Obec Heřmanova Huť

Obec Heřmanova Huť

Heřmanova Huť je obec v okrese Plzeň-sever. Ke 3. 7. 2006 zde žilo 1798 obyvatel. Heřmanova Huť se skládá ze tří vesnic – Vlkýše, Dolních a Horních Sekyřan.

Kraj:Plzeňský
Okres:Okres Plzeň-sever

Obecní úřad

IČ: 00257753
DIČ: CZ00257753

Adresa:

Revoluční 49
33024 Heřmanova Huť

Kontakty

E-mail:

starosta[zavináč]hermanovahut.cz

Telefon:

377 893 179

Zeměpisná poloha: 49° 42' 57" N, 13° 5' 32" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Obec Heřmanova Huť vznikla v r.1954 sloučením tří částí: Vlkýš, Horní Sekyřany a Dolní Sekyřany. První zmínky o osídlení oblasti Heřmanskohuťska jsou již z doby bronzové. Dle topografů Jaroslava Kamperce a Zdeňka Wintha byl učiněn v roce 1855 u Vlkýše nález bronzových předmětů – prsteny, srpy a nářadí. Jeden z prstenů je uložen ve Venkovském muzeu v Praze. Nedaleko od Heřmanovy Huti jsou i pozůstatky po příchodu Slovanů z roku 500n.l. Sekyřany se v historických pramenech poprvé připomínají v roce 1115, kdy je český kníže Vladislav daroval Klášteru v Kladrubech, kde bylo benediktinské opatství. Ves byla rozdělena na dvě části pojmenované Horní Sekyřany a Dolní Sekyřany. Obě v roce 1253 vykoupil klášter v Chotěšově. Ten byl konventem premonstrátek založený na počátku 13. st. n. l. blahoslaveným Hroznatou. V době husitských válek se Sekyřan zmocnil císař Zikmund, který Dolní Sekyřany v roce 1421 zastavil Václavovi z Blatnice a Horní Sekyřany v roce 1422 Janovi ze Švamberka. Horní Sekyřany od roku 1431 držel Oldřich Špic z Lužan. Do roku 1464 patřily k panství Horšovský Týn Dobrohostů z Ronšperka. Později připadly zpět ke klášteru v Chotěšově. Vlkýš byl v roce 1457 označen jako statek Jana z Třebouně. Majitelé statku se postupně měnili. Roku 1487 Jan Hošťálek z Hojnestu, r. 1603 Henigárové ze Žeberka, r. 1636 Jan st. Vodňanský, Kfelířové ze Zakšova a další. Majitel vlkýšského velkostatku a kamenouhelných dolů Hermann von Lindheim založil v letech 1849 až 1854 v sousedství železářskou huť nazvanou Heřmanova. V době největší prosperity v ní pracovalo na dva tisíce dělníků. Na počátku dvacátého století byla však železárna, která podlehla kladenské konkurenci, přebudována na sklárnu.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz