Městys Štěchovice

Městys Štěchovice

Městys Štěchovice se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 29 km jižně od centra Prahy.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Praha-západ

Obecní úřad

IČ: 00241725
DIČ: CZ00241725

Adresa:

Hlavní 3
25207 Štěchovice

Kontakty

E-mail:

info[zavináč]ou-stechovice.cz

Telefon:

257 740 403

Fax:

242 413 674

Zeměpisná poloha: 49° 50' 58" N, 14° 24' 4" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Štěchovice jako celek nikdy nepatřily k jednomu panství. V kusých zápisech o vlastnictví je v průběhu historie zmiňováno hned několik církevních majitelů: Ostrovský klášter sv. Jana Křtitele na ostrově u Davle založený za knížete Boleslava II. a po jeho smrti (7. února 999) dokončený o rok později za Boleslava III. ,kde působil řád Benediktinů , Zbraslavský klášter s řádem Cisterciáků a konečně také Strahovský klášter založený 1143 řádem Premonstrátů. Vlastníci jednotlivých panství se často střídali a velkou komplikací při sledování těchto změn mezi jednotlivými vlastníky je rozdělení obce na několik částí. Nejstarším písemným záznamem je darovací listina z roku 1055, ve které kníže Spytihněv II. daroval Ostrovskému klášteru část osady Třebenice (3 chalupy). Její příslušnost k tomuto klášteru se zřejmě datuje k roku 999, což je letopočet založení kláštera. Kníže Boleslav daroval klášteru četné vesnice, ale Štěchovice nejsou v darovací listině výslovně uvedené. Z roku 1205 pak pochází Bula Přemysla Otakara I. , která potvrzuje výsady a práva kláštera - patřilo mu 24 vesnic, mezi nimiž jsou také jmenovány Szechowicze. Dle této listiny patřili v Třebenické části ke klášteru ještě "dva dědiníci s lesem, ježto hned vedle dřívějších statků leží." V roce 1388 patřilo k Ostrovskému klášteru 11 hospodářů. Roku 1420 byl klášter do základů zničen husity. Tím nastal praktický zánik Ostrovského kláštera a mniši přesídlili do Svatého Jana pod Skalou , kde měli pozemkové knihy a proboštství, které spravovalo majetky. V průběhu 16. stol. a po třicetileté válce (1618 - 1638), pak postupně ztratili svůj majetek na Ostrově a v jeho okolí. V roce 1436 vydal císař Zikmund majestát a učinil štěchovické podané svobodnými. Téhož roku si však Benediktini vymohli na Zikmundovi, navzdory protestům štěchovických lidí, navrácení dříve připsaných statků. Z finančních důvodů je však v roce 1499 zastavují Jeronýmovi ze Skuhrova. Bez bližšího určení letopočtu tato část Štěchovic byla připojena k panství Konopiště. Další záznam je z roku 1571, kdy Jan ze Šternberka - pán z Konopiště prodal svůj díl ve Štěchovicích Jiřímu Slepotickému ze Sulic. V roce1593 se majitelem stává Heřman Diviš a po jeho smrti Zuzana Šanovcová. Po ní vše zdědila dcera Kateřina, provdaná Hozlauerová z Hozlau. Od roku 1612 se stává majitelem hradišťského panství s poplužním dvorem a městečkem Štěchovice Adam Hozlauer z Hozlau. Podle zakládací listiny Zbraslavského kláštera z 1304 byla tomuto klášteru připsána část Štěchovic a to opět slapská část. V roce 1339 pak král Jan Lucemburský postoupil klášteru veškeré užitky ze zlatých dolů, nalezajících se u dvora Slapy. V zachovací listině z roku 1323 nacházíme rozdělení Štěchovic na dvě části samostatně pojmenované Czechowicz Maiori a Czechowicz Minori - Štěchovice malé a Štěchovice velké. Velké patřily klášteru Ostrovskému, Malé Zbraslavskému. Ani tento klášter nebyl za husitských válek ušetřen a 14.srpna 1420 byl husitskými vojsky vydrancován a vypálen. V roce 1421 byla kromě dvou usedlostí tato část obce připojena k Hradištku. (Hradištko náleželo ke klášteru Ostrovskému, V roce 1436 bylo připojeno k Lešanům. V roce1446 je Hradištko v držení Jeronýma z Čečelic, který prodal Hradištko s dvorem opatu Ostrovského kláštera Janovi. Za zmínku také stojí "soupis podaných i statků a poplatků z nich" ve strahovském urbáři z roku 1410. Podle této pozemkové knihy náležela ke Strahovskému klášteru část Štěchovic a to "dvůr poplužní s lesy a loukami. Ze statků podanských náleželo v té době 18 podaných, kteří zde měli své chalupy a městiště". V roce1421 připadla k strahovskému panství část Štěchovic, kterou roku1437 císař Zikmund listem daným zapsal v zástavu Hanušovi a Jindřichovi z Kolovrat za 430 kop grošů. V tomto listě jsou Štěchovice poprvé nazývány městečkem. V důsledku častého střídaní majitelů nejsou podchyceny všechny změny a tak od roku 1547 podle zápisu v zemských deskách je majitelem půlky Štěchovic Adam ze Šternberka. Ten předal tuto část v roce 1590 bratřím Adamu a Šebestianu Šanovcovým. Po jejích smrti se dědičkou stala Kateřina ze Šanova, provdané za Vratislava z Mitrovic na Mníšku. Tuto pak prodal Adamovi staršímu Hozlauerovi z Hozlau, který ji připojil ke svému hradištskému panství. Tím byly obě části Štěchovic na čas sjednoceny. Adam Hozlauer z Hozlau byl účastníkem stavovského povstání protestantských pánů proti katolickému králi Ferdinandovi a po prohrané bitvě na Bílé hoře 1621byl odsouzen ke ztrátě majetku. V těchto pohnutých dobách opět dochází k přerozdělování konfiskovaného majetku. V historických pramenech v souvislostech s majetnictvím Štěchovic, nalézáme též zmínku o klášteru v Plasích . Tento klášter se nachází asi dvacet kilometrů od Plzně. Byl založen v roce 1144 a podle darovací listiny z roku 1206, kterou vydal pražský arcibiskup Daniel III., byla tomuto klášteru připsána část Štěchovic, s největší pravděpodobností slapská část. Tato listina je tak druhou nejstarší listinou, týkající se Štěchovic. Další informace o této Štěchovické části chybí, ale lze předpokládat, že později byla v majetku strahovského kláštera. Ottův naučný slovník z roku 1906 se o Štěchovicích zmiňuje v souvislosti s rokem 1292, kdy byly Štěchovice připomínány jako ves a zboží kláštera zbraslavského a ostrovského, k němuž do roku 1420 příslušely. Ke Strahovskému klášteru v té době podle dostupných pramenů příslušel statek v Třebenicích, později nazýván Dvořákův. Z důvodu revize stavu země po třicetileté válce, bylo roku 1653 vydáno zemským sněmem nařízení o sestavení berní ruly. Rula byla sestavována pro každý kraj samostatně. Pro Štěchovice je to rula z podbrdského kraje. Štěchovice jsou svými jednotlivými částmi zařazeny do tří panství: panství Štěchovice ke klášteru Strahovskému, panství davelské ke klášteru Svatojánskému (Ostrov) a panství Zbraslav a Slapy ke klášteru Zbraslavskému. Celá revize by se dala přirovnat k jakémusi sčítaní lidu včetně majetků. Byl to vlastně jakýsi první celostátní katastr, jedinečný v tehdejší střední Evropě. Nutno ještě dodat, že právě podle zápisů z berní ruly byla těžba zlata jednou, nikoliv jedinou z činností místních obyvatel. Třicetiletou válkou prakticky až na drobné vyjímky končí období největšího rozmachu těžby zlata, období, které dalo Štěchovicům městský znak a slávu, a život lidí se začíná více podřizovat řece Vltavě, která od pradávna plnila úlohu čilé dopravní tepny na cestě do Prahy a zajišťovala z větší míry místnímu obyvatelstvu obživu. Prameny: Historie obce Štěchovice podle Františka Heřmana Emler - Registra Bohemia et Morawiae - II. fol. 970 Archiv český, roč.I. fol. 519, 450 Registra Bohemiae II fol. 266 - 268 Památky archeologické IV. Listář Zbraslavský, fol. 27. Zdroj: copyright © Martin Kopřiva pro Speleo klub Kladno 2003 Historie městyse Štěchovice (Szechowicze)

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz