaly poddanému lidu vznášet stížnosti vrchnosti v případech nelidského zacházení a požadování větších robotních povinností. Další úlevy a svobody byly poddanému lidu uděleny za vlády Marie Terezie a Josefa II. V této době byl majitelem náměšťského panství Bedřich Vilém z Haugwitz, který byl velice oblíben u dvora, byl také vynikajícím státníkem a rádcem císařovny Marie Terezie. Stal se prvním ministrem vlády. Koncem 18. století však vrchnost větší platy a byla požadována stará robotní povinnost. Poddané velmi tížili různé válečné dávky neutrální, které byly mnohdy smyšlené. Z poloviny 18. století, z období vlády Marie Terezie pochází tzv. Tereziánský katastr, který obsahuje všechny obce náměšťského panství včetně obce Studenec. Haugwitzové pak vládli na Náměsku a do roku 1945. Konfiskační dekrety z roku 1945 postihly bez výjimky veškeré majetky Haugwitzů. Jejich držitelé se po německé okupaci přihlásili vesměs k národnosti německé a stali se občany tehdejší Říše. Obec Studenec měla své úřední pečetě. V archivech se dochovaly celkem tři různé otisky pečetí a to z 18. a 19. století. První peče je kruhová o průměru 23 mm. V pečetním poli jsou váhy od vozu doprovázené dvěmi šesticípími hvězdami po stranách. Pod vahami písmena W S. Obvod pečetě je lemován nepravidelnou linkou. Datování: Před rokem 1749. Druhá peče je kruhová o průměru 24 mm. V pečetním poli je studna s rumpálem a okovem na vodu. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou po obvodu, který je lemován linkou, je opis SDVDENETZ. Datování: Před rokem 1839. Třetí peče je oválná o rozměrech 29 x 25 mm. V pečetním poli je stejný obraz jako na pečeti předcházející. Pod studnou zkřížené ratolesti. Nad studnou vodorovně opis kurzívou Studenetz a nad opisem po obvodu pečeti, který je lemován linkou, dvě ratolístky. Datování: Před rokem 1858