Obec Dobříč

Obec Dobříč

Obec Dobříč se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 15 km jihozápadně od centra Prahy.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Praha-západ

Obecní úřad

IČ: 00241172

Adresa:

Dobříč č.p. 10
25225 Dobříč

Kontakty

E-mail:

dobric[zavináč]volny.cz

Telefon:

257 961 398

Zeměpisná poloha: 50° 1' 10" N, 14° 15' 30" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1205. Svědectví o existenci Dobříče obsahuje zápis o situaci v tehdejším ostrovském klášteře, kde se píše, že vladyka Nostislav daroval dvorec Dobříč, který představoval čtyři lány rolí spolu se štěpnicí (sadem) a přilehlým lesem, ostrovskému klášteru (klášter vznikl v roce 999 na Ostrově u Davle). Název Dobříč vypovídá o tom, že zde byl majetek, v našem případě dvorec, který patřil jistému Dobříkovi. Z toho vyplívá, že Dobříkův dvorec existoval již před rokem 1205. V latinsky psaných spisech se Dobříč objevuje jako villa Dobrziecz. Později v české podobě jako Dobřieč, potom Dobřič a od roku 1925 současný název Dobříč. Obec patří do okresu Praha-západ, na Katastrálním úřadu je obec vedena jako Dobříč u Prahy. Obec za 800 let své existence prošla pohnutými dobami a vystřídala mnoho vlastníků. Ve spisech někdy není možné v tomto dění nalézt přesnou kontinuitu. Nedlouho po smrti krále Přemysla Otakara II. roku 1278 vtrhla do země vojska „ braniborů“ a zle ji zpustošila. I ostrovský klášter byl zpustošen a jeho 24 vesnic. Klášterní komunita prožívala těžké chvíle opět v létech 1307-1310 brzy po zavraždění posledního Přemyslovce Václava III.,kdy v okolí rabovala vojska Jindřicha Korutanského. Teprve nástupem Lucemburků na český trůn skončily intervence cizích vojsk a situace se poněkud zklidnila. Opat ostrovského kláštera Heřman přesto požádal roku 1310 papeže Klimenta V. o ochrannou listinu, ve které bylo potvrzeno panství ostrovského kláštera v celé jeho velikosti, včetně dvorce v Dobříči. (Dokument je uložen ve Státním ústředním archivu v Praze). Rok 1420 lze považovat za datum, od kterého začala totální zkáza ostrovského kláštera. Jakmile husitská vojska dobyla a vypálila klášter na Zbraslavi, vydala se směrem k Ostrovu. Dne 10.srpna 1420 byl klášter ostřelován a po dobytí vypálen. Části mnišského společenství se podařilo zachránit a přečkat nepříznivé časy ve Svatém Janu pod Skalou. Císař Zikmund roku 1421 zkonfiskoval veškerý majetek kláštera a věrným šlechticům, kteří stáli na jeho straně, dal do zástavy dvory, městečka a vesnice. Mezi obdarovanými byl i Hospřid z Hostivice, který v roce 1436 získal Dobříč a Mezouň. Nový pán pak pronajímal dvorec v Dobříči drobným šlechticům. Za vlády krále Vladislava II. Jagelonského (1471 - 1516) se podařilo klášteru získat zpátky Davli a koncem 15.století ještě 10 vesnic. Patřil k nim i dvorec v Dobříči. Za opata Štěpána roku 1502 byl dvorec Dobříč pronajat manželům Václavovi a Anně za roční pacht 4 kop grošů. Jelikož ale řádně naplatili, byl jim dvorec odňat. Za opata Jana V. (1517 – 1539) byl dvorec Dobříč postupně pronajat Janu Číchovi a od roku 1536 Janu Křížkovi. Hospoda U Kozáků čp. 8 (1. pol. 30. let) Hospoda U Kozáků čp. 8 (1. pol. 30. let) Obnova kláštera na Ostrově představovala velké finanční náklady, proto opat Jan V. se v roce 1517 rozhodl natrvalo usadit v klášteru ve Svatém Janu pod Skalou. V době povstání českých stavů byly vsi Svatý Jan pod Skalou, Sedlec, Hostím, Bubovice a dvorec Dobříč roku 1619 zabaveny a prodány Jindřichovi Šťastnému Homutovi z Harrasova. Dobříč byl krátkodobě připojen ke statku v Chrustenicích. Ve stejném roce dvě chalupy v Dobříči, které patřily svatovítské kapitule, byly dány měšťanu na Starém Městě pražském Matoušovi Michalovému. Po prohrané bitvě na Bílé Hoře roku 1621 získal klášter ve Svatém Janu pod Skalou svůj nevelký majetek zpět. V roce 1622 byl dvorec Dobříč pronajat paní Kunhutě Kunšové z Berbisdorfu. Za aktivní účast ve stavovském povstání byli Berbisdorfové potrestáni a někteří odešli ze země. I paní Kunhuta odešla do ciziny, ale ještě stačila před svým odchodem dvorec v Dobříči zadlužit. Údajně klášteru dlužila 1138 kop míšenských. V roce 1623 byly dvě dobříčské chalupy navráceny svatovítské kapitule. Za třicetileté války byl vorec v Dobříči zničen. Opat Kotterovský v roce 1710 koupil část vsi Dobříč patřící svatovítské kapitule od Petra Deverina za 3800 zl. a zároveň ji vykoupil z poddanství k Chrášťanům za 1000zl. od téže kapituly. Z roce 1785 byl z nařízení císaře Josefa II. Svatojánský klášter zrušen a majetek rozprodán. V roce 1790 hrabě Sweerts-Sporck zakoupil dvůr v Dobříči, ale ten se později dostal do majetku rakouského císaře a od roku 1873 opět do soukromých rukou. I další zprávy nejsou jasné. Víme pouze, že dvůr v Dobříči se znovu vrátil rakouskému císaři Františku Josefovi a po vzniku Československé republiky v roce 1918 byl přeměněn na státní statek. Po roce 1990 dvůr v Dobříči zakoupil Ing. Josef Čermák z Tachlovic, ale bez polností, luk a jiných pozemků. Samozřejmě se průběžně rozvíjela i obec, ale nenašli jsme o tom záznamy. Pouze zmínku, že kdysi 2 chalupy patřily svatovítské kapitule. Záznamy jsme získali pouze od roku 1850

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz