Obec Jeneč

Obec Jeneč

Jeneč (mužského rodu: ten Jeneč) je obec a vesnice v okrese Praha-západ, ležící 4 km na západ od hranic Prahy a 10 km jihovýchodně od Kladna.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Praha-západ

Obecní úřad

IČ: 00241300
DIČ: CZ00241300

Adresa:

Lidická 82
25261 Jeneč

Kontakty

E-mail:

podatelna.oujenec[zavináč]email.cz

Telefon:

233 900 011

Zeměpisná poloha: 50° 5' 20" N, 14° 12' 56" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Obec Jeneč leží 14 km západně od Prahy a 10 km jihovýchodně od Kladna. V nejbližším okolí Jenče jsou města Hostivice a Unhošť. Obec se nalézá na opukové pláni středočeské stoupající směrem ke Kladnu. Území obce má rozlohu 734 ha a mimo zastavěného území jsou zde pouze pole. Za jasných dní jsou vidět severním směrem hory Říp a Milešovka, severozápadně město Kladno a východně letiště Ruzyně. Jižně od Jenče je bývalý klášter Hájek s kostelem. Své jméno obdržela obec od Jence, což je jméno osoby mužské, jako náš Jan. Je tedy Jeneč rodu mužského. Ve 13. století psávali také „Jens“ a „Genese“. Bývaly zde dvě tvrze a několik dvorů, čímž se vysvětluje, že v dávných časech nebyla tato tvrz v držení jedné vrchnosti. Později zde vynikly dva dvory, které byly spojeny v jeden celek v polovině 16. století. V první polovině 13. století patřila snad celá ves klášteru Kladrubskému neboť od roku 1239 se řadí Jeneč v kraji Pražském mezi statky papežem Řehořem IX. témuž klášteru potvrzenými. Ještě v tomto století roku 1253 dostal se Jeneč v Rakovnicku v držení řádu křižovníků s červenou hvězdou od krále Václava I. Král Přemysl Otakar II daroval malostranským měšťanům všechnu zemi v Unhošti a Jenči, pokud nebyla majetkem těch, kteří zde již byli usedlí. Malostranští užívající tohoto daru káceli lesy kolem Unhoště a Jenče, vzdělávali půdu a sami se zde usazovali. Jeneč od té doby závisel ve věcech soudních a hospodářských na městské radě malostranské, která zde potvrzovala rychtáře a konšele. V době válek husitských / 1418 – 1434 / patřila tvrz Jenečská Prokopovi z Rakovníka, řečenému Jidášek. Roku 1444 zajal Aleš ze Štenberka Jidáška a odvezl ho na Křivoklát. Roku 1460 držel tuto tvrz a dvůr Theodor Rejchl z Rejchu. Potom měla dvůr v majetku Johana ze Skuhrova, po níž zdědil majetek Vilém Chlumčanský z Přestavlk. Roku 1553 prodal tento dvůr a tvrz Volfovi z Vřesovic. Jiný dvůr zde měl v první polovině 15. století Hašek z Jenče a manželka Anežka. Ve druhé polovině 15 století náležel dvůr panošovi Zikmundovi z Libědic a Jenče. V první polovině 16. století náležela tato část Jenče Šebestyánovi Plánskému ze Sceberku. Ten se stal později pánem obou tvrzí a celého statku Jenečského. V roce 1569 po něm zdědily Jeneč jeho dcery a Anna a Mandalena z Vřesovic, ale prodaly jej v roce 1576 Janovi Velkynskému z Velkynic a na Malšovech. Ten ještě téhož roku prodal Jenečský statek Gothardu Floriánovi Žďárskému. Po Gothardovi zdědil Jeneč roku 1604 jeho syn Florián Jetřich, který byl znám pánům protestanským jako horlivý katolík. Proto mu byl podle usnesení sněmu odbojných stavů roku 1620 Jeneč od direktorů zabrán, ale po bitvě na Bílé Hoře byl statek majiteli vrácen. Roku 1653 zdědil po otci celé Kladenské a Červ. Újezdské panství, tedy také Jeneč, František Adam Enzebius, který zde vládl až do své smrti dne 7.4. 1670. Při dělení r. 1688 byl přidán Velký Jeneč k dílu Litovickému, který připadl Kateřině z Magini, která jej odkázala svému synovi Josefu Antonínovi hraběti z Magni. Ten prodal statek i s Jenčem v r. 1702 hraběti Josefu z Vrbna, od něhož jej koupil ještě téhož roku Karel Jáchym Bréda, který jej připojil k panství Tachlovickému. Roku 1732 koupila tato panství i Jeneč Marie Anna Toskánská, vévodkyně bavorská. Od roku 1751 až do roku 1777 drželi panství její synové Klement a Maxmilián a po těchto držel panství Karel August vévoda Zweibrückenský. Po jeho smrti v roce 1795 dle jeho odkazu, připadlo panství jeho bratru Maxmiliánovi Josefovi, kurfistu a později králi bavorskému. Tímto byly statky v roce 1805 přenechány arcivévodovi Ferdinandu a po něm vše zdědil syn Leopold, arcivévoda toskánský. V roce 1847 připadlo panství Tachlovické jako soukromé vlastnictví císařovi Ferdinandu V. Když v roce 1875 zemřel, připadlo panství rakouskému císaři Františkovi Josefovi I. a po jeho smrti r. 1916 jeho nástupci císaři Karlu I. Poslednímu. Po prohlášení samostatnosti 28. října 1918 byly statky zabrány vládou a prohlášeny podle zákona z 12. srpna 1921 majetkem Československého státu, pak Protektorátu Čechy a Morava. Po pádu Hitlera a konci II. světové války byl Panský dvůr vrácen státu.V devadesátých letech minulého století byl Státní statek Jeneč privatizován. Památky: V okolí Jenče nejsou žádné vykopávky z pravěku. Ze 17.století se v obci zachoval v průčelí bývalého Statního statku (dříve císařský dvůr) pískovcový portál. Mezi další památky patří v obci dům čp.21 bývalá pošta s barokní fasádou a zvonička rekonstruovaná roku 1903. Závěr: V současné době se otevírá nová kapitola historie Jenče. Lze předpokládat,že v prostoru Jenče budou lokalizovány významné investice, v současné době je to rychlostní komunikace I/6(E48) Praha-Karlovy Vary. Velký zájem je o budování prodejních a velkoobchodních skladů. Poloha obce mezi Prahou,letištěm Ruzyně a Kladnem vytváří pro tyto aktivity vhodné předpoklady. Již dnes je možná železniční obsluha většiny budoucích areálů, po vzniku dopravního koridoru se toto území stane z hlediska polohy a vazby na dopravní infrastrukturu jedním z nejatraktivnějších v Pražském metropolitním regionu.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz