Obec Hlavnice

Obec Hlavnice

Obec Hlavnice se nachází v okrese Opava, kraj Moravskoslezský.

Kraj:Moravskoslezský
Okres:Okres Opava

Obecní úřad

IČ: 00635596

Adresa:

Hlavnice č.p. 103
74752 Hlavnice

Kontakty

E-mail:

urad[zavináč]obechlavnice.cz

Zeměpisná poloha: 49° 55' 30" N, 17° 43' 50" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

V Hlavnici, na pozemcích domů čp 24 a čp 47, stojí dva bludné balvany z hrubě zrnitého severního pískovce, které nám připomínají dávno zašlou dobu ledovou. První byl nalezen u potoka Velká a druhý v roce 1926 při orání v Přílesí. Byly do Hlavnice přivaleny severským ledovcem asi před 20 tisíci lety. Podle ústní tradice stálo sídliště Hlavnice s tvrzí na poli zvaném Kúty. Kúty jako hlavnické sídliště uvádí rovněž Antonín Prasek ve své knize Historická topografie země Slezské. Na přelomu starověku a středověku stála v části obce Hradisko tvrz, která měla vazbu na tvrz v Hradci nad Moravicí a hrad Vikštejn. Obě pevnosti střežily v této době prastarou jantarovou cestu, vedoucí Moravskou branou přes Opavu k Baltickému moři. Tvrz na Hradisku byla obsazena strážci, kteří hlídali jednu z bočních tras obchodníků, snažících se vyhnout povinným poplatkům za převoz zboží na hlavní jantarové cestě. Tvrz na Hradisku ovlivnila zřejmě zánik původního sídliště v Kútách a stavbu prvních domů dnešní Hlavnice na Hůrce. Toto tvrzení podporuje charakter zástavby na Hůrce. Domy byly postaveny v těsné blízkosti u sebe, aby chránili lidi před zvěří a případnými nájezdy loupežníků. Navíc byla osada postavena na skále s výhledem na Hradisko, kam zřejmě docházeli ze svých domovů strážci. Domněnka, že dnešní Hlavnice vznikla na Hůrce, potvrzuje také prvotní číslování domů. Došlo k němu okolo roku 1700, kdy byly poprvé zakládány pozemnostní archy. Podle ústního podání byl prvním postaveným domem v Hlavnici dům dnes čp 72, podle původního číslování dům čís. 1. Sloužil prý jako obydlí pro strážce okolních lesů, podle dnešní terminologie by byl nazýván hájenkou. Od svého vzniku patřila Hlavnice ke staroslovanskému Holasicku, později Opavskému knížectví a byla součástí Opavského Slezska. Dnes patří do územního celku okresu Opava. První písemná zmínka o Hlavnici pochází z roku 1250, kdy papež Inocenc IV. ve francouzském Lyonu zapsal Hlavnici mezi statky, náležející Velehradskému kláštěru. V tomto dokumentu má Hlavnice název HLAWENIC. V roce 1265 je dokladována LABNIZ jako obec, patřící pod stěbořické "hofmisterství". V majestátě krále Přemysla Otakara II. z roku 1270 se obec uvádí pod názvem HLAWNIZ. Hlavnice prodělávala dvojí vývoj, ke spojení došlo v roce 1732. Jedna část obce byla řízena stěbořickým hofmisterstvím a druhá část, Hůrka, prošla bouřlivější historií. Dostala se do držení mnoha pánů, dokonce i významných rodů. Okolo roku 1420 využívala pozemky opavská knížata. Jedna verze hovoří o tom, že panstvo využilo bouřlivé husitské doby a přivlastnili si pozemky násilím (dle špatného příkladu krále Zikmunda), druhá verze hovoří o různých úmluvách, jimiž se panstvo dostalo k pozemkům. Zejména hovoří o tzv. vrchním právu, které pak umožňovalo předávání pozemků. Roku 1412 využíval Hůrku pan Herbort ze Slavkova, který hlavnický díl předal Mrakotovi. Když se pak dcera Alena Mrakotovna provdala za Mikuláše Faulherina z Velkých Hoštic, dostal se hlavnický díl po dlouhých tahanicích roku 1436 do držení pánů z Velkých Hoštic. V písemných dokladech najdeme zmínku z roku 1480, kdy se v nich hovoří o hlavnickém rodákovi Janovi z Hlavnice, který působil v Senici a později v Brně jako farář. V roce 1490 přešel díl obce Hůrka prostřednictvím vrchního práva na Jindřicha Donáta z Velké Polomi, v roce 1513 na Jana Lukavce ze Slavkova. O 7 let později (1520) přebírá díl Mikuláš Šlesvic z Kravař a v roce 1541 Jan Stoš z Kounic, sídlící v Deštném a Dolních Životicích. Páni Stošové v té době nenápadně a obratně začali převádět pozemky Velehradského kláštera do svého majetku. Roku 1550 převzal část Hlavnice a Mladecko syn Otik Stoš z Deštné. Získat pozemky Velehradského kláštera se snažili také páni z Vrbna. Otik Stoš dlouho pozemky hájil, nakonec však roku 1561 musel pozemky přenechat Janovi Bruntálskému z Vrbna a zároveň prodal své pozemky ve Velkých Heralticích. Tím se část Hlavnice dostala pod úřední správu ve Velkých Heralticích. Po smrti Jana Bruntálského převzali úřední moc poručníci. Hlavničtí v letech 1574 - 1575 odmítali vykonávat některé roboty. Vypravili se až k samotnému Velehradskému opatovi Jakubovi Bělskému z Bělé. Chtěli hlavně vědět, které druhy robot jsou povinni vykonávat. Celý problém řešili hejtman a soudce. Hlavničtí spor prohráli. Roku 1601 se část Hlavnice, Stěbořic a Jamnice dostala pod Štemplovské panství jehož majitelem se stal syn Jana Bruntálského z Vrbna Hynek Bruntálský z Vrbna. Za švédských válek se zapalovaly na kopcích okolo Hlavnice signální strážní ohně, viditelné z opavské hlásky. V roce 1642 dobyli Opavu Švédové. Po dobu šesti let měli ve Vysoké u Holasovic postaven hlavní tábor a odtud vyjížděli na loupežná přepadení. Podle historiků "nebylo jedniné vesnice, aby v ní Švédové neloupili". Po nich pak plenili obce císařští. Roku 1684 se Štemplovské panství s Kamencem a částí Hlavnice dostalo do majetku Julia Jindřicha. Stěbořice s Novým Dvorem a Hůrkou přešly téhož roku do majetku hraběte Karla ze Strassoldo a Anně Marii z Neuhaus, rozené Strassoldo. Roku 1710 se stal majitelem Jan František z Neuhaus a roku 1719 hraběnka Ludvice Františka z Neuhuas a Anna Barbora z Neuhaus. V Hlavnici také stával v 17. a 18. století svobodný dvůr. V roce 1612 byl majitelem Adam Varkoč z Doběrtic, v roce 1635 Jan Frokštejn z Nečeslavic. Později byl majitelem až do roku 1711 Jan Pavel z Scherzu. Roku 1728 kupuje stěbořické panství Jan Antonio Pino z Friedenthalu a k němu roku 1732 přikupuje Štemplovec. Od roku 1732 je tedy Hlavnice spojená v jeden celek až do dnešních dnů. V období držení těchto pozemků došlo k slezským válkám (1740-1779) a loupili zde Prusové. Roku 1742 dostal spojenou Hlavnici Jan Ondřej Pino z Friedenthalu, kterou však v roce 1765 vrátil. Dostal ji pak spolu s Novým Dvorem Josef Maria Pino z Friedenthalu. Za jeho držení byla postavena z cihel lodní část kostela Nejsvětější Trojice Boží. Roku 1780 prodal Jan Maria Pino hlavnický statek a Nový Dvůr hraběti Ondřejovi Renardovi, jehož zásluhou byl v Hlavnici roku 1792 postaven empírový zámek. Dne 11.12.1797, po smrti Ondřeje Renarda, koupila hlavnický Dvůr jeho dcera Karolina Renardová z Weissenbachu. Sama však 8.2.1799 zemřela. Po její smrti byla obec v majetku dětí z obou jejích manželství až do 1.10.1810, kdy byla obec prodána na veřejné dražbě Josefovi Gusnarovi z Komárna, který ji 16.7.1825 prodal Františce z Friedenthalu, rozené Mikuschové z Buchbergsthalu. O pět let později, v roce 1830, přešel hlavnický statek za částku 30 000 zlatých spolu s Novým Dvorem do rukou Ludvíka a Anny z Klettenhofu. Roku 1838 si Ludvík z Klettenhofu s manželkou Annou, rozenou z Laminetu, ponechali pouze Nový Dvůr a Hlavnice přešla do rukou Viléma Čejky z Badenfeldu. Ten nechal roku 1841 postavit u mladecké cesty Kaplici. Roku 1848, po zrušení poddanství, koupil Dvůr a Mladecko Josef Kunze, který v roce 1861 prodal Mladecko a ponechal si jen hlavnický Dvůr. Mladecko musel prodat, neboť jeho manželka si žila "nad poměry". Nakonec musel ze stejného důvodu prodat i hlavnický Dvůr. Sám skončil sebevraždou a manželka se odstěhovala do Olomouce, kde žila v bídě a stále prosila hlavnické o podporu. Roku 1868 koupil hlavnický Dvůr Ludvík Wöllersdorfer, od roku 1873 vlastníky Dvora byli Jiří a Ida Rosshirtovi, roku 1880 se stal majetkem Linharta Kreissela. Konečně roku 1886 kupuje zámek a Dvůr za 112 000 zlatých vojenský rotmistr Robert Bayer Z Bayerburgu. V témže roce si vzal za manželku Helenu Schreiterovou ze Schwarzenfeldu v Novém Sedle (u Žatce). Roku 1913, po smrti Roberta Bayera přešla Hlavnice do rukou manželky Heleny Bayerové, rozené Schreiterové, a na syna Františka Bayera z Bayerburgu. Helena byla zbožná žena, lidmi milovaná. Zemřela 6.12.1936 a byla pochována v Kaplici ve vlastní hrobce. František Bayer byl majitelem až do roku 1945, kdy se dobrovolně vzdal majetku a majetek byl státem zkonfiskován a rozdělen. Zemřel dne 4.2.1954 v Rakousku. Před rokem 1250 Majitelé panství 1250 První dochovaný záznam, podle něhož je Hlavnice majetkem Velehradského kláštera. Majitelé horní části obce: 1250 ­ 1601 Velehradský klášter, obec řízena stěbořickým hofmisterstvím 1601 ­ 1684 Hynek Bruntálský z Vrbna 1684 Julius Jindřich 1684 ­ 1728 Karel Strassoldo a Anna Marie Neuhauserová, roz. Strassoldo 1728 - 1732 Jan Antonio Pino z Friedenthalu Majitelé Hůrky: 1412 - 1420 Herbort ze Slavkova 1420 - 1436 Mikuláš Faulherin 1436 - 1490 Páni z Velkých Hoštic 1490 - 1513 Jindřich Donát z Velké Polomi 1513 - 1520 Jan Lukavec ze Slvkova 1520 - 1541 Mikuláš Šlesvic z Kravař a další vrchnosti 1541 - 1550 Jan Stoš z Kounic 1550 - 1554 Otík Stoš z Deštné 1554 - 1561 Páni z Vrbna 1561 - 1601 Jan Bruntálský z Vrbna 1601 - 1710 Hynek Bruntálský z Vrbna a jeho dědici 1710 - 1719 Jan František z Neuhaus 1719 - 1732 Ludvice Františka, hraběnka z Neuhaus a Anna Barbora, hraběnka z Neuhaus Majitelé celé obce: 1732 - 1742 Jan Antonio Pino z Friedenthalu 1742 - 1765 Jan Ondřej de Pino z Friedenthalu 1765 - 1769 Jan Mario de Pino z Friedenthalu 1769 - 1780 Josef Mario de Pino z Friedenthalu 1780 - 1797 Hrabě Ondřej Renard 1797 - 1810 Karolina Renardová z Weisenbachu 1810 - 1825 Josef Gusnar z Komárna 1825 - 1830 Františka z Friedenthalu, roz. Mikuschová z Buchenbergsthalu 1830 - 1838 Ludvík a Anna z Kletenhofu 1838 - 1848 Vilém Čejka z Badenfeldu 1848 - 1868 Josef Kunze 1868 ­ 1873 Ludvík Wöllersdorfer 1873 - 1880 Jiří a Ida Rosshirtovi 1880 - 1886 Linhart Kreissel 1886 ­ 1913 Robert Bayer z Bayersburgu 1913 - 1926 Helena Bayerová z Bayersburgu, roz. Schreiterová ze Schwarzenfeldu a syn František Bayer z Bayersburgu 1926 - 1945 František Bayer z Bayersburgu Správa obce Poznámka: O tom, jak vypadala správa obce před rokem 1866 nejsou v obecní kronice žádné záznamy. Dá se jen odvozovat z obecně platných norem doby. Poznámka o majiteli hlavnického panství Janovi Antonínovi de Pino: Jan Antonio de Pino přišel do českých zemí koncem 17. století a zbohatl jako obchodník. V roce 1726 byl přijat mezi rakouskou šlechtu s přídomkem z Friedenthalu. Zastával výnosnou funkci solního a celního administrátora pro Horní a Dolní Slezsko a později i význačné funkce v zemské správě. Roku 1728 (?) koupil Stěbořice s Hlavnicí, Novým Dvorem a Zlatníky. Od roku 1732 mu patřily blízké vsi Štemplovec, Kamenec a Jamnice, v roce 1766 koupil biskupské lenní statky Pelhřimovy a Hrozovou na Osoblažsku. Kromě toho vlastnil několik domů v Opavě. Jan rozdělil svůj majetek mezi své syny, z nichž Karel Leopold (*1735) dostal r. 1766 Stěbořice, ostatní připadly jeho bratřím Josefu Mariovi a Janu Ondřejovi. Jan zemřel v roce 1769. (Josef Orlík ­ článek Odpor poddaných ve Stěbořicích 1770-1771 v časopise Radostná země z roku 1954.) V roce 1866 byl schválen zákon, který obsahoval obecní a volební řád. Od roku 1868 přešla správa obce do rukou volených obecních výborů. Platil prakticky beze změn až do zavedení německého obecního řádu pro obce sudetské župy s platností od 20.11.1938. Podle tohoto zákona spravovala obec své záležitosti podle obecního řádu svými volenými zástupci - obecním výborem, v jehož čele stál starosta obce. Později se obecní výbor přejmenoval (od roku 1919) na obecní zastupitelstvo. Obecní výbor volili lidé s volebním oprávněním, tedy lidé, kteří měli v obci domovské právo. Obecní výbor (zastupitelstvo) volil obecní představenstvo (od roku 1919 obecní radu). Velice důležitým článkem státní správy byl zákon o domovském právu z roku 1863 (zrušen 1947). O udělení domovského práva rozhodoval obecní výbor. Základní podmínkou jeho přiznání byla žádost obyvatele, který žil v obci nejméně deset let. Poplatek za udělení domovského práva byl zdrojem příjmu do místního chudinského fondu. Občan, který měl domovské právo, mohl obecní výbor žádat o chudinskou péči. To znamenalo, že v případě nouze mohl požádat o přidělení obecního bytu a o finanční podporu. V obci se rozlišovali občané na členy obce a přespolní. K členům obce náleželi příslušníci obecní a společníci obce. Společníci obce neměli v obci t.zv. domovské právo, ale vlastnili v obci dům či pozemek, nebo platili přímou daň z příjmu z nějaké, v obci samostatně provozované živnosti nebo řemesla. Všechny ostatní osoby v obci se nazývaly přespolní nebo cizinci. Cizincem (přespolním) byl každý, kdo se v obci zdržoval bez příslušnosti k ní. Každý, ať už příslušník, společník nebo přespolní, měl nárok na policejní ochranu své osoby a majetku, nacházejícího se na území obce. Měl právo na užívání existujících obecních zařízení a obecního majetku, určeného k veřejným účelům. V roce 1797 byla postavena v místě dnešní zastávky autobusu první školní budova, tzv. stará škola. V roce 1887 stará škola změnila své poslání. Obecní zastupitelstvo získalo místnost pro kancelář, šatlavu a obecní chudí místnosti pro bydlení. Hospodářská budova staré školy se postupně přestavěla pro účely ubytování obecních chudých. Uprostřed obce stály tedy dvě budovy, jimž se začalo říkat obecník. Obě sloužily svým účelům až do roku 1947, kdy byly zbourány. Po nabytí platnosti zákona z roku 1866 o obecním a volebním řádu přešla správa obce do volených obecních výborů. Z dochovaných záznamů jsou známy osobnosti obecního výboru, jak je uvedeno dále. (Poznámka: Pokud je u jména použito číslo domu, pak toto číslo se vztahuje k původnímu číslování domů). 1870 - 1873 Alois Phillipp - starosta členové ? 1873 - 1876 Jan Florián Lhotský - starosta členové ? 1876 - 1879 František Mička čís.54 - starosta členové ? 1879 - 1885 ? členové ? 1885 - 1888 Josef Vaněk - starosta Alois Grohmann, P. František Bahr, Augustin Haas, Jan Florián Lhotský, Jan Zemek, Jan Grohmann, Jan Vicherek, Josef Vicherek, František Mička , J. Ochman, Jan Prokš 1888 - 1891 Jan Grohmann - starosta členové ? 1891 - 1894 Robert Bayer z Bayersburgu - starosta Jan Vicherek, Jan Hauptfleisch, Jan Vaněk, Jan Grohmann, Valentin Valita, Josef Vaněk, Josef Hlaváček, Josef Mička čís.27, Josef Mička čís.49, Josef Beck, Josef Prokop - zapisovatel, Ignác Pavelek 1894 - 1897 Josef Kavan - starosta Florentin Pospěch, Jan Florián Lhotský, Karel Mosler, Josef Mička čís. 27, Josef Mička čís. 49, Josef Vicherek, Josef Kremser, Jan Haas, Jan Vicherek, Antonín Steiner 1897 - 1900Jan Vicherek - starosta Jan Hlaváček, Jan Vaněk, Jan Hauptfleisch, Karel Steyer, Augustin Haas, František Kotala, Antonín Lučný, Josef Hlaváček, František Pospěch, Josef Mička 1900 - 1903 Jan Hlaváček - starosta Karel Steyer, Antonín Steiner, František Pospěch, Karel Mosler, František Kotala, Josef Hlaváček, Antonín Lučný, Jan Rychta, Jan Mička,. Augustin Haas, Augustin Kalika 1903 - 1906 Jan Hlaváček - starosta Jan Vicherek, Jan Mička, Jan Rychta, Jan Hauptfleisch, Karel Steyer, Antonín Steiner, Heinrich Filip, František Pospěch, Karel Mosler, Josef Salibor, František Kotala 1906 - 1909 Karel Mosler - starosta Jan Vicherek, Jan Hauptfleisch, Karel Steyer, Antonín Steiner, Josef Salibor, Josef Niesner čís. 10, František Kotala, Josef Hlaváček, Jan Mička čís. 54, Jan Rychta, František Matýsek 1909 - 1913 František Mička - starosta Jan Hlaváček, Jan Rychta, Jan Mička čís. 27, Jan Hauptfleisch, Jan Vicherek, Jan Mička čís. 54, Robert Bayer z Bayersburgu, od listopadu 1911 nahrazen Janem Vaňkem, Josef Salibor, Josef Hlaváček, Josef Niesner, František Kotala 1913 - 1919 František Mička - starosta Jan Mička čís. 27, Karel Mosler, Leopold Baier, Jan Kořistka, Jan Vaněk, František Kotala, Julius Steyer, Jan Mička čís. 54, Jan Rychta, Josef Niesner, Antonín Steiner 1919 - 1923Augustin Kalika - starosta Josef Pavelek, Jan Niesner, Ludvík Kořistka, František Vicherek, Hubert Grohmann, Jaroslav Vystrk, Jan Šindler, Evžen Just, František Mička, Jan Mosler, František Grohmann, Jan Mička čís. 27, Jan Kořistka, Jindřich Haas 1923 - 1927 Julius Šteyer - starosta Josef Vaněk, Jan Kořistka, Jan Machovský, Jindřich Haas, Jan Šindler, Ludvík Matýsek, Richard Kotala, Jaroslav Lhotský, Josef Pavelek, Vincenc Kubala, farář, Jan Niesner, Jan Mička, František Mička, František Grohmann 1927 - 1931 Jan Kořistka - starosta Jindřich Haas, Ludvík Matýsek, Josef Mička, Evžen Grohman, Josef Malý, Hubert Grohmann, Josef Vaněk, Jan Schablický, Richard Kotala, Jaroslav Lhotský, Josef Pavelek, František Grohmann, František Bayer z Bayerburgu, Josef Haas 1931 - 1938Jan Kořistka - starosta Josef Vaněk, Jindřich Haas, František Salibor, Hubert Grohmann, Jan Hlaváček, Richard Kotala, František Grohmann, Josef Haas, Josef Pavelek, Jan Šindler, František Čech, Raimund Mička, Jaroslav Lhotský, Emanuel Hadámek 1938 - 1945Nucená správa, na níž se podíleli : Eugen Just, Richard Erlík, Josef Bloksch, Egon Münster, Jan Schablitzký, Gustav Bartl, Augustina Baierová, Krommer 19451.národní výbor Antonín Steiner - předseda František Salibor, Hubert Kalika, Ludvík Žáček, Jan Steyer, Ludvík Matýsek, Bohumír Rychta, Alfons Kalika, Ladislav Lhotský, Emanuel Hadámek 19452.národní výborLudvík Matýsek - předseda Ladislav Lhotský, Hubert Kalika, Jan Steyer, Jaroslav Lhotský, Ludvík Žáček 1945 - 1946Ladislav Niesner (později Nezmar) - předseda Jindřich Zemek, Antonín Balnar, Hubert Kalika, Jaroslav Lhotský, Jan Steyer, Ludvík Žáček, Emanuel Hadámek, Jan Kořistka, Josef Matýsek, Antonín Steyer, Jan Aust, Alfons Kalika, Gabriel Matějek, František Niesner a za Svaz mládeže se účastnil jednání Ervín Žídek 1946 - 1948Vojtěch Malý - předseda Ladislav Nezmar, Antonín Steiner, Richard Chytil, Ludvík Žáček, Antonín Balnar, Vojtěch Matýsek, Jaroslav Lhotský, Jindřich Zemek, Stanislav Chmel, Jaromír Kotala, Adéla Saliborová, Jan Kalus, Bohumír Rychta, Bedřich Novák, František Langer 1948 - 1952Antonín Balnar- předseda Vojtěch Matýsek, František Baier, Jindřich Zemek, Ludvík Kupka, Ervín Žídek, František Nezmar, Antonín Steiner, Josef Otypka, František Langer, Ladislav Nezmar, Rudolf Kavan, Jaromír Kotala, František Salibor, Jan Steyer 1952 - 1954Jindřich Zemek - předseda Jaromír Grygar, František Baier, Hubert Haas, Otmar Chytil, Zdeňka Haasová, Ladislav Šimoník 1954 - 1957Josef Zemek - předseda Jan Aust, Jaromír Kotala, Ludvík Matýsek, Ervín Haas, Jan Kalus,Josef Matýsek, Jindřich Zemek, Františka Kejdová, Josef Kejda, Bohumila Lišková 1957 - 1960Josef Zemek - předseda Jaroslav Lhotský, Ervín Haas, Alena Bialá, František Baier, Jan Mička, Karel Rabinský, Antonín Balnar, Josef Kurka, Bohumila Lišková, Josef Kejda st., Anna Židková 1960 - 1964Jan Aust - předseda Cyril Kalika, František Kavan, Jarmila Kavanová, Marie Konečná, Jan Matýsek, Marie Nezmarová, Anna Otýpková, Karel Rabinský, Václav Stoniš, Jaroslav Šolc, Jaroslav Výstrk, Ervín Zemek, Josef Zemek, Anna Žídková 1964 - 1971Jan Aust - předseda Jaroslav Šolc, František Podešva, Anna Gillová ml., Karel Rabinský, Josef Zemek, Ludvík Matýsek, Bohumila Lišková, Jarmila Kavanová, Kamila Kaliková, Anna Otýpková, Jaroslav Výstrk ml., Václav Kalus, Josef Matýsek, František Salibor ml., Cyril Kalika, Vlasta Kavanová 1971 - 1975 Josef Kejda - předseda Jan Zemek, Ing. František Salibor, Karel Rabinský, Jaroslav Šolc, Jan Mička, Ladislav Nezmar, Vladimír Kotala, Věra Malíková, František Václavík ml., Anna Otýpková, Zdeněk Haas, ing. Kamila Kaliková, Václav Matějek, Vlasta Zemková 1976 - Integrovaný Místní národní výbor Litultovice Lubomír Pavelek a Alois Fus - předsedové Z Hlavnice v Radě MNV Jan Zemek a Zdeněk Haas 1977 - 1981 - Integrovaný MNV Litultovice Alois Fus - předseda do roku 1979, od roku 1979 Zdena Schwarzová Z Hlavnice v Radě MNV : Jan Zemek a Zdeněk Haas Poslanci MNV z Hlavnice : Zdena Kořistková, Josef Juroš, Stanislav Konečný ml., Ludmila Králová, Irena Lhotská, Pavel Nezmar, Jan Zemek a Jiří Žáček Občanský výbor : Jan Mička, Zdeněk Haas a Jiří Žáček - se vystřídali ve funkci předsedy, Josef Juroš, Jan Zemek, Ing. František Salibor, Josef Lučný, Alena Kavanová, Věra Malíková, Irena Šínová, Josef Jaroň, Lubomír Kořistka, Jiří Procházka, Jaroslav Výstrk 1981 - 1986 - Integrovaný MNV Litultovice Zdena Schwarzová - předsedkyně Z Hlavnice v Radě MNV : Jan Zemek a Jiří Žáček Poslanci - nejsou v kronice uvedeni Občanský výbor : Jiří Žáček - předseda Josef Lučný, Jaroslav Výstrk, Lubomír Kořistka, Zdeněk Haas, Josef Juroš, Jan Zemek, Ing. František Salibor, Alena Kavanová, Ludmila Králová (1981), Milada Valušková, Jan Rychta, Stanislav Konečný, Věra Malíková (1981-1984), Dana Kaliková (1984-1986) 1986 - 1990 - Integrovaný MNV Litultovice Zdena Schwarzová - předsedkyně Z Hlavnice v Radě MNV : Jan Zemek a Jiří Žáček Poslanci MNV z Hlavnice : Zdeněk Haas, Josef Juroš, Dana Kaliková, Dana Kavanová, Ludmila Králová, Pavel Nezmar, Václav Zemek Občanský výbor : Jiří Žáček - předseda Josef Lučný, Ing. František Salibor, Jan Rychta (do 31.12.1987), Ludmila Králová, Dana Kaliková, Pavel Nezmar, Lubomír Kořistka, Václav Zemek, Dana Kávanová, Alena Kavanová, Jaroslav Výstrk, Josef Juroš, Jan Zemek, Zdeněk Haas 1990 - 1994 Cyril Kalika - starosta Obecní Rada: Cyril Kalika, Pavel Nezmar, Jaroslav Výstrk, Petr Ondráček, Marie Zítková Obecní zastupitelstvo : Jana Kotalová, Dana Kaliková, Josef Seibert, Jiří Slanina, Milan Matýsek, Milan Balnar, Jiří Langer, Jan Ondráček, Lubomír Kořistka, Vladimír Kotala Pracovnice Obecního úřadu : Věra Zemková 1994 - 1998 Jiří Žáček - starosta Cyril Kalika, Pavel Nezmar, Lubomír Kořistka, Zdeněk Pavelek, Jan Grygar, Jana Kotalová, Milan Matýsek, Josef Tesař, Vladimír Vrána, Marie Zítková Pracovnice Obecního úřadu : Věra Zemková 1998 - 2002 Jiří Žáček - starosta Pavel Nezmar, Lubomír Kořistka, Milan Matýsek, Zdeněk Pavelek, Jana Kotalová, Mgr. Dana Kaliková, Dagmar Gerdová, Josef Seibert, Adam Haas, Kamil Lhotský Pracovnice Obecního úřadu : Věra Zemková 2002 ­ 2006 Pavel Nezmar ­ starosta Ing. Jiří Pecháček, Mgr. Dana Kaliková, Jiří Haas, Alena Nezmarová, Josef Tesař, Zdeněk Pavelek, Josef Seibert, Aleš Salibor Pracovnice Obecního úřadu : Věra Zemková

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz