Městys Peruc

Městys Peruc

Peruc je městys nacházející se v okrese Louny, na východ od okresního města a nedaleko řeky Ohře. Severně od městyse se nachází přírodní památka Štola Stradonice.

Kraj:Ústecký
Okres:Okres Louny

Obecní úřad

IČ: 00265331
DIČ: CZ00265331

Adresa:

Oldřichova 49
43907 Peruc

Kontakty

E-mail:

podatelna[zavináč]peruc.cz

Telefon:

415 697 175

Fax:

415 697 290

Zeměpisná poloha: 50° 20' 34" N, 13° 57' 47" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Peruc se do povědomí veřejnosti Peruc zapsala romantickou pověstí o setkání knížete Oldřicha a prosté dívky Boženy, z jejichž svazku se narodil Břetislav díky němuž vládli Přemyslovci dalších 300 let. Historie zanechala v Peruci nemálo historických památek. Nejvíce vyhledávaná je zastřešená pseudogotická Boženina studánka a mohutný Oldřichův dub, který je starý 1000 let (objem kmene v patě stromu je 970 cm). V roce 2005 mu byl udělen Nadací partnerství v Programu Strom života titul Strom hrdina. Svažité návsi dominuje kostel sv. Petra a Pavla, postavený r. 1725 P. P. Columbanim. Naproti němu se rozkládá trojkřídlý patrový zámek, jehož rokokovou přestavbu původního sídla prováděl v letech 1694 – 1724 italský stavitel Antonio Porta. Po jeho smrti práce dokončil v letech 1760 – 1770 Petr Pavel Columbani. Sochařská výzdoba sloupového schodiště v oválné vstupní hale zámku je bohatě vyzdobena sochami andílků – světlonošů z dílny I. F. Platzera z doby kolem roku 1170.V jižním křídle zámku je v letních měsících otevřena Pamětní síň Emila Filly, který zde trávil poslední roky svého života a zdejší krajinu velmi miloval. Nenapodobitelná je Krásná (Čechova) vyhlídka uprostřed blízkého lesa, kde se otevírá pohled na panorama Českého středohoří. Zde vznikaly kromě krásných obrazů Emila Filly i Čechovy verše. Na místním hřbitově je pochován (novoklasicistní kaple nad hrobkou) páter František Daneš, kněz, vlastenec a pedagog, který byl v 19. století vůdčí osobou kulturního, společenského i politického života v Peruci. Perucká fara se stala za jeho působení místem schůzek našich předních buditelů a vlasteneckých politiků, předních mužů českého kulturního a společenského života, např. K. H. Borovský, Fr. Palacký, W. W. Tomek, Sv. Čech, F. L. Rieger, K. Sabina, L. Čelakovský, J. V. Frič a další. V zámecké zahradě je otevřeno Muzeum české vesnice, které bylo vybudováno ze staré barokní sýpky z konce 18. století. Zde jsou uchovány staré zemědělské stroje, různé nářadí, nástroje a předměty, které byly odedávna součástí života na českém venkově, ale také loutkové divadélko a stará školní třída.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz