Obec Oponešice

Oponešice je malá obec ležící v jižním cípu kraje Vysočina. Na území obce žije 183 obyvatel. Nadmořská výška je 488 metrů nad mořem.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Třebíč

Obecní úřad

IČ: 00378291

Adresa:

Oponešice č.p. 27
67532 Oponešice

Kontakty

E-mail:

urad[zavináč]obecoponesice.cz

Telefon:

568 443 061

Zeměpisná poloha: 49° 2' 4" N, 15° 39' 5" E

Historie

Obec 6,6 km severovýchodně od Jemnice, prochází jí silnice z Budkova do Mladoňovic. Nejbližší železniční stanice Třebelovice. Nadmořská výška 488 m. Pošta Třebelovice, zdravotní a matriční obvod Jemnice, fara Budkov, škola tamtéž. Katastr obce měl v r. 1950 výměru 517 ha. V současné době má obec 81 domů a 194 obyvatel. Název znamená ves lidí Úpolněšových. Názvy obce v pramenech: 1351 de Vpolneczicz, 1385 Opolczicz, 1420 de Vpolnyessicz, 1497 na Uponěšicích, 1528 z Vponiessycz, 1608 Oponiessicz, 1671 Auponischitz, 1718 Opponieschitz, 1846 Oponěschitz, Oponěšice, 1881 Upolněšice, 1915 Oponeschitz, Oponešice. Ves s českým obyvatelstvem. V r. 1850 měla 381 obyvatel. Názvy tratí: Bečvářovské, Čtvrtky, Díly, Hlávkův kopec, Klínky, Krajiny, Malé frajmarky, Malé padělky, Nivky, Pod vejhony, U obory, U ohrady, U olší, U půdy, U zahrady, Velké čtvrtky, Velké frajmarky, Velké padělky, Zadní role, Zadní široké, Zahrady, Zahrádky, Za skalkama, Za Slámovýma. V r. 1351 se uvádí Vilém z Uponešic, 1365 Nevhlas z Upolněšic, v letech 1389 až 1417 Jakoubec z Upolněšic, r. 1436 Jan z Upolněšic. Ctibor z Batelova prodal r. 1511 tvrz a ves Uponěšice, Lomy, díl Cidliny a pusté Arklebovice Bohušovi z Čechtína, jenž zde seděl ještě v r. 1531. V letech 1547 až 1551 držel statek Adam Hrubčický z Čechtína. V r. 1610 Zuzana Roupovská z Malejova vzala svého manžela Zikmunda z Roupova na spolek na zámek a ves Budkov, na tvrz a ves Uponěšice. Od té doby byla ves součástí budkovského panství a sdílela s ním další osudy. Před třicetiletou válkou bylo v Oponešicích 19 usedlostí, z toho zůstalo osazeno 14 a 5 zpustlo. Do r. 1671 se podařilo osadit jen l usedlost. V té době bylo ve vsi ze starých usedlíků 10 láníků, 3 čtvrtláníci a l domkář, z nových l láník. Zbylé poustky zůstaly neobsazeny. Podle Tereziánského katastru moravského bylo v Oponešicích 1181 měř. orné půdy, 6,1 měř. zahrad, 11 měř. lad, 12,2 měř. pustin, 16,2 měř. pastvin, z luk bylo 66 fůr sena. Vrchnostenský dvůr v Oponešicích měl 262 měř. orné půdy, 40 měř. pastvin, 3,2 měř. zahrad, z luk bylo 75 fůr sena a 42 fůr otavy. Robotovalo zde 16 sedláků se 2 voly 2 dny a s 1 pěším také 2 dny v týdnu. Koncem feudálního období v r. 1843 žilo v Oponešicích 320 obyvatel, z toho 153 mužů a 167 žen ve 49 domech a 71 domácnostech. Z nich se živilo zemědělstvím 59 obyvatel, 11 obyvatel zároveň zemědělstvím a řemeslem a u 1 obyvatele není jeho zaměstnání uvedeno. Ve vsi bylo 16 pololáníků s výměrou 30 až 33 jiter půdy, 4 čtvrtláníci s výměrou 15 jiter, l dominikalista s výměrou 20 jiter půdy a 23 domkářů. V selských usedlostech byli hospodáři k pomoci l pacholek a l děvečka. Ve vsi se chovalo 19 koní, 41 volů, 28 krav, 15 kusů mladého dobytka, 72 obyčejných ovcí, 547 zušlechtěných ovcí pro vlnu a 25 vepřů. Průměrný stav dobytka u selské usedlosti byl 2 koně, 4 voli, l až 2 krávy, l kus mladého dobytka, 4 ovce a l vepř. Desátky byly odváděny panství Budkov a faře ve Velkém Újezdě. Tržním místem pro Oponešice byla města Jemnice, Moravské Budějovice a Dačice. Domy ve vsi byly nízké s malými okny, postavené z nepálených cihel a kamene, pokryté na střeše slaměnými došky. Stodoly byly dřevěné a byly stavěny opodál též pokryté slámou. Pod jednou střechou byly obytné místnosti a stáje pro dobytek. Lepší stavební stav vykazoval vrchnostenský dvůr, palírna a 2 obytné domy patřící vrchnosti, které byly postaveny z pálených cihel a pokryty pálenou krytinou nebo šindelem. Jen l dům ve vsi byl pojištěn proti ohni. Ve vsi byla vrchnostenská palírna, kde na l přístroji a na l kotli vyrobili 3 dělníci ročně 300 věder pálenky, k čemuž spotřebovali 350 měřic obilního šrotu a 3 000 měřic brambor při spálení 170 sáhů dřeva. Odbyt pálenky šel do Vídně. Tvrz v Oponešicích vznikla patrně ve 2. polovině 14. stol. jako vladycké sídlo, písemně se uvádí až v r. 1511, kdy se dostala do vlastnictví rodu z Čechtína. Po připojení vsi k Budkovu byl v jejím areálu postaven vrchnostenský dvůr. Po častých přestavbách se z původní tvrze dochovala jen část gotického zdiva v budově dnešní sýpky. Do r. 1849 byly Oponešice součástí panství Budkov, od r. 1850 až 1855 byly začleněny pod politickou pravomoc Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy pod Okresní soud v Jemnici. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v období 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Jemnici. Když byla v r. 1868 veřejná správa a soudnictví odděleny, vrátily se pod pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, kam patřily až do r. 1896, kdy vzniklo nové Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích, které získalo působnost i pro soudní okres Jemnice. Sem příslušely Oponešice až do r. 1960, kdy po správní reorganizaci byly začleněny pod okres Třebíč. K Oponešicím také náležel dvůr Jindřichov. V rámci integrace obcí byly Oponešice v r. 1980 podřízeny MNV v Budkově, od r. 1991 mají opět samostatný obecní úřad. V r. 1880 měla obec 62 domů a 374 obyvatel české národnosti a katolického náboženství. V r. 1921 zde bylo napočítáno 65 domů a 375 obyvatel, v r. 1930 již 73 domů, ale počet obyvatel klesl na 336 osob. V r. 1950 měla obec 80 domů a 337 obyvatel. Hospodářská půda měla v r. 1900 výměru 503 ha, z toho bylo 421 ha pole, 35 ha louky, 23 ha pastviny, 19 ha lesy, 5 ha zahrady. V témže roce se v obci chovalo 11 koní, 357 kusů hovězího a 67 kusů vepřového dobytka. Dvůr Jindřichov velkostatku Budkov o 104 ha byl za 1. pozemkové reformy z větší části (68 ha) rozparcelován, malá část (6 ha) byla zestátněna a zbytek (30 ha) byl ponechán vlastníku. Lihovar velkostatku byl nejprve propuštěn majiteli ze záboru, ale později byl v r. 1930 združstevněn. Většina obyvatelstva se živila v zemědělství, živnosti a řemesla byly v obci jen některé. V r. 1911: l hostinec, l kolář, 2 kováři, l krejčí, 2 obuvníci; v r. 1924: 20 zemědělských závodů, l hostinec, l kolář, 2 kováři, l krejčí, l obchodník se smíšeným zbožím, l obchodník se zeleninou, 2 obuvníci, l pokrývač. Obec byla elektrifikována ZME v Brně v r. 1930. Spolková činnost nebyla v obci zaznamenána, v současné době působí v obci sbor dobrovolných hasičů, organizace Českého červeného kříže a Svaz zahrádkářů. Převážně zemědělský charakter obce se projevoval v místních výsledcích parlamentních voleb za první republiky podporou určitých politických stran. V r. 1929 zde získala Republikánská strana čs. venkova 116 hlasů, Čs. strana národně socialistická 34 hlasů a ČSL 15 hlasů z celkového počtu 191 voličů. V r. 1930 získala Republikánská strana 117 hlasů, Národní obec fašistická 45 hlasů a ČSL 17 hlasů z celkového počtu 196 voličů. V poválečných parlamentních volbách v r. 1946 zde získala ČSL 122 hlasů, KSČ 69 hlasů a Čs. strana národně socialistická 41 hlasů z celkového počtu 232 voličů. I po skončení druhé světové války zůstalo hlavním zaměstnáním zdejšího obyvatelstva zemědělství. V Oponešicích vzniklo JZD v r. 1950, v r. 1959 mělo 119 členů a obhospodařovalo 440 ha zemědělské půdy. V r. 1973 se sloučilo s JZD Budkov. To se v r. 1990 transformovalo v Zemědělské družstvo Budkov. Po r. 1945 byla v obci postavena klubovna požární zbrojnice, prodejna Jednoty a koupaliště. Z památek je zde kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1774, dále socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1716 na návsi, na katastru obce jsou 3 kříže, boží muka a 2 kapličky. Obecní pečeť: je doložena ze 70. let 18. stol. V pečetním poli je zobrazena radlice a okolo ní šest květů. Opis pečeti uvádí: WES AVPONIESSCZE.