Město Dobrovice

Město Dobrovice

Dobrovice (jednotné číslo) je město ve Středočeském kraji, okres Mladá Boleslav. Leží 7 km jihovýchodně od Mladé Boleslavi.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Mladá Boleslav

Městský úřad

IČ: 00237663
DIČ: CZ00237663

Adresa:

Palackého náměstí 28
29441 Dobrovice

Kontakty

E-mail:

mestskyurad[zavináč]dobrovice.cz

Telefon:

326 398 301

Fax:

326 398 467

Zeměpisná poloha: 50° 22' 12" N, 14° 57' 54" E

Historie

Historie - převzato z Encyklopedie obcí a měst České republiky Čechy - Jičínská pahorkatina, Jizerská tabule - 247 m n. m. - 6,5 km JV od Mladé Boleslavi Územněsprávní příslušnost 1249 p. Dobrovice, 14. stol. p. Dobrovice + p. Vinařice, 1654 Boleslavský kraj, p. Dobrovice-Loučeň, 1757 p. Dobrovice, 1850 o. Mladá Boleslav, 1868 p. o. Mladá Boleslav, 1949 o. Mladá Boleslav, 1960 o. Mladá Boleslav Privilegia 1558 Ferdinand I. Na žádost Jindřicha z Valdštejna povýšil jeho tvrz na zámek a ves Dobroviceves na městečko Dobrovice a udělil mu znak s obrazem fortifikací a valdštejnského erbu a týdenní trh. 1612 Henyk z Valdštejna dal obci různá privilegia, osvobodil měšťany od některých poplatků a povolil obci šenkování piva a vína v nové radnici. Do 1765 hrdelní soud I. tř. Feudální sídla Roku 1249 sídlo Mstidruha z Dobrovicevsi, pražského purkrabího (1220-49, předek Chlumů z Chlumu). Ve 14. století patřila část vsi s kostelem k Vinařicím, část s tvrzí drželi páni z Chlumu (1267-79 Mstidruh, 1319-22 Mutina, 1356-71 Mstidruh, 1371-1407 Hereš, 1407-38 Mstidruh, 1440 Jan, 1456 Hereš, 1479 Smil, 1505 Hereš, 1522-45 Jan, do 1545 jeho synové); 1545-51 Budovcové z Budova, od 1551 Anna z Vartemberka, pak její 2. manžel Jindřich z Valdštejna (1558, † 1579) a potom do roku 1734 v držení rodu (1579-93 Vilém Vok /zpočátku poručenství/, 1612-1623 Henyk; 1623 Albrecht z Valdštejna, 1623-38 Adam, 1638-54 Maxmilián, 1654-84 František Augustin, 1684-1702 Karel Ferdinand, 1702-13 Karel Arnošt, 1713-33 Jan Josef, 1733-34 dcera Marie Anna); pak do 1809 sňatkem Fürstenberkové, od 1809 Thurn-Taxisové. Tvrz postavili páni z Chlumu, doložena je až roku 1541: Ferdinand I. ji roku 1558 vysadil Jindřichovi z Valdštejna na zámek. Zámek znovu stavěl od roku 1578 Jindřich z Valdštejna; Henyk z Valdštejna, který jej dokončil, v něm roku 1610 zřídil tiskárnu. Původně čtyřkřídlý objekt obklopený příkopem a hradbou, s nárožními hranolovými bastiony a arkádami. Jihovýchodní bastion byl v 18. století přestavěn na vysokou věž. K. Weinrich z Wetzlarzu vybudoval roku 1831 pro Karla Anselma Thurn-Taxise v západní části zámku cukrovar, kvůli němuž byla v letech 1832-33 zbořena zámecká kaple a zničeny zámecké interiéry. Později bylo zbořeno severní křídlo a části západního a východního křídla; arkády byly zazděny. Severně a východně od zámku vyrostly nové výrobní budovy. Roku 1923 prodali Thurn-Taxisové zámek Ústecké rafinérii cukru. Regentský dům čp. 7 v areálu dvora, jižně od zámku - původně renesanční, s arkýřem. Panství Vinařice: kolem roku 1227 (falzum ze 13. století) statek svatojiřského kláštera; roku 1340 ves drželo 5 držitelů (z nich Havel prodal svůj díl s tvrzí Půtovi z Žandova); 1370 Bohuněk, 1381 Hereš Chlum, 1403 Beneš z Vartemberka, 1411 Ctibor Čepec z Libiše, 1440 Bohuněk z Klinštejna, 1460 jeho synové; počátkem 16. století Jaroslav ze Šelmberka, 1517-1623 Cetenští z Cetně (od 1517 Jan, 1535 Jiří a Václav, 1583 Mikuláš, 1590 Jiřík Procek, 1599 Václav); od 1623 Adam z Valdštejna (k panství Dobrovice; vinařický zámek kolem roku 1630 přestavěn a pak nazýván Nový Valdštejn). Radnice Radnice vznikla přestavbou rozestavěného domu měšťana Havla Valáška, který jej roku 1601 daroval obci. Pozdně renesanční radnice s věží, na jejíž stavbě působili italští mistři pracující na zámku, byla dokončena kolem roku 1610. V letech 1660-64 podepřena pilíři. Po požáru v roce 1673 provedl zedník J. Jedlička nové zakončení věže, opravena byla též střecha a oba štíty (snad vytvořeny nově, nebo jako kopie). Radnice restaurována v letech 1924-25). Kostely Ve 2. polovině 14. století děkanát a arcijáhenství Mladá Boleslav. Za Valdštejnů na přelomu 16. a 17. století latinská škola. Roku 1713 děkanský kostel sv. Bartoloměje, škola. Kostel sv. Bartoloměje - postaven znovu v letech 1559-71 nákladem Jindřicha z Valdštejna jako renesančně-gotická stavba, obnoven roku 1732. Věž byla přistavěna roku 1755 (F. I. Prée, polír J. Kytlice), do té doby zde zřejmě stála dřevěná zvonice; kostel opraven v letech 1813-14. Barokní fara z roku 1709. Kazatelská stanice Českobratrské církve evangelické (sbor Mladá Boleslav). Komunikace Železnice: 1870 Nymburk - Dobrovice - Mladá Boleslav; 1883 [Dětenice - Dobrovice město - Dobrovice]- zrušena Různé 20. léta: cukrovar, rafinerie cukru, továrna šablon, konzervárna ovoce, akciový pivovar "Klášter", mlýn, pila, výroba cementového zboží, kruhová cihelna, továrna mazadel, výroba drasla a stronciových sloučenin, strojírna, výroba kožešinového zboží, čepic * 2 záložny * živnostenská pokračovací škola 80. léta: středisko osídlení místního významu * průmysl potravinářský (cukrovar), místní průmysl; sady, společný zemědělský podnik (agrochemie - rostlinná výroba) * obvodní zdravotní středisko Urbanistický vývoj Dobrovice leží na jižním úpatí výrazného chlumu, který okolní dolnojizerskou rovinu převyšuje o cca 150 m (U Doubku, 366 m n. m.) a táhne se od Nepřevázky k východu, kde navazuje na Markvartickou plošinu. Dobrovicí protékají jen drobné vodoteče, pramenící na úbočí Chlumu, které odtékají jednak k jihovýchodu, kde ústí do Vlkavy, jednak jako potok Dobrovka k jihu (ale také Dobrovka ústí ve Voděradech do Vlkavy, která je pravobřežním přítokem Labe pod Kostomlaty nad Labem). Rozvodí vůči blízké Jizeře (vzdálené vzdušnou čarou jen 6 km) je ovšem velmi nevýrazné. Jméno původní osady bylo "Dobrovítova ves". Dobrovít, který zemřel roku 1178, byl vyšehradským kanovníkem (vyšehradská kapitula vlastnila v okolí některá zboží, zejména Ujkovice a Bojetice). Tento Dobrovít jako držitel prebendy na Boleslavsku byl snad zakladatelem Dobrovicevsi. O půdorysné podobě vsi ve 12. století nelze říci nic bližšího, lze pouze předpokládat, že ji tvořilo rozptýlenější osídlení ve vazbě na vodoteč, která je jihovýchodně od kostela sevřena do úžlabí. Doba vzniku středověké tvrze pánů z Chlumu není přesněji známa (doložena je až roku 1541), nejzazší dobou je však zřejmě 14. století. Totéž platí pro kostel. Nejpozději ve 14. století se také zformovala velmi protáhlá náves, rozšiřující se od tvrze na jejím jižním konci výše do svahu pod kostel. Přesný tvar návsi nelze určit. Podle rozdvojení cest na dnešním horním konci náměstí by byl pravděpodobný tvar úzké vidlice (nálevky). Okrouhlý tvar jediného zachovaného jihozápadního úseku by spíše nasvědčoval vřetenovému tvaru. Možná je i kombinace obou typů. V souvislosti s povýšením Dobrovice vsi na městečko Dobrovice roku 1558 došlo k přeměnění horní (severní) části návsi, která se stala náměstím, do obdélného tvaru. Na místě tvrze od roku 1578 vyrůstal velkolepý renesanční zámek s opevněním a po jeho jižní straně rozsáhlý dvůr a objekty správy panství. Snad ještě do počátku 17. století byla severně od zámku zřízena zahrada, jíž musely ustoupit domy v jihovýchodní části náměstí, neboť zahrada se rozšířila na úkor plochy staré návsi. Je možné, že jako náhrada těchto domů vznikl vestavěný blok v jihovýchodní části obdélného prostoru, který celou kompozici značně proměnil. Souvislejší zástavbu lze v předbělohorské době předpokládat ještě v ulici jihovýchodně pod kostelem. Převážná část domků podél komunikací východně i západně od kostela však vznikla až od 2. poloviny 18. do poloviny 19. století. Od roku 1831 rozvoj městečka významně ovlivňoval zdejší cukrovar, zejména po rozšíření na úkor části zámku a celé přiléhající zahrady. Roku 1883 byl cukrovar napojen na železnici. V té době již město výrazně rostlo a do konce 30. let 20. století se počet domů oproti stavu v polovině 19. století více než ztrojnásobil. Západně od náměstí vyrostla ortogonálně řešená vilková čtvrť, stavělo se rovněž v Horních Vinicích severovýchodně od kostela a město se rozšiřovalo i podél silnice do vsi Úherce. Tímto vývojem došlo k propojení intravilánu se sousedními vesnicemi Vinařicemi a Bojeticemi, takže Dobrovice vyrostla v poměrně velkou aglomeraci. V období socialismu město stagnovalo a v 70. letech došlo i ke zrušení železniční trati Dobrovice - Dětenice (pro osobní dopravu). Město si zachovalo vcelku památkový charakter, severovýchodní kout náměstí byl bohužel narušen demolicemi.