Obec Křišťanov

Obec Křišťanov se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský. Leží na severu Želnavské hornatiny v nadmořské výšce 925 m.

Kraj:Jihočeský
Okres:Okres Prachatice

Obecní úřad

IČ: 00583308

Adresa:

Křišťanov č.p. 2
38301 Křišťanov

Kontakty

E-mail:

obec[zavináč]kristanov.com

Telefon:

388 337 013

Zeměpisná poloha: 48° 54' 33" N, 14° 1' 19" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Z roku 1265 pochází zpráva o osídlení Polučí v údolí Lučního potoka. Ve 14. století se uvádí osady Vyšný, Markov a Chlumské domky. Po moru a třicetileté válce zůstala zpustošená krajina. K využití lesního bohatství poznali Eggenberkové do Krumlovského panství kolonisty ze Štýrska, Tyrolska a Bavorska. 1694 byla Janem Křišťanem z Eggenberku založena obec Křišťanov (949 m n.m.) pojmenována podle druhého jména zakladatele. V dalších stoletích se obec rozšířila o osady lesních dělníků jako Vlčí jámy a Käferhäuser, Seníky, Hüttstatt a o Nový Křišťanov. 1807 byla na soutoku řeky Blanice a Puchrovského potoka vystavěna sklářská huť s domky pro skláře. Vzniklá osady Arnoštov převzala jméno ředitele Schwarzenberského panství v Krumlově Ernsta Meuera. Do roku 1945 se ve sklárně vyrábělo zboží obyčejné i umělecky ztvárněné. Do současnosti se zachovalo jen část sídla ředitelství. Na místě zaniklé hutě lze ještě dnes nalézt barevné střepy skleněných výrobků. Před založením Arnoštova se uvádí sklárny i v osadách Vyšný (1602 – 1793), Seníky a v Hüttstatt u dnešní farmy. V Arnoštově se nachází i zbytky úzkokolejné dráhy zřízené po polomech v letech 1917 a 1918 v zájmu urychlení odvozu kalamitního dřeva k železniční zastávce Spálenec. Dominantou Křišťanova je kostel z roku 1799, zasvěcený Nejsvětějšímu Jménu Ježíš. V blízkosti se nachází fara a hřbitov zničený v roce 1976, obnovený a znovu zasvěcený v roce 1990 u příležitosti poutě, slavené každoročně třetí neděli v červenci. Z významných domů se zachovaly : školy v Křišťanově a Arnoštově, schwarzenberské lesovny v Arnoštově a u Markova. V roce 1932 žilo v obci 1464 stálých obyvatel, v současnosti 144. V dřívějších dobách nacházeli obyvatelé svou obživu ve sklářství, zemědělství, lesnictví, v pestré řemeslnické činnosti, prodeji rezonančního dřeva a rašeliny, zpracování lnu a v kamenictví. Po nedobrovolném vystěhování německého obyvatelstva v roce 1946 většina osad a samot postupně zanikla. Pro nové obyvatele přicházejících z Čech, Moravy, Slovenska a Rumunska za prací v zemědělství a v lesích se vystavěly nové byty. V poslední době se citlivě obnovují chalupy pro rekreaci. Péče o sakrální památky je důkazem dobré vůle českého a německého obyvatelstva o zkrášlení vlasti. Použité fotografie pocházejí ze sbírek Prachatického muzea.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz