Obec Šlapanov

Obec Šlapanov

Šlapanov je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 758 obyvatel. Obcí protéká říčka Šlapanka.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Havlíčkův Brod

Obecní úřad

IČ: 00268348
DIČ: CZ00268348

Adresa:

Šlapanov č.p. 40
58251 Šlapanov

Kontakty

E-mail:

starosta[zavináč]slapanov.cz

Telefon:

569 432 970

Fax:

569 432 972

Zeměpisná poloha: 49° 32' 33" N, 15° 39' 36" E

Historie

Základní údaje : 804 obyvatel, 457 m n.m., 1257 PPZ, 6 km SV od Štoků Poprvé je v písemných pramenech Šlapanov připomínán v listině Smila z Lichtenburka z roku 1257 jako jedno ze čtyř hornických středisek pánů z Lichtenburka. Je tedy možné konstatovat, že jeho vznik těsně souvisel s německou kolonizací hornosázavské oblasti ve 13. století. Listina z roku 1278 Šlapanov zařadila mezi městská střediska, která byla vyjmuta z pravomoci brodské horní správy, přičemž se však dá předpokládat, že jeho právní postavení bylo stejné jako u dalších hornických středisek v okolí, tj. že vycházelo z okruhu jihlavského. Další prameny, potvrzující existenci a fungování městské správy ve 13. století nejsou již dochovány. Souvisí to zřejmě i s tím, že význam Šlapanova, jakožto města, byl těsně spjat s celkovým rozvojem hornického podnikání na lichtenburském panství a je tedy přirozené, že s jeho postupným úpadkem, v důsledku zahájení těžby stříbra u Kutné Hory, se rychle zmenšoval. Kromě toho hospodářské možnosti sídliště, ležícího mimo hlavní komunikační trasy byly již tehdy omezeny. Do poloviny 14. století těžba stříbra po vedením německobrodského nákladníka Thumlina sice v okolí ještě pokračovala, avšak význam obce se zmenšil natolik, že ve 2. pol. 14. století byla již řazena mezi pouhé vsi. V majetku pánů z Lichtenburka a z Lipé byl Šlapanov až do konce 14. století. K roku 1413 je znám jako majitel Jan z Pacova a Batelova a k roku 1455 jeho syn Havel. Nejpozději od roku 1496 se obec stává součástí polenského panství. V letech 1548 – 1727 byla potom v držení města Německý Brod a potom byla začleněna do panství Střítež. V současné době má Šlapanov dvě místní části – obce Kněžská a Šachotín. Ze stavební dispozice obce je však dodnes zřetelné, že si zachovává prvky sídlištního útvaru městského typu. Nasvědčuje tomu především rozsáhlé pravidelně založené tržiště obdélníkového tvaru, jehož jižním rohu je situována stavba pozdně-románského kostela sv. Petra a Pavla, jehož počátky lze klást do dobu vzniku obce tj. před rok 1258. Nejpozději do konce 50. let 13. století zde totiž existovala fara, neboť farář Jindřich ze Šlapanova, vystupující jako svědek v listině z roku 1269 je zřejmě totožný s osobou Jindřicha ze Šlapanova, kaplana Smila z Lichtenburka, objevující se ve svědečné řadě listiny mincmistra Jindřicha Ptáka z roku 1258, oznamujícím rozhodnutí mincmistra Eberhardta, který měl pravomoc nad brodskou těžařskou oblastí, o propůjčení několika štol. Stejné jméno je potom dochováno i následném potvrzení této skutečnosti Smilem z Lichtenberka. Současná podoba kostela, včetně jeho vnitřního vybavení, pochází z barokní přestavby v roce 1733. Kolem roku 1801 byla kostelní věž značně poškozena silným větrem a v roce 1899 potom došlo k její přestavbě a zvýšení o 26 metrů. Z vybavení kostela nesporně stojí za zmínku zajímavý obrazový mobiliář (většinou z poloviny 18. století) a osmiboká kamenná křtitelnice (dnes kropenka), pravděpodobně z 15. století. Kolem kostela se rozkládá hřbitov se sochou Panny Marie z roku 1733. Ke šlapanovskému kostelu váže se pověst, že kdysi dávno byl mnohem větší a krásnější než dnes, avšak z neznámých důvodů se propadl do země, prý dokonce špicí věže dolů. Mimo to, kostelní zvon z roku 1540 měl prý krásný hlas, který připomínal zvuk „Somat und Seidn“ (samet a hedvábí). Během třicetileté války jej však obyvatelé měli ukrýt pod zem a potom ho nemohli nalézt. Po čase jej však vyhrabala svině a od té doby zněl jako „Sau hot gfun“ (sviní nalezen). Během první světové války měl však být snesen z věže a odvezen do zbrojařské továrny. Návštěvník obce tak bohužel ochuzen o možnost sám posoudit, co bylo na pověsti pravdivého. Severovýchodně od vsi se nalézá kaple sv. Maří Magdalény, zbudovaná v polovině 19. století, na návsi stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1726 a kamenný kříž z roku 1851. V obci funguje základní škola, zdravotnické středisko a poštovní úřad. Obchodní síť je zastoupena obchodem smíšeným zbožím družstva Jednota Havlíčkův Brod a základní potraviny je možné zakoupit ve dvou soukromých obchodech. K dispozici je rovněž ubytovna firmy ČEPRO, umožňující přenocování a občerstvení zajišťují dvě pohostinství. Obec má odpovídající autobusové spojení na trati Havlíčkův Brod – Polná a dostupná je i po železnici na trati Havlíčkův Brod – Jihlava. Místní část : ŠACHOTÍN Základní údaje : 46 obyvatel, 490 m n.m., 1381 PPZ, 8,5 km SV od Štoků Místní část Šlapanova, vzdálená asi 2 km severovýchodně od Šlapanova směrem na Přibyslav, situovaná do mírně zvlněné krajiny. Obec leží na Šachotínském potoce, který pramení pod Kobylským vrchem (561 m n.m.) na východě a vlévá se do řeky Šlapanky západně od Šachotína. Před obcí je na potoce kaskáda osmi rybníků. Šachotín je od nedaleké Kněžské oddělen potokem, který tvoří přítok Šachotínského potoka a severně od Šachotína je na něm dalších šest rybníků. Ves byla původně česká a nazývala se Čachotín (nezaměňovat s obcí Čachotín ležící 17 km severozápadně na Chotěbořsku). První písemná zmínka o ní pochází z roku 1381, kde je uvedena jako Czachotin. Objevem nalezišť stříbrné rudy kolem roku 150 mezi nynějším Havlíčkovým Brodem a Jihlavou, se na české straně poblíž Brodu vyprofilovaly tři naleziště – okolo Šlapanova, Bělé a Chotěboře. Objev stříbra dal podnět k rozsáhlé německé kolonizaci celé této oblasti. Ani Šachotín nebyl vyjímkou. V závislosti na této kolonizaci došlo i k postupné změně jména obce, přes Čachotovu ves = Čachotendorf, k německému názvu Schachersdorf, česky Šachotín. Tento název se používá doposud. Obec měnila v průběhu století nejenom název, ale i majitele – patřila k Ronovu, dále k panství Přibyslav a nakonec do roku 1848 k Polné. Kolonizace vtiskla obci německý ráz, který se dochoval až do roku 1945. V minulém století spadal Šachotín okresním zřízením pod Německý Brod nebo Polnou, v roce 1877 byl zřízen nový soudní okres Štoky, který až do roku 1945 sdružoval obce v okolí s německy mluvícím obyvatelstvem. Před sto lety zde žilo dle statistických údajů ve 14 domech 88 Němců a 12 Čechů. Dnes zde žije zhruba 50 stálých obyvatel. Většina německého obyvatelstva byla odsunuta v oce 1945. Dřívější význam i bohatství obce dnes připomíná již jen rozsáhlá náves s rybníky uprostřed a rozlehlé selské usedlosti s kapličkou. místní část : KNĚŽSKÁ Základní údaje : 66 obyvatel, 504 m n.m. , 1347 PPZ, 8 km SV od Štoků Místní část Šlapanov, vzdálená necelé dva kilometry severně od Šlapanova směrem k Přibyslavi.Dominantou severozápadního horizontu je vrch vysoká (587 m n.m.), nejvyšší bod v okolí Havlíčkova Brodu. První zmínka je z roku 1347, tehdy se obec jmenovala Phaffindorff. Byla německá, vznikla tak jako další obce v okolí Šlapanova vlivem německé hornické kolonizace po objevení bohatých ložisek stříbra, v polovině 14. století, Časem se zde tvořil tzv. jihlavský německý jazykový ostrov (Iglauer Sprachinsel) mezi městy Havlíčkův Brod a Jihlava na pomezí Čech a Moravy. Tento jazykový ostrov zde, i když ve ztenčené míře po ústupu hornické činnosti, která v důsledku rozvoje kutnohorských dolů a vyčerpáním místních ložisek, kdy se trvale zvyšovaly náklady na těžbu, byla ukončena, přetrval. Přetrval až do roku 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo na základě Benešových dekretů vystěhováno. Český název dostala obec teprve po roce 1945. V českém překladu její původní jméno znamená „Popova ves“, tzn. kněžská ves. Jejím prvním majitelem byla patrně osoba duchovní. Dnešní český název Kněžská je částečným překladem původního názvu obce. V roce 1530 se jmenovala Pafndorf, v 17. a 18. století její název zněl Německý (Niemeczkeg) Pfaffendorf a Deutsch Pfaffendorf. Od roku 1848 se obec objevuje pouze s názvem Pffafendorf, který platí až do roku 1945. Obec patřila různým majitelům, v 19. století ke střítežskému panství, později pod Německý Brod a Štoky, kde byl zřízen soudní okres v roce 1877 pro německé obce v oblasti. Po odsunu Němců se počet obyvatel snížil na polovinu. Jen architektura na návsi a kříž ve stínu vzrostlých lip u statku v horní části obce s letopočtem 1931 je připomínkou na bývalé německé obyvatele obce.