Obec Chotilsko

Obec Chotilsko

Obec Chotilsko (dříve též Chotělsko) se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 15 km východně od města Dobříš, jihovýchodně od města Nový Knín, západně od Slapské přehradní nádrže, a patří do ní několik vesnic a osad.

Kraj:Středočeský
Okres:Okres Příbram

Obecní úřad

IČ: 00242306

Adresa:

Chotilsko č.p. 7
26203 Chotilsko

Kontakty

E-mail:

chotilsko[zavináč]seznam.cz

Telefon:

318 543 623

Zeměpisná poloha: 49° 46' 9" N, 14° 21' 17" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

1935-1937 a léta předchozí: Obec Chotilsko sestávající z osad Křeničná, Hněvšín, Lhota Sejcká a Lipí, čítala dle posledního sčítání zr.1930 celkem 365 obyvatelů. V katastru sp. obce Chotilsko zřízeno bylo mnoho silnic a sice nejdříve stavěna byla silnice Chotilsko - Korkyň - Lhota Prostřední v r.1898, Chotilsko - Živohoušť v r.1901, odbočka do Hněvšína v r.1921, Křeničná - Čím v roce 1922, Záborná Lhota - Chotilsko 1923-24, Chotilsko - Čím vr.1928-35. V roce 1914 kdy ninější naše republika spravovaná byla Habsburky, vypověděli tito současně s Německem válku Srbsku a v zápětí na to Rusku. V této světové válce zůstalo v naší obci jen několik mužů starších a ostatní občané byly roztroušeni po všech bojištích. V této světové válce bojovali Amerika a všechny Evropské státy. Tato světová válka byla skončena 28. října 1918 zhroucením se monarchie Habsburské a současně vyhlášením samostatnosti národa Československého, takže tento den se stal pro národ československý národním svátkem, který každému poctivě smýšlejícímu Čechu utkví navždy v paměti. Žel Bohu, nebylo všem občanům našim dopřáno z této války se vrátiti. V roce 1921 byla zásluhou br. Klimenta z Nového Knína založena v obci Chotilsko pobočka těl. jednoty "Sokol" Nový Knín a za několik roků stává se samostatnou jednotou čítající asi 50 členů a žen. Prvním starostou byl zvolen br. Jan Herbek z Chotilska. V roce 1925 byl založen požár v čís.pop. 9 náležející majitelům Josefu a Marii Mandovým z Chotilska, který byl založen neznámým zlosynem a při vypuknutí když lidé vyběhly ze stavení, šel do hostince p. Antonína Škodného kde byla přítomna jen dcera hostinského Alžběta, která ještě chodila do školy, kterou omráčil paličkou na hroudy a pak kradl peníze a různé nápoje líhové a pak chtěje zahladiti stopy shodil rozžehnutou lampu ze stolu domnívaje se že též vypukne požár a utekl pak oknem z kuchyně do zahrady. Tento požár byl pro manžele Mandovy hrozný, neboť jim shořelo téměř vše a též 4 kusy hovězího dobytka. 1926 Drtinova rozhledna Čtrnáctimetrová dřevěná stavba ve tvaru husitské hlásky stála na vrchu Besedné (495 m) západně od Živohoště od roku 1926. Postavili ji místní turističtí nadšenci jako poctu profesoru Drtinovi, hněvšínskému rodáku. Z nejvyššího kopce v této části Povltaví se turistům rozevíral nádherný rozhled, pravé to horské panorama, jak praví Korbův průvodce po Čechách. Rozhledna, na jejíž výstavbu přispěl i prezident Masaryk částkou 10 tisíc Kč, stála až do padesátých let. Tehdy potřebovala opravit, tehdejším vládcům však přišlo politicky výrazně příjemnější ji zbourat. Na konci této stránky je umístěna pamětní vstupenka z otevření rozhledny. Obci Chotilsko ji věnoval pan František Blažekz Příbrami. Výňatek z kroniky obce Chotilska: Opomenul jsem zapsati že v roce 1926 postavena byla společností přátel zesnulého profesora Dra Františka Drtiny rodáka z Hněvšína na kopci „Besedná" (495m) na pozemku který věnovali tomuto účelu p. manželé Frant. a Josefa Petřinovi z Křeničné č.p. 7 dřevěná rozhledna ve výši 14 m, která dostala název „Drtinova rozhledna” a dne 11. července t.r. byla odevzdána a otevřena slavnostním způsobem veřejnosti. Rozhlednu tuto udržuje svým nákladem okr. výbor v Příbrami a jest navštěvována mnoho tůristy a Pražany V roce 1927 založen byl na popud br. Jarůška sbor dobrovolných hasičů čítající při založení 26 členů činných. V roce 1927 byla místní obec Chotilsko selektrisována nákladem asi 51 000 kč. Stavbu sekunderní sítě, jakož i instalace domovní prováděla firma Rudolf Hora, elektrozávod v Benešově u Prahy. V roce 1935-36 přilásily se nezaměstnaní o podporu a pobíralo tuto 9-11 lidí, kteří dostávali týdně na osobu 2-3 bochníčky chleba ve váze 1,5 kg, stravovací lístky za 10 Kč. Kromě toho umělý tuk, ječnou kávu, krupky a cukr. Zastupitelstvo v obci Chotilsko bylo vždy voleno až do r. 1932 jedotnou kandidátkou, teprve v r. 1932 při vypsání nových voleb, začalo se občanstvo třeštiti vlivem různých politických agitátorů a neuvědomělých občanů, kteří chtěli býti v popředí, a byly postaveny 3 kandidátky a sice: 1. Volební skupina republikánské strany 2. Českosl. národní socialisté 3. Občanská strana v Sejcké Lhotě V místní obci Chotilsko byly v r. 1935 nejstarší rody Blížilův v čís.pop. 10, Hrubých v č.pop. 2, Hrbkův v č.pop. 13, které žijí v těchto usedlostech od polovny 18. století. V osadě Lipí nejstarší rod jest Doubravův, který žije v Lipí téměř 2 století. V osadě Hněvšín nejstarší rod jest Drtinův, který jest na usedlosti čp. 4 téměř 2 století. V osadě Křeničná jest nejstarší rod Lukavských, který se zde udržuje 2 století. Nejstarší rod ze Sejcké Lhoty jest Čeledův a Járkův, který se udržuje na statcích přes 200 roků. 1938 Měsíc září utkví každému vlastenecky cítícímu Čechu navždy v paměti, neboť nad naší republikou táhla se děsivá mračna věštící zlověstnou bouři, která vyvrcholila v den 23. září vyhlášením mobilisace mužstva do 40 roků a druhý den mobilisace koňstva. Pak již spád událostí valil se překotně a nezadržitelně jako lavina vpřed. Mnichovský diktát velmocí Německa a našich zbožňovaných společníků Anglie a Francie, nařídil odevzdati Německu celé zněmčené území, taktéž Polskem a Maďarskem zabráno bylo část území naší republiky, které muselo býti bez boje vydáno těmto mocnostem. Bylo nutno voliti zlo menší, nežli v nerovném zápase válečném, napřed marném, vyvražditi vlastní národ a zpustošiti rodnou zemi. Následkem všech těchto událostí všechny práce vázly ježto nebylo ani lidí ani potahů, takže nebylo možno veškeré pole zaseti a zorati vzdor tomu, že sloužilo příznivé počasí až do vánočních svátků, kdy se vraceli teprve domů demobilisovaní vojáci. Rok 1938 byl pro náš národ všeobecně kritický jak po stránce hospodářské tak mravní. 1942 Byl nařízen sběr teplého prádla a kožichů pro vojsko Německé, kterého se ovšem málo sebralo, neboť měl každý sám nouzi o šatstvo. Válka Německa s Anglií se stále udržuje a není naděje na brzký konec. Opomenul jsem v r. 1941 zapsati, že na podzim t.r. vypukla válka s Ruskem. V roce 1942 byly vydány lístky na dříví. V dubnu byl nařízen sběr zvonů, zde v Chotilsku byl ušetřen obezřetností pana majora Maška zdejšího rodáka, který vedl obecní úřad za nemocného tehdy starostu Jana Bartáka. 1943 V lednu 18. musely všichni židé odjeti do koncentračního tábora v Terezíně a není mi známo, že by se některý z nich vrátil, neboť všechny otrávily Němci v plynových komorách. 1944 Byly zřízeny přísné hlídky, neb se objevovaly v okolí parašutisté. Hlídky byly kontrolovány naším četnictvem a Němci. 5.7. přeletělo spousta spojeneckých bombardérů naše území a shazovaly spousty staniolových papírů. Obyvatelstvo s tohoto soudilo, že se Německo brzy zhroutí. 1945 Bylo nařízeno odvádění lopat a motyk, taktéž i pil pro nasazené dělnictvo na zákopových pracích. Taktéž sepisovány vozy pro eventuální evakuaci civilního obyvatelstva. Do naší obce přijely z Hlučínska 3 ženy se 14 dětmi začátkem března a byly umístěny v hostinci p. J. Járky v Chotilsku. Spousty partyzánů se zdržovalo v Dobříšských lesích, odkud dělaly výpady na Německá vojska. Velitelem tohoto partyzánského oddílu byl tehdy major Mašek, který bydlel v Chotilsku, sbíral potraviny po okolních obcích pro tyto oddíly, které tam odnášel italský legionář Antonín Rozsypal z Korkyně. V březnu již lidé zakopávali zásoby potravin a cenných věcí. 4.5. přiletěly a kroužily hodně nízko nad naší obcí Ruské bombardovací letouny. Dne 6. května přijelo na kolách do osady Lipí 12 esmanů do místnosti p. Františka Brabce, kde si poručily vařiti kávu. Naši partyzáni se to dozvěděly a pozvaly jsi z Nového Knína partyzány a Vlasovce a udělaly na ně útok. 1 byl těžce zraněn, 3 zajati a ostatní pak utekly. Věděl jsem předem, že toto přepadení bude míti pro naši obec špatné následky a nemýlil jsem se. Druhý den 7. května vypravila se celá rota esmanů s 5 kulomety na naši obec a již na cestě střílely kde koho uviděly. Mezi Besednou a Lipím asi 150 m od silnice zastřelily Miroslava Járku, syna Jana Járky rolníka ze Sejcké Lhoty, pak Miloslava Plzenského ženatého taktéž ze Sejcké Lhoty. Dříve ještě nežli došly do naší obce vyšla jim naproti p. Kopecká z Prahy zdejší rodačka s německými ženami, které zde byly ubytovány a prosily velitele aby zdejších občanů ušetřil, že oni nic proti nim nepodnikaly. Na to byli všichni občané muži svoláni k čís. 17 a postaveni u zdi očekávajíce ortel smrti, neb stály proti nám s 2 kulomety. Jelikož se velitel přesvědčil že skutečně jsme nic nedělaly udělal nám výklad. Mezitím co dělal výklad padla rána v blízkosti a velitel vyzval zdejšího obchodníka p. Karla Škodu který měl bílý praporek aby ty partyzány ihned přivolal jinak že bude on odpraven. Byly to partyzáni ze Záborné Lhoty, kteří místo co měli nepozorovaně utéci a zbraně odhoditi šli esmanům vstříc i s loveckými puškami. Esmani je odzbrojily a vedli je se zdviženými rukami do Živohouště kde je týž den odpravily a mrtvoly naházely do Vltavy. Byly to: Prokop Kadlec 41r., Jaroslav Pazdera 40r., Jaroslav Šimůnek 25r., Adolf Tobiášek 26r., Josef Tomášek 30r., Jaroslav Troglauer 21r., Antonín Zbíral 43r. Naše jednota "Sokol" postavila těmto národním hrdinům památník na místě, kde byly zajati. Pochováni jsou na hřbitově ve Starém Kníně a Živohoušti. Budiž jim ta země kterou tolik milovaly lehkou. Dne 11. května přijela do naší obce Ruská vojska a sice nejdříve zásobovací oddíly a druhý den pěchota. Zásobovací oddíly zde zůstaly, nakoupily na 200 kusů hovězího dobytka a vypásly zde všechny louky, jakož i jetele posekaly, takže jsme měly nouzi o krmení. V květnu 8. vrátil se z Terezína repatriant major Mašek, který měl býti popraven 6. května. 1948 V tomto roce byla zima deštivá, málo sněhu a jaro bylo též pěkné, takže se mohli brzy zaseti směsky ke krmení, neboť jetele úplně vyhynuly v r.1947 následkem velkého sucha. V dubnu 6. byla nařízena národní správa na statek p. Radima Štětiny v Chotilsku s těchto důvodů: Okresní národní výbor v Příbrami zjistil, že v podniku tomto jest ohrožen plynulý chod výroby hospodářského života. K tomuto nálezu podotýkám já kronikář jakožto odborník, že důvod tento nezakládal se na pravdě, neboť hospodářství p. Radima Štětiny bylo prvotřídně obhospodařováno a ani píď půdy nezahálela ladem. Současně v stejné době byla nařízena národní správa na statek p. Zdeňka Drtiny v Hněvšíně. 1949 Dne 1. ledna t.r. byl dán do provozu státní biograf v Chotilsku v hostinci p. Járky a filmy jsou promítány každou sobotu večer ve 20 hodin a v neděli o půl třetí odpoledne. 1980 Nad osadou Mokrsko v lesích směr Smilovice - Čelina přímo nad Vltavou se nachází kopec na skále, tak zvané Psí hory, kde byl na jaře proveden geologický průzkum půdy do hloubky 1000 i více m a bylo zde nalezeno zlato a některé vzácné rudy. Do dvou let mají započít přpravné práce na těžbu. 1981 Dne 10. října 1981 navštívil naši obec předseda Lidového hnutí za osvobození Angolské lidové republiky José Eduardo dos Santos v doprovodu stranické a vládní delegace ČSSR. 1988 Podzimní veřejné schůze k 70. výročí samostatnosti našeho státu se zúčastnilo 96 občanů a zástupců složek Národní fronty. Na schůzi byli pozváni zástupci podniku Geoindustria k vysvětlení některých otázek záměru dobývání zlata v lokalitě Mokrsko. V osadě Prostřední Lhota byla založena základní organizace Svazarmu, která se zúčastnila se svými členy světové soutěže v cyklotriálu a dosáhla v celku dobrého umístění. Navštívila Španělsko, Itálii, Holandsko a Západní Německo. Z této cesty byly natočeny video záznamy a byly promítány na besedě s mládeží, pro všechny účastníky besedy to byl nezapomenutelný zážitek. ČSPO v Záborné Lhotě oslavil spolu s okolními občany a požárníky devadesáté výročí od založení hasičského sboru v obci spojené s pohoštěním a taneční zábavou v místním hostinci v Záborné Lhotě u Lampírů.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz