Obec Černýšovice

Obec Černýšovice se nachází v okrese Tábor, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 79 obyvatel.

Kraj:Jihočeský
Okres:Okres Tábor

Obecní úřad

IČ: 00512559

Adresa:

Černýšovice č.p. 57
39165 Černýšovice

Kontakty

E-mail:

obeccernysovice[zavináč]seznam.cz

Zeměpisná poloha: 49° 19' 31" N, 14° 31' 25" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Obec Černýšovice je vzdálena šest kilometrů od Bechyně. Její okolí plyne od severovýchodu k jihozápadu ve výšce 400 metrů nad mořem. Obec v její dolní části protíná Všechlapský potok, který západně ústí do řeky Lužnice. Černýšovice nalézají své počátky již v roce 1390, kdy byly založeny. Jejich zakladatelem byl údajně Jan Černejš, procházející světem, se usadil na pravém břehu Všechlapského potoka. Zde zřejmě zůstal z důvodu blízkého zdroje pitné vody a krásné okolní krajiny. Během dvou let dochází ke stavbě několika domků v údolí Všechlapského potoka a zde již nalézáme počátky, kdy se začíná hovořit o obci nazvané Černejšovice, snad podle svého zakladatele. Toto vyprávěly své prababičky svým pravnoučatům a ty zas svým dětem. O dalším rozšiřování obce v nastávajících třiceti letech není mnoho známo. Vyprávění hovoří o stálém přibývání jak obyvatel tak i jejich zpočátku chudých obydlí. V době kdy už Černejšovice měly nemalý počet obyvatel se staly součástí Župy Bechyňské a to někdy okolo roku 1420. Téhož roku byli ustanoveni hejtmani kraje Bechyňského, aby potlačovali husitství. Byli to: Oldřich z Rožmberka, Václav z Dubé a Petr ze Švamberka. Náš kraj přetrpěl s celým národem všechny bědy válek, husitskými počínaje. I v naší obci bylo velmi rozšířeno husitství, neboť velkým přívržencem nového učení byl Jindřich Lefl z Lažan, toho času pán na Bechyni. Nezůstává zde však dlouho. Bojuje po boku krále Zikmunda na Vyšehradě a po smrtelném zranění umírá. Po obležení a následném vniknutí Táborů do okolí Bechyně, dostává se i k nám táborská posádka. Hejtmanem se u nás stává Jan Bleh z Těšnice Také třicetiletá válka vybírá si krutou daň a své oběti i v naší obci. Vojsko císařské, které mělo být lidem ochranou, zabijí ženy a děti, ničí majetek, pálí statky a loupí nač přijde. Černejšovice v této době prožívají velkou bídu. Občany selského stavu přivádí na mizinu a oni se dostávají do poddanství což pro ně představuje velké množství odvodů a dávek z toho co zemědělec vyrobil, vypěstoval či vychoval. Vše co se na něm chtělo bohužel podléhalo zákonům tehdejší doby. Lidé se bouřili avšak náprava situace přišla až za vlády Marie Terezie, která zmírnila poddanství svou reformou. Zprávy o tehdejších Černejšovicích nám podávají "Registra Gruntovní jinak purkrechtní panství Bechyňského" z roku 1636 kdy byly Černejšovice rychtou, do které patřily: Bežerovice, Smoleč, Sudoměřice, Černicčky, Komárov a Kozelky. V této době prý došlo i přes nepřízeň a strasti třicetileté války k největšímu rozkvětu vesnice. K tehdejším 16 gruntům přibylo dalších 6. Do vesnice Černejšovice, která změnila svou původní podobu a rozšířila se na jihozápad k Bechyni, přicházelo mnoho mladých i starších lidí , kteří se zde usadili, založili své rodiny opravili spálené statky a vedli spokojený život. V letech 1674 až 1675 získává obec svůj nynější název, který si však neponechává na dlouho. Z roku 1677 pocházejí zprávy o vypálení obce. Zůstaly zde jen 3 grunty a jedna chalupa. Vše ostatní lehlo popelem. V hrozných ničivých plamenech zahynulo mnoho hospodářských zvířat. K obětem na lidských životech naštěstí nedošlo. Po vypálení vesnice se obyvatelé rozprchli do okolních vesnic, někteří pobývali v lesích a přespávali v krmelcích, neboť ničivé plameny jim sebrali vše co měli. Lidé se však nevzdali, vrátili se a znovu začali budovat svá obydlí a doufali, že už je nic zlého nepostihne. Z tohoto zničení se celá obec upamatovávala velmi dlouho. do této situace nastupuje další změna, i když ne tak závažná. Obec získává znovu nové jméno a to tentokrát Černešovice. Do neustálého přistavování a vylepšování zasáhly další války vedené v letech 1741 až 1777. Tyto války vyžadovaly ohromné náklady. Musela se platit válečná daň z každé obce, již tak vyčerpané a zničené. V té době měl veškerou zprávu v rukou obecní rychtář. Rychtář byl v obci i soudcem, vybíral úroky, stanovil robotu, vybíral pokuty, z nichž 1/3 plynula do jeho kapsy, byl sváděn k nepoctivosti a utiskování poddaných. Čím byl rychtář bohatší a hospodárnější tím lépe se vedlo jeho poddaným. Ale běda všem, byl-li rychtář marnotratný a nedbalý. Ten měl mnoho potřeb, vymáhal pokuty za nesmyslné věci a každý musel dát své peníze, i když jich moc neměl. Až do roku 1765 měl rozhodující moc, rozhodoval v obci i nad životem a smrtí občanů. Toto právo bylo zrušeno 22. července 1765. Rychty trvaly do 4. května 1766, kdy nastoupili justiciárové, kteří rozhodovali o věcech soudně-právních. Za panování knížete Václava z Paarů, okolo roku 1810, čítají Černešovice celkem 227 obyvatel, z toho 97 mužů a 130 žen. Rok 1842 se vyznačuje především rozkvětem celé obce. Dochází ke stavbě nových cest. Když byl dolován kámen na jejich stavbu v lese Vesce přišlo se na zdi ukryté pod zemí, které se rozbíhaly různým směrem a na obrubeň studny. Toto místo jevilo všechny známky dávného opevnění. Roku 1452 byl mezi služebníky Jana z Lažan Mikeš z Vesce, který z této tvrze asi pocházel. Téhož roku se začala pyšnit nová kovárna, která sloužila všem lidem z obce. Některým poskytovala práci, jiným materiál a potřebné věci. Mezi mistry kovářského řemesla se zde vyučovali mladí tovaryši, aby našli uplatnění ve svém budoucím životě, neboť řemeslo je nadevše. Z období roku 1843 až do období první světové války jsou nám události v obci zatajeny. V této době nejsou do kroniky vedeny žádné zápisy. Z této doby víme pouze, že byla v obci postavena školní budova a to v roce 1859. Toto období také přináší konečné a snad už poslední stanovení jména vesnice a to na obec Černýšovice.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz