Obec Ořechov

Obec Ořechov se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 72 obyvatel.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Jihlava

Obecní úřad

IČ: 00373869

Adresa:

Ořechov č.p. 22
58862 Ořechov

Kontakty

E-mail:

obec.orechov[zavináč]volny.cz

Zeměpisná poloha: 49° 11' 57" N, 15° 32' 3" E

Historie

O obci jsou první písemné zmínky z roku 1355, kdy Štěpán z Březnice prodal obce Ořechov, Urbanov a Nevcehle Bohuňkovi z Volfířova. Od roku 1420 Ořechov náležel k telčskému panství, a to až do roku 1849. V letech 1850 – 1945 Ořechov spadal pod politickou pravomoc úřadu v Dačicích (tento úřad měl v historii různé názvy, např. podkrajský úřad, okresní hejtmanství), soudní správu vykonával po celou tuto dobu Okresní soud v Telči. Od května 1945 Ořechov náležel pod ONV v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci v roce 1949 byl připojen pod Správní okres Třešť a v polovině roku 1960 připadl k okresu Jihlava. V současné době je vyšším územním celkem kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě a pověřenou obcí město Telč. Obec Ořechov byla samostatnou obcí s výjimkou let 1976 – 1991, kdy spadala pod střediskovou obec Urbanov. Naši obec v minulosti řídili ve funkcích starosty obce nebo předsedy MNV tito občané: Stanislav Beseda, Jan Nechvátal, Cyril Novák, Jaroslav Zelený, Ludvík Novák, Antonín Budín, Bohumil Vacek (MNV Urbanov), Josef Veleba a Pavel Volavka. Jméno obce je typicky moravské. Je pravděpodobně odvozeno od přídavného jména ořechový, což znamená místo porostlé ořeším (od keře – lísky). Keř líska se skutečně v blízkém okolí obce hojně vyskytuje. Je zajímavé sledovat název obce v různých historických pramenech: 1355 Vrsechav 1385 villam Orzechowe 1390 et Orzechowa 1678 a 1718 Oržechowa 1751 Oržechau 1846 Ořechau, Ořechov 1881 Ořechová 1924 Ořechov i Ořechová V roce 1880 měla obec 26 domů a 139 obyvatel, v té době k obci patřila též samota Pilka. V roce 1970 v obci nalezneme jen 23 domů a 97 obyvatel. K 1. 7. 2009 je v Ořechově 25 domů s 68 obyvateli. Nejstarším občanem je v současné době Bohuslav Beseda (nar. 1932), obec se může pyšnit 15 dětmi do 15 let (12 chlapců a 3 dívky). Děti z Ořechova až do roku 1970 chodily pěšky do školy v Urbanově, od roku 1970 dojíždějí do Telče. Farností a poštou vždy obec náležela k Urbanovu. Matrikou, zdravotním střediskem patří Ořechov k Telči. Ve 2. polovině 19. století a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V r. 1900 byla výměra hospodářské půdy 280 ha. V r. 1911 zde nebyl žádný živnostník a v r. 1924 již prameny uvádějí 1 pilaře, 1 stolaře a 14 hospodařících rolníků. V roce 1956 bylo v obci založeno JZD Ořechov, v 1974 bylo sloučeno s JZD Nevcehle, od roku 1979 je součástí ZD Sedlejov. Nejdéle ve funkcích pracovali - Vladimír Novák - předseda (18 let), Karel Petrů – skupinář (16 let), Stanislava Odrážková – účetní (16 let). V současné době většina obyvatel za prací dojíždí do okolí, zejména Telč, Dačice, nebo pracuje v ZD Sedlejov. V obci má provozovnu firma Izolace Diviš. V roce 1942 byla v naší obci zahájena elektrifikace, která byla slavnostně ukončena taneční zábavou, na které vznikla píseň o jednotlivých občanech obce. V letech 1965 - 1972 byla v obci vybudována kanalizace. V roce 2000 – 2001 byla obec plynofikována. V současné době probíhá územní řízení k výstavbě vodovodu. Nedílnou součástí života naší obce jsou dobrovolní hasiči. V roce 2009 uběhlo 57 let od vzniku Sboru dobrovolných hasičů. Jeho historie není tak bohatá jako v okolních obcích. Bohužel ani záznamů o činnosti není mnoho, a tak se musíme spoléhat na vzpomínky našich pamětníků. Situace před šedesáti lety nebyla taková jako dnes, kdy jsou téměř všechny obce v dosahu profesionálních sborů. Proto se obyvatelé Ořechova rozhodli založit dobrovolný sbor k ochraně svých životů a majetků. Jistě měli v paměti i požáry, které ve dvanáctých letech 20. století postihly obec. U zrodu sboru stálo 20 občanů, z toho i tři ženy. Prvním velitelem byl Ludvík Novák, od roku 1956 zastával funkci velitele Bohuslav Beseda a Zdeněk Kučera, poté Bohumír Holec, Stanislav Beseda, Karel Petrů a František Krejčí. První stříkačku získal sbor od hasičů z Urbanova. Nyní obec vlastní stříkačku PPS 12 zakoupenou v roce 1972. Požární zbrojnice byla upravena hned v počátcích sboru v místě bývalého chudobince. Stála zde nejdříve dřevěná bouda. V roce 1958 byla postavena zděná budova, která získala přibližně dnešní podobu, poslední rekonstrukce proběhla v loňském roce (2008). Kromě drobných zásahů stojí za zmínku pouze požár z února 1957, kdy hořelo u Kučerů (27), zde lehlo popelem celé stavení. V 70. a 80. letech minulého století se sbor pravidelně účastnil okrskových soutěží. Sbor se může pochlubit tím, že dlouholetý člen sboru Bohumír Holec byl v letech 1978 – 1995 okrskovým velitelem okrsku Sedlejov. V současné době je situace poněkud složitější. Momentálně má sbor 20 členů. V rámci možností se snaží být sbor akceschopný. Hasičský sbor je jedinou dlouhodobě fungující organizací v obci, která se stará nejen o bezpečnost, ale i o kulturní dění. Rozšířenou zájmovou činností je také myslivost. Myslivci z naší obce jsou členy Mysliveckého sdružení Lísek Nevcehle. Nejvýznamnější událostí v historii obce bylo vysazení paravýsadku s krycím názvem OUT DISTANCE v noci na 28. března 1942. Výsadek z Anglie byl jedním z dvanácti vysazených na území protektorátu v letech 1941 - 42. Jeho hlavním úkolem byla diverzně sabotážní činnost (příprava bombardovacího útoku na Škodovku v Plzni, vyřazení plynárny v Praze – Michli) a doprava vysílací stanice. Výsadek byl zpozorován pomocnou hlídkou z Ořechova, která vše hlásila ještě v noci místnímu starostovi, ten událost hlásil se zpožděním až druhý den na četnickou stanici v Jihlavě, a proto získali parašutisté několikahodinový náskok před gestapem. Tak se také stalo, že Němci přijeli na místo seskoku poměrně pozdě a jejich hlavním triumfem byl nález zahrabané vysílací stanice a falešné doklady jednoho z parašutistů. Parašutisté však unikli. Nedlouho po přistání posádka ve složení nadpor. Adolf Opálka, Karel Čurda a Ivan Kolařík zjistila, že chybou navigátora nebyli shozeni na Táborsku, jak bylo původně plánováno, ale na jiném místě. Domluvili se, že se rozejdou, a znovu se shromáždí na smluveném místě na základě inzerátu v Národní politice. Skutečnost však byla jiná. Znovu se již nikdy nesešli a každý měl jiný osud. Ivan Kolařík zaplatil ztrátou svých dokladů jako první. Při útěku před gestapem se v domnění, že zachrání své blízké, otrávil již 1. 4. 1942. Karel Čurda neunesl psychický nápor a otřesy, které způsobily zprávy o atentátu na R. Heydricha a následné vypálení Lidic, proto se přihlásil na gestapu a stal se konfidentem. Jeho obsáhlá výpověď poznamenala osudy mnoha parašutistů a jejich ochránců. Po válce byl odsouzen k trestu smrti. Adolf Opálka odchází na záchytné adresy a dostává se až do Prahy, kde se připojuje k dalším osmi parašutistům a ujímá se jejich vedení. Společně plánují a uskutečňují několik diverzních akcí a v neposlední řadě atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Neopustil a nezradil své přátele a nalezl společně s nimi smrt 18. 6. 1942 v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Na počest této události se každoročně koná vzpomínková akce u pomníku, který byl odhalen v roce 1973 za pomoci místního JZD a obecního úřadu. Památky a pamětihodnosti obce Nedílnou a neodmyslitelnou součástí Ořechova je zvonička uprostřed obce, na jejíž rekonstrukci se podílel v roce 1992 František Janoušek. Tři litinové kříže z let 1865, 1890, 1905 nalezneme v různých částech ořechovského katastru. Velmi zajímavé jsou i dva pamětní kameny. Jeden na břehu rybníka Vodnatý (Pilka) s datem 8. IV. 1942, kde zabil pytlák hajného, a druhý u staré polní cesty do Žatce k připomenutí tragické události, kdy zabil pohunek pacholka. Tyto pamětní kameny jsou v poslední době vyhledávány turisty z celé České republiky. Boží muka z roku 1774 se nachází vpravo u polní cesty k Urbanovu. Vodní pila na samotě Pilka pod rybníkem Vodnatý (Pilka) je napojena na obytné stavení. Naší obcí prochází několik turistických tras, cyklostezek a značená stezka pro koňskou turistiku. Za povšimnutí stojí informace že v naší obci a jejím okolí (Kozinec, Olšany) byly nalezeny četné předměty (podkovy, hroty šípů, ostruhy atd.) z bitev, které se zde odehrávaly v druhé polovině 15. století (1467,1468). Tehdy naším krajem procházela vojska Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.