Město Chýnov

Město Chýnov

Chýnov je město v okrese Tábor v Jihočeském kraji, 11 km východně od Tábora. V roce 2011 zde žilo 2 347 obyvatel.

Kraj:Jihočeský
Okres:Okres Tábor

Městský úřad

IČ: 00252387
DIČ: CZ00252387

Adresa:

Gabrielovo náměstí 7
39155 Chýnov

Kontakty

E-mail:

podatelna[zavináč]chynov.eu

Telefon:

381 297 025

Fax:

381 297 880

Zeměpisná poloha: 49° 24' 24" N, 14° 48' 45" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Chýnov je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. První písemná zmínka o Chýnově v Kosmově Kronice české se váže k roku 981. Chýnov byl spolu s Doudleby a Netolicemi pomezním hradem panství knížete Slavníka na ochranu proti Rakousům. Hradiště stálo na ostrohu v místech dnešního zámku, ze tří stran chráněno potokem, který vytvářel močály, čtrvrtá strana měla opevnění umělé. Palacký v Dějinách národa českého se zmiňuje o župě Chýnovské v desátém století, která byla jednou z největších v Čechách. Po vyvraždění Slavníkovců se majiteli Chýnova stávají Přemyslovci. Od roku 1250 patřil Chýnov pražskému biskupství a konaly se zde trhy. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic byla přestavěna tvrz na nový hrad a založeno mnoho rybníků. Roku 1413 se Chýnov dostal z církevního majetku a dostává se tak trvale do držení světských feudálů. Husitská doba jistě silně pozměnila osudy celého Chýnovska a zvláště jeho poddaných obyvatel, chudiny a drobných řemeslníků. Myšlenky, které byly hlásány v nedalekém Táboře, způsobily, že mezi prvními obyvateli, či snad dokonce zakladateli tohoto města nacházíme i příchozí z Chýnova. Ve druhé polovině 15. století získali Chýnov Malovci z Malovic, kteří se potom také psali z Chýnova. Obnovili hrad a jejich nejvýznamnějším počinem bylo přizvání slavného rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan ke stavbě vodovodu.Voda se přiváděla otevřenou strouhou ze vzdálenosti více než dvou kilometrů do Návozského rybníka a odtud sosnovými rourami do několika městských kašen a studní. Současně se stavbou vodovodu byl roku 1581 postaven pivovar, který sloužil až do roku 1948. Poslední majitelkou Chýnova z rodu Malovců byla Anna Mandalena, na kterou vzpomínali obyvatelé Chýnova v dobrém. Vzdala se totiž práva "od úmrtí", což znamenalo propadnutí majetku poddaného po smrti zpět majiteli panství. Roku 1719 pak celé panství připadlo rodu Schwarzenberků. Příslušníci tohoto rodu zároveň byli posledními feudálními pány Chýnova. Schwarzenberkové vystavěli z Maloveckého hradu roku 1729 barokní zámek. Horní část byla nahrazena novým poschodím, dolní zůstala s mohutnými zdmi uchována. Od nepaměti měl Chýnov též právo trestní a hrdelní. Šibenice stávala na vrchu Oboře, roku 1708 byla vystavěna v místech, kde se dnes říká "Na spravedlnosti". Až do roku 1761, kdy byla zbořena, se zde popravovalo. V únoru roku 1833 postihl Chýnov velký požár, kterému padlo za oběť 13 domů a 12 stodol včetně radnice. Hmotné ztráty byly velmi vysoké a zahynul též jeden člověk. Téhož roku byla vystavěna silnice od Tábora k Pacovu. O půl století později se začalo i se stavbou železnice. K tomuto účelu postavili italští dělníci v okolí Chýnova několik kamenných mostů na způsob antických akvaduktů. Z roku 1849 je dochováno pečetidlo s nápisem "Pečeť mneštečka Cheynova". 25. září 1903 císař František Josef I. povýšil městys Chýnov na město a udělil mu 9.9.1904 znak, který navrhl prof. August Sedláček. 1.7.1905 počal městský úřad používat nové pečetidlo se znakem. Chýnov byl městem nepřetržitě až do roku 1951, kdy mu byl titul města odebrán. Opět mu byl navrácen roku 1994.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz