Obec Střítež

Obec Střítež

Střítež je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se zhruba 9 km severovýchodně od Jihlavy v průměrné nadmořské výšce 483 metrů.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Jihlava

Obecní úřad

IČ: 00286672
DIČ: CZ00286672

Adresa:

Střítež č.p. 1
58811 Střítež

Kontakty

E-mail:

obecstritez[zavináč]ji.cz

Telefon:

567 217 314

Zeměpisná poloha: 49° 27' 33" N, 15° 37' 58" E

Historie

Strzjtes, Strzitez, Schritiz, Schrittens apod. jsou dřívější názvy Stříteže, původně jedné z obcí jihlavského německého jazykového ostrůvku. Vznikla na konci 13. století na důležité středověké komunikaci z Jihlavy na Německý (nyní Havlíčkův) Brod a Prahu. Rozkládá se na planině vymezené toky Zlatého a Měšínského potoka, na kterých vznikly dva velké rybníky - Pivovarský a Obecní. V dřívějších dobách byla Střítež centrem panství. Správa byla vykonávána z hrádku nacházejícího se nad Pivovarským rybníkem (od r. 1570 až do r. 1935 zde byl pivovar). Když v roce 1346 došlo k dělení rodového majetku pánů z Lípy mezi čtyři bratry, jeden z nich, Jindřich, tehdy získal kromě Humpolce, Rataje také Střítež. Zápis o tomto aktu je první písemnou zprávou o existenci hradu i obce. Po Jindřichově smrti vládla na Stříteži jeho vdova Škonka. V roce 1365 již byl majetek v rukou Lichtenburků, avšak statek držel lénem Jan Štěrba ze Stříteže. Na konci století pak přešel jako věno do rukou Léskovců, kteří dali v roce 1412 Střítežským právo odúmrti. Zanedlouho v době husitské prožila obec velké drama. Arnošt z Léskovce byl přívržencem strany podobojí a napadající majetky nedaleké katolické Jihlavy. Proto se Střítež stala v roce 1425 cílem ničivého nájezdu jihlavské posádky, při kterém byl poškozen i hrad. Někdy v roce 1436 získali panství Trčkové z Lípy, ale nepřátelství k Jihlavě zůstalo. O dvě desetiletí později dokonce tehdejší správce panství Vilém z Blanice zakázal svým sedlákům dovážet do Jihlavy potraviny a další zemědělské produkty. Mocné město si stěžovalo až u krále Jiřího z Poděbrad, který pak v roce 1467 vyzval majitele panství Mikuláše Trčku ke zjednání nápravy. V roce 1536 Jan Trčka z Lípy a na Vlašimi pak prodal Střítež právě Jihlavě. Koupě však nepřinesla městu štěstí. Panství leželo v Čechách a Jihlavští tak získali hlas v českém sněmu. Když však zemský sněm v roce 1546 rozhodl zúčastnit se odboje proti Ferdinandu I., zavázal tím k účasti i Jihlavu. V tzv. šmalkaldské válce ale Ferdinand I. zvítězil a Jihlava, třebaže se střetu zúčastnila jen symbolicky, byla hospodářsky i politicky velmi potrestána. Za zmínku ještě stojí, že v roce 1612 ve Stříteži vypukl největší známý požár, který zničil celou obec. Město Jihlava tehdy přispělo pohořelým částkou 300 tolarů. Po Bílé hoře získal Střítež jihlavský zbohatlík Jan Haidler z Bukové (1625) a následně Pachtové z Rajova (1683). Za nich byl nedaleko postaven pěkný lovecký zámeček Karlwald. Následoval Ludvík Filip ze Sitzendorfu (1725), litoměřický biskup Mořic Adolf, vévoda ze Sachsen-Zeits (1735) a hrabata z Palmů (1748). Tehdy došlo k velkému politickému i hospodářskému úpadku obce, protože ve 40. letech 18. století nově stavěná „císařská“ silnice Střítež minula, navíc v roce 1760 byla správa statku přenesena do nového „zámečku“ ve Štokách. Posledním majitelem se stal v roce 1840 kníže Karel Hohenzollern-Sigmaringen, který panství držel až do konce patrimoniální správy v roce 1848. V roce 1787 měla obec 47 domů, v roce 1924 již 123. Ještě koncem 19. století tvořili Češi asi pětinu obyvatel, v dalších desetiletích se poměr národností rychle měnil: v roce 1900 zde žilo 496 Němců a 95 Čechů, ale v roce 1910 již 393 Němců a 144 Čechů. Opomenout nelze v této souvislosti ani odsun zdejších Němců po II. světové válce, který zásadně změnil život i charakter Stříteže. Z novější historie stojí za připomenutí alespoň výstavba železniční tratě z Jihlavy na Německý (Havlíčkův) Brod v roce 1871, která nejen významně zasáhla do života obce, ale i do vzhledu celé okolní krajiny, především do nivy vodnatého Zlatého potoka protékajícího obcí. Obdobně o století později byl velkým zásahem do krajiny obce běžící úsek „pražské“ dálnice (otevřen v listopadu 1980).