Statutární město Karlovy Vary

Statutární město Karlovy Vary

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad) je statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě se pohybuje kolem 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem.

Kraj:Karlovarský
Okres:Okres Karlovy Vary

Magistrát

IČ: 00254657
DIČ: CZ00254657

Adresa:

Moskevská 2035/21
36001 Karlovy Vary

Kontakty

E-mail:

posta[zavináč]mmkv.cz

Telefon:

353 118 111

Fax:

353 118 400

Zeměpisná poloha: 50° 13' 56" N, 12° 52' 15" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

V srdci Evropy, na západě Čech, mezi Krušnými horami a Slavkovským lesem, se ve 14. století proháněl český král Karel IV. na koni. Jeho družina objevila díky náhodě horký pramen. Jemu záhy přiřkl císař léčivou moc, o níž se na vlastní kůži přesvědčil. Podle pověsti nechal kolem zázračného pramene postavit město, které dodnes díky zřídlům vzkvétá a těší se slávě daleko za hranicemi naší země. „Vivat Caroli“ Město vzniklo v 2. polovině 14. století pod taktovkou krále Karla IV. Větší stavební i lázeňský rozkvět však zaznamenalo až o 200 let později. V 17. století čelily Karlovy Vary útrapám spojených s třicetiletou válkou i živelným pohromám. Město se ale rychle vyrovnalo s následky katastrof a mohlo pokračovat v lázeňském, architektonickém a kulturním rozvoji. Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl bezesporu ruský car Petr Veliký. O vzhled historického jádra města se postarala především secese 19. století: S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů. Sláva lázní rostla i díky návštěvám slavných osobností: Karlovy Vary byly stále častěji dějištěm významných sešlostí. Lázně navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. Téměř po každém významném hostovi je něco pojmenované. Buď mu byl zbudován pomník, nebo se po něm nazývá alespoň lesní pěšina. Lázně musely svou pověst budovat několikrát téměř od nuly: Počátkem 20. století byly Karlovy Vary nejslavnějším lázeňským městem Evropy. Obě světové války však snížily návštěvnost na zlomek té předválečné. Po válce se ze svobody Karlovy Vary dlouho neradovaly. V roce 1948 byly zestátněny lázeňské zdroje a sanatoria. Klientela se omezila především na občany zemí bývalého Sovětského svazu. Až po sametové revoluci (1989) se do Karlových Varů začali vracet i západní turisté. Od té doby opět návštěvnost lázní roste.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz