Obec Janovice

Obec Janovice

Obec Janovice se nachází v okrese Frýdek-Místek, kraj Moravskoslezský.

Kraj:Moravskoslezský
Okres:Okres Frýdek-Místek

Obecní úřad

IČ: 00493619

Adresa:

Janovice č.p. 83
73911 Janovice

Kontakty

E-mail:

oujanovice[zavináč]iex.cz

Telefon:

558 681 039

Fax:

558 681 467

Zeměpisná poloha: 49° 37' 25" N, 18° 24' 4" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Na základě tehdy již existujících okolních obcí předpokládáme vznik Janovic někdy ve 13.-14. století. Přesnější údaje se z této doby nedochovaly, ale s jistotou můžeme říci, že v roce 1447 se v zápise farního úřadu Dobrozemnice (dnes obec Dobrá) uvádějí Janovice jako osada. Ta byla součástí frýdeckého panství spravovaného v rámci těšínského knížectví. Přelomovým datem se stal 14. únor 1573, kdy bylo panství odštěpeno a koupeno Matoušem z Lohova. Dle tehdejších předpisů musel k tomuto prodeji dát souhlas český král, což se tak stalo i přes protest slezských stavů. Součástí panství bylo cca. patnáct obcí, včetně Janovic - v dochované listině jsou uváděny jako dědina. Než přistoupíme k dalším historickým faktům, pokusme se objasnit pojmenování obce. Některé prameny uvádějí větší četnost jména Jan, jiná pak osídlení lokality jistým Janem a jeho družinou. Zde můžeme zcela vyloučit osobu moravského velmože Jana z Perštejna, který je občas v literatuře uváděn, ale podle časové posloupnosti to není možné (v polovině 16. století byl poručníkem těšínského knížete Václava, držel Frýdecko v zástavě-tehdy již pojmenování Janovice existovalo). Každopádně jméno Jan hrálo rozhodující roli při pojmenování území. O 7 let později vznikl první známý urbář frýdeckého panství, pořízen z důvodu prodeje panství. Podle něj je uváděno v Janovicích 38 osadníků. Tato přes 400 let dochovaná písemnost ukazuje i na původ některých současných obyvatel (vyskytují se příjmení nebo jejich změněné tvary : Klímek, Polach, Štěfek, Ivánek, Liška, Válek, Valášek, Šiška, Žižka a jiná). Osadníci měli povinnost odvádět vrchnosti celkem 28 tolarů 25 grošů, na počastnostech 32 slepic a 7 kop 15 kusů vajec. O robotě se urbář ještě nezmiňuje. 17. - 19. Století Po nezaplacení státní daně přešlo panství roku 1636 do nuceného prodeje. Koupil jej největší věřitel, hrabě Jiří Oppersdorf, vlastník Horního Hlohova ve Slezsku. Nově pořízený urbář potvrzuje přítomnost 44 osadníků (25 sedláků, 14 zahradníků, 5 chalupníků). Porovnáme-li jména osadníků obou urbářů, zjistíme, kolik příjmení v obci zůstalo a která nová přibyla. Byla zavedena i jakási robotnická povinnost. Hrabě zemřel r. 1651 a panství začal spravovat hrabě Pražma, poručník syna zesnulého hraběte. O 13 let později, při odevzdání dědictví nechal hrabě provést opět soupis, ze kterého vyplývá další zvýšení osadníku na 58. Další zápis o obyvatelích, platech a daních obce se nachází v Karolínském katastru z r. 1700, kde je vymezena rozloha pozemků jednotlivých osadníků, co se na nich pěstuje a jaké výnosy ke zdanění skýtá. Stálým zvyšováním roboty a platových povinností se začala v lidech utužovat nespokojenost. Stopy po třicetileté válce, neúroda a nemoci přispěly negativně k už tak napjaté atmosféře, která nemohla vyvrcholit ničím jiným než selským pozdvižením. Prvním "průkopníkem" byl Ondráš (1680-1715), zbojník, syn janovického fojta, který se se svou družinou proti těmto nespravedlnostem postavil. Duch jeho odboje dozrál v květnu 1766, došlo k prvním selským bouřím, poddaní zastavili robotu a konají tajné shromáždění, k nimž přibírají i lid z okolních panství. Zprávy o nepokojích se dostaly až do české královské dvorské kanceláře ve Vídni a Gubernálnímu úřadu v Opavě bylo nařízeno prošetření stížností poddaných. Následně sepsaný urbář uvádí celkem 104 rodin osadníků, včetně číslovaných domů. Vedle něj lze údaje čerpat i z Josefínského katastru (kolem roku 1800), jehož součástí jsou nejen pozemky a jejich využití, ale také názvy jednotlivých částí obce: Zahradňa, Vápenná, Bystrý, Za Bystrým potokem, Na hlíně, Za Baščicu, Hurovo. Na zemědělsky využívaných pozemcích se pěstoval oves, pšenice, ječmen, luštěniny, hrách, pohanka, len. Postupem času začalo údolí Říčky mít povahu centra obce, blíže horským masívům vznikaly pasekářské usedlosti. Roku 1848 po zrušení nevolnictví začíná v Janovicích "nová etapa" svobodného vývoje území. Přicházejí noví osadníci, na přelomu 19. a 20 století má obec rozlohu kolem 1315 hektarů a počet obyvatel kolísá v intervalu 1600-1900 osob. 20. století Během let 20. století se v Janovicích událo mnohé. Kdybychom měli vyjmenovat vše, nestačila by kapacita webového místa. Většina změn a zajímavých faktů se nachází v jednotlivých oddílech stránek naší obce věnovaných Sboru dobrovolných hasičů, Tělovýchovným jednotám, Mysliveckému společenstvu, Zahrádkářskému svazu, školství, kultuře, pozoruhodnostem, zajímavým osobnostem obce nebo jiným organizacím a aktivitám v Janovicích. Přelomem v historii nejen naší obce byla I. světová válka a následné zrození samostatného československého státu. Janovičané se v rámci oslavného průvodu okolních obcí vydali na frýdecké náměstí a účastnili se snímání rakousko-uherských znaků z veřejných budov. Druhý světový válečný konflikt také nepřinesl obci nic dobrého. Německé vojsko vstoupilo do Janovic 15. 3. 1939. V následně vyhlášeném Protektorátu Čechy a Morava byl zaveden potravinový přídělový systém, Gestapo sledovalo protistátní činnost. Několik místních občanů zahynulo v koncentračních táborech. Po válce byl na počest padlým 1. a 2. světové války odhalen památník na Bystrém u základní školy. K dalším přelomům v historii Janovic i celého našeho státu lze přiřadit roky 1948, 1968, 1989. Od války až po "sametovou revoluci" život na vesnici probíhal běžným tempem. Lidé pracovali v zemědělství a okolních průmyslových podnicích, pořádali společensko-kulturní akce, v obci byly postaveny nové budovy atd. Ve svobodných volbách roku 1990 bylo zvoleno obecní zastupitelstvo, starosty se postupně stávají Ing. Karel Němec, Jan Jašek a Vítězslav Rajnoch. Janovice byly plynofikovány a po deseti letech "soužití" s Frýdlantem n. O. odloučeny. Vznikla opět samostatná obec. Od roku 1998 stojí v čele obce starosta RSDr. Milan Beneš.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz