Obec Kovač

Obec Kovač se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký.

Kraj:Královéhradecký
Okres:Okres Jičín

Obecní úřad

IČ: 00578401

Adresa:

Kovač č.p. 21
50601 Kovač

Kontakty

E-mail:

ou.kovac[zavináč]seznam.cz

Zeměpisná poloha: 50° 23' 43" N, 15° 28' 23" E

Historie

Obec Kovač je situována 9 km jihovýchodně od Jičína a 10 km západně od Hořic na rozloze 7,72 km čtverečních . Nadmořská výška činí 265 metrů nad mořem. Geomorfologicky patří k Jičínské pahorkatině s úrodnou půdou, která byla předurčena především k zemědělskému obhospodařování. Vesnice má podobu návesní silnicovky a k vesnici patří i bývalá samota "Zlodějský mlýn", kde stával vodní mlýn, ve kterém zdejší mlynář mlel obilí nejen pro Kovač, ale i pro okolní obce, zejména pro obec Lužany ještě do r.1945. Jméno obce pochází od původního příjmení zdejšího usedlíka, které vzniklo ze staročeského kovač-e, tedy kováře. První zmínka o obci je z r. 1318, kdy vlastnil ves Ota z Byšic. Rok 1422 je připomínán Jan Satlo z Kovače. V majetku Satlů byla Kovač až do začátku 16. století. V r. 1513 již držel obec Matěj Libák z Radovesic, po něm Bílští z Kařišova, kteří prodali tvrz s dvorem Ivanovi Jilemnickému z Újezdce a z Kounic za 1000 kop. V rodě Jilemnických zůstala Kovač až do r.1584, kdy obec zakoupil Jaroslav ze Smiřic. V r.1586 nabyli statek bratři Zikmund, Jaroslav, Ladislav a Albrecht ze Smiřic a připojili jej ke statku Úlibickému. Od Smiřických získal Kovač Albrecht z Valdštejna. V r.1636 byla ves dědičně postoupena Rudolfovi z Tiefenbachu. Ten ustanovil, že po smrti jeho manželky mělo panství připadnout Norbertovi, hraběti ze Šternberku a po vymření téhož rodu pak rodu hrabat z Trauttmansdorfu. V r. 1895 přináležela obec již k panství Kumbursko-Úlibickému, byl zde dvůr a lesní revír Karla hraběte Trautmannsdorfa. V této době bylo v obci postaveno již 38 domů a žilo v nich 331 obyvatel, hlásících se k české národnosti. Archeologie Severně od železnice Butoves-Kovač, 200 m západně od křižovatky dráhy a silnice se nachází mohyla (slovanská?), na návsi se nachází zbytky tvrziště ze 14. - 17.století. Lidová architektura, živnosti Zdejší lidová architektura přináleží národopisně do typu lidové architektury severovýchodních Čech, Je přízemní, roubená, komorového typu. Jednotlivé usedlosti mívaly ještě ve 30. letech 20.stol. doškové střechy, 2-3 pásové lomenice, klasovitě skládané s kabřincem ve štítovém průčelí. Chudší usedlosti měly podobu jednotného domu a byly štítově orientované ke komunikaci. Pravidlem zde byly vjezdy do usedlostí s vraty, opatřené pískovcovými sloupy, přizdobené lidovými plastikami. Z mapování stabilního katastru je zřejmé, že ve zdejší obci kromě mlýnů byla všechna stavení roubená. U myslivny (dnešní čp.22) pod rybníkem zvaným "Strašidlo" stávala stará hájenka (postavena byla v r.1759 a zbořena v r.1924). Na jejím místě byl původně mlýn na spodní vodu, zvaný Jezberův. Mlýn "Zlodějek" byl postaven v r.1804, jeho posledním majitelem byl František Špígl, proto se zde říká nyní " U Špígla". Dnes jsou zde pouze rozvaliny, které jsou zalesněné. V r.1925 uvádí kronika v obci tyto živnostníky: hostinského, obchodníka,obuvníka, klempíře,včelaře, mlynáře a dva povozníky. Pouť se v Kovači slavila vždy l. neděli po 10. květnu.