Obec Nadějov

Obec Nadějov

Nadějov je malá obec 15 km východně od Jihlavy s 200 obyvateli. Obec je součástí mikroregionu Polensko.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Jihlava

Obecní úřad

IČ: 00373842

Adresa:

Nadějov č.p. 81
58827 Nadějov

Kontakty

E-mail:

obec[zavináč]nadejov.cz

Telefon:

567 277 250

Zeměpisná poloha: 49° 25' 28" N, 15° 46' 9" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Nadějov vzniká v drsné krajině Českomoravské vrchoviny před více než osmi sty lety. Zdejší kraj zalesněn pralesem nebyl v pravěku trvale osídlen. člověk tudy procházel jen zřídka za obchodem, v dobách války nebo jako lovec. Do 12. století byly na území tehdejšího středověkého Českého státu prakticky zasídleny všechny níže položené úrodné kraje a rostoucí obyvatelstvo tak muselo hledat svoji obživu na územích výše položených s horší pudou a dosud pokrytým pralesem… . Začíná tak proces, kterému historikové říkají tzv. Kolonizace (osidlování). I Českomoravská vrchovina je tedy soustavněji osidlována ve 12. a 13. století a území na sever a severo-západ od Třebíče až k zemské hranici připadlo v tomto kolonizačním procesu třebíčskému benediktinskému klášteru, který byl založen moravskýmy knížaty roku 1101… .Byl to záslužný a požehnaný čin, nebot řeholní bratři zde nejen upevnují křestanskou víru a mravy, ale i hmotně zvelebují tento kout země. Z přelidněných kraju sem přivádějí osadníky a zakládají malé vesničky, čítající několik málo dřevěných chatrčí… . I Nadějov vzniká v této době uprostřed velkých lesních celku, založen na okrouhlém pudorysu. Dřevěná stavení byla stavěna ve dvou řadách proti sobě, kolem nich probíhala cesta, mezi nimi tekl potok. Domy vymezovaly prostornou náves, jejíž velkou část později zaujaly rybníky. Nastává mýcení a ždáření okolního pralesa, aby se tak uvolnil prostor pro zahumenicové plužiny – budoucí lány polí. Dokladem toho je i název vsi, ležící poměrně daleko severním směrem od Třebíče, který upomíná opata Naděje, žijícího v klášteře v polovině 12. století (v listinách je připomía acute;n k roku 1160). A když roku 1298 zakládá král Václav II. benediktinské probožství v Měříně, podřízené třebíčskému klášteru, je již Nadějov v nadační listině tohoto probožství. V pruběhu dalšího historického vývoje počátkem 15. století patří Nadějov valdykum sídlící na zhořské tvrzi, jak to dosvědčuje dosud zachovaný pergamenový list Vanka Hussie ze Zhoře, ve kterém obnovuje privilegie poddanému Bartovi v jeho vsi Nadějově tím, že ho za roční plat osvobozuje ze všech robot. S majetkem zhořské tvrze sdílí tato obec i další osudy. V roce 1466 ji získává od svého bratra Jan Klusáček ze Zhoře, který je však od třebíčského opata Matěje zažalován, že „… drží ves tuto klášterní s příslušenstvím a žádného úpisu o tom nechtěl předložiti …“. Přes to Jan Klusáček roku 1481 prodává celý majetek zhořské tvrze i s Nadějovem pánum a majitelum Rudoleckého panství (Janu z Vranova), které v roce 1552 přechází do vlastnictví významnému rytířskému rodu Chrousteckým z Malovar. Ti rozšiřují svuj majetek tím, když vykupují od okolních domácích vladyku jejich vesnice, takže v polovině 15. století čítá toto panství 19 obcí se sídlem v Rudolci. Z této doby se již zachovaly některé zápisy o poddanských poměrech a životě obyvatel v zachovaném Urbáři a Registrech panství. Z nich připomenme jen některá jeména poddaných na nadějovských gruntech. V roce 1585 zde sídlili tři láníci: Matěj Tomanu, Matěj Nápravník a Vach Vyzíblo, jeden 5/4ník jeménem Václav Houška. V roce 1427 zde sídlil Barta (osvobozen od roboty), šest pulláníku: Vašek Kovářu, Barton Coufáku, Štěpán Klečka, Tomáš Mutlu, Jakub Hubený, Havel Vána a několik bezzemku: Martin Skuček, Vítek Alexander a Matouš Sobotka. Ze svých usedlostí platili dvakrát ročně za užívání pozemku vrchnosti do Rudolce 7 zlatých a 27 grošu, 38 slepic, 3 kopy vajec a 28 měřic ovsa. Po roce 1620 o osudné na Bílé hoře byly statky těm, kteří se zapojili do povstání proti císaři Ferdinandu II. zabaveny a prodány těm, kteří věrně sloužili císařskému domu. Rovněž Rudolecké panství bylo Chroustenským zabaveno a roku 1623 prodáno šlechtickému rodu COLLALTO ET SAN SALVATORE. Collaltové si zvolili za hlavní sídlo zámek v Brtnici, v Čeně zřízeno ředitelství bývalého Rudoleckého panství. Zde s mnoha okolními obcemi sdílí i Nadějov další osudy své historie až do dnes… Autor článku: Jindřich Coufal, Zhoř

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz