Obec Hulice

Obec Hulice leží v okrese Benešov. Má 301 obyvatel a katastrální území obce má rozlohu 647 ha.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Benešov

Obecní úřad

IČ: 00231801
DIČ: CZ00231801

Adresa:

Hulice č.p. 33
25763 Hulice

Kontakty

E-mail:

ou.hulice[zavináč]cmail.cz

Zeměpisná poloha: 49° 42' 40" N, 15° 5' 10" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Hulice jsou stará česká obec, o které je první zmínka v písemných materiálech, dochovaných v centrálním registru obcí, již z roku 1295. Svůj název odvozují Hulice od osobního jména „Hula“, což byl místní pasák, který zde nechal vykácet lesy a zřídil sídlo. Podle dochovaných záznamů z roku 1399 obec patřila jako provize purkrabímu, náležela k panství Štěpánovskému a tímto k biskupství Pražskému. Po skončení husitských válek připsal císař Zikmund Hulice i Nesměřice Mikuláši Trčkovi z Lípy. V dalším období patřily Hulice, spolu s ostatními okolními obcemi, pánům sídlícím na hrádku Odranci, který ležel naproti vtoku Sedlického potoka do Želivky. Těch se na hrádku vystřídalo poměrně značné množství. Známá jsou především jména Markvart Trocek, Eliška z Volfenburga, Václav z Kocourova a z Kamenic, Prokop ze Zboře, Aleš ze Soutic, Prokop Karlík z Chřenovic, Jan z Říčan, rod Trčků z Lípy a Adam z Říčan. Roku 1585 prodal Rudolf II. dědictví zápisné – obec Hulice – Anně Zajícové z Leskovce za 2300 kop míšenských grošů. V roce 1610 převzal rytíř Jindřich Mirek ze Solopisk od Petra staršího Malovce z Malkovic Nesměřický statek a Hulice za 100 kop českých grošů. V 17. Století Hulice příslušely k panství v Křivsoudově a spolu s ním k Pražskému biskupství. Obec tehdy činila 20 lánů, z nichž každý odváděl půl marky, 6 kuřat a kopu vajec po sto roků. Roku 1679 byly Hulice prodány hraběti Bernardovi z Věžník. V 18. století založila vdova Barbora Eliška z Věžník rozená Švihovská z Rýzmburku obce Švihov a Rýzmburk. Odprodala pozemky svým služebným a jiným osadníkům a pojmenovala místa podle svého rodu Švihov a Rýzmburk. V témže století byly Hulice odtrženy od Křivsoudova a připojeny k Souticům. Ve vesnici Hulice žilo v roce 1884 250 obyvatel v 35 domech a mezi osadníky bylo rozděleno 20 lánů. V roce 1921 tvořilo obec Hulice pět osad – Hulice, Hrádek, Nesměřice, Rýzmburk a Švihov – rozkládajících se po obou březích řeky Želivky. Obec tehdy náležela k Ledečskému okresu. Podle výsledků sčítání lidu v roce 1921 bylo v celé obci Hulice 739 obyvatel, v dalších letech se stav obyvatel mírně snižoval, např. v rocere 1930 žilo v naší obci 639 obyvatel. Obyvatelstvo se v té době zabývalo především polním hospodařením, z části jako rolníci, z části jako domkáři. Někteří byli zaměstnáni jako zemědělští dělníci u majitelů větších hospodářství. Z řemeslných živností byli nejvíce rozšíření zedníci a krejčí. Krejčí, nenacházející obživu v místě, pracovali jako domácí dělníci pro velké pražské závody, kam týdně dováželi své výrobky. Také zedníci odjížděli do Prahy za sezónní prací. V zimním období pracovali obyvatelé v okolních lesích, které patřily knížeti F. J. Auersperkovi. Práce v lese byla tehdy hlavním zdrojem obživy pro chudinu. Ta se zaměstnávala i vázáním vorů a voroplavbou. Z průmyslových podniků byl v obci jediný – mlýn ve Švihově. V letech 1906 – 1910 bývala ve mlýně brusírna dutého skla a kroužků ke stolnímu prádlu, které se vyvážely až do Přední Indie. Z obchodních živností v Hulicích z této doby stojí za zmínku obchod s hostincem Aloise Hübsche, hostinec Antonína Kapka a obchod Antonína Kovaříka. Na jaře roku 1935 započala výstavba mostu přes řeku Želivku u Nesměřic. Stavba velkou měrou ovlivnila život ve vesnici, neboť poskytla práci mnoha nezaměstnaným a dále umožnila spojení Hulic s okolními obcemi. Před vybudováním mostu byly Hulice, zvláště v zimních měsících, zcela odříznuty od světa. Vzhledem k významu mostu obec poskytla pro výstavbu pozemky, potřebný kámen a povozy. V roce 1949 bylo v objektu školy zřízeno kino. Začalo se v něm promítat v roce 1950 a sloužilo obyvatelům až do roku 1983. V roce 1957 bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo. V roce 1973 bylo sloučeno s JZD Sedmpány a Dubějovice a od roku 1978 vytvořilo novým sloučením součást JZD Trhový Štěpánov. Zánikem okresu Ledeč nad Sázavou roku 1963 byla obec Hulice včetně, osad Rýzmburk a Kolna, začleněna do okresu Kutná Hora. Osady Nesměřice a Švihov byly připojeny ke Zruči nad Sázavou. Osada Švihov zanikla výstavbou vodního díla Želivka. Ve druhé polovině šedesátých let, v souvislosti s výstavbou vodního díla Želivka, byl aktivně prosazován záměr likvidace obce v souvislosti s vypouštěním odpadních vod v blízkosti hráze vodárenské nádrže. Tento záměr vyvolal velký odpor občanů, který vyvrcholil rozhodnutím začlenit obec do okresu Benešov, kde bylo větší pochopení pro zachování obce. Obec Hulice spolu s osadami Rýzmburk a Kolna byly v roce 1968 začleněny do okresu Benešov. V tomto roce se podařilo najít řešení pro zachování obce, a to postavením záchytné hráze. Tento úspěch pak byl začátkem aktivity ve výstavbě obce. Významnou stavbou v katastru obce bylo vybudování dálnice D1 Praha – Brno – Bratislava. Stavba byla započata již v roce 1938. Během druhé světové války byly práce přerušeny a po válce byly dokončeny pouze mosty – Nebeský a Domanský. Od dalšího pokračování bylo zřejmě z důvodu zastaralé koncepce upuštěno. V šedesátých letech bylo rozhodnuto o nové výstavbě. V našem katastru byly práce zahájeny v roce 1972. V souvislosti se zatopením mostních konstrukcí byla stavba odkloněna od původního plánu. Úsek dálnice v katastru obce Hulice byl zprovozněn v roce 1977. Touto stavbou definitivně zanikla osada Kolna. V 70. letech 20. století se výrazně měnila tvář Hulic. Uprostřed obce byla nákladem 650.000,- Kčs vybudována nová prodejna potravin. Na hřišti přistavena tribuna, zrekonstruovány budovy MNV a klubovny mládeže. Nově vznikly letní parket a požární nádrž. Důležitými milníky v rozvoji obce bylo rovněž zbudování vodovodu a kanalizace a zahájení stavby bytovky JZD. Počátkem 80. let byly v obci opraveny komunikace a zrekonstruována tribuna na fotbalovém hřišti pro provoz letního kina. V souvislosti s plánovanou rozsáhlou rekonstrukcí stávajícího pohostinství byla provedena adaptace přízemí místní školy na dočasný provoz hospody. V červnu 1985 bylo staré pohostinství uzavřeno a zahájena výstavba zcela nového kulturního zařízení. V listopadu 1988 bylo dílo v hodnotě 3.200.000,- Kčs uvedeno do provozu. Na stavbě pohostinství bylo odpracováno celkem 58.000 hodin, z toho 10.000 zdarma. V roce 1990 byl od OD Jednota převzat do správy obce provoz pohostinství a prodejny smíšeného zboží. Ve volných prostorách mateřské školy byla zřízena kuchyň závodního stravování pro zaměstnance úpravny vody Želivka. Byla provedena rekonstrukce veřejného osvětlení, telefonních rozvodů, vystavěn rozvod kabelové televize, vybudována čistírna odpadních vod v osadě Rýzmburk, zrekonstruovány povrchy silnic a chodníků aj. Počátkem 19. století byla správa obce vykonávána obecními rychtáři, kteří byli plně pod vlivem vrchnostenských úředníků. Počínaje rokem 1848 byli do čela obcí voleni představení. V Hulicích se první volby konaly v roce 1850. Podle dochovaných záznamů byli mezi představenými, starosty a předsedy obce následující občané: J. Čadil Jan Pohořálek Antonín Kadleček Václav Závorka do r. 1902 František Vávra 1902 – 1919 Josef Nulíček 1919 – 1931 Josef Novák 1931 – 1933 Václav Štícha 1933 – 1935 Jaroslav Béza od r. 1935 Antonín Slavíček 1945 – 1947 Josef Horáček 1947 – 1953 Josef Vávra 1953 – 1960 Josef Kotýnek 1960 – 1965 František Císařovský 1965 – 1970 Josef Vávra 1970 – 1972 Karel Kotýnek 1972 – 1973 Jaroslav Kapek 1973 – 1987 Oldřich Béza 1987 – 1990 Ing. Lubomír Veselý 1990 – 1993 František Hromas 1993 – 1994 Ing. Bohuslav Knesl 1994 – 1998 Miroslav Boreš 1998 – 2006 Ludmila Kadlečková 2006 – 2009 Ing. Oldřich Doležal 2010 – 2010 Martin Kapek od r. 2010

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz