Město Chvaletice

Město Chvaletice

Bývalé hornické město Chvaletice (německy Chwaleticz) leží v územní jednotce NUTS II. - Severovýchod, v Pardubickém kraji.

Kraj:Pardubický
Okres:Okres Pardubice

Městský úřad

IČ: 00273660
DIČ: CZ00273660

Adresa:

U Stadionu 237
53312 Chvaletice

Kontakty

E-mail:

podatelna[zavináč]chvaletice.cz

Telefon:

466 768 462

Fax:

466 768 477

Zeměpisná poloha: 50° 2' 8" N, 15° 25' 6" E

Historie

Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto máme archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až 3 tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových poli (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe. V 10. století byl náš kraj osídlen východními Charvaty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvatů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec, Záboří, Lžovice). Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky. Velmi zajímavou zmínku o našem kraji nacházíme ve známé kronice Václava Hájka z Libočan. Říká tam, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem "s více čeledí vypravili aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali". Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů můžeme sice úspěšně pochybovat, ale podstatě, a tou byla vědomost o těžbě a využití zdejší rudy, věřit můžeme, neboť existují další podobné zprávy a pověsti. Písemných listinných pramenů z období vzniku Telčic a Chvaletic se dochovalo tak málo, že většinu faktů lze jen vyvozovat ze souběžných událostí a majetkových záznamů. Tak víme, že v roce 1143 byl založen sedlecký klášter, který podle listin dostává do majetku kromě jiného i ves Telčice. V roce 1199 sídlí na Telčické tvrzi Hugo z Telčic. Další písemná zpráva je až z roku 1369, kdy tvrz patřila Jetřichovi z Telčic. Telčická tvrz byla nepochybně mohutná a ve své době sehrála významnou roli díky své poloze v těsné blízkosti Labe a frekventované obchodní cesty. Teprve na začátku 16. století, kdy se stala majetkem Zdechovického vladyky význam ztrácí, ale ještě na začátku 19. století tu byly zřetelné obrysy budovy a vnitřního dvora (stavební kámen z trosek tvrze byl tehdy použit k nové výstavbě Zdechovic, které v roce 1802 vyhořely i se zámkem). Chvaletice se objevují v písemných zprávách poprvé v roce 1393, kdy byl dvůr s tvrzí u obce majetkem Hereše z Chvaletic, roku 1407 pak Myslibora. Velký vliv na celou krajinu měl sedlecký klášter. Trval až do roku 1421, kdy byl husitskými vojsky zapálen a zničen. Majetku kláštera se nakonec zmocnil císař Zikmund, který jej po částech upisoval různým pánům na úhradu dluhů. V roce 1436 připadly vesnice bývalého kláštera Kunesovi Voděradovi ze Sekeřic, který tak připojil obec Telčice ke zdechovickému panství. V roce 1493 je majitelem panství Jan ze Sekeřic a po něm Petr Sekerský z Voděrad. V roce 1507 se uvádí jako majitel panství král Vladislav II, který jej zastavil Mikoláši Trčkovi z Lípy. Na svém sněmu v roce 1509 se čeští stavové postavili proti zastavování královských statků, zvláště proti zastavení Zdechovic. Proto je král vyzvedl ze zástavy a držel je až do své smrti. V roce 1515, při vyrovnání s královskými věřiteli, připadly Zdechovice Zdeňku Lvu z Rožmitálu. Panství bylo odhadnuto na 1739 kop grošů a zahrnovalo tvrz s dvorem poplužním, pivovarem, mlýnem a vesnice Zdechovice, Telčice, Chvaletice, Trnávku, Řečany, Labětín a Spytovice. V roce 1521 patří panství Václavu Loreckému z Elkouše, 1558 Karlu ze Žerotína a 1585 Hynku Vrabskému z Vrabí, jemuž patří až do roku 1642, kdy je koupili páni z Věžníka. Leopold z Věžníka prodal zdechovické statky roku 1722 Karlu Josefu hraběti z Paaru. Rod Paarů držel panství a později velkostatek až do roku 1889. Od doby, kdy Telčice patřily ke zdechovickému panství, upadá význam tvrze, neboť zdechovický vladyka sídlil na svém zámku. V roce 1720 byly Telčice prohlášeny za osadu Chvaletic.