Obec Dolní Morava

Dolní Morava je malá obec v Pardubickém kraji, okrese Ústí nad Orlicí, rozkládající se mezi Orlickými horami a Jeseníky na úpatí Králického Sněžníku.

Kraj:Pardubický
Okres:Okres Ústí nad Orlicí

Obecní úřad

IČ: 00580911
DIČ: CZ00580911

Adresa:

Dolní Morava č.p. 35
56169 Dolní Morava

Kontakty

E-mail:

obec.dolnimorava[zavináč]tiscali.cz

Zeměpisná poloha: 50° 7' 29" N, 16° 47' 57" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Název řeky je s největší pravděpodobností odvozen od jména kmene Marava, obývajícího kolem této řeky, mezi kmeny Srbů a Charvátů. Ze stejného kmene je odvozen i název území Moravy a také název naší obce. Výpis z kroniky II./r.79/: Ves Morava, jako česká část doložená r. 1577. Rozdělení na Horní a Dolní, doloženo r.1720 na Müllerově mapě Čech. Moravská část - Velká Morava, doložena r. 1564, kdy se uvádí zdejší rychtář Beneš Dietrich. Ves patřila k panství Branná /Kolštejn/. Horní část Velké Moravy utvořila samostatnou ves zvanou též Horní Morava. Ta je doložena k r. 1732, kdy byla založena její pozemková kniha. VELKÁ MORAVA - také Hrubá Morava, Gros-Mohra, u Schwove Gros - Mohra, je německá farní dědina, která leží na jižním úpatí Králického Sněžníku, na samých českých hranicích. Táhne se 7 km od severu na jih hIubokým údolím Moravy. K zemi Moravskoslezské náleží ona část její, která se rozkládá po levém břehu Moravy. Katastrem /2186 ha/ a politicky jest samostatnou obcí. Nadmořská výška je 575 -740 m. Velká Morava je mladší dědinou nežli sousední Malá Morava. Byla založena v polovině XVI. století, roku 1564 byl v ní rychtářem Beneš Dietrich, r. 1628 Jan Schwarzer. Roku 1584 se jí dostalo od Hynka staršího z Vrbna, pána na Kolštejně podobného obdarování jakého nabyla od něho Malá Morava. Roku 1654 měla 23 usedlostí s 959 měř. polí, 17 sedláků mělo po 36 měř., rychtář měl 60 měř., 8 rolníků po 18 měř., 3 domky byly bez polí. Horní konec Velké Moravy byl dříve samostatnou osadou zv. Horní Morava /Ober - Mohrau/. Osada vznikla zřejmě teprve po roce 1677, neboť v lánském katastru z toho r. jí ještě není. Velká Morava má německou dvoutřídní obecnou školu. Příslušný poštovní a telegrafní úřad, jakož i četnickou stanici má v Malé Moravě. Zde má také nejbližší železniční stanici na moravské půdě. Do Velké Moravy jsou z Čech přifařeny Dolni a Horní Morava /Nieder - Mohrau. Ober - Mohrau/. Ve Velké Moravě je spořitelna, státní myslivna, olejna na vodní kolo a lom na mramor s parním pohonem. Z historie území První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz /Seninka/. Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Seninský Sněžník. V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku . I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války. Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na Sněžku Králickou český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand. Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata U pramene Moravy /dříve Lichtenštejnova/, postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud. Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů /Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr/ Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene. Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J.J.Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z r.1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz