Obec Hluboké Dvory

Obec Hluboké Dvory (do roku 1960 Hluboké) se nachází v okrese Brno-venkov, kraj Jihomoravský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 79 obyvatel.

Kraj:Jihomoravský
Okres:Okres Brno-venkov

Obecní úřad

IČ: 00637734

Adresa:

Hluboké Dvory č.p. 40
67923 Hluboké Dvory

Kontakty

E-mail:

hluboke.dvory[zavináč]quick.cz

Telefon:

549 427 002

Zeměpisná poloha: 49° 23' 3" N, 16° 30' 55" E

Historie

Obec Hluboké Dvory leží 11 km severovýchodně od Tišnova ve směru na Černou Horu. Její katastr tvoří plochá vrchovina s hlubokými údolními zářezy potoka Lubě a jeho přítoků. Nadmořská výška území této podhorské zemědělské obce s poměrně výrazným podílem lesů zvolna narůstá od 300 m n. m. na jihu až do nejvyšší hodnoty 492 m n. m. v severní části. Geomorfologicky spadá do žernovnické hrásti, která je součástí Brněnské vrchoviny. Dnešní dvojslovnou podobu názvu dostala obec, původně nazývaná pouze Hluboké, až po správní reformě v roce 1960, kdy byla přeřazena z tehdy zrušeného okresu Tišnov do okresu Blansko, kde se nacházelo několik obcí s tímto názvem a bylo třeba je rozlišit. Krajina, ve které vznikla ve středověku ves Hluboké, nepatří do jádra nejstaršího sídelního území na Tišnovsku, ale bezprostředně s ním sousedí. Pobyt pravěkého člověka je zde bezpečně doložen již ve starší době kamenné, další nálezy pocházejí z mladší doby kamenné. Z následujících období je v literatuře uváděn sporný nález keramiky z mladší doby železné a nález římské mince. Středověké osídlení tohoto regionu začalo s postupným pronikáním člověka z hustě obydlených nížin kolem řek do výše položených zalesněných oblastí. První písemná zmínka o obci Hluboké v podobě - in villa Hluboke - je z roku 1349 a je spojena s listinnou produkcí vladyckého rodu pánů z Trmačova. V listině s tímto vročením daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3 lány se vším příslušenstvím. Tvrz Trmačov, někdy také nazývanou hradem, postavili příslušníci tohoto vladyckého rodu necelý jeden kilometr jižně od dnešní obce. K roku 1305 se po Trmačovu psal vladyka Ondřej, tvrz je výslovně připomínaná mezi lety 1350 a 1418 a pravděpodobně následkem husitských válek a po nich válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem je k roku 1466 uváděna již jako pustá. Kámen získávaný z této zříceniny posloužil později v mnoha případech obyvatelům blízké obce Hluboké jako cenný stavební materiál na stavbu domů a dalších objektů. Do dnešních dnů se dochoval hluboký příkop vymezující prostor tvrze a torzo kruhové věže, chránící malý jednopatrový palác v nároží. Zřícenina je dnes státem chráněnou kulturní památkou. V těsné blízkosti tvrze Trmačov stála stejnojmenná osada, která rovněž zpustla a následně zanikla v 15. století. S osudy trmačovské tvrze a jejími majiteli je bezprostředně spojeno nejstarší období historie Hlubokého. Po zániku vladyckého rodu pánů z Trmačova byla obec postupně rozdělena na 3 části, které přešly do majetku panství lomnického, černohorského a boskovického. Život tehdejších obyvatel ovlivňovaly nejen vztahy s vrchností a robotní povinnosti, ale i různé události, epidemie a pobyty cizích vojsk. Z tohoto pohledu patřilo k nejhorším období třicetileté války. Konkrétnější obraz o velikosti a rozvoji obce přinášejí až statistické soupisy obyvatel a domů z 19. století. Údaj z roku 1850 uvádí v Hlubokém 218 obyvatel, další sčítání o dvacet let později v roce 1869 zaznamenává nejen 220 obyvatel, ale i 34 domů. Konec 19. století byl pro obec významný z pohledu územně - správního. Nejprve došlo v roce 1882 k oddělení Hlubokého od sousední osady Lubě, se kterou tvořilo původně společnou politickou obec. O 16 let později v roce 1898 bylo vyhověno žádosti místního obecního zastupitelstva a obec byla převedena z politického okresu Boskovice do okresu Tišnov. Až do roku 1892, kdy byla v Hlubokém postavena vlastní školní budova, chodily děti do školy v sousedním Uníně. Rovněž po církevní linii patřila obec do tamější farnosti. Naproti tomu poštovní spojení se světem zajišťoval úřad v Černé Hoře. Z pohledu hospodářského rozvoje stojí za připomenutí pokusy o dolování hnědého uhlí ve třech lokalitách katastru kolem poloviny 19. století a postupné vysazování ovocných stromů a celých sadů, které v pozdějších desetiletích až do poloviny 20. století dotvářely charakteristické zelené panoráma obce. S prosazováním nových myšlenek ve společnosti na konci 19. a počátku 20. století se také v Hlubokém začala rozvíjet kulturní a osvětová činnost. Vedle již existující vlastní školy k tomu zejména přispělo založení hasičského sboru v roce 1912, který kromě svého hlavního poslání pořádal různé výlety, divadelní představení a další podobné akce. Těžké období prožívali obyvatelé Hlubokého v letech 1. světové války. Z celkového počtu 41 mužů odvedených na frontu 3 padli, 2 zemřeli na následky války po návratu domů a několik dalších strávilo část válečných událostí v zajetí. Dva občané se domů vrátili jako příslušníci československých legií : Josef Pokorný z Itálie a František Trtílek z Ruska. Velké utrpení spojené s bídou a hladem prožívali také ostatní občané, a to nejen z důvodu chybějící mužské populace, ale zejména pro četné konfiskace, odvody a omezující lístkový systém. Vytoužený konec války přinesl i vznik samostatného československého státu. Zpráva o převratu se do obce dostala až 29. října a obyvatelé jí uvěřili až po potvrzení listonošem, který sem denně docházel z Černé Hory. Na počest vzniku nové republiky pak vysadili lípu nedaleko školní budovy. Dvě desetiletí v novém státě přinesla i na Tišnovsku postupující industrializaci a nárůst počtu živností, třicátá léta však poznamenala velká hospodářská krize. Poklidný život v Hlubokém, narušovaný občas přírodními katastrofami a požáry, výrazně proměnil až stavební ruch na přelomu let 1930 - 1931, kdy na žádost místního zastupitelstva byla připravována elektrifikace obce. Tzv. " Slavnost prvního rozsvícení ", v rámci které byl do obecní sítě puštěn první proud, se konala 2. února 1931. Pro obec to byla jedna z nejvýznamnějších událostí 20. století, která zásadním způsobem ovlivnila a dodnes ovlivňuje kvalitu života všech obyvatel. Na rozdíl od prvního světového válečného konfliktu nebyli obyvatelé Čech a Moravy v letech 20 světové války bezprostředními účastníky či svědky válečných událostí. Přesto německá okupace výrazně a často i velmi krutě zasáhla do jejich životů. Válečné roky jsou v Hlubokém spojeny se stavební činností. Katastrálním územím obce totiž měla procházet - v konečné fázi vzhledem k vývoji války nedokončená - říšská dálnice spojující Vratislav přes Brno s Vídní. V závěrečném období válečného běsnění se staly lesy v okolí obce jedním z center partyzánského odporu vůči okupantům na Tišnovsku. Dokladem toho je pomník odhalený příslušníkům Třetí československé úderné roty v roce 1946 v lesním komplexu v jihovýchodní části katastru. Po krátkém období poválečného nadšení a obnovy přišel rok 1948 a nastolení komunistického režimu, který zásadním způsobem narušil a změnil dosavadní ustálený a stoletími prověřený způsob života včetně hospodářských a sociálních poměrů. Administrativní zásahy vládnoucí elity se smutně podepsaly i v Hlubokém, které bylo po zrušení tišnovského okresu v roce 1960 pod nově přiděleným názvem Hluboké Dvory přeřazeno do okresu Blansko. Společná žádost vedení tří sousedících obcí - Hlubokých Dvorů, Rohozce a Unína alespoň o symbolický návrat k Tišnovu přeřazením do okresu Brno-venkov byla v roce 1964 zamítnuta. Další, ještě citelnější zásah přišel v roce 1976, kdy obec ztratila svoji samostatnost a s dalšími 3 sloučenými obcemi byla spravována společným Místním národním výborem v Rohozci. Zcela se změnily také vlastnické vztahy. Od počátku vedený nátlak na soukromé zemědělce ke společnému hospodaření vyústil v založení jednotného zemědělského družstva v Hlubokém v roce 1952. Rozvoj zemědělské velkovýroby na straně jedné a direktivní slučování na straně druhé vedly i v této oblasti v 70. letech ke ztrátě samostatnosti a předání vedení družstva mimo obec. Navíc socialistický způsob hospodaření poznamenal velmi citelně krajinu kolem obce, až už rozoráváním mezí v prvním období nebo pozdější likvidací nádherných ovocných sadů. Nejvýrazněji ale ve svých důsledcích zasáhla komunistická totalita sociální vazby a myšlení lidí. Dalším direktivním zásahem byla v roce 1962 zrušena v Hlubokých Dvorech škola. Nejen tímto rozhodnutím byl narušen tradiční společenský život obce, aktivita a iniciativa lidí. Mnozí z nich také odcházeli z obce za prací a lepšími podmínkami a vymoženostmi moderní doby. Obrat do vlastnických vztahů a naději pro nový rozvoj obce přinesly až společenské změny po listopadových událostech v roce 1989. Hluboké Dvory dostaly zpět svoji samostatnost, což občané potvrdili v prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990. Dnes žije v obci 75 trvale bydlících obyvatel, kteří jsou po poslední správní reformě občany Jihomoravského kraje a svoje úřední záležitosti vyřizují po více než 40 letech opět v Tišnově. Dějiny obce v datech 1349 První písemná zmínka o obci Hluboké. V listině s tímto vročením daroval Havel z Trmačova své manželce Přibce a dětem svým mimo jiné v Hlubokém 3 lány se vším příslušenstvím 1350 Bratři Hanuš, Havel a Mikuláš z Trmačova drželi půl tvrze v Trmačově a díl Hlubokého 1371 Domaslav a Přech z Trmačova prodávají Mikuláši z Trmačova tvrz a dvůr v Trmačově 1390 Vaněk (zemřel r.1423, jeho manželkou byla Marta Meziříčská z Lomnice) držel hrad a městečko Černou Horu, ... díl Hlubokého, Trmačova a Lažan, ... 1407 Bratři Petr a Mikuláš z Trmačova prodávají tvrz a ves Trmačov a patronát v Uníně Přechovi z Trmačova 1466 Trmačov je uváděn jako pustý 1481 Jan Babka z Senice odkazuje Markvartovi z Lomnice pustý hrad Trmačov, poddané v Uníně a člověka v Hlubokém 1838 Stavba kapličky 1848 Epidemie cholery 1849 -1855 Pokusy kopání hnědého uhlí 1854 -1868 Vysázení ovocného stromoví od Nového Dvora k Číhadlu, Vybudování kamenného tarasu proti č. 13, 6 a 37 Zřízena studna "Krb" 1874 Shořela stavení č. 25, 26, 31, 37 a 39 1882 Oddělení Hlubokého od společné obce politické s Lubí 1892 Postavena škola 1893 Stavba silnice od Hlubokého na hranici unínského katastru 1901 Stavba silnice z Rohozce do Unína a dále k silnici z Hlubokého 1904 Zřízení četnické stanice v Uníně s působností i pro Hluboké 1905 Zcelování velkostatkářských lesů 1910 Učitel Ladislav Kučera jmenován čestným občanem obce 1911 Vyhořela "panská" stodola (patřila velkostatku Černá Hora) 1912 Založen dobrovolný hasičský sbor 1914 Postaveno hasičské skladiště (nynější č. 55) 28.4.1917 Odebrán zvon z kapličky pro válečné účely 29.10.1918 Zasazena lípa mezi školou a stavením č.2 na počest vzniku Československa 1919 Kolkování bankovek 1920 Koupě nového zvonu do kapličky a jeho posvěcení 29.6.1921 Silná bouře s krupobitím, velké škody 1922 Pomoc místních hasičů při velké povodni na potoce Lubě 10.8.1924 Založena Pamětní kniha obce Hlubokého 1925 Přidělení půdy zabrané velkostatkářům místním rolníkům 1928/29 Krutá zima 1931 Stavba elektrického vedení, do obce přiveden elektrický proud; 2.2.1931 slavnost prvního rozsvícení 1931 Vybudování prvního vodovodu (na konci obce směrem k Unínu) 1932 Zaknihování pozemků přidělených Státním pozemkovým úřadem v roce 1925 1934 Suchý rok 1935 Rozšíření rybníka s postavením opěrného zdiva a vydlážděním dna kamenem 25.1.1938 Pozorována polární zář 1939 Začala stavba autostrády z Vratislavi přes Brno do Vídně 1940 Nařízeny dodávky zemědělských produktů 1940 Odstraňování krátkých vln z rozhlasových přijímačů z rozhodnutí protektorátních úřadů 1941 Nařízeny noční protipožární hlídky během žní 25.4.1945 Vesnice plná ustupujícího německého vojska 9.5.1945 Konec 2.světové války, příjezd rumunské a sovětské armády 24.8.1945 Utvořen Místní národní výbor 1947 Katastrofální sucho 1.10.1949 Zrušeno přídělové hospodářství na potraviny 1951 Nátlak na soukromé zemědělce ke vstupu do JZD 1.1.1952 Zaveden v obci úřad tajemníka k vedení administrativy 1952 Založeno Jednotné zemědělské družstvo 1953 Zrušeny poslední potravinové lístky, zavedeny jednotné ceny 1962 Zrušení školy 1962 Přijetí nového honebního zákona (sloučení honební společnosti z katastrů Unín, Hluboké Dvory a Rohozec) 1964 Zamítnutí žádosti Unína, Hlubokých Dvorů a Rohozce o přiřazení k okresu Brno-venkov 1972 Sloučení JZD Unín, Rohozec, Bukovice, Zhoř a Hluboké Dvory do JZD "Rozvoj", Rohozec 1972-1976 Stavba protipožární nádrže 1975 Vytrhán v květu celý velký sad i menší sady kolem obce 1975 Sloučení 10 obcí do JZD "Rozvoj" Brnov-Jeneč 1.1.1976 Obnoveny zápisy v kronice obce 1976 Obnovena fasáda na kapličce 1976 Oprava a uvedení do provozu sociálního zařízení v místním pohostinství (nynější č.56) 1976 Ustavení společného Místního národního výboru v Rohozci (pro obce Rohozec, Hluboké Dvory, Bukovice, Unín a Zhoř) 1977 Dokončena oprava požární zbrojnice a kanalizace v uličce (domy č.15,16 a 21) 1977 Do státního seznamu nemovitých kulturných památek zapsána zřícenina hradu Trmačov 1.1.1978 Sloučení JZD "Rozvoj" Brnov-Jeneč a JZD "ČSSP" Lipůvka do JZD "Rozvoj" Brnov-Lipůvka 1978 Dokončena točna pro autobusy s čekárnou 1980 Stavba sociálního zařízení v parku, oprava střechy na autobusové garáži 1981 Stavba sociálního zařízení a skladu při prodejně potravin, stavba prefabrikované garáže 1982 Oprava mostu přes potok u protipožární nádrže, oprava budovy školy 1984 Udělení pamětních medailí za odbojovou činnost Antonínu Kotoučkovi z č. 5 a Eduardu Chlupovi z č. 46 1985 Dokončení opěrné panelové zdi mezi domy č.21 a č.25 1986 Dokončení opravy budovy bývalé školy 13.9.1988 Obcí projíždí poprvé účastníci každoroční automobilové soutěže Rallye Vysočina 1990 Zahájeny měřičské práce pro vyhotovení základní mapy obce 1993 Nová fasáda na budově školy 28.1.1994 Bouřka a silný vítr - vyvráceny velké plochy lesa 1994 Nová plechová střecha na kapličce 1995 Rekonstrukce hlavního elektrického vedení z Rohozce do obce 1997 Oprava budovy obecního úřadu 1998 Budování nového telefonního rozvodu 1999 Obecní lesy převedeny od vojenských lesů na obec 2000 Dokončení tenisového hřiště 2001 Oprava prodejny potravin 2002 Finanční pomoc povodněmi postižené obci Kly 2002 Stavba zesilovače mobilní sítě u bývalých kasáren 2002 Zaveden v obci zemní plyn 2002 Rekonstrukce místního rozhlasu 2003 Předán do užívání nový veřejný vodovod pro celou obec 2004 Udělení znaku a vlajky obci Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR srpen 2004 Oslavy 655. výročí 1. písemné zmínky o obci