Město Hostivice

Město Hostivice

Hostivice je město při západní hranici Prahy, patřící do Středočeského kraje a okresu Praha-západ. Hostivice leží na silnici spojující Prahu a Karlovy Vary, její střed je vzdálen asi 4 km od hranic Prahy.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Praha-západ

Městský úřad

IČ: 00241237

Adresa:

Husovo náměstí 13
25301 Hostivice

Kontakty

E-mail:

starosta[zavináč]radnice.hostivice.cz

Telefon:

220 397 136

Fax:

220 982 168

Zeměpisná poloha: 50° 5' 0" N, 14° 14' 48" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Území Hostivice bylo osídleno již od pravěku. Z mladší doby kamenné (neolitu) pocházejí obytné domy kultur s lineární keramikou a s vypíchanou keramikou. Významným nálezem je sídliště kultury nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné v lokalitě pod STS. Z doby bronzové bylo objeveno v Paloukách pohřebiště únětické kultury a rozsáhlé sídliště knovízské kultury. Halštatská kultura ze starší doby železné bylo prozkoumáno například v lokalitě pod STS a významná vesnice kultury laténské a římské s železářskými pecemi se nacházela u Palouk. Zaznamenány jsou i objekty používané lidmi v době stěhování národů i nejstarších SLovanů. První písemné zprávy: Současná podoba města Hostivice vznikla sloučením a růstem čtyř původně samostatných vsí. Každá z těchto vsí měla zpočátku úplně jiný vývoj. O vlastní Hostivici pochází první doklad z roku 1277. Obec vznikla zřejmě přesídlením obyvatel z podhradí Pražského hradu, které Přemysl Otakar II. vystěhoval při budování pražské Malé strany. V době kolonizace porůstal území Hostivice les zvaný Hostivec, který vystěhovaní měšťané přeměňovali na pole. Ves tvořilo několik dvorců pražských měšťanů a kamenný kostel sv. Jakuba. V 16. století se postupně jednotlivá hospodářství spojovala do větších celků a v roce 1601 získal Hostivici krajský hejtman Florián Gothard Žďárský ze Žďáru. První zmínka o Litovicích se objevuje na listině z roku 1266, kde je jmenován Řehník z Litovic. Litovice se od počátku vyvíjely jako poddanská ves závislá na majitelích tvrze. Z významnějších rodů můžeme jmenovat pány z Dražic, ke kterým patřil Řehník, pány z Jenštejna, pány ze Svinař, Chrty ze Rtína a měšťanský rod Prunarů. Po bitvě na Bílé hoře byly Litovice zabaveny a po několika prodejích se staly kolem roku 1640 majetkem Žďárských ze Žďáru. První zpráva o Břvech se tradičně udává k roku 1184, podařilo se však nově nalézt písemnou zprávu z roku 1158, podle které Břve daroval král Vladislav I. (ještě jako kníže Vladislav II.) valdsaskému klášteru. Později Břve vlastnil plaský klášter, který je počátkem 14. století prodal pražskému měšťanovi Fridrichu Bavorovi. Od konce 14. století patřily Břve měšťanskému rodu Rokycanerů, stavitelům hradu Okoře. V polovině 15. století získal ves sňatkem Oldřich Medek z Valdeka, komorník královny a purkrabí Pražského hradu. Počátkem 16. století se Břve dostaly do majetku Chrtů ze Rtína a v roce 1585 je koupil Florián Gothard Žďárský ze Žďáru. Jeneček se ještě na přelomu 19. a 20. století nazýval Malý Jenč. Z roku 1363 pochází zpráva, podle které chrám a špitál sv. Lazara mezi Prahou a Vyšehradem vyměnil pozemky v Jenečku za jiné zboží. Na počátku 17. století patřil Jeneček rodu Žďárských ze Žďáru. Ve středověku se nacházely v okolí Hostivice ještě další vsi, které postupně do třicetileté války zanikly. Peterkův mlýn je vlastně poslední stavbou z původní vsi Hradištko (nebo též Hradiště). První zpráva o vsi pochází z roku 1318, kdy ji vlastnil král Jan Lucemburský. Za vlády Karla IV. získal Hradištko královský dvořan Fricek, který zřejmě postavil při dvorci tvrz. První písemná zmínka o tvrzi se objevuje až roku 1404, kdy držel ves Hradištko staroměstský měšťan Jan Plaier. I další majitelé patřili mezi bohaté pražské měšťany. Na konci 15. století ji získal Jindřich z Hostivice a v roce 1548 Ludvík Bezdružický z Kolovrat. Ves už byla skoro opuštěná, zanikla i krčma. V 17. století Hradištko zaniklo, zbyl z něj jen mlýn, který své jméno získal po mlynáři Václavu Peterkovi. Ten zde hospodařil od roku 1705. Ves Valov, o které pochází první zpráva z roku 1252, zanikla pravděpodobně za husitských válek. Stávala zřejmě na poli severozápadně od Hostivice nad Jenečkem směrem k Dobrovízi, kde se říkalo „na Válovském“. Podle jiných autorů ležel Valov blízko Jenče. Snad jižně od Hostivice stával dvůr Nejdek. V roce 1325 k němu patřily tři lány orných polí, rybník, kus lesa řečeného „stáj“ a jiné příslušenství. Vlastnil ho pražský měšťan Mikuláš Bavorův. Roku 1563 byl dvůr pustý a od té doby o něm nemáme zpráv. Pod jednou vrchností: Když kolem roku 1640 koupil Florián Gothard Žďárský ze Žďáru Litovice, staly se všechny naše obce součástí velkého panství. Poslední příslušník rodu Žďárských František Adam Eusebius byl bezdětný a po jeho smrti se Hostivice a Jenečka ujala hraběnka Johana Eusebia Barbora Caretto-Millesimová. Litovice a Břve připadly Anně Kateřině, hraběnce z Magni. Do roku 1702 získal naše obce hrabě Karel Jáchym Breda, který vytvořil rozsáhlé tachlovické panství. Od Bredy koupila naše obce Anna Marie Františka Terezie velkovévodkyně Toskánská, které vděčí Hostivice za svůj barokní vzhled. Nechala přestavět kostel, do dnešní podoby upravila zámek, vystavěla faru a mariánský sloup a postavila špýchar a školu, dnešní dům čp. 7. Na začátku 19. století se Hostivice stala díky příbuzenským vztahům soukromým majetkem císařské rodiny. Kolem poloviny 18. století začal pomalý stavební rozvoj všech vsí. Dosavadní bezzemci si stavěli své domky na obecní i selské půdě v blízkosti statků, na kterých pracovali, ale i na dosud nezastavěných místech. Hostivice se rozrůstala na sever k pozdějšímu nádraží, Litovice do ulic U Rybníku a U Sádek, Jeneček do ulice Novotného a Břve do ulic Pod rybníkem a do ulice U Obory. Postupný rozvoj v město: Devatenácté století bylo dobou velkého rozvoje dopravy. V roce 1830 zahájila provoz koněspřežní dráha z Brusky (Dejvice) do Vejhybky (Kladno) a později do Lán. V roce 1863 byla tato trať přestavěna na parní provoz a od roku 1870 je provozována trať z Hostivice do Prahy-Smíchova. Současná nádražní budova pochází snad z roku 1871. V letech 1872-1877 byla vybudována dráha Pražsko-Duchcovská (z Rudné do Slaného) se zastávkou v Litovicích. V druhé polovině 19. století se rozvíjela i síť silnic. Byly vybudovány silnice ze Sobína přes Břve na Hájek s odbočkou do Litovic, z Hostivice do Litovic, z Jenečka ke karlovarské silnici a od litovického nádraží k dnešnímu hřbitovu. Na přelomu 19. a 20. století přichází do dosud zemědělského kraje průmysl. V roce 1899 vybudoval Antonín Staněk továrnu na výrobu šroubů a nýtů. Od roku 1930 vyráběl v této továrně František Zicha parní a vodovodní armatury. Od roku 1954 zde automobilová továrna Praga vyráběla převodovky a nyní objekt vlastní společnost Jaga, která vyrábí radiátory. Ve dvacátých letech vznikla mezi nádražím a současným hostivickým hřbitovem Kropáčkova hřebíkárna, ve které koncem 30. let začal Jan Zadák vyrábět podlahové krytiny. Dnes se v tomto areálu prodává stavební materiál. Od října 1935 do května 1997 pracovala mlékárna v části bývalé zámecké zahrady. V Litovicích postavil ing. Havel továrnu na výrobu stavebního materiálu „lindbetonu“. Objekt dnes slouží Strojní a traktorové stanici. V prvních letech 20. století se hostivická zástavba rozšířila až k nádraží. Před rokem 1914 vystavěla armáda kasárna v dnešní Jiráskově ulici. U cesty mezi Hostivicí a Kněževsí stály již dříve vojenské prachárny, nyní zbořené. Velký stavební rozvoj našich obcí nastal po první světové válce. Mezi Litovicemi a Hostivicí vyrostla nová čtvrť, která propojila obě obce. Na východě Hostivice vznikla čtvrť zvaná Nouzov a v dnešní Jiráskově ulici vybudovali Sokolové v roce 1922 sokolovnu. Stavělo se i za školou a mezi Jenečkem a karlovarskou silnicí. Ve 20. letech byl postaven Dělnický dům. Vedle sokolovny to byl jediný velký sál v celé Hostivici, ale v červnu 1994 vyhořel. V roce 1932 přibyla na mapě Hostivice nová čtvrť – Palouky. Vznikla při spekulacích s pozemky v blízkosti letiště a předpokládaného velkého rybníka na Litovickém potoce. Ve 40. a 50. letech 20. století se rozvoj výstavby zpomalil. Později vzniklo družstevní sídliště Na Pískách a rodinné domy vyrostly mezi ulicemi Ke Stromečkům a Břevská, na poli V Čekale i jinde. Vedle bývalého hostivického hřbitova vznikl areál mateřské školy a fotbalový stadion. Na místě bývalého hostince U Českého lva na Husově náměstí bylo postaveno nové nákupní středisko. Nová velká vlna výstavby přišla po roce 1989 a trvá dosud. Správní uspořádání našich obcí: Během 19. a 20. století se měnilo i správní uspořádání našich obcí. V roce 1849 se spojily samostatné obce Litovice, Břve a Jeneček do společné obce s jediným vedením a 1. ledna 1950 vznikla z Hostivice a Litovic jediná obec. K 700. výročí byla Hostivice s platností od 1. ledna 1978 povýšena na město. V 19. století patřily Hostivice i Litovice do soudního okresu Unhošť a politického okresu Smíchov, od roku 1893 pak do nově utvořeného politického okresu Kladno. V roce 1949 jsme byli přiřazeni do okresu Praha-západ, kam patříme doposud.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz