Obec Pavlov

Obec Pavlov

Obec Pavlov se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 420 obyvatel.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Jihlava

Obecní úřad

IČ: 00286401

Adresa:

Pavlov č.p. 108
58833 Pavlov

Kontakty

E-mail:

starosta[zavináč]obecpavlov.cz

Telefon:

567 373 016

Zeměpisná poloha: 49° 14' 34" N, 15° 33' 42" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Včelařství v Pavlově: Pokud hovoříme o včelách, máme na mysli pilné přírodní tvory, zajišťující opylovací službu v přírodě a tím i úrodu. O chování včelstev se hovoří již v panských knihách, kdy je choval zvláště prostý lid. V Pavlově se chovají včely již staletí. V minulém století vycházel časopis Včela moravská, který obsahoval instruktáž, jak včelstva chovat a o ně se starat. Ze spolku včelařů v Pavlově zaznamenané výsledky z roku 1934 pro třešťský spolek jsou též uvedeny v tomto časopise. Terén a snůškové poměry v Pavlově Poloha obce Pavlov v nadmořské výšce 660 m n/mořem a okolním terénem až 686,2 m. Kolem vesnice je plochá krajina, která dovoluje stálým větrům přírodní ochlazování a tím i pozdější nástup jara proti okolním obcím, což zapříčiňuje i opožděnou sklizeň obilovin o 10 dnů. Jaro pro včelstva začíná většinou v zahrádkách a zahradách, kde jsou pěstovány květiny. Z prvních kvetou sněženky, dále bledule a krokusy. Lísky dříve tak hojné nejsou a když, tak většinou pyl omrzne. Jívy a vrby však pyl dávají. Hojná pampeliška a třešeň ptačí jsou podnětem rozvoje včelstev. V dnešní době je pro hlavní snůšku včelstva hojně pěstovaná zemědělská řepka olejná. V době květu však ještě nejsou včelstva plně rozvinutá. V této době se překrývá i snůška z květů ovocných stromů. Rozkvetlé maliní některý rok trochu medu dá, ale vzdálenost od stabilních stanovišť je velká. Menší snůška je také z aleje javorů od silnice k Dl. Brtnici. Lesní medovice z lesních stromů již několik roků se neprojevuje. V dřívější době, kdy zemědělci osévali pole jetelem bílým (plaňák), nechávali si na semeno jetel červený (zv. rychlík), si včely nanesly téměř polovinu zásob na zimu. Způsob včelaření Drobní včelaři v Pavlově způsob intenzivního včelaření neprovozují. Většinou nepřevěšují z plodiště a tím pro svoji potřebu dostávají čistý med i když tento způsob je méně výnosný. Většina včelaří stále se starými kmeny včel a matky mění většinou jenom přirozenou cestou a roji a oddělky. Rámková míra Většina včelařů používá rámkovou míru 39x24 cm a jen přítel Zerzánek 30x30 cm, přítel Musil úzko vysokou 24x39 cm. Typy úlů Lazárek František čp. 27 Moravský universál + nástavky Šíša František čp. 46 Tachovák Eliáš Jaroslav čp. 72 Moravský universál Zerzánek Jindřich čp. 88 Vlastní konstrukce Hejlová Eliška čp. 105 Baterie starší typ Nováková Božena čp. 98 Polystyren vlastní výroba Kubašta Miloslav čp. 20 Vrchní přístup okénko Včelaří v Pavlově před II. světovou válkou Lazárek František čp. 27 12 včelstev budečáky 32x25cm Chalupa Adolf čp. 3 6 včelstev moravské stojany Šíša František čp. 46 5 včelstev moravské stojany Němeček František čp. 79 2 včelstva xxx Dvořák Ludvík čp. 15 2 včelstva xxx Hos Arnošt čp. 73 5 včelstev xxx Salák František čp. 25 3 včelstva xxx Škola Pavlov čp. 83 4 včelstva moravské stojany Včelařství v době II. světové války Hos Arnošt čp. 73, po válce se odstěhoval do Otína a je včelstva si vzal sebou. Starý včelín za stodolou byl později zbořen a tím včelařství v tomto domě u Starů skončilo. Chalupa Adolf čp. 3, učitel měl 4 včelstva ve školní zahradě, tyto po odchodu do výslužby vzal domů, kde včelařil až do r. 1955. Salák František čp. 25 měl včelím za stodolou na zahradě. Aktivním včelařem, ale pro stáří končí kolem r. 1950. Šíša František čp. 46, včely u štítu kolny na jeho zahradě zanikaly ve starých moravských stojanech. Včel se po létech po svém otci ujal syn František a rodinnou tradici zachoval dosud. Hejl Jan čp. 47 jeho začátky včelaření nejsou známy, ale včely po první světové válce na jeho dvoře létaly až do roku 1981, kdy se včelařením končí. Lazárek František čp. 27, si přivezl včelstva do Pavlova z Bezděkova, když se přiženil r. 1934 na tento dům. Včelín postavil na zahradě domu, kde se včelstva nachází dodnes. Padl 12. 5. 1945 v obci Hrajovice u Načeradce. Včelařství od 50. let minulého století Novák Oldřich čp. 98 se přiženil do Pavlova z obce Krasonice a zařídil si včelín na své zahrádce u domu. Včelařil průměrně s 5 včelstvy. Protože zahradu měl malou a včely obtěžovaly, zhotovil pojízdný včelín, který převážel na Zejfy a včelařil u lesa. Po jeho smrti r. 2000 převzal včelaření jeho vnuk Dušan Novák z Třeště a tento se svou babičkou Boženou pokračuje ve včelaření v Pavlově. Eliáš Jaroslav čp. 72 kterého ke včelaření přivedl jeho blízký příbuzný z Hladova. Zbudoval včelín na zahradě u domu a včelaří dosud s menším počtem včelstev. Určitou dobu byl důvěrníkem a také se podílel na léčení včelstev. Zerzánek Jindřich čp. 88 získal včelstva z Dl. Brtnice. Tyto umístil na svém pozemku na Vúbci v místě Hlinišť, protože měl kolem domu malý pozemek.. Hejl Jan čp. 47 včelařil na dvoře svého domku se 3 včelstvy, až do stáří, kdy se odstěhoval k dceři do Ostravy. Včelaření převzal jeho syn a zhotovil včelín menší a pojízdný. Tento umísťuje u lesa v Čelonku. Po jeho smrti přebírá včelstva jeho manželka a zvyšuje jejich počet na 12. V 90. letech snižuje počet včelstev na 3, ostatní daruje a stěhuje je na svou zahradu u novostavby svého domu. Musil Radek čp. 40 začal včelařit nákupem včelstev ze Stonařova asi před 10ti lety. Úly slamáky zhotovené a úzko vysokou míru, ale po přestěhování do Jihlavy přestal včelařit. Úly uložil na pozdější dobu. Kubašta Miloslav čp.20, začal včelařit s pomocí místního kněze . Včelín postavil na své zahradě. Byl také včelařským důvěrníkem. Několik roků přestal včelařit, ale znova se k této oblibě vrátil. Terbr František čp. 93 začal včelařit kolem r. 1960 ve svém postaveném včelíně za zahradě svého domu. Choval kolem 6 včelstev a pomáhal také včelařit na družstevní včelíně na zahradě fary. Přestal včelařit kolem r. 1990 a úly má prázdné. Lazárek František čp. 27 (viz v II.sv.válce) Včelstva převzala jeho žena Marie za pomoci švagra Jana z Heraltic pečovala o včelstva dál. Posléze pomáhal se včelstvy její syn František. Po odchodu na vojnu syn Bohumil, který doma včelařil až do doby kdy se oženil. Část včelstev poté odvezl a včelaří nyní u Čížova se 70-ti včelstvy. Jeho bratr František včelaří doma dosud na téměř 20 včelstev dosud. Na konci 50. let za předsednictví Františka Terbra čp. 93 jednotné zemědělské družstvo svým členem Jaroslavem Šťastným čp. 92 a za pomoci předsedy, postavili na zahradě místní farní budovy včelín. O prvních 22 včelstev se staral předseda JZD a přítel Jonáš z Nepomuku. V této době v 60. letech bylo včelaření v družstvech státem podporováno, neboť se masově rozšířilo pěstování řepky olejné. Po roce 1976 se družstvo sloučilo do JZD Stonařov a u družstevního včelaření nastal úpadek. Zařízení včelína bylo rozprodáno zájemcům, čímž včelaření JZD skončilo. Tolik k historii včelařství v obci Pavlov, kdy se osvědčila v přírodě prokázána potřeba, že rozšíření chovu včel úměrně odpovídá očekávání úrody kulturních rostlin. Zvláště v zemědělství, ale také v ovocných sadech v obci. Často se mylně tvrdilo, že úroda ovoce je závislá jen na vypěstované nové odrůdy ovocných stromů. Docházelo k vyřazování jednotlivých odrůd pro jejich odolnost v nadmořské výšce, nebo zemědělských odrůd pro nevhodnost půdy, aníž by bylo bráno v úvahu, že počet včelstva v dané lokalitě je potřeba chovat podle budoucnosti plodin. Rovněž je třeba brát v úvahu, že včelí med je dosud nejznámějším a nejzdravějším sladidlem a potravinou člověka z přímých přírodních zdrojů, bez zásahu průmyslových přísad a „E“konzervátů . Včelařství v roce 2006 v Pavlově Za poslední léta došlo k sloučení ZO Pavlov do ZO českého svazu včelařů Stonařov, členy výboru jsou Lazárek František, Pokorný S., Šindelář B., Chaloupka J., Tomek Jaroslav, Burda Jiří a Růžička Počet členů ZO ČSV 26 z Pavlova 6 Lazárek Frant, nar. 1936 9 včelstev Kubašta Boh. 1928 8 vč. Šíša František 1938 10 vč. Zerzánek Jindřich 1938 11 vč. Nováková Božena 1926 3 vč. Hejlová Eliška 1935 1 vč. Eliáš Jaroslav 1935, +2006 2 vč. Příklad finančních nákladů na chov jednoho včelstva na jeden rok Příspěvek na chov l vč……..152,- Kč na 1 včelstvo náklad 246 Kč, Povin předpl. Časopis ……..150,- příjem 152 Pojištění škod……………….16,- fin. efekt. – 94,- Kč Členský příspěvek ZO…….. 70, bez osobní péče včelaře -- z počtu l vč. …………… 10,- - při chodu 10 včelstev je již chov efektivnější Příspěvek na chov 10 včelstev 3 040 Kč m- náklady viz shora …celkový efekt bez osobní práce včelaře + 2 300 Kč Prodejní cena vosku 80 Kč, nákupní cena medu 30-35 Kč/kg, veřejný maloobchodní prodej v malém balení 100-120 Kč/kg Maloobchodní cena medu vč. obalu (sklo+víčko 10-12 Kč) 60-70 Kč/kg Nejlevnější med je květový, řepkový, vyšší cena je medu tmavšího. Přihlédnutí k finančním potřebám včelaře: - jednoduchý úl nezateplený ks 1 350 Kč + krmítko 100 Kč - přířezy na jeden rámek úlu ks 10,- Kč - k chovu včel „oplodňáček“ ks 350,-Kč - medomet jednoduchý ks 12 000,- Kč - včelařské rukavice pár 200,- Kč - včelařský oblek s maskou 2 000,- Kč Zpracoval František

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz