Městys Heraltice

Městys Heraltice

Heraltice jsou městys ležící západně od okresního města Třebíče. Nadmořská výška obce je 559 metrů nad mořem.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Třebíč

Obecní úřad

IČ: 00376833

Adresa:

Heraltice č.p. 78
67521 Heraltice

Kontakty

E-mail:

mestys[zavináč]heraltice.cz

Telefon:

568 870 623

Zeměpisná poloha: 49° 13' 48" N, 15° 43' 50" E

Historie

Heraltice svým původem sahají do XII až XIII století, kdy byly založeny jako farní osada na prastaré silnici z Vídně do Prahy a dány v léno vladyckému rodu,jenž se odtud nazývá a ještě v 1.polovině XVI století zde sídlel. Nejstarší listina zmínka o pánech z Heraltic jest z roku 1256 a to o Radoslavovi z Heraltic,purkrabím Znojemském,který tento úřad zastával, do r.1277. Náležel mezi přední pány moravské za dob Přemysla Otakara II.Tvrz pánů z Heraltic se nacházela v prostorách “Panského dvora” a její části byly ještě v roce 1790 značné, později byly rozkopány a rozvezeny takže zůstaly drobné fragmenty sklepení a opevnění. Majetek pánů z Heraltic byl v polovině 14.stol.značný a samotné Heraltice byly “kvetoucím městysem” s hrdelním právem (Šibený kopec). Husitské války však ničivě zasáhly Heraltice a okolí,(i když páni z Heraltic bojovali na straně husitské), došlo k velkému úpadku městečka i okolí. Ještě větší pohroma postihla Heraltice a okolí za obléháni Třebíče Uhry pod Matyášem Korvínem r. 1468. Celý kraj byl zpustošen, přes 20 osad a s nimi velká část Heraltic byla vypálena a vyrabována. Samotné Heraltice z kvetoucího městečka klesly na dědinu. Janem III z Heraltic roku 1522 vymírá rod pánů z Heraltic a zbývající statky Heraltické jsou přivtěleny k panství Brtnickému. Přes výše uvedené skutečnosti nepřestávají být Heraltice důležitým hospodářským a kulturním centrem. Fara, která zde byla od založení obce, přešla v XV století do rukou nekatolíků, ale brzy po roce 1620 se opět stala katolickou (roku 1633 byl zde již 3.katolický farář Polák Petr Čiwiekowski). Škola se v Heralticích připomíná již v roce 1662 (více v kapitole “Škola”). V roce 1678 bylo v Heralticích 5 celolániků ( každý s více než 72 měr ), 5 pololániků, 8 čtvrtlániků, 6 domkařů a 5 lánů bylo pustých. Robotovalo se od sv, Jiří (24.4.) do sv. Václava (28.9.) - 6 dní v týdnu. Od sv. Václava do sv. Jiří – 5 dní v týdnu. Pěší robota v létě o žních a senoseči trvala od 6 hod. ranní do 7.hod. večerní.Kdo konal pěší robotu,dostával denně 1 libru (O, 56kg) chleba.Mlatcům se dávala 13. míra vymláceného obilí. Jízdní robotovali od 10hod do 16.hod (v zimě) do 18.hod (v létě) mezi kterým byly dány 2hod. na krmením nebo pasení.Robotu vykonávali většinou na pozemcích ,nebo v lese obhospodařovaných “panským dvorem” v Heralticích,nebo dojížděli do Brtnice (obyčejně vozili dříví). Na robotu se svolávalo malým zvonkem – zvonice stála u vchodu do kostelní ohrady (od fary). Kostel v Heralticích –je zasvěcen sv. Jiljí -nejstarší část kostela je nynější presbytář a část lodi po kazatelnu (potvrzuje to mimo jiné kamené zdivo a způsob stavby).Později byla tato loď prodloužená a vystavěna nízká věž. Loď měla čtyři malá (údajně gotická- dvě vlevo a dvě vpravo) okna. Jedno (gotické) okno se nachází za hlavním oltářem a sloužilo k osvětlení,neboť se tato část využila jako sakristie. V roce 1716 dochází k úplné barokní přestavbě kostela.Brzy po přestavbě,jelikož kolem kostela byl hřbitov, byla přistavěna( “přilepena k evangelní straně) hřbitovní kaple a kostnice ( kde je dnes “starý kostel”).Roku 1868 byla věž kostela zvýšená o 6 sáhů. Ve věži byly 2 zvony –větší o váze 267 kg (v roce 1902 přetaven na 2 menší 161,5 kg a 105,5kg) menší 193kg s datem odlití 1565.( v roce 1917 byly všechny tři zabaveny pro válečné účely.)1859-do kostela instalovány varhany. Hřbitov kolem kostela sloužil do roku 1848, jakož i márnice, která stávala v prostoru dnešního vchodu na školní dvorek. Na nový hřbitov,kde se pohřbívá od roku 1848 bylo v roce 1880 odvezeno z kostnice 10 vozů kostí. V blízkosti hlavního vchodu do kostela (asi v prostoru mezi 2 lipami ) stával pranýř, později zde stál velký dřevěný kříž, který byl nahrazen v r.1903 kameným křížem u vchodu do kostela.V tomto roce byla stržená stará šindelová střech a nahrazena plechovou. V roce 1906 pan farář Sochor zahájil generální přestavbu - v kostele v původním stavu zůstaly varhany, kazatelna,oltář P Marie Lurdské, křtitelnice. Hřbitovní kaple a márnice byly zrušeny, na jejich místech vystavěna boční loď-“ Starý kostel”. Byl probourán další vchod (vpředu) do starého kostela Sem byl také přenesen původní oltář a na jeho místo postaven oltář nový, zhotovena nová kamenná podlaha. Sakristie byla rozšířen a vystavěno nové poschodí.Okolo kostela namísto polorozpadlé kamenné hřbitovní zídky vystavěna nová cihlová zeď se 2 hlavními branami a 2 postraními vchody. Byly zhotoveny kovové brány a drátěný plot. Byla provedena oprava a nátěr báně kostela. Při opravě byly z báně vyjmuty, ošetřeny, doplněny a vráceny písemnosti a další ostatní artefakty, které zde byly dříve uloženy (2 latinsky psané listiny z r.1706 a1762 byly zničeny úplně takže vráceny nebyly.) V roce 1907 bylo provedeno vymalování a kostel nabyl v podstatě podoby, jak ji známe i my. Do správy farnosti Heraltické náleží Hvězdoňovice, Pokojovice, Nová Brtnice (Chaloupky), Zašovice a do r. 1913 Okříšky, v tomto roce přestávají byt filiální a stávají se samostatnou farností. Obec Heraltice- nejstarším dochovaným dokladem existence obce jakožto správní instituce je otisk pečeti obce Heraltice s letopočtem 1668 nebo 1662 s vyobrazením sv. Jiljí s opatskou holí a laní, který je patronem obce. Že obec byla významným správním střediskem lze poznat z toho,že pod její správu náležely obce Krahulov (do r.1869),Markvartice, Chlístov (do r.1873) Hvězdoňovice a Pokojovice (do r. 1919). Počet osob ve správě obce roku 1850 byl 1807 obyvatel. V roce 1709 postihlo obec neštěstí v podobě požárů, kdy shořelo 9 domů a fara. V roce 1738 zhotovil brtnický sochař D. Lipart kvalitní sochu sv. Jana Nepomuckého s podstavcem – stojí blízko kostela.27.července 1761 zachvátil obec veliký požár shořelo 33domů, kostel dokola obklopen požárem zůstal nedotčen. Na památku jeho záchrany obec nechala zhotovit sochu sv. Floriána – stojí v horní části návsi.Na místě shořelé fary byla v novoklasistickém slohu vystavěná nová, na tehdejší dobu obrovská a moderní stalo se tak v r.1790. Na konci XIX stol. vznikla zde řada spolků. V r.1894 byl založen Sbor dobrovolných hasičů( 110 let trvání je popsáno ve zvláštní kapitole), 1897 založení Reiffeisenovy spořitelny,1898 založena lidová knihovna(278 svazků), 1899 vznik ochotnického divadelního spolku V roce 1900 vznikla v Heralticích poštovní úřad v čp.3 (u Kaseru). Ůřad roznášel poštu do Hvězdoňovic, Pokojovic, Chlístova, Štěměch, Dašova a Předína. Zrušen byl v r.1927 a nahrazen poštovnou v čp.65 ( Bohdálků 22 roků) později krátký čas umístěnou na Obecním úřadě, potom na faře. V 80.-tých létech zaniká a do obce jezdí pojízdná pošta - dodnes. Kolik mužů z Heraltic narukovalo a kolik jich zahynulo v období I. světové války 1914-1918 se nepodařilo zjistit. Pouze jednotlivé kříže v katastru obce a na hřbitově připomínají tuto tragedii. 6 místních občanů (p. Kolář čp.39, p. Koukal čp. 40, p. Ježek čp. 29, p.Bohdálek čp.65, p. Piša čp. 115, p. Novotný čp. 4.) bojovalo jako příslušníci čs. legií. Obecní úřad v r. 1923 se rozhodl na památku padlých vysadit třešňovou alej (na Plesnické cestě,což se uskutečnilo) a vystavět mohylu na Číhalově kopci, což se neuskutečnilo. Ke konci 19. stol. a na počátku 20.stol.začínají Heraltice ztrácet svůj správní,kulturní a hospodářský význam. (osamostatňují se obce,farnosti,školy které do té doby spadaly pod jeho působnost.)Obec ztrácí svoji strategickou polohu, neboť,zde nevede ani železniční dráha,ani hlavní silniční tah,vše toto se soustřeďuje v Okříškách, které tak přebírají funkci správního centra. Vyhlášení samostatnosti Československa oslaví obec na popud školy 29.října 1918 lampiónovým průvodem, vatrou,pálením a střílením do obrazů císařské rodiny na “Šibeném kopci”. 10.11.1918 se konala slavná mše za”ochranu a požehnáni Československého státu.” 15.6.1919 se konaly volby do obecního zastupitelstva. Do 12-ti členého zastupitelstva byli zvoleni 2 členové strany lidové a 10 členů strany agrární.Ve volbách do Národního shromáždění 18.4.1920. a do Senátu 25.4.1920 nejvíce hlasů získala strana agrární a lidová. Při sčítání lidu v roce1921 bylo v Heralticích 522 lidí.V roce 1922 byl založen Sokol( přípravný výbor iniciovaný učiteli vznikl již v r.1918-více v kapitole Sokol ). 11.2.1924 zemřel patron farnosti, školy a kostela říšský hrabě Edvard Collalto ze St.Salvatore. Jeho zásluhy pro obec a zvláště pro školství v obci byly mimořádné. Dne 15.11.1925 se konaly volby do Národního shromáždění a Senátu. Opět nejvíce hlasů získaly: strana agrární, lidová a živnostenská (komunisté již získali 18 hlasů!). V roce 1926 byly sbírkou pořízeny nové 3. zvony. Největší příspěvek pocházel od p. Fr. Ježka rodáka z Hvězdoňovic - majitele mlékárny v Brně, a to 15.000 Kčs. Sbírka od občanů činila 1312 Kčs. Byly zakoupeny 3 zvony největší o váze 493kg (Ježkův), prostřední 298kg, nejmenší 210kg. Na věž kostela byly vytaženy 11.4.1926. Dne 30.dubna 1927 došlo k neštěstí při stavění máje před hospodou u Vybíralů. Máj dlouhou 26m se podařilo postavit poměrně pozdě - v 21,30 se započalo se zahazováním a pěchováním, v tu dobu se již jedna část účastníků stavění občerstvovala - máj se začala naklánět a dopadla na dceru tesaře Brychty (který stavbu řídil) 19-letou Marii a smrtelně ji zranila. Ani lékař z Opatova, který rychle autem přijel, zraněnou nezachránil – skonala v 23,30. Druhým zraněným byl Bohumil Kalců z Brtničky , který se učil u mistra kolařského Ant. Balouna - máj mu přerazila nohu. K rozparcelování a prodeji panského dvora a polností dochází v létech 1927-28. V roce 1929 byly neobyčejně silné mrazy (leden, únor –28C) V letech 1931-32 byl do obce zaveden elektický proud. Na začátku 30. let jsou zahájeny přípravné práce na “Třebíčském vodovodu”. Projekt vypracovala firma ing. Oldřich Nikel v Brně jako skupinový – detailní vypracování bylo vyřešeno pro město Třebíč, obec Podklášteří (tehdy ještě samostatná obec), obec Týn (tehdy samost. obec), Heraltice-Podheraltice. Náklady na výstavbu hradilo město Třebíč. Jednalo se zatím asi o největší akci v okolí Heraltic, škoda , že s tak malým přínosem pro obec, která se k vodovodu tehdy ani nepřipojila, i když projekt s tímto počítal, s odůvodněním “ my máme své vody dost ta vaše je drahá”. Výstavba byla započata v roce 1932 a první voda do Třebíče přitekla v roce 1937. V katastru obce byla vystavěna “Čistící a odkyselovací stanice” (v Mostech), “Čerpací stanice pro Heraltice” (Čerpačka), položeno železo-litinové potrubí, vybudovány přepadové jímky a protipožární hydrant v Podheralticích. Toto se dotklo asi 30 majitelů pozemků v Heralticích a se všemi bylo provedeno vyrovnání. Práce byla provedena ve vynikající kvalitě, neboť téměř po 70-ti létech se žádné větší závady nevyskytly- (voda do Třebíče teče samospádem – nejsou použita žádná čerpadla). Větší rekonstrukce byla provedena pouze na “Odkyselovací stanici”(v r.2002). Kvalita vody, která svými parametry hravě dosahuje normy nutné pro kojeneckou vodu, se od počátku do dnes téměř nezměnila. Více informací o vodovodu je možno získat z videokazety, která je promítána při prohlídkách na Odkyselovací stanici. V únoru roku 1938 se v rybníku (dnešní koupaliště) utopil Vybíral A. žák měšťanské školy. V období tzv. první republiky bylo v obci velké množství živnostníků: 3koláři, 3truhláři, 1tesař, 2kováři, 2obchody, 2hospody, 1řezník, 1malíř, 1kominík 7ševců, 1pekař, několik švadlen, 3krejčí, 3hajni, 3cestaři, 3povozníci, 1mlynář, 1bednář, 1holič, 9zedniků, 1porodní bába. Ne všechny je jejich profese uživila, téměř každý měl kousek pole, krávu či kozu, nebo pomáhal u sedláků – těch větších (10ha a více nejvíce Hrochovi čp.6 a Kaserovi čp,3 přes 20ha ) bylo asi 16. V červnu 1939 byla veliká bouře s krupobitím a vichřicí, poškodila střechu kostela a kříž na věži, občanům rozbila okna a střechy, úroda byla zničena z 60%. Období II.světové války 1939-1945 obec prožila v relativním klidu. Přestože si válka vyžádala oběti. V koncentračním táboře Osvětimi zahynul Josef Čermák z čp. 5 (funkcionář Sokola ), a na nucených pracích zahynul Jan Krčál čp.71. Na nucené práce bylo nasazeno 27 občanů (10 odešlo za prací dobrovolně). Ve Vratislaví byl 5 roků vězněn učitel zdejší školy František Kružík (rodák ze Zašovic) vrátil se po válce a krátký čas byl řídícím zdejší školy. 1.dubna 1942 byly zabaveny 3zvony (zůstal jen “umíráček”) Sejmutí a odvoz provedla firma Ampapa z Okříšek. V roce 1943 jako náhrada byla zakoupena rozhlasová aparatura s reproduktory umístěnými na věži, která nahrazovala zvonění. V tomto roce byl od 16.5. zřízen ”Žňový útulek” první předzvěst Mateřské školy. Vedením byly pověřena sl. Marie Smutná z Ostašova. V té době začínají nad obcí stále častěji přelétávat anglo-americké bombardovací svazy. Dne 28. srpna 1944 při přeletu svazu jedno z letadel ( které bylo asi poškozeno) shodilo 6 tříštivých bomb nedaleko Chlístova. V noci 3.září v den pouti v 1,30hod spadl německý bombardér v “Mostech” asi 80 metrů pod hájovnou. Zahynuli zde 3 němečtí letci.V únoru 1945 přistálo nouzově německé letadlo ve Služanově - u kapličky. 6.března 1945 přišli do obce první němečtí uprchlíci z Polska, jednalo se hlavně o ženy a děti. Ubytováni byli ve škole, v té době se proto vyučovalo v hostinci u Vybíralů 2x týdně. Začátkem dubna se rozšířila zpráva, že Rusové jsou už v Brně – němečtí uprchlíci začali balit a místní sedláci je museli odvézt za Telč. Ihned po nich přijela do obce Vlasovova armáda ( v té době ještě na straně Wermachtu ), která zde pobyla pouze 2 dny a po nich přijela do obce opravna tanků a tanková a zásobovací jednotka. Němečtí vojáci byly ubytováni po jednotlivých domech a na návsi prováděli opravy tanků. Chovali se velmi slušně, chtěli se jen ve zdraví vrátit domů. Dne 8.5. rozhazovalo ruské letadlo letáky s výzvou maršála Malinovského německým vojákům, aby se vzdali. Němečtí vojáci nasedali do tanků a aut a odjížděli směrem k Brtnici se snahou nechat se zajmout od anglo-amerických sil. Po jejich odjezdu byl na věži kostela vyvěšen bílý prapor. V těch dnech většina obyvatel spala ve sklepích, nebo mimo domy z obavy z bombardování. Do obce vstoupila Rudá armáda ve směru od Chlístova asi v 11hod. 9.5.1945. První sledy se zdržely jen krátce - pokračovali směrem na Jihlavu. Další oddíly byly už neukázněné došlo i ke střetu s obyvateli,(byla postřelena paní B. Hrochová čp.6). V dalších měsících byly vytvořeny hlídky domobrany na ochranu obce proti banderovcům. V obci byl vytvořen Revoluční národní výbor. Na ukončení žní byly 26.8.1945 uspořádány krojované dožínky, přijela početná krojovaná skupina včetně dechové hudby z Uherského Hradiště. V roce 1946 byl vybudován veřejný rozhlas se 4. ampliony umístěnými na věži kostela. Tímto skončila éra obecních bubeníků – poslední, kdo tuto funkci zastával, byl p. Ježek Jiljí čp.83.V letech 1947 – 48 byla zahájena výstavba kanalizace, což byl na tehdejší dobu velice pokrokový čin (některé srovnatelně velké obce jí budují teprve nyní) a její provedení bylo velmi kvalitní, protože s malými opravami slouží téměř všem obyvatelům dodnes. Po jejím dokončení se výrazně změnil vzhled obce. Zároveň bylo započato s výstavbou Kulturního domu a to na místě bývalé obecní kovárny a pastoušky. Výstavba byla ukončena v roce 1948 a byl to první kulturní dům na okrese Třebíč. Za dobu jeho trvání v něm byly provedeny značné úpravy a opravy. Obce Heraltice, Pokojovice, Hvězdoňovice se v roce 1947 dohodly, že každá na svém katastru provede výstavbu silnice z Heraltic přes Loudilku směrem na Třebíč. Svůj díl vybudovala pouze obec Heraltice, ostatní nikoliv. A tak myšlenka zkrátit cestu do Třebíče se neuskutečnila. V roce 1949 došlo na železničním přejezdu v Borovině k neštěstí, když projíždějící vlak narazil do vleku autobusu linky Kněžice-Heraltice-Třebíč nehoda si vyžádala 3 mrtvé a 15 těžce zraněných. Občané z Heraltic všichni nastoupili do autobusu a tak nehodě unikli. V dubnu 1951 proběhla v Heralticích provokační akce agenta Státní tajné bezpečnosti Lad. Malého, který se vydával za amerického agenta. Pod záminkou vytvoření odbojové skupiny navštěvoval fary, sedláky, hajné apod. Všichni, kteří mu poskytli pomoc byli zatčeni a tvrdě potrestáni. Jako důkaz své odbojové činnosti prováděl různé akce jako zapálení stohu slámy JZD. V Heralticích přivedl spolu se svým komplicem Němcem pod namířenými zbraněmi na obecní úřad tehdejšího předsedu MNV Josefa Balouna. Na obecním úřadě bylo ten večer, asi 5 lidí a tajemník MNV p. Lazárek. Malý zde sebral razítka a gramofonové desky. Nechal si zahrát několikrát písničku “Vesničko má pod Šumavou”. Všechny pak propustili. Druhý den večer přepadli předsedu KSČ Jar. Bohdálka bydlícího v Podheralticích v čp.58, kterému sebrali zbraň a zbili jej. Potom se odebrali v Podheralticích do čp.105 ke Karlu Kovářovi, který byl předsedou přípravného výboru zemědělského družstva. Když vcházeli do objektu, Kovář , který měl rovněž zbraň, na ně vystřelil a lehce zranil Němce. Ten palbu opětoval a prostřelil Kovářovi ruku. Oba utekli a vyhledali pomoc v hájence u rodiny Kopuletových (hájenka u vodárny). Zde pí. Kopuletá ošetřila zraněného Němce a oba se zde schovali. Druhý den navečer odešli. Za měsíc byli oba manželé Kopuletovi zatčeni. Jako záminka statní bezpečnosti sloužili údajně ukryté zbraně pod včelínem. V pozdějším tzv. “babickém procesu” byli odsouzeni František Kopuletý- trest smrti. Božena Kopuletá 20 let vězení , 10-ti letá dcera Božena byla dána do dětského domova. Účelem, této akce, jakož i případu “Babice”, bylo zlomit opor proti kolektivizaci vesnice. Což se podařilo v r.1957, kdy byl bezpečnostními orgány odvezen p. Ježek Antonín čp. 27 a několika sedlákům byl doručen výměr okresního úřadu. Po slibu, že podepíší vstup do zemědělského družstva byl p. Ježek propuštěn. Týž večer dne 17.7. 1957 bylo založeno JZD. V roce 1960 došlo ke sloučení s JZD Pokojovice pod názvem “Podlesi” se sídlem v Heralticích. V roce 1975 se toto družstvo sloučilo s JZD Okříšky se sídlem v Okříškách. Stav tento trvá dodnes. V této době se v obci začíná projevovat nedostatek vody. Proto se v roce 1956 začíná s kopáním studny u KD. Na tuto studnu se napojuje část obce, která si rozvod vody hradí ze svých prostředků. Nedostatečný tlak vody v horní části obce má vyřešit další studna na “Kolářovým” poli. Celý problém však byl vyřešen až napojením celé obce, včetně Podheraltic, na třebíčský vodovod v r.1965-69. Roku 1960 byly zahájeny práce na vybudování fotbalového hřiště - více v kapitole Sokol. V roce 1964 došlo k administrativnímu sloučení s obci Pokojovice pod jeden společný Místní národní výbor Heraltice. V roce 1965 je prováděna nová fasáda kostela a pokračovala v r.1966 novou fasádou věže. Toto se provádělo svépomocí občanů. Velkou zásluhu měl p. farář Josef Votava (poslední farář, který byl na faře v Heralticích do 30.10.1991). Za jeho působení v obci byla opravena fara, vydlážděny cesty před kostelem, zakoupeny zvony, opravena fasáda kostela apod. V roce 1967 zakoupil MNV nové věžní hodiny. Okupační rok 1968 se v obci projevil tak, že projely 2 tanky směrem na Opatov a po chvíli zpět, žádné jiné vojenské aktivity se nevyskytly. V r.1973-74 je zrušen starý rybník a na jeho místě byla vybudována nová požární nádrž. V roce 1974 je otevřena školní jídelna v budově čp. 88 (ve Dvoře). V r.1975-77 se buduje koupaliště na místě bývalého rybníka (Nového). Na podzim 1979 je zahájena práce na výstavbě šaten u koupaliště. V 1979-81 je prováděna výstavba čističky odpadních vod. Vybudováním čističky tak předběhly Heraltice téměř všechny obce a města okresu, neboť ty je teprve nyní (pod tlakem EU) budují. K 1.1.1980 dochází ke zrušení MNV Heraltice a připojení k Okříškám. Po několika stech letech direktivním příkazem zaniká obecní úřad v Heralticích, v obci zůstává “Občanský výbor”. Veškeré finanční, správní a stavební záležitosti jsou řízeny z Okříšek. Tento stav trvá až do roku 1990 kdy opět vznikl Obecní úřad Heraltice. V roce 1981 je rozhodnuto vykoupit neobydlený dům čp. 17( Marešův) a na jeho místě postavit prodejnu smíšeného zboží. Na podzim r.1982 je dům vykoupen a začínají demoliční práce . Stavba se protahovala, takže dokončena byla až v roce 1990. Roku 1983 byla provedena výstavba zděných šaten na hřišti (více v kapitole Sokol). O prázdninách 1985 byla provedena nová fasáda školy a v následujícím roce 1986 je po více než 320 letech zavřená škola ( poškozená střecha zůstala neopravena).V roce 1987 zahájili hasiči výstavbu nové požární zbrojnice a klubovny (více v kapitole Hasiči). Dne 1.července 1989 se uskutečnil “První sraz rodáků”. “Sametová revoluce” v listopadu 1989 proběhla v obci klidně. Většina občanů vstoupila do Občanského fóra. Představitelé OF od počátku roku začali jednat o návratu a opravě školy (vlivem neopravené střechy se v jedné třídě propadl strop.) a o obnovení Obecního úřadu. Tyto věci se podařilo uskutečnit a tak k 1.9.1990. byla po 4 letech znovu otevřena škola (více v kapitole Škola).V listopadu 1990 proběhly volby do Obecního zastupitelstva a tak po 11 letech, od 1.1.1991 byla obec zase samostatná. V r.1990 byla provedena demolice opuštěného čp. 77 (Nejedlovi), teréní úpravy a položení obrubníků. V roce 1991 je provedena výměna střešní krytiny a okapových žlebů na budově Školní jídelny a Kulturním domě. Vyasfaltování vozovek k ZD, na návsi kolem hospody a u Kult. domu. Je otevřena v KD “Poradna pro matky a děti”. Na Plesnické cestě je obnoven třešňový sad a vybudován lapač vody. Výměna střešní krytiny, oprava komínů a trámů ve “Dvoře” čp. 1 a 88 je provedena v roce 1992, kdy je též vyasfaltováno a upraveno prostranství u hřbitova. V Podheralticích je vyasfaltována cesta “Na hora”. Průběžně probíhá v r. 1993 odstraňování “černých skládek”, rozšíření veřejného rozhlasu a je zahájena kompletní výměna veřejného osvětlení. V roce 1994 dochází k výměně střechy na šatnách u koupaliště, jsou zahájeny práce na posílení el.sítě, výstavbě další trafostanice a pokládání posilovacích podzemních kabelů – v Podheralticích posílení provedeno v r.1996. Škola je vybavena novým nábytkem, osvětlením a na OÚ je instalována počítačová technika. Jsou zahájeny přípravné práce na “Územním plánu obce”- k jeho schválení dochází v r. 1997. V roce 1995 jsou budovány podzemní telefonní rozvody v obci a natažen tel. kabel z Okříšek . Tel. ústředna je umístěna v budově fary a počet účastníků se zvětšil na 50. K jejímu zrušení dochází při úplné digitalizaci v r.1998-2000, kdy jsou zavedeny tel. přípojky téměř do všech domů. V Podheralticích je provedeno vyčistění potoka.V tomto roce je započato s tříděním komunálního odpadu. V r. 1996 je provedena výměna střešní krytiny na budově OÚ. Jsou uvedeny do provozu 2 veřejné tel. budky, 1 v Podheralticích. Zde je i postaven lapač povrchové vody a dokončeno vyčistění potoka. Je zahájena výměna plechové krytiny na kostele (s fin. pomoci obce). V tomto roce bylo provedeno finanční vyrovnání s vlastníky pozemků, na kterých je vybudováno fotbalové hřiště. Velká oprava byla provedena v KD – výměna parket, instalace teplovzdušného topení, výstavba nového komínu, podlahová krytina na jevišti. Vyasfaltování cesty od Hrochových ke Korešovým.V roce 1997 – 98 je provedena jedna z největších akcí “ Plynofikace obce Heraltice”. Přívodní vedení bylo dimenzováno tak, že se mohli připojit i obce Pokojovice a Hvězdoňovice. Plynovod byl napojen v prostoru za nádražím v Okříškách a je na něj též připojena kolonie “Cihelna” a závod Gelso. Jenom délka přivaděče je více než 5km. Rozvody plynu v Heralticich a Podheralticích včetně domovních přípojek byly ukončeny ve 3.čtvrtletí 1998. V následujícím roce 1999 je provedena plynofikace školy a vytápění školní jídelny.V kostele jsou pořízeny nové lavice, za pomoci OÚ. Svépomocí jsou vyasfaltovány cesty ke Krátkovým čp.17 a Švařičkovým čp.44. V roce 2000 dochází ke generální přestavbě a rozšíření šaten na hřišti, (více kap. Sokol). V čp.88 (Dvůr) je provedena oprava WC, odpadu a výměna 2 oken. V kostele je instalováno el. topení, zahájeny práce na dopravním značení obce. V roce 2001 pokračuje instalace dopravního značení a rekonstrukce veřejného rozhlasu. V Kulturním domě je provedena kompletní přestavba soc. zařízení. Výměna přívodního elektrického kabelu ke koupališti je prováděná v r.2001-2002. Je vybudován nový odpad z koupaliště , výstavba chodníků a oprava vozovky u KD, výměna části nadzemních požárních hydrantů za podzemní (aby nezamrzaly) to jsou akce prováděné v roce 2002. V roce 2003 pokračuje výstavba hasičského muzea (více v kap. Hasiči) a obecní úřad je vybaven novým nábytkem. 4.1 2004 došlo k vloupání na Obecní úřad, kde byla odcizena výpočetní technika, barometr, mobilní telefon a televizor. K dnešnímu dni se pachatele nepodařilo vypátrat. V měsíci březnu 2004 bylo zahájeno odbahňování rybníka “Žlíbky”. Je zahájena příprava pro výstavbu inženýrských sítí ke stavebním parcelám za humny. V putování historií naší obce jsme došli, až do dnešních dnů, za minulost se stydět nemusíme, naopak můžeme na ní být hrdí,přítomný a budoucí čas prožijme, tak, aby hrdí na nás mohli být i naši potomci.