Obec Chudoslavice

Obec Chudoslavice (něm. Kutteslawitz) se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký, necelých 7 km severovýchodně od Litoměřic.

Kraj:Ústecký
Okres:Okres Litoměřice

Obecní úřad

IČ: 00832235

Adresa:

Chudoslavice č.p. 13
41201 Chudoslavice

Kontakty

E-mail:

obec.chudoslavice[zavináč]seznam.cz

Telefon:

416 749 039

Zeměpisná poloha: 50° 34' 50" N, 14° 11' 24" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Obec na jižním úpatí protáhlého čedičového masivu Trojhory ( 451 m n.m.) leží na horním toku Chudoslavického potoka. Ves je prvně zmiňována k roku 1545 a pravděpodobně vznikla z původní samoty, která tu existovala již ve 12.století. Téměř neustále náležela k Ploskovicím, takže v dějinách s nimi sdílela společné osudy. V průběho 19.století mělo sídlo 40 domů, myslivnu, mlýn ( samota Reichlův mlýn na těchobuzickém potoce, 0,5 km jihozápadně od Chudoslavic ) a něco přes 200 obyvatel, s velkou převahou německé národnosti. Jejich počet se nejdříve mírně zvyšoval, ale ještě před rokem 1900 se tendence obrátila. Po 2.světové válce poklesl počet stálých obyvatel na méně než polovinu a do konce 20.století vždy jen mírně převyšoval stovku. Obyvatelstvo se živilo převážně ovocnářstvím, chmelařstvím a prací v čedočovém lomu, který byl v provozu severozápadně od obce. Původní urbanistická struktura sídla je silně narušená po četných demolicích zchátralých staveb, včetně malebných roubených objektů lidové architektu, zbořena byla i pozdně barokní kaple na návsi. V horní (severozápadní) části obce naopak přibyla chatová oblast, sevrně od návsi patrový bytový dům a při jihovýchodním okraji zástavby zemědělský areál. Z několika dochovaných stavení větší kulturní, architektonické či historické hodnoty není možné opomenout ampírovou hájovnu pod Trojhorou z 1.poloviny 19.století, stavby v areálu Redlichova mlýna ( zvláště dům s roubeným patrem) a poslední zbytky lidových stavení s roubenými patry při staňkovické silnici. Místní částí obce Chudoslavice jsou Myštice (307 m n.m.), ležící v sedélku mezi Liščínem (437 m n.m.) na severu a Myštickým vrchem (395 m n.m.) jižně od vsi. Oba zalesněné kopce tu mají významnou krajinotvornou funkci. Myštice nemají vlastní katastrální území a procházely dějinami společně s Chudoslavicemi. První zmínka o Myšticích pochází již z roku 1255. Zatímco v 90. letech 20. století počet zdejších stálých obyvatel nedosahoval třicítky, pohyboval se v 19.století mezi neuvěřitelnými 130-140 lidmi. Hospodařilo se na polích, v chráněné poloze se dařilo ovocnářství ( hojně se pěstovaly ořešáky) zavádělo se chmelařství. Do dnešní doby se obraz sídla značně změnil. Tradiční zemědělská zástavba většího měřítka zchátrala a změnila se ve zbořeniště, empírová kaplička na návsi byla zbořena. Na svahu při východním okraji osady nad levým břehem Ploskovického potoka se rozrostla zahrádkářská osada s chatkami.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz