Obec Rožmitál na Šumavě

Obec Rožmitál na Šumavě

Obec Rožmitál na Šumavě se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský.

Kraj:Jihočeský
Okres:Okres Český Krumlov

Obecní úřad

IČ: 00246123
DIČ: CZ00246123

Adresa:

Rožmitál na Šumavě č.p. 131
38292 Rožmitál na Šumavě

Kontakty

E-mail:

ourozmital[zavináč]ka.gin.cz

Telefon:

380 327 134

Zeměpisná poloha: 48° 41' 58" N, 14° 23' 26" E

Historie

Rožmitál na Šumavě byl založen v polovině 13.století Vítkovcem Vokem v souvislosti s budováním hradu Rožmberku nad Vltavou. Stejně jako název Hradu (Rosenberg) i jméno osady (Rosental) bylo odvozeno ze znaku pětilisté růže v erbu jejich zakladatele. První zmínka o Rožmitálu pochází z roku 1259, kdy Vok z Rožmberka věnoval podací právo k farnímu kostelu v nové osadě právě založenému cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Rožmitál byl zakládán s cílem, aby se stal tržní osadou pro hrad Rožmberk, jehož podhradí nebylo k tomuto účelu dostatečně vhodné. Proto bylo k založení osady vyhlédnuto příhodné místo při staré obchodní cestě z Horních Rakous do Čech. V roce 1300 vymřela krumlovská větev Vítkovců a jejich statky připadly příbuznému Jindřichovi z Rožmberka, který pak přesídlil na výhodněji položený hrad v Českém Krumlově. Tím poklesl význam Rožmberku i jeho tržiště Rožmitálu. Nepříznivě se projevilo i ustálení trasy obchodní cesty z Cáhlova do Českých Budějovic přes Dolní Dvořiště přímo na Kaplici, takže Rožmitál zůstal stranou. Kromě ojedinělých zmínek při střídání farářů není o něm po větší část 14. století žádných zpráv. Obsáhlejší informaci poskytuje až rejstřík rožmberských statků z roku 1379. Tehdy měl Rožmitál, stejně jako Rožmberk, Frymburk, Dolní a Horní Dvořiště, Rychnov a Cetviny již charakter městečka. Patřilo k němu 31,5 lánů zemědělské půdy, na nichž hospodařil neuvedený počet obyvatel, jeden lán měl k užitku místní farář. Z každého lánu se odvádělo 5 solidů ročního úroku a desátek. O robotních povinnostech hospodářů není zmínky. Na potoku za obcí bylo v provozu 6 mlýnů, z nichž se rovněž platil úrok. Celkem dostávala rožmberská pokladna z Rožmitálu ročně 23 talenty, 28 denárů na penězích a navíc ještě desátky. Obyvatelé městečka se zabývali obděláváním svých polí a někteří provozovali řemesla a živnosti nezbytné pro denní chod života. Výslovně se však připomíná jen lázeň a jakási dílna, patrně kovárna. Nedostatek historických zpráv zahaluje osudy Rožmitálu na přelomu 14. a 15. století, kdy na statích pánů z Rožmberka vzrůstala nespokojenost poddaných s těžkým údělem a odpor proti feudální vrchnosti. V průběhu husitské revoluce lze spojit s Rožmitálem událost, kdy na jaře roku 1422 táhl husitský hejtman Chval z Machovic se svým vojskem na statky svého nepřítele Oldřicha z Rožmberka. Zmocnil se městečka Nových Hradů a přes Benešov na d Černou táhl k Vyššímu Brodu. Nezdařil se pokus dobýt hrad Rožmberk. Dalším cílem bylo rožmberské Přídolí, kam vedla cesta kolem Rožmitálu.. Místní tradice pobyt husitského vojska připomíná. Povědomí o něm se uchovalo v pojmenování kopce u Rožmitálu, jemuž se říkalo Žižkova hora. Od roku 1420 byl Rožmitál s celým panstvím Rožmberk k zástavě švagra Oldřicha z Rožmberka, rakouského feudála Reinprechta z Wallsee, který ,měl hlavní zájem vytěžit ze zastavených osad a městeček co nejvíce. Zástava skončila až v roce 1456 a teprve pak následovalo několik let hospodářské obnovy. Přispělo k ní privilegium krále Jiřího z Poděbrad ze 7. května 1463, jímž povolil Rožmitálu jedinému městečku na panství Rožmberk, pořádat každou sobotu týdenní trhy a jednou ročně výroční trh . Již 8. června následujícího roku poskytl Jan z Rožmberka obyvatelům právo volně odkazovat svůj majetek. Po přechodné zástavě panství Rožmberk pánům z Lobkovic v letech 1464 – 1472 potvrdili bratří Vok a Petr z Rožmberka 22. dubna 1479 Rožmitálu dříve poskytnuté výsady a rozmnožili je o další svobody. Udělená privilegia nebyla výrazem feudálova vztahu k poddaným, ale měla skrytý účel zlepšit hospodářské postavení obyvatel městečka, aby mohli pravidelně odvádět vrchnostenskému důchodu předepsané úroky a dávky. Také katolická církev se snažila upevnit svůj vliv mezi poddanými propůjčením odpustků pro návštěvníky kostela sv. Šimona a Judy. Pozvolný hospodářský rozvoj Rožmitálu pokračoval i v průběhu 16.století. Tehdy bylo městečko střediskem rychtářství, k němuž patřily vsi Hněvanov, Sedlíkov, Třešňovice, Havlov, Močerady, Jistebník a Čeřín. Před polovinou století byl v okolí Rožmitálu otevřen důl Sv. Ondřeje na těžbu stříbrné rudy. Šlo o jeden z pokusů Rožmberků těžit na svých statcích drahé kovy. Do těžby v Rožmitálu však byla vkládána velká naděje, neboť symboly hornické činnosti se dostaly i do znaku městečka. Pětilistá růže na stříbrném podkladě vyjadřovala poddanský vztah Rožmitálu k Rožmberkům, kdežto půlměsíc a hvězda symbolizovaly těžbu stříbra. Velmi důležitá byla pro Rožmitál privilegia týkající se vaření piva, které zajišťovalo zdroj příjmů do obecní pokladny. Listinou z 9. dubna 1555 dovolil Vilém z Rožmberka vařit pivo v obecním pivovaru. Jeho prosperitu zajistil přidělením dvaceti vesnic v okolí, které musely kupovat rožmitálské pivo. Tato výsadba nebyla samozřejmě zadarmo, z každého vědra piva se muselo vrchnosti platit. Rožmberk věděl,že městečko o vaření piva stojí a bezostyšně toho využíval. Čas od času udělené právo odmítal, aby je opět městečku vrátil za nepříznivějších podmínek. Větší právní jistotu nabylo městečko až v roce 1596, kdy Vilémův nástupce Petr Vok z Rožmberka potvrdil všechna privilegia, daná jeho předky, včetně práva vařit pivo. Na konci 16. století byl co do počtu usedlých Rožmitál menší než Rožmberk a Horní Dvořiště, ale větší než Frymburk, Cetviny a Dolní Dvořiště. Zároveň byl Rožmitál ohrazen hradební zdí a měl 2 brány, Horní a Dolní. Kromě již zmíněného kostela stála na náměstí radnice s pivovarem. Již tehdy se připomínala škola. Od roku 1521 zdobil městečko kamenný sloup s figurální plastikou. Po smrti Petra Voka z Rožmberka dne 6. listopadu 1611 zdědil panství jeho synovec mladý Jan Zrinský. Když tento nečekaně po několika měsících zemřel, připadlo panství Švamberkům, kteří podle dřívější smlouvy již zdědili Novohradsko a Libějovicko. Rožmitálu byly potvrzeny výsady, které mu udělili jeho předchůdci. Po smrti Jana Švamberka uvázal se k panství Rožmberk jeho syn Petr, jeden z hlavních předáků odboje českých stavů proti Habsburkům. Když potom císařští velitelé zaútočili na Švamberské statky, byl vypálen Rožmberk a padl i hrad. Ještě před bitvou na Bílé hoře byl Švamberský majetek konfiskován a císař Ferdinand II. Daroval panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice svému generálu Karlu Bonaventurovi de Longueval hraběti Buguoyovi. Tak Rožmitál dostal na čtvrt století nového feudálního pána, cizácký rod Buguoyů. Zdá se, že se Rožmitálští smířili s novou vrchností snáze než jinde, například Kaplice. Také pobělohorská rekatolizace proběhla v Rožmitále bez většího odporu. Stav, ve kterém se Rožmitál dočkal konce třicetileté války, zachycuje Berní rula z roku 1654: v Rožmitále bylo celkem 22 domů,přiznával se celkový výnos 973 zlatých, v obecním pivovaru se ročně vystavovalo 62,5 vědra piva. Řemesla provozovali 23 živnostníci. V polovině 18. století dala rožmitálská obec postavit nad pramenem léčivé vody barokní kapli. V 1. polovině 19. století nacházela část obyvatelstva Rožmitálu příležitostnou obživu při stavbě 1. koněspřežní železnice z Českých Budějovic do Lince, která vedla v blízkosti Bujanova. Rok 1848 měl zásadní vliv na život obyvatel, především ukončil poddanský vztah k Buguoyům a zrušil z něho vyplívající povinnosti a omezení. Od roku 1850 byl Rožmitál součástí soudního okresu kaplického v rámci okresního hejtmanství v Kaplici. Rožmitál měl tehdy 103 domy a 605 obyvatel. Městečko se měnilo jen pozvolna. Roku 1870 byla zbořena Dolní brána a o 10 let později po požáru došlo k demolici i Horní brány. Byla postavena škola, přestaveny některé soukromé domy. Z úřadů byla v místě jen pošta. Ostatní úřady byly v Kaplici. Tam docházely i větší děti do měšťanky. Svůj německý ráz si podržel Rožmitál i po vzniku samostatného československého státu. Odlehlost obce a nedostatek pracovních příležitostí nelákaly k usazení. To byl důvod, proč v Rožmitále nevznikla česká menšina jako v Horním Dvořišti nebo Rožmberku. V září 1938 byl Rožmitál s ostatním pohraničím odtržen od Čech a stal se součástí hornorakouské župy. Teprve porážka nacistického Německa v květnu 1945 ukončila tento stav. Německé obyvatelstvo bylo postupně odsunuto a Rožmitál se stal díky novým osídlencům z vnitrozemí Československa českou obcí.