Město Meziměstí

Město Meziměstí

Meziměstí, (německy Halbstadt), je město v okrese Náchod. Má přibližně 2790 obyvatel a rozlohu 2571,19 ha.

Kraj:Královéhradecký
Okres:Okres Náchod

Městský úřad

IČ: 00272841
DIČ: CZ00272841

Adresa:

5. května 1
54981 Meziměstí

Kontakty

E-mail:

mesto.mezimesti[zavináč]tiscali.cz

Telefon:

491 582 369

Zeměpisná poloha: 50° 37' 29" N, 16° 14' 37" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Je málo míst v naší vlasti, kde známe přesně datum založení. U celé řady míst můžeme uvést jen datum, kdy se to, či ono místo připomíná poprvé. Tento případ je právě u Meziměstí. První písemnou zprávu máme ze dne 29.října r. 1408, kdy do desek zemských byl učiněn zápis zemana, čili rytíře Jana z Menšího (někde uváděno Dolního) Vižňova, jenž se později stal Meziměstím. Počátky dějin V prvním tisíciletí po Kristu byla krajina na Broumovsku neobydlená, snad až na jednotlivé nouzové příbytky lovců, kteří sem pravděpodobně pronikali z vnitrozemí, pokrytá hustým lesem, který tvořil přirozenou hranici království. Celá tato oblast tedy byla na počátku 13. století stále ještě neosídlená, ale měla výhodnou polohu v blízkosti obchodních cest. Podle dochované listiny z roku 1213 daroval Přemysl Otakar I. břevnovskému klášteru „... újezd v širé pustině mezi lesy a horami zvaný Police ...“. Podle ní pak bylo osídlováno území Policka. Kromě území Policka však dostal opat Kuno od krále Broumovsko, snad i území dnešního Teplicka a Adršpašska. Tento rozsah zůstal až do roku 1253 zjevně neporušen, ale pak se některá území jako Vižňov, Stárkov, Skály a Adršpach dostaly do držení příslušníků rodu erbu Třmene. Řádné osídlení zde začíná s jistotou poprvé ve 13. století, kdy král Přemysl Otakar II. pozval do zdejší krajiny německé kolonisty. Vznik názvu Meziměstí Meziměstí - vesnice a obec bývalého klášterního panství Broumova, později obec okresu Broumov, poté město v okrese Náchod a nyní město v tzv. malém okresu Broumov. V roce 1434 bylo poprvé nazváno: „z půl města k půli města“. Rozumí se zřejmě na půl cestě mezi městy Broumov a Friedland (dnešní Mirošov v Polsku). V roce 1556 se uvádí statek nebo stateček Halbstat, 1556 Halbstadt, 1558 Halbestadt, Halbstadt. Od roku 1923 úředně česky Meziměstí. Název také mohl znamenat „půl místa“ ve smyslu nivy nebo role, protože obec stojí na polovině půdy, která dříve náležela k obci Vižňov. Meziměstí je současný název pro bývalý „Dolní Vižňov“, kde se od roku 1408 nalézalo panství „de Wysnowa minori“. V roce 1434 koupil, jak je patrné ze zápisu z 13. září 1434 v kronice města, vižňovský statek s Meziměstím opat Herman. V 16. století, za opata Jana z Chotova, se Meziměstí proměnilo ve vesnici. Obec ale byla příliš malá. V daňovém výpisu z roku 1653 je uvedeno devět usedlostí. Pramen: Rosesin Siegfried, Dr.:Sudetendeutsches Ortsnamenbuch Počátky osídlení V době, kdy ostatní území Broumovska s Policí obdržel břevnovský opat, lesnatá krajina od dnešního Vižňova přes Vernéřovice, s oblastí Teplic a příhraničním krajem k Mirošowu /Friedland/, náležela vladykovi Sezemovi. Území, na kterém se nachází nynější Vižňov, Meziměstí a Starostín, tedy původně nebylo v držení klášterního panství jako ostatní část Broumovska. Česká šlechta zde představovala královskou moc a měla za úkol střežit hranice království. Obec Vižňov byla později rozdělena na dvě části. Horní Vižňov s vlastním panstvím a Dolní Vižňov s panským dvorem a tvrzí. Dolní Vižňov vytvořil jádro pozdějšího Meziměstí. Meziměstí a okolí ve starých kronikách a zápisech 15.století 1402 Na místě dnešního zámku v Menším /Dolním/ Vižňově (v Meziměstí) vznikla tvrz, jejímž majitelem se udává Jan /Johann/ von Vižňov. 1434 Panství Jana z Menšího Vižňova zahrnovalo obce Sokolowko (PL), Mieroszow (PL), Golińsk (PL), Róźana (PL), Laczna (PL), Vižňov, Meziměstí, Vernéřovice a náleželo k českému panství. 16.století 1556 Vižňov byl zastaven opatem Janem III. českému šlechtici Joachimu Manschwitzovi, ale Dolní Vižňov si ponechal. Místo staré gotické tvrze tam dal postavit renesanční zámeček, který sloužil broumovským opatům za letní sídlo. 17.století 1613 Opat Wolfgang Selender von Proschwitz nabyl s vesnicí i celý statek Halbstadt. Od té doby náležel klášteru. Před tím náležel městu Broumovu. 1619 Klášterní panství bylo krátký čas, od 15.4.1619 až do bitvy na Bílé hoře v listopadu 1620, zkonfiskováno. Panství drželi protestantští komisaři Ernst Mility a Johann Wnanov. Opat byl vykázán a uprchl ze země. 1618-1648 Třicetiletá válka, která začala jako náboženský spor mezi katolíky a protestanty. Později přerostla v boj o území mezi císaři Svaté říše římské z rodu Habsburků a francouzskými králi. V roce 1648 protestanti zvítězili a válka skončila tzv. vestfálským mírem. 1620 Klášterní panství včetně Vižňova bylo českými stavy prodáno broumovským měšťanům. 1621 Broumov obsadilo císařské vojsko. Pod jeho ochranou přišel opat Beno a převzal všechen klášterní majetek zpět, Vižňov připadl opět ke klášteru. Ve Třicetileté válce byla většina písemných podkladů o obcích a městech zničena. Z tohoto důvodu jsou materiály o založení obcí až do třicetileté války spíše vzácností. 1624 Z roku 1624 se dochovala zpráva, že šafářský dvůr v Dolním Vižňově, dnešním Meziměstí, náležel ke klášteru a sloužil především k přezimování dobytka. 1632 V tomto roce vypukl velký mor. Padlo mu za oběť veškeré obyvatelstvo Vižňova a Meziměstí. Vesnice Vižňov a Starostín tak úplně vymřely. 1650 Opat Jan III. z Chotova založil Starostín. 1670 Byla tak velká zima, že mrzli zvířata i lidé. Škody v zemědělství byly odhadnuty na 22.000 zlatých. 1674 Opat Thomas nechal /pře/stavět zámek v Meziměstí. 1680 V roce 1680 do kraje přišel opět mor, ale tolik obětí, jako v roce 1632 nebylo. Slezská válka mezi Rakouskem a Pruskem. Fridrich II., pruský král, neuznal pragmatické sankce, to je základní státní zákon o nedělitelnosti všech dědičných habsburských zemí, jakož i úpravu nástupnictví podle práva prvorozenosti a v roce 1740 obsadil Slezsko. Jeho spojenci - Francie a Bavorsko obsadili dočasně Čechy. 18.století 1741 Prusové na svém tažení na Broumov vzali na celnici ve Starostíně pokladnu, zapálili císařský celní úřad a Šolcovnu. Dále táhli na Halbstadt /Meziměstí/ kde zapálili klášterní hospodářský dvůr, který lehl popelem. Další den ustoupili zpět do Slezska. 1745 Uzavřený mír má jen krátké trvání. 18. července v Broumově ležel silný vojenský oddíl. Husaři z Pruska vyhnali z obcí Adršpach, Teplice, Vernéřovice, Meziměstí, Vižňova, Ruprechtic a Křinic jatečný dobytek. 1756 Začíná nová Sedmiletá válka, která přinesla zdejší krajině ještě více bídy. V letech 1756 - 1763 přišlo do okolí Vižňova pruské vojsko. Vojsko bylo ubytováno v obcích Hejtmánkovice, Jetřichov, Ruprechtice, Vižňov, Meziměstí a Vernéřovice. Sedmiletá válka 1756 - 1763. Mimo jiné střet agresivní politiky Pruska se zájmy Rakouska, Francie a Ruska. Začala vpádem pruských vojsk do Čech a Saska. Roku 1757 oblehlo pruské vojsko Prahu. Obrat nastal po bitvě u Kolína v roce 1757. Od těžké porážky Prusko zachránila změna v ruské politice motivovaná rakouskou snahou získat zpět Slezsko okupované Pruskem. Skončila hubertsburským mírem 15.2.1763, který potvrdil pruskou okupaci Slezska a Marii Terezii zachoval císařskou korunu. Prusko si udrželo postavení evropské velmoci. 1757-62 V oblasti Meziměstí, částečně i ve Vižňově, táboří oddíly Friedricha II. /Velkého/. Konfiskovali potraviny a dobytek. 1758 V lednu bylo válečným radou, který se zdržoval v Broumově, rozhodnuto opevnit na obranu proti případnému útoku Prusů sedlo na Janovičkách, návrší u Březové, Vernéřovic, Vižňova a Meziměstí. Vzhledem k mírné zimě bylo ihned započato s pracemi. Opevnění bylo vybaveno bateriemi kanonů a již 16. 3. zcela dokončeno. Generálové Daun, Bukow a Laszi provedli jeho kontrolu. Mezi tím pruský král stále více soustřeďoval svoje oddíly a začátkem března vytáhl proti české hranici. Předvoj jeho vojsk přišel přes Vižňov do Meziměstí. 19. března přišlo pod velením knížete Moritze von Dessau 2.200 mužů s 52 ženami až do Friedlandu /Mirošova/. 21. března se vojsko pohnulo dál přes Vižňov, kde na předsunutých pozicích došlo k šarvátce. Vzhledem k tomu, že generál Laudon byl dobře opevněn na návrších u obcí Březová, Vernéřovice a Jetřichov, odtáhli Prusové přes Friedland zpět. Na obranných pozicích bylo soustředěno všechno laudonovo vojsko, s vyjímkou padesáti husarů, které ponechal na obranu Broumova. Pruský král nechal na výšině u Göhlenau /dnes Goliňsk/ vykopat opevnění, které opatřil kanóny. 7. srpna táhl veletucet armády přas Bohdašín do oblasti u Broumova a větší díl pruské armády tábořil na polích u Vižňova, Meziměstí, Vernéřovic a Březové. 10. srpna následoval generál Fougué hlavní ubytování krále ve Vernéřovicích a vytáhl svůj sbor do tábora na pole u Vižňova, Meziměstí a Ruprechtic. Broumovský kronikář vyčíslil ztrátu, kterou utrpěla obec Vižňov v důsledku obléhání Prusy od dubna do srpna 1758 /mimo ztrát na úrodě/ na 22.075 zlatých /Guldenů/. 1771 Na rozkaz císaře Josefa II. byla v roce 1771 přidělena v obci domovní čísla. V tom samém roce do obce přišly velké tlupy cikánů, které způsobily mnoho krádeží. 1775 7. 2. Velké nevolnické povstání. Poddaní z Vižňova, Meziměstí, Starostína, Ruprechtic, Hynčic, Jetřichova a Vernéřovic přišli na nádvoří benediktinského kláštera a důrazně si stěžovali, že je vrchnost přetěžuje robotami a různými peněžitými a naturálními dávkami. Vrchnímu Mikuláši Patzovi se podařilo poddané uklidnit. V březnu přišli do kláštera znovu, násilím prohledali kanceláře, hledajíce „Zlatý patent“ Marie Terezie, o němž věřili, že zrušil veškerou robotu. Domnívali se, že tento patent před nimi v klášteře ukryli. Klášterní provizor, který měl na starosti poddanské záležitosti, byl zbit a posazen na dřevěného osla, na kterém obyčejně seděli zpupní poddaní. Povstání bylo nakonec potlačeno, ale vyšetřování skutečně prokázalo přetěžování poddaných, takže nakonec za zpupnost trestáni nebyli. 1776 Nové nevolnické povstání. 16. srpna byl vydán nový zákon o robotě, což mělo za následek velké vzbouření.Opat František Štěpán Rautenstrauch raději odjel do Meziměstí na zámeček, odkud žádal o vojenskou pomoc krajského hejtmana. 1778 – 79 Do obce přitáhly jednotky Prušáků. V tom čase probíhala tak zvaná „Bramborová válka“ Bavorů o dědictví. Vše bylo opět zabavováno a byly vybírány vyšší daně. To trvalo až do března 1779, kdy rakouský generál Neumann Prusy z Meziměstí a okolí vyhnal. 1778 V roce 1778 přišla opět tak strašná zima, že lidé umírali zmrzlí na ulicích. V kostelech museli odkládat mše. 1790 První zmínka o podnikatelích. Ve Vižňově to byli Benedikt a Jiří Walzel, v Meziměstí Josef Walzel a v r. 1799 Antonín a Benedict Schrollové, pozdější zakladatelé bavlnářského průmyslu na Broumovsku. 19.století 1805 Z roku 1805 je záznam o velkém hladu. Dlouhé dny nebylo co jíst. Lidé se živili polévkami z otrub a moukou vymetenou ve mlýnech. Psi a kočky byli chytáni a připravováni k jídlu, takže tato zvířata byla téměř vybita. Doprava potravin ze vzdálenějších míst nebyla tehdy kvůli nedostatku spojů možná. 1866 Rok 1866 za Prusko - Rakouské války byl i v Meziměstí neklidný. Velká část pruské armády, pod velením prince Karla z Pruska, pochodovala přes Meziměstí do Čech. Přitom princ Karel bydlel jeden den na zámku. 1872 Až do tohoto roku tvořil Halbstadt /Meziměstí/, Neusorge /Starostín/ a Wiesen /Vižňov/ jednu obec. Meziměstí zastupoval v obecním výboře obecní radní. V roce 1872 byly obce Meziměstí a Starostín od Vižňova odloučeny a od té doby tvoří samostatnou obec. 1873 Započato se stavbou železnice Choceň - Broumov. 1875 Bylo započato se stavbou železnice Meziměstí - Wroclaw /Breslau/. 15. května přijel do Meziměstí první vlak, ale slavnostní otevření železnice bylo až 25. července. Zpočátku jezdily mezi Broumovem a Chocní jen dva vlaky denně. Meziměstí se stává důležitou železniční křižovatkou. 1877 Dán do provozu úsek železnice Meziměstí – Wroclaw. Vzhledem k politickým změnám dávají Pruské dráhy přednost delší trase po svém území a využívají přechodu u Lichkova. Choceňsko-meziměstská trať tím ztrácí na své důležitosti. 1884 Josef Schroll zahájil stavbu přádelny s impozantním vzhledem. Princ Rudolf řekl, že vypadá jako renesanční zámek. Výroba byla zahájena již 22.9.1984 a v roce 1893 v ní pracuje 575 dělníků. 20.století 1904 V Meziměstí je postavena nová vodárna. 1914 1.světová válka. Počátky války jsou poznamenány vzrůstem životních nákladů a nedostatkem pracovních sil. Mobilizace mužů na frontu. S nastupující zimou se začaly objevovat potíže. Objevil se nedostatek uhlí, bavlny, začala váznout doprava. 1. ledna byl zahájen provoz na naší železnici el. soustavou (druhá elektrifikovaná trať na našem území) Do Meziměstí přijel 9. října transport uprchlíků z Haliče - židů. Kdo viděl jejich příjezd, tomu se na dlouhou dobu sevřelo srdce. V jednoduchých vagónech pro dobytek byly nízké lavičky z prken, na nich a mezi nimi byli ženy, starci a děti. Všichni se skromným jměním v ranci nebo v pytli. Také cikáni. Jejich dny útěku byly těžké, plné trampot a strádání. 23 z nich bylo ubytováno ve Vinárně, ostatní po okolních vesnicích. 7 dětí uprchlíků navštěvovalo zdejší školu. 1916 Všeobecná krize zapříčinila zavedení přídělů mouky a zavedení potravinových lístků. V krámech téměř žádné zboží nebylo a na černém trho vzrostla cena brambor o 157 %, masa o 389-541 %, rýže o 2288 %. 1917 Přádelna začala zpracovávat kopřivy. V továrně pracovala jen pětina předválečného stavu dělníků. 1918 Počátkem roku přicházejí na Broumovsko první zmínky o Velké říjnové socialistické revoluci. 28.října vytvoření prvního státu Čechů a Slováků. 1919 Začaly platit nové československé peníze. Rakouské se vyměňují. V roce 1919 byla na zámku umístěna vojenská posádka. Vojáci byli ustrojeni do italských stejnokrojů / při převratu zajatí čeští vojáci v Itálii /. 1920 Teprve po roce po převratu byla v roce 1920 v budově zámku umístěna česká menšinová škola. 1926 Pozemkovou reformou v roce 1926 přešel zámek a zbytek pozemků ve výměře 239,1 hektarů a 101,02 hektarů lesa do vlastnictví pánů Františka Klimeše a Wilhelma Martince. Klášter tento majetek vlastnil celkem 493 let. 1929 Roku 1929 postihly oblast kruté mrazy. Teplota dosahovala až - 39 stupňů celsia a napadlo nevídané množství sněhu, což způsobilo praskání kolejnic, přimrzání kol ke kolejnicím a následnému narušení provozu na železnici. 1936 Česká menšinová škola se přestěhovala ze zámku do nově postavené budovy. 1938 Druhá světová válka 20.září došlo k prvnímu přepadu Československa krátce před druhou hodinou ranní ve Starostíně, kde němečtí fašisté zaútočili na celnici. Finančníci palbu opětovali a útočníky odrazili. Po Mnichovské dohodě je celé Broumovsko odtrženo od Československa. 1945 Místní antifašisté se zbraněmi udržují pořádek a čekají na příchod Čechů. 21.5.1945 přijíždějí první zaměstnanci ČSD. Později příchozím novým českým obyvatelům byly přidělovány domy, obchody i živnosti. Současně probíhá odsun 1570 Francouzů a 600 židovek z Grossronského komanda. 1946 Během roku bylo v rámci Postupimské dohody odsunuto 1200 Němců z celé oblasti. Jejich sběrný tábor byl umístěn nad dnešní Jiráskovou čtvrtí. 1947 Bylo zrušeno za války zavedené trolejové vedení a bylo přesunuto tam, "kde je osvobozená republika potřebovala nejvíce". 1948 Na výzvu Klementa Gottwalda byly v Meziměstí zřízeny akční výbory a ustanoveny Lidové milice v depu ČSD. Milicionáři střežili objekty beze zbraně, později s puškami, ale bez nábojů. O něco později byly ustanoveny jednotky LM i ve znárodněné přádelně - dnešní Vebě. Zámek přechází pod Státní statek Broumov. Svoji činnost obnovuje divadelní soubor J.K.Tyl 1949 Je otevřeno zdravotní středisko a o rok déle zubní ambulance. 1950 1. ledna je veškerá matriční evidence dána pod správu MNV a 14. ledna byl proveden první zápis o sňatku manželů Vakulenkových. 1952 Otevřena nová školní jídelna v hotelu Slávie, byly uspořádány první Meziměstské divadelní hry, výstavba kanalizace v Jiráskově čtvrti, otevřeno kulturní středisko Veby "Na vyhlídce". 1957 Otevřena jednotřídní zvláštní škola, přebudování bývalého objektu Messap na nový závod Strojtex, , dokončení el. rozvodu z 110V na 220V, zřízena autobusová přeprava na trati Vižňov-Meziměstí-Broumov 1960 Ulice Loučná je připojena k Jetřichovu a Alpská víska k Meziměstí. Po reorganizaci okresů padá Meziměstí pod okres Náchod, parní trakce na trati Meziměstí - Broumov byla vyměněna za motorovou. 1961 Jsou zahájeny přípravné práce na stavbě školy a tělocvičny, vyasfaltováno a rozšířeno náměstí zakrytím původního náhonu ke mlýnu a pile, otevřena mateřská školka. 1963 Neobyčejně krutá zima zapříčinila potíže se zásobováním. Důsledkem byl pokles výroby v místních závodech a tzv. uhelné prázdniny. Otevírá se nová školy, kterého se zúčastnil i ministr školství a kultury dr. František Kahuda. 1965 Byly zahájeny práce na výstavbě 126 panelových bytů, vyhořelo místní divadlo na nádraží. 1968 Podle pamětní knihy vydané v r. 1983 k výročí města, se ve známých srpnových dnech v Meziměstí nestaly žádné mimořádné události ani incidenty. Avšak podle pamětníků projížděly v tehdejších nočních hodinách Meziměstím tanky, které násilně překročily státní hranici ve Starostíně. Při nehodě, při níž spadl jeden tank z mostu, zahynul velitel vozidla.D 1970 Generální oprava budovy zámku. Byly prováděny vnitřní práce, výměna oken a dveří. Počítalo se s umístěním MNV, SNB a jiných orgánů. 1973 Otevřena mateřská školka ve Vižňově. 1974 4.3.-8.3. udeřily na celou oblast Broumovska kruté mrazy s přívaly sněhu, došlo k zavátí trati a následnému přerušení provozu. Na odstranění kalamity se mimo železničářů podílelo i vojsko. 1975 Započata úplná dieselace na trati Meziměstí - Choceň. 1976 V jarních měsících roku 1976 byly dokončeny vnitřní práce v budově zámku. V únoru se z budovy staré školy přestěhovala do přízemí zámku knihovna. V průběhu dubna proběhlo stěhování místního národního výboru. Po prvomájových oslavách zahájil MNV provoz v nových prostorách. V prvním poschodí byla zřízena obřadní síň, zasedací síň, tři kanceláře a schůzová místnost pro menší počet účastníků. Před opravou byl zámek v havarijním stavu, byl na seznamu nejvíce zdevastovaných kulturních památek v ČSSR. 1.září bylo slavnostně otevřeno nákupní středisko. 1979 Zahájena stavba panelového sídliště ve středu obce. 17.června zasáhla Meziměstí velká povodeň, jejíž následky byly odstraňovány až do roku 1981. 1980 Oprava zámku byla dokončena v roce 1980 oplechováním věže. 1983 Obec slaví 575 let. 1984 29.června byl slavnostně předán za účasti ministra dopravy do užívání Areál zdraví - dnešní koupaliště, 30. dubna je otevřena restaurace Stěnava, plenární zasedání dne 29.listopadu odsouhlasilo integraci obcí Meziměstí, Březová, Jetřichov a Ruprechtice 1991 Dle statistik o sčítání obyvatel - Meziměstí a přilehlé obce má 3213 obyvatel, národnosti : slovenská 162, moravská 19, maďarská 8, romská 25, polská 10, německá 41, ruská a ukrajinská 6, zbytek česká, domů 571 a v nich 1234 bytů, aut. pračku má 582 občanů, bar. televizor 677, telefon 119, auto 486, chatu 55 1992 Zámek vrácen v restituci bývalým majitelům, kteří zámek pronajali pro potřeby MNV, dříve středisková obec Meziměstí se v březnu stává městem 1993 Po dlouhém jednání železničních správ ČD a PKP je dne 23.5.1993 slavnostně zahájena osobní doprava z Meziměstí do polského Walbrzychu, na počátku dopravu zajišťovalo DKV Meziměstí motorovými vozy řady 810, 2.6.1996 převedeno zajištění provozu pod PKP. 1994 Městský úřad se ze zámku vystěhoval. Od té doby byl prázdný. Poté zámek s hospodářskými budovami přešel do soukromého vlastnictví. 1997 Velká povodeň 1999 14. září se na náměstí konalo slavnostní zapálení zemního plynu. 21.století 2002 1. září byla slavnostně otevřena rozhledna na Ruprechtickém Špičáku.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz