Obec Jenčice

Obec Jenčice

Obec Jenčice leží v okrese Litoměřice.

Kraj:Ústecký
Okres:Okres Litoměřice

Obecní úřad

IČ: 00481670
DIČ: CZ00481670

Adresa:

Jenčice č.p. 58
41115 Jenčice

Kontakty

E-mail:

obec.jencice[zavináč]iol.cz

Telefon:

416 594 119

Zeměpisná poloha: 50° 29' 11" N, 14° 0' 9" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Skládá se ze vsi Jenčice (něm. Jenčitz), vsi Koštálov (něm. Kostial). K obci náloži cihelna na Čertovce s kovárnou tamtéž. Plocha katastru 635 ha., domů 100. Obyvatelstva úhrnem 517 (245 mužů, 272 žen); nár. čsl, 235, něm, 281, ciz. l, Náboženstvi řím. kat. 458, ev, 14, bez vyzn, 45. Obec Jenčice leží při státní silnici z Lovosic do Třebenic. Košfálov severně od ni ve vyšší poloze na východním úpatí vrchu Košťálová, Vozovky vedou z Košťálová do Třebenic, na Sutom, do Borce (Radostic) a z Jenčic do Zelechovic. Vrch Košťál, na kterém rýsuje se charakteristická ruina Košťálová (viz I. díl) je čedičová 488 m vysoká kupa, na východní straně hřebenem k vesnici Jenčicim zvolna spadající, na ostatních stranách strmá. Rozhled s vrchu, zvláště v době jarních květů ovocného stromoví jest nezapomenutelný. Z hořejší části východního svahu vrchu zbyl dosud křovinami zarostlý rybníček pro potřeby hradu vytvořený uzavřením rokliny hrází polokruhovitou. Od něho vede vzhůru stará cesta na planinku, kde dosud patrný zbytky staré studné; při kopání narazilo se na staré roubeni její. Zatáčkou s náspem nejdříve po levé, pak po pravé straně. Na vrcholu jest plošina, kdysi hradbami obehnaná, po nich jsou místy ještě zbytky základů. Na východní straně, kde ani základy nejsou, bývala brána a vedle ní dle zbytků vykopaných asi kuchyně; (našly se kadily, spálené uhly komínové, spečené saze, střepiny kuchyňského náčiní a pod.). Na severozápadním konci přišlo se na 2 místnosti, jedna z nich byla kovárnou, druhá sklepem na železo. Tu našlo se množství železa, podkov a hřebů. Uprostřed je zasypaná prohlubeň, patrně bývalé sklepy. Všecko to tvořilo tak zv. dolní hrad. Na nejvyšším místě strmé skály byl horní hrad, sestávající z paláce a hradby, ze které zbyla část na východní straně a taras, vyzděný v severovýchodním rohu. Palác byl obdélník ze silných zdí se vchodem na východní straně. Přízemi jeho je z části zasypáno a bylo bez oken. Na západní jeho straně byla střílna, V prvém poschodí byla obdélná okna s výklenky. Z II. patra zbylo jen malé okénko, nad kterým je zbytek III, poschodí s velikým oknem, jehož klenuti se zřítilo. Téměř všecky vykópávky nalezené v zříceninách, dobře zachovalé, uloženy jsou v třebenickém museu. Jsou to různé předměty kovové zámky XV, století, klice, přesky, ostruhy, třmeny, kusy uzd, podkovy, střely) a kachlíky pěkně zdobené. Hrad založen byl ve XIV.století. Zakladatelé ieho i ti, kteří jej drželi nejdříve, známi nejsou. Pověst o založeni (viz II, díl Litoměřická) je jen báji. Roku 1372 byl zde purkrabím Aleš mladší ze Slavětína, jehož veselou příhodu s nosatými střevíci a s bleskem zbásnil Ladislav Quis (viz dle Hanky pověst ve II- dílu Litoměřická). Týž pán ve při s duchovním upadl do klatby, které r. 1378 byl zbaven. Ještě r, 1380 se připomíná na Košťálově. Kdo po další půlstoletí byl majitelem hradu, známo není; možno je, že kHasenburku náležel. V listopadu r.1422 leželo vojsko podobojí pod hradem. Roku 1423 bydlel zde Martin z Kystry snad jako purkrabí. V tu dobu dostal se hrad v drženi Kaplířů ze Sulevic, kteří jej téměř 200 let drželi. Jan Kapliř od r. 1423 v drženi Třebenic s okolními vesnicemi, zboží to mu i císař Zikmund r. 1436 zápisem potvrdil, Paprocký uvádí, že ještě r. 1445 žil. Téhož roku Václav, syn jeho a purkrabí Mikuláš řídili dle staré knihy Třebenické, některé záležitosti v Třebe-nicich, Václav od r, 1450 dělil se o vládu s mladším bratrem Buškem, kterému i Koštálov připadl. Ten roku 1452 na sněme v Praze při volbě Jiříka a ve válkách s jednotou panskou šel s králem. Po smrti bratra i jeho zboží sdědil. Následující držitelé, bratr Dobeš, Zdeslav a Jan byli synové buď Václavovi neb Duškovi, z nich Zdeslav dostal Koštálov s poplužím, vsi a jiné vesnice. Koštálov měl bytí otevřen všem třem bratřím. Sulevický měl bydleti na dolním hradě ve velkém domě, Cížkovický v dolním domku. V případě potřeby mají vpuštěni býti do horního hradu, opatřivše se dříve potravou. Hájení hradu bylo všem třem společným. Ještě r.1534 koupil Zdeslav Lipolc, Vranici a snad i Milešov. Po něm společně dědili jeho synové Jan, Mikuláš, Bušek a Václav, kteří si zámek Koštálov s vesnicemi r, 1545 do obnovených desek zemských vložili. Po sporech mezi sebou zboží rozdělili a Mikuláš dostal Košfálov s vesnicemi, avšak hrad Koštálov sám zůstal zase všem společný. Jan bydlíval na nové tvrzi při dvoře košťálovském, kterou Zdeslav vyzdvihl. Zdeslav zemřel ku konci roku 1565, Měl jedinou dceru Annu, které vše odkázal. Tvrz, dvůr Koštálov a díl hradu ji rovněž náležel. Okolo r. 1603 byl Jan kaplíř ze Sulevic na Košťálově, Po něm zdědily jej tři sestry Estera Mičanová, Dorota Řičanská a Anna Vchynická. Jimi postoupen r, 1619 Adamovi ze Vchynic a Tetova, Ten míval ve vsi dvůr poplužný a při něm tvrz, takže byly dvě tvrze blízko sebe. Ale tato brzy snad, nebyvše obydlena, byla vojskem zničena. Také starý hrad, byv opuštěn, zpustl, Při konfiskaci zboží Adamova uvádí se již hrad Koštálov jako zpustlý, Statek měla do r, 1628 v drženi jeho manželka. R. 1629 byl ji vzat a prodán Máři Majdaléně Trčkové z Lobkovic k rukám jejího syna Erdmana. Vchynický r. 1634 přišel se Švédy do Litoměřic a sloužil jim při zásobování. Tento díl Košťálová za Trčků připojen k Čižkovicům, Po zavražděni Adama Trčky v Chebu bylo zboží zabráno a král, resolucí ze dne 4. července 1636 darováno Anežce z Varrensbachu, provdané za Vernera Pallanta. Statky po sporném řízení dostaly se synu jejímu Gustavovi r, 1655. Týž zemřel r. 1689 jako poslední svého rodu. Po něm dědila napřed manželka jeho Marie Sidonie, rozená Šlikovna a po její smrti syn a dvě dcery z prvního manželství s hrabětem z Friedburka. Ti prodali Košfálov s Čížkovicemi klášteru sv. Jiří. Společnými držiteli zpustlého hradu a hory byly vrchnost Čížkovická a Skalecká. Boky hory rozděleny na tři díly r. 1700; jeden díl zůstal klášteru, ostatní dva s pustým hradem zůstaly při Skalce, Osudy dalších dílů ke Skalce náležejících, viz Dlažkovice, dílu třetího po zrušeni řádu, r. 1705 viz Čížkovice. V r, 1836 z jara zřítila se celá západní stěna hradu. V r.1780 bylo ve vsi Košťálově 26 čísel, v Jenčicích 40 čísel. V r. 1820 byly v prvé obci 34 domy se 149 obyvateli, ze kterých k Čižkovicům patřily 22 domy se 110 dušemi, ostatní k Dlažko-vicům (Skalce). V r, 1924 odprodáno 30 ha místním a třebenickým osadníkům a zbytkový statek přešel do majetku J, Maska. Obyvatelstvo obou obci živí se zemědělstvím a sadařstvím, část odchází za prací do Ćížkovických cementáren. Školou patří obec do Třebenic. V Jenčicích zřídila Ústřední matice školská r. 1923 mateřskou školu, v Košťálově školu soukromou, která otevřena byla dne l. září 1927 jako menšinová škola ministerstvem školství a národní osvěty o jedné třídě. Mateřská školka z Jenčic přenesena roku 1928 na Koštálov. U školní budovy stojí mohutná lípa "Kamenná" zvaná o objemu přes 2 m a výšce 10 m. U dvora Košťálová nad rybníčkem ční do výše přes 11 m vaz, měřící přes 7 m v objemu; stáří jeho odhaduje se na 600 let. Prastarý dub "Křižák" stojí v lese pod Košťálovém na rozhraní panství (Košťálová, Skalky a Borce); objem kmene jest 3,2 m a výška 13 m. Na východ od dvora košfálovského v místě "Kukle" zvaném, ve změti čedičových balvanů roste stará oskeruše o výšce 17 m a objemu 3,5m. Pod ní vyvěrá pramen, který se potrubím odvádí do čížkovického pivovaru. Poblíž oskeruše vyrůstá podivná srostlice dvou starých babyk. Zdroj: J.R.Tesař

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz