Město Hustopeče

Město Hustopeče

Hustopeče (německy Auspitz) jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna. Žije zde téměř šest tisíc obyvatel.

Kraj:Jihomoravský
Okres:Okres Břeclav

Městský úřad

IČ: 00283193
DIČ: CZ00283193

Adresa:

Dukelské nám. 2/2
69301 Hustopeče

Kontakty

E-mail:

posta[zavináč]hustopece-city.cz

Telefon:

519 441 011

Fax:

519 413 184

Zeměpisná poloha: 48° 56' 34" N, 16° 44' 10" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Předpoklad, že v lokalitě se pohybovali lovci mamutů z blízkých Dolních Věstonic je naprosto reálný. Období 20000 - 25000 let před Kristem. Nálezy: - Neolitická sídliště, konec 4. a počátek 3. tisíciletí před Kristem. - Kultura zvoncových pohárů, 1800 let před Kristem. - Únětická kultura 2 000 - 1 500 let před Kristem. - Bronzová doba (velatická kultura). - Železná doba. - Keltské osídlení. - Římané. 893 - Schwoy v Topografii Moravy uvádí Hustopeče jako opevněné místo, kam se uchýlilo vojsko knížete Svatopluka po vpádu Uhrů na Moravu. (pozn. tehdy snad jen Česká Ves). 1240 - První zprávy o vinicích v Hustopečích (uváděny již jako zeměpanská osada). 1247 - Bruno, olomoucký biskup potvrzuje darování vinic a mlýna v Hustopečích brněnským měšťanem Oldřichem Schwarzem, ženskému klášteru Cella sanctae Mariae (herburský). 1248 - Inocenc IV., papež, potvrzuje klášteru herburskému vinice v Hustopečích a Pouzdřanech. Hustopeče nazývány vsí Vzpersch. Ze 13. století je původně samostatný kostelík se hřbitovem, později boční kaple chrámu sv. Václava. 1249 - Vilém z Egerberku se podepisuje jako Vilém z Hustopečí (Ustopesch). Toto zboží, stejně jako Břeclav a Zlín, získal od kralevice Přemysla za obranu moravských hranic proti Uhrům. 1261 - Podle údajů v kronikách měli templáři z blízkých Čejkovic dobudovat spodní část chrámu, opevnit jej a uschovat v něm poklad. 1321 - Jan Lucemburský, král, postupuje svůj díl Hustopečí (patrně po templářích) Elišce Rejčce, královně vdově. 1322 - Eliška Rejčka kupuje dvě části Hustopečí od potomků Viléma z Hustopečí (Egerberků). 1323 - Eliška Rejčka zakládá klášter Králové v Brně a dává mu trhovou ves Hustopeče a vsi Starovice a Starovičky. 1324 - Konrad, olomoucký biskup, potvrdil patronát kláštera Králové v Hustopečích. 1327 - Jan Lucemburský, král, osvobodil klášter Králové a jeho poddané od dávek a břemen(vojenská tažení, stavby cest a mostů, hlídky, roboty). 1337 - Jan z Klingenberku rozhodl o sporech hranic vinohradů mezi Hustopečemi, Kurdějovem a Nikolčicemi. 1344 - Hustopeče jsou podřízeny brněnskému městskému právu, předtím měnínskému. 1351 - Jan Jindřich, markrabí, potvrzuje smlouvy na vinice brněnským měšťanům v Hustopečích. V průběhu 14.století je budována chrámová loď. 1362 - Alžběta, abatyše a celý konvent starobrněnského kláštera potvrzuje, že od Horenského práva hustopečského není žádné odvolání. Listina je kulturní památkou ČR č.78/1. 1367 - Alžběta, abatyše kláštera Králové, zavádí v Hustopečích vinařský řád. 1372 - První zpráva o židech ve městě. 1383 - Berta z Boskovic, abatyše kláštera Králové se zřekla práva odúmrtí pro Hustopeče, Českou Ves, Starovice a Starovičky. Obyvatelé mohli odkázat v závěti majetek komu chtěli. XV.století: 1405 - V rajhradském klášteře zápis o vlastnictví vinic v Hustopečích, postupně i kláštery z Čech a Moravy. 1407 - Poddaní Jindřicha z Lichtenštejnů přepadli Hustopeče, pobrali dobytek z klášterního dvora i poddaným a 32 lidí zajali. 1408 - Kateřina, abatyše kláštera Králové, uděluje městské radě a rychtáři plnou moc osvobození od platů těm, kteří osadí pusté domy a vinice v Hustopečích. 1410 - Jošt, markrabě moravský, potvrzuje konání trhů na sv.Havla (16.října). 1413 - Herburský klášter v Brně daruje brněnským dominikánům vinici v Hustopečích. 1415 - Petr z Dačic, probošt kláštera Králové, zakládá vinici u České Vsi a prodává ji hustopečskému měšťanu Ledererovi. - Při vojenských střetech markrabat Jošta a Prokopa je zpustošena Česká Ves. - Alžběta, abatyše kláštera Králové, zvyšuje osvobození od platů na 20 let všem, kdo osadí zpustlou Českou Ves. 1418 - Nejstarší pečeť města - vinná větévka se třemi hrozny, vinařským nožem a motykou. 1422 - Husité táhnoucí na Břeclav se utábořili na předměstí (Tábory). 1457 - Jiří z Poděbrad, král, jede na sjezd do Holiče. V Hustopečích se připojuje do průvodu o 400 koních rakouský feudál Oldřich Einzinger. 1458 - Jiří z Poděbrad, král, povoluje druhý výroční trh na sv.Prokopa (4.července). 1464 - Jiří z Poděbrad, král, potvrzuje městu jeho privilegia, stará městská a horenská práva. Listina je kulturní památkou ČR č.78/2. 1467 - Viktorin z Poděbrad, syn krále, přepadl s vojskem skupinu brněnských měšťanů (1 500 osob a 2000 vozů s vínem). 1476 - První doložené cechy ve městě, výrobci motyk a bednáři. 1480 - Písemná zmínka o založení špitálu - nemocnice. 1483 - Zástupci Hustopečí, Židlochovic a Brna jednali o vyšším horenském právu. 1486 - Václav z Ludanic na Veveří zprostředkoval urovnání sporů mezi Hustopečemi a Kurdějovem zastoupených Markétou z Donína, abatyší kláštera Králové a Vilémem z Pernštejna. 1496 - Vladislav II., král, potvrzuje privilegia města a vinohradní výsady. - Přestavba kaple sv.Jana a vročení fresky objevené v roce 1927 za oltářem. - Při městském špitále založena kaple sv.Ducha. XVI.století: 1501 - Ulit zvon pro kostel v Hustopečích. 1505 - Markéta, abatyše kláštera Králové, darovala městu vinice na roční úrok. 1510 - Vladislav II., král, dal městu právo opevnit je hradbami a vybírat mýto. 1512 - Postaven nový presbytář chrámu v pozdně gotickém slohu. 1523 - Ludvík, král, potvrzuje městu privilegia. 1524 - Kryštof Wissinger, rychtář, vlastní dům v Klášterní ulici (portál v Mrštíkově ulici). 1526 - Ludvík, král, svolal sjezd moravských stavů do Hustopečí (pomoc Moravanů proti Turkům). 1528 - Ferdinand I., král, potvrzuje privilegia města a ustavuje třicátkový úřad. 1530-1535 - Do města přichází první dvě skupiny novokřtěnců ze Slavkova a Rosic. - Mimo katolíků jsou zde i luteráni a pikardi. - Děti chodí do školy ve Starovicích (luterský sedlák Jahn). 1554 - Kateřina Haugwitzová z Biskupic, abatyše kláštera Králové, povoluje zřízení městské kuchyně pro dělníky na vinicích a návštěvníky trhů. 1557 - Ferdinand I., král, potvrdil právo odúmrtí. 1558 - Město půjčuje králi Ferdinandovi I. 1 000 zlatých. 1564 - Spor města s Českou Vsí, která si uchovala samosprávu. 1565 - Maxmilián II., římský císař a král, potvrzuje privilegia města. 1571 - Poprava čtyř vrahů a lupičů. 1572 - Maxmilián II., římský císař a král, povyšuje Hustopeče na město s právem třetího trhu (na sv.Nikodéma), uděluje mu znak a právo pečetit červeným voskem. Listina je kulturní památkou ČR č.78/3. 1575 - Postavena zděná šibenice za městem. 1578 - Potvrzení vincourského cechu. 1579 - Rudolf II., král, potvrzuje privilegia města. - Založení řeznického cechu. - Matouš Jemnický z Wořešína, úředník kláštera Králové kupuje v Hustopečích dům na Táborech (zbořen 1992). - Zbudovány renesanční domy na náměstí (Vašinovi, U Synků, a další). 1580 - Město je zatopeno při průtrži mračen. 1584 - Rozina Kundratka, abatyše kláštera Králové, uděluje právo prodeje soli a dřeva na radnici, vyváření piva v určených domech a postupuje městu pastviska na Ochsenberku a Fleckenberku. - Postavena věž kostela. - Město přistavělo ke kuchyni kovárnu a domky pro kováře. 1586 - Ustaven soukenický cech s právem týdenního trhu se sukny. - Založen cech zámečníků, stolařů a sklenářů. 1587 - Šindelová krytina věže je nahrazena mědí a věž zvýšena o 4 sáhy. 1590 - Odnětí kostela luteránům a obnovení katolických bohoslužeb. 1593 - Rudolf II., král, potvrzuje privilegia a právo čtvrtečního trhu. 1595 - Postavena renesanční kašna na náměstí za 2 000 florénů - zlatých. 1598 - Ustaven cech pekařů podle olomouckého vzoru. - Rudolf II., císař a král, odebírá majetek klášteru Králové v Hustopečích a dává jej Adolfu ze Schwarcenberku za dobytí Rábu (majetek nebyl převzat). 1599 - Rudolf II., císař a král, prodává Hustopeče, Starovice a Starovičky Karlu Maxmiliánovi a Gundakarovi z Lichtenštejnu. XVII.století: 1600 - Karel Eusebius z Lichtenštejnu vydává městský řád. 1604 - Ve městě vypukla morová epidemie. 1605 - První vpád Bočkajovců (Uhrů) do města. 1607 - Falkenštejnské vinařské právo zrušeno na žádost moravských stavů. - Kníže Patzowski žádá město o 9 000 zlatých výpalného, většina obyvatel je vyvražděna. 1610 - Poprava mydláře Konráda Koblitsche na náměstí za krádež hroznů. 1614 - Požár Kovářské ulice včetně městské brány (Kollárova). 1615 - Matyáš, císař a král, potvrzuje privilegia. Listina je kulturní památkou ČR č. 78/4 1617 - Karel Eusebius z Lichtenštejnu dává osadit na Kovářskou bránu svůj znak a půlorloj. 1618 - Vyhnání novokřtěnců z města. 1619 - Gábor Bethlen napadl město a žádá 15 000 zlatých výpalného, město i s okolím zpustošeno. 1620 - Ve městě se znovu usazují Židé. - Město půjčilo moravským stavům 5 000 zlatých k nelibosti císaře. 1621 - Poslední část novokřtěnců se stěhuje do Levár a Sobotiště. - Založení matrik. 1623 - Gábor Bethlen požaduje nové výpalné ve výši 51 7000 zlatých. Odvlečeno mnoho žen a dětí. 1624 - Ve městě táboří císařské vojsko a zabaví i to málo, co ještě zbylo. - Po dobu nájezdů jsou trhy překládány do Valtic. 1629 - Ditrichštejn, kardinál, gubernátor Moravy stvrzuje výsady dobytčích trhů. 1634 - Nový požár Kovářské ulice. 1643 - Dobytčí trhy přeloženy do Mikulova. - Do města vniklo lstí 3 000 Švédů a vyplenili je stejně jako i Kurdějov. 1644 - Vznik nových cechů - krejčovský, obuvnický, řeznický. 1645 - Město znovu dobyto Švédy (Torstenson) a vybráno 9 000 zlatých výpalného. 1650 - Při velké vichřici byla stržena báň z věže. 1651 - Při odchodu vojsk vypukl mor, na který zemřelo 40% obyvatelstva. - Vypuzení Židů z města. 1656 - První lánová vizitace (soupis půdy). 1663 - Vpád Tatarů do města, 360 obyvatel zabito, 300 odvlečeno do zajetí, zničeny pole, sady a vinice. 1669 - Vyzvednutí templářského pokladu z úkrytu v kostele. 1671 - Spor radnice s knížetem z Lichtenštejnu - dvojvládí na radnici. 1673 - Po vpádech zůstalo jen 126 osedlých domů, 65 pustých. 1678 - Poprava ženy, která hodila své dítě do studny. 1679 - Vídeňský poštovní dostavník usmrtil při průjezdu několik lidí. - Na morovou epidemii umírá několik set lidí (40% obyvatel). 1683 - Imrich Tökely, velitel kuruců v uherském vojsku, znovu drancuje město. 1684 - Požár hostince "U zlatého orla" v České vsi zničil 36 domů (autobusové nádraží). 1690 - Stavba kaple sv.Rocha na Křížovém kopci. 1696 - Poprava bednáře, měšťana, usvědčeného vraha a lupiče. - Procházející císařské vojsko zabavilo všechno zbylé obilí a víno. - Rozvoj soukenického řemesla příchodem nových obyvatel z Moravské Třebové. XVIII.století: 1701 - Od požáru městského špitálu shořela celá Nová ulice (Nerudova). 1705 - Mikuláš Berecteny a Ladislav Oczkay, kuruci, vyzývají před branami města ke vzdání, město se ubránilo, padl jeden člověk. 1708 - Neobyčejně tuhá zima, sklizeň hroznů při vytápěných nádobách, trhliny na stromech v šíři dlaně. 1712 - Při dobytčím moru uhynulo ve městě 900 kusů. 1713 - Nová epidemie moru, zemřely desítky lidí. 1718 - Karel VI., císař, potvrzuje městu všechna dosavadní privilegia. 1719 - Velká neúroda, drahota, obyvatelé se živí jen zeleninou a ovocem. - Poprava pastevce za krádež, pověšen za městem na hrušce. 1722 - Velký požár zničil 84 domů včetně špitálu a radnice. 1724 - Výjimečně úrodné roky ve vinicích. 1727 - Nejvyšší roční výnos z vinic, 2 107 beček (bečka = 565 litrů). 1731 - Druhá vlna kruté zimy, na jaře krupobití a povodně. - Poprava bednářského tovaryše. - Založeny pozemkové knihy. 1734 - Velká loupež na náměstí. 1736 - Zbudování morového sloupu na náměstí. 1737 - Bída a utrpení po vydání robotného patentu. 1738 - Poprava sedmi lupičů za krádež na náměstí. 1742 - Esterházyho husaři přepadli Prusy v Hustopečích. 1749 - Císařovna Marie Terezie ruší třicátkový úřad pro vnitrozemský dobytek. - Postavení sochy sv.Jana Nepomuckého (původně před farou). 1751 - Spory mezi měšťany a vojsky okupační pruské armády. - Požár na Dlouhém Cejlu zničil celou ulici (Herbenova). 1756 - Příchod piaristů do města. 1757 - Výstavba piaristické reálky (1757 - 1770). - Založena nová kniha horenská. 1762 - Přívod vody dřevěným potrubím do kašny před piaristickou reálkou. 1773 - Zřízena velká ovocná zahrada (100 stromů) při piaristické reálce. 1780 - Zrušení starého hřbitova kolem kostela a zřízen nový za městem. - Zobrazení města na kresbě panoramatu s popisem. 1782 - Josef II., císař a král český, povoluje konat dva výroční trhy. 1783 - Město mělo regulovaný magistrát. 1784 - Počet obyvatel ve městě byl 2 158, z toho 328 dětí, 312 domů. 1793 - Zbudován kamenný kříž u kostela. XIX.století: 1805 - Město obsazeno francouzským vojskem až do roku 1806. 1809 - Nové obsazení města Francouzi (pobyt Napoleona 19.9.). 1811 - Staré kasárny rozděleny na 6 parcel (Jiráskova). 1813 - První případy cholery ve městě. 1819 - Vyhořel špitál a Kovářská ulice (Kollárova). 1820 - Rekonstrukce starého dřevěného potrubí vodovodu. 1824 - Zboření městských bran a likvidace hradeb. - Oheň znovu zničil Dlouhý Cejl (Herbenova). 1829 - Hustopeče municipiálním městem. 1830 - Zrušení městského hrdelního soudu. 1831 - Na choleru umírá 18 lidí. 1834 - Budování tratě Vídeň - Brno. 1837 - Zřízení poštovní stanice. 1839 - Renovace kaple sv.Rocha na Křížovém kopci. 1840 - Založena první moravská továrna na zpracování sladkého dřeva. 1842 - Přestavba původní radnice (nad stávající). 1843 - Podle sčítání 2 906 obyvatel a 376 domů. 1848 - Při zrušení roboty ustavena Národní garda a zasazeny lípy svobody na náměstí. - Výstavba nové školy (náměstí TGM). 1849 - Ve městě zřízen kolegiální soud, úřad podkrajský. Ustavena posádka husarů s divizním velitelstvím. 1850 - Náměstí vydlážděno kamenem z pavlovského lomu (za 9 000 zlatých). - Ustaveno c.k. okresní hejtmanství pro soudní okresy Hustopeče, Břeclav, Židlochovice a Klobouky. - Vydán požární řád města. 1851 - Upraveny kasárny pro četnictvo (vedle staré lékárny, Mrštíkova ulice). 1855 - Postavena hasičská zbrojnice s věží. 1856 - Oprava věže kostela (barokní podoba). - Otevřena pokračovací škola pro řemesla a obchod. 1857 - Požár z České Vsi zničil i Panskou ulici a náměstí. 1859 - Zrušení cechů, liberalizace koncesí a řemesel. 1860 - Založena pamětní kniha města. 1861 - T.G.Masaryk studuje na piaristické reálce (1861 - 1863). 1865 - Velká průtrž mračen se zatopením a velkými škodami. 1866 - Ve městě ubytováno 6 000 pruských vojáků. 1869 - Podle sčítání 3 106 obyvatel a 522 domů. 1870 - Zřízena německá reálka. - Založen židovský hřbitov. 1873 - Ustavení městské spořitelny. 1880 - Druhá továrna na sladké dřevo (parní pohon). - Postavení židovské synagogy a školy. - Založení kazatelské stanice církve evangelické. - Ludvík Masaryk kupuje tiskárnu, kterou provozuje do roku 1894. 1883 - Přístavba k budově německé zemské reálky (dívčí škola). 1891 - Založen český čtenářský spolek. 1893 - První česká národní slavnost "Na zámečku" (nám. TGM). 1894 - Výstavba lokální dráhy v délce 7 km do Hustopečí. - První české ochotnické divadelní představení (28.3., hra Staří blázni, režie Filip Kuber, opona A.Mucha). 1895 - Ustavení české Rolnické záložny (plakát A.Mucha). - Filip Kuber zakládá Slovanské listy. XX.století: 1900 - 1938: Sílící činnost české menšiny ve městě 1900 - Při sčítání bylo 3 603 obyvatel, 3 257 Němců, 380 Čechů, 588 domů, 2 743 ha. - Postavení kostela církve čs. bratrské, evangelické. 1902 - Zahájení opravy kostela (likvidace barokní střechy věže s dřevěným ochozem). - První objev révokazu. 1906 - Stavba nové radnice za 200.000 korun. 1907 - Volby do říšského sněmu. 1908 - Založen odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu. 1909 - Ustavující schůze odboru Ústřední matice školské. 15.srpna povoleno otevření české školy. - Počátky nacionalistických štvanic českých dětí. - Zdemolování vnitřního zařízení Národního domu Němci. - Protestní tábory lidu v českém okolí. 1911 - Rozvoj českých spolků (Sokol, Komenský, Čtenářský spolek). - Vznik prvního českého úvěrního ústavu. 1912 - Spory s německým vedením města o přestěhování české školy. 1917 - Snesení kostelních zvonů pro válečné účely. 1918 - Zprávy o vzniku ČSR až 29.října z novin. - Přípis městského zastupitelstva o připojení k Rakousku. - Obsazení města Slováckou brigádou se dvěma kulomety na náměstí. 1919 - Otevření českého gymnázia 1922 - Elektrifikace města. 1923 - Zřízení českého státního gymnázia 1924 - Otevřena česká veřejná knihovna. 1925 - Změna názvu města z Hustopeč na Hustopeče. - Zavedení autobusové dopravy mezi městem a nádražím (dnes Šakvice). 1926 - Založení české občanské záložny. - Postaveno 30 nových domů a dva činžovní domy s 12 byty. - Zahájeno dláždění ulic města. 1928 - Železniční neštěstí v Zaječí (23 mrtvých a 100 zraněných). 1929 - Postaven chudobinec za 160.000 Kčs. - Místní lokálku provozuje L.Redlich, prodejem jízdenek na státní dráhu vznikl vůči státu dluh 2 miliony Kč (nebyl uhrazen). 1930 - Zavedení autobusové dopravy do Mikulova. - Otevření nového českého státního gymnázia (dnes Nemocnice). - Při sčítání bylo 3 719 obyvatel, 1 862 Němců, 1 715 Čechů a 142 cizinců. 1933 - Sadová úprava Křížového kopce. - Stavba nové Rolnické záložny (výzdoba J.Obšil, rodák, akademický malíř). 1934 - Zrušení tradičních obilních trhů. - Poprvé zvolen český starosta (MUDR.František Hošek). 1936 - Nadprůměrná úroda ve vinicích (z 1 ha 30q hroznů). - Stavba obilního skladiště u nádraží. 1937 - Stavba české měšťanské školy a budovy okresního soudu. - Aktivizace hustopečských henleinovců. 1938 - Slavnosti henleinovců pod prapory SdP (březen a 1.máj). - 8.října okupuje město německá branná moc. 1938 - 1944: Německá okupace města 1938 - Místní Němec vysekal na Masarykově náměstí Lípu svobody. - Městskou kroniku vedl K. M. von Levetzow v nacionalistickém duchu. - Komisařem města jmenován JUDr. Robert Schwach. - Deportace židů do Mikulova. - Ve městě vznikají oddíly SA a SS. - Změny v názvech ulic a náměstí /SA Strasse, A.Hitler Platz, K. Henlein Platz/. - 27. 10. A. Hitler v Mikulově. - Přeměna SdP na NSDAP /Nacionálně soc. německá strana práce/. - Do města přijel říšský vedoucí Seys Inquart /bývalý Čech Čtvrtečka/ se 120 novináři z Vídně. - Cenové relace - bílé víno 3,80 - 4,00 Kčs, červené 2,80 - 3,40 Kčs, v přepočtu na marky 75 feniků za litr. - Pokus o přeměnu novostavby záložny na německý dům neprošel. 1939 - Odtržení města od českého zázemí se projevilo zánikem trhů, úřady byly přeloženy do Mikulova, kam byla zřízena autobusová linka. - Hustopeče začleněny do župy Niederdonau. - 17. 3. vytvoření protektorátu Čechy a Morava. - Návštěva A. Hitlera v Brně. - Po silných bouřkách velké záplavy ve městě. - Zavedení potravinových lístků a nařízení o zatemnění města. - Komisařským starostou města Rudolf Ludwig, ředitel školy. 1940 - Mimořádné sněhové bouře. - Přemístění pomníků padlých z I. sv. války z Herbenovy ul. do parčíku před školu. - Ve Vídni zemřel starosta Ludwig, nástupcem Wiktor Henrich. - Po odchodu mužů do armády nastupují pracovní povinnost studenti, úředníci a především francouzští zajatci. - Příjezd 740 Němců z Besarábie, ubytováni ve školách a bývalém okresním hejtmanství. - Výsadba množství ovocných stromů a moruší pro pěstování bource morušového k získání hedvábí na padáky. 1941 - Mimořádné mrazy a sněhové vánice přerušily na týden dopravu a spojení. - Velký úhyn zvěře mrazy a nedostatkem potravy. - Při tání sněhu zaplavení nižších částí města. - Zborcení řady obytných domů a sklepů podmáčením základů. - Besarábci uznáni jako plnoprávní Němci, postupně přesunuti na dobytá území v Polsku. - Starostou města jmenován JUDr. Anton Oberleitner. - Obyvatelstvo odevzdává zimní oděvy a kožešiny pro armádu. - Příchod nové skupiny 400 přesídlenců z Besarábie. 1942 - Opakování mimořádně tuhé zimy. - Odvody ročníku 1924. - Poslední skupina Besarábců odjíždí na dobytá území Ukrajiny a Ruska. 1943 - První vzpomínková slavnost na padlé vojáky ve válce. - Ubývá záznamů v kronice, jsou nahrazovány výstřižky z novin o historii města. 1944 - Za tento rok již nebyly vedeny žádné záznamy. 1945 - 1948: Období poválečného rozvoje Mimo rok 1945, který byl zpracován dodatečně na základě vzpomínek účastníků, nebyla vedena městská kronika až do roku 1956. Rekonstrukce významnějších událostí ve městě byla zpracována z dobového materiálu a ústního podání pamětníků. 1945 - V katastru města padlo 358 sovětských vojáků, kteří byli provizorně pohřbeni na osmi místech ve městě. Budova německé reálky byla krátkodobě upravena na vojenskou polní nemocnici.Ještě v den osvobození, tj. 16. dubna, byl ustaven revoluční národní výbor v čele s B. Varadinkem. - Válečnými škodami bylo zničeno 36 budov, těžce poškozeno 69 objektů a lehce 174 budovy. Střelbou byla poškozena věž radnice a loď kostela. - O život přišlo 8 osob německé národnosti. - Začínají první útěky místních nacistů do Rakouska. - První veřejná schůze dne 26. 4. za účasti 75 občanů zvolila 30ti členný národní výbor s předsedou B. Varadinkem, tajemníkem B. Frýbort. - Byly vydány první české potravinové lístky pro Čechy i Němce. - 1. května byly otevřeny první obchody. - Městem procházelo množství německých zajatců směrem na Slovensko. - 21. 5. byla ustavující schůze pléna okres. národního výboru pro Hustopečsko, Kloboucko, a Židlochovsko s předsedou B. Novotným. - 21. 6. byla dekretem vyhlášena konfiskace německého majetku, včetně Lichtenštejnského panství v Lednici. - Přiděleno 133 zemědělských usedlostí s 1 317 ha půdy a 31 živností z původních 137, byly ustaveny národní správy. - Při nových volbách 6. 8. byl předsedou městského národního výboru zvolen J. Sedláček. 1946 - Značný pohyb obyvatelstva z vnitrozemí do pohraničních oblastí. - Soustředění německého obyvatelstva v budově německé reálky. - Z bývalého okresu bylo odsunuto 3 180 osob. Ve městě zůstalo 33 antifašistů a 137 osob ze smíšených manželství a přestárlých. - Postupná obnova chodu města ve všech oblastech. - Za městem založen hřbitov sovětských vojáků z hustopečského a části mikulovského okresu. Pohřbeno celkem 1 875 vojen. osob. - Obnovení všech původních národních a církevních svátků. - V prvních volbách do NS zvítězila Národ. socialist. strana s 367 hlasy. - Komunistická strana - 352 - Čs. strana lidová - 288 - Čs. strana soc. demokrat. - 191 - Vyhlášení dvouletého plánu obnovy a rozvoje 1946 - 1948. 1947 - Po dlouhé a mrazivé zimě se projevil nedostatek paliva. - V létě katastrofální sucho, nedostatek krmiva a nutné porážky i chovného dobytka. Návštěva prezidenta E. Beneše v Brumovicích s účastí žáků a studentů našich škol. - Obnovení činnosti loutkového divadla a založení zahrádkářského spolku. - Zřízen městský rozhlas. 1948 - 26. 2. ustaven okresní a městský akční výbor se 22 členy. - Po politických změnách předsedou MěNV O. Halouzka, předsedou ONV F. Hrubeš. - Přejmenování nádraží Hustopeče na hlavní trati na Šakvice stanice. - Město získalo příspěvek 259 000 Kčs jako podporu zemědělství postiženému suchem. - Značný pohyb obyvatelstva, útěky z vyrabovaných usedlostí, ale také pro neznalost zemědělské výroby a vinařství. - Z místních 31 živností vytvořeny podniky (Hustroj, Komunální podnik, Stavební podnik). - Výstavba prvních bytových jednotek v dnešní Javorové ulici. 1949 - Ustaven nový hustopečský okres zmenšený o 27 obcí, stal se součástí brněnského kraje. - Zrušení Okresních školních rad, Okresní péče o mládež, Okresní berní správy a Berního úřadu. - Zakládání mandloňových sadů. - Zřízení obvodního zdravotního střediska. - Výrazná redukce ploch vinic pro neznalost obdělávání. - Zřízení traktorové stanice na bývalém velkostatku (dnes veterinární Úřad). 1950 - 1959: Poválečná obnova a budování 1950 - Počet obyvatel města 2 652, z toho 2 578 Čechů a 74 Němců. - Založení zemědělského družstva, během roku všechny tři typy se 106 členy. - Výstavba závodu Fruta, výroba ovocných šťáv a konzervárna. - Vybudování samoobsluhy Jednota v Javorové ulici. - Osazení prvních hydrantů na vodu ve městě. - Zbudování retenční nádrže a rybníku na Štinkavce. - Začaly vycházet místní Zemědělské noviny. - Rozdělení okresu Hustopeče - část okres Židlochovice, část Břeclav. - Na vybavení zemědělského útulku pro děti věnovala M.Nováková z Prahy 5 000 Kčs. 1951 - Úpravy stodol pro hromadné ustájení dobytka (ul. Sv. Čecha a Šafaříkova). 1952 - Zahájení adaptací čs. gymnázia pro okresní nemocnici. - Přemístění stát. traktorové stanice do nových objektů před městem. - Ukončení výroby cukrovinek a pendreků v bývalé továrně Wurffel n.s. - Zemědělské družstvo má ve stavu 300 ks skotu, 40 koní, 550 vepřů a 2 300 ks drůbeže. - Zřízení metanové stanice na Brněnské ulici a plnění tlak. nádob. 1953 - Po projevu A. Zápotockého vystupování členů z družstva (omezení potravin. lístků a šatenek). - Vlakové neštěstí u Šakvic (120 mrtvých). - Měnovou reformou stanovena hodnota pracovní jednotky v družstvu na 10,- Kčs. - Veřejný protest několika občanů proti měnové reformě (1 : 5 a 1 : 50). 1954 - Soukromí zemědělci obhospodařují 672 ha půdy. - Zřízení státního statku a budování farmy u silnice do Bojanovic (668 ha). - Vodovodní síť města plně zprovozněna. - Závod Drukov změněn na Jihokov. 1955 - Postupná obnova vinařství a sadařství. - Zakládání zahrádkářských kolonií. 1956 - Zahájena výuka ve zvláštní škole. 1957 - Založení urnového háje za hřbitovem sovět. vojáků. - Počet obyvatel 3 200, 820 domů, 5 studní, 10 ha sadů, 11 km veřejného osvětlení. - Ze závodu Fruta Strojírny potravinářského průmyslu. - Volby do národních výborů. - Zahájena výstavba sportovního stadionu. - Přelet sovětské družice nad městem zachycen radioamatéry. - Asijská chřipka postihla mládež. - Postupná plynofikace města. - První televizor ve městě. 1958 - Kolem trati brigádnicky vysazeno 800 vrb a 500 topolů. - Zrušení tzv. Sokolské zahrady v Brněnské ulici ve prospěch rozšíření Jihokovu. - Stavba autoservisu Jihokovu při vjezdu do města. - Zahájení provozu autoškoly Svazarmu. 1958 - Zpracování nového územního plánu města (VUT Brno). - Radioklub navázal spojení s Novým Yorkem. - Likvidace domů ulice B. Němcové pro výstavbu autobusového nádraží. - Televizory vlastní 300 občanů města. - Úprava dlažby náměstí v hodnotě 250 000 Kčs. - Místní telefonní ústředna má 224 účastníků. 1959 - Ustavení melioračního družstva. - Zahájení stavby veterinární nemocnice a hotelu. - První fotbalový zápas na novém hřišti ve sportovním areálu. - Družba města se slovenským městem Modra. - Ukončení socializace zemědělství ve městě i okrese.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz