Obec Časy

Obec Časy se nachází v okrese Pardubice, kraj Pardubický.

Kraj:Pardubický
Okres:Okres Pardubice

Obecní úřad

IČ: 00580503

Adresa:

Časy č.p. 31
53401 Časy

Kontakty

E-mail:

obec.casy[zavináč]volny.cz

Telefon:

466 930 386

Zeměpisná poloha: 50° 4' 16" N, 15° 54' 4" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Náhodný turista, cestující z Pardubic do Holic, by možná ani nepostřehl, že je to právě tady, kde se rovinatá krajina polabské nížiny začíná zlehýnka vlnit a tvarovat do mírných, příjemných kopečků. Možná by si ani nepovšiml malé nenápadné vesničky s romantickým názvem Časy, ležící poněkud stranou od silnice z Pardubic do Holic, pár kilometrů za Sezemicemi. Asi by jej ani nenapadlo přemýšlet nad tím, jak dlouho mohou sahat dějiny tak malé obce. Přestože první zpráva o Časech je až ze začátku 16. století první nálezy o osídleni v okolí pocházejí již z mladší doby kamenné. V 16. století náležely Časy k majetku někdejšího ženského cisterciáckého kláštera v Sezemicích. Buď jak buď, jisté je jen tolik, že Časy existovaly před zánikem sezemického kláštera za husitských válek. Je tedy jisté, že musely stát nejpozději někdy na konci 14. století. Největšího rozkvětu dosáhly za pánů z Pernštejna, kdy v blízkosti Časů pernštejnští stavitelé vybudovali rybník Markvart a Labská, které sloužily k chovným účelům. Pro pořádkovou evidenci všech příjmů a evidencí nechali Pernštejnové sepsat urbář, v němž je obsažena první konkrétní zmínka o Časech. Přesněji o časti vesnice, která tehdy patřila Pernštejnům. Druhá část koupili Pernštejni v roce 1551. Časy patřily pod sezemickou rychtu. Do Sezemic tedy vozili hospodáři z Časů povinné peněžní dávky. Pod Sezemice spadaly Časy i z hlediska farní správy. Počátkem 17. století začalo v české společnosti růst napětí. Třicetiletá válka znamenala i pro obyvatele Časů nezměrné utrpení. Průtahy a "ložírování" císařské i nepřátelské armády se střídalo jedno za druhým. Nejeden hospodář v zoufalství opustil grunt. V roce 1651 - tři roky po třicetileté válce - bylo v Časech obydleno 6 z 11 gruntů. Během války rodiny původních osadníků zmizely. Soupis obyvatel uvádí celkem 27 lidí. Ještě na přelomu 17. a 18. století se v matričních zápisech objevuje narození dítěte nebo svatba z Časů jen zřídka. Do roku 1680 zde neexistovala robota. Dřívější roboty se změnily na stálý peněžní plat. K zásadní změně došlo až na začátku 18. století. V roce 1757 museli robotovat sedláci v Časech s volským nebo koňským potahem každý z nich 1 - 2 dny v týdnu. Všude jinde 3-4 dny v týdnu. V době, kdy se na Pardubicku připravovala "raabizace", pracoval zde ing. Antonín Felix Zástěra na geometrickém plánu panství. Časy patří k těm šťastnějším obcím, jejichž Zástěrův plán se zachoval. Poznáváme z něj nejen původní půdorys zastavěné části vesnice, ale i rozvrstvení polí. Původní rozsah vesnice s jedenácti usedlostmi, vytvořený do konce 16., století se prakticky nezměnil až do začátku 18. století. K původním 11 zemědělským usedlostem a 1 obydlené obecní chalupě, přibylo několik "baráků", postavených ve směs na obecních pozemcích. Jejich vlastníkům nepatřily téměř žádné pozemky. Říkalo se jim "baráčníci". Většinou neměli ani žádné poddanské povinnosti a živili se službou u bohatších sedláků. Druhá polovina 19. a první desetiletí 20. století bylo naplněno celou řadou dějinných událostí. Pro toto období nejsme bohužel zatím schopni nic víc, než posbírat nepatrné střípky událostí a jen letmo naznačit postupný růst obce. Památnou událostí pro Časy se stal rok 1874. Tehdy se v Pardubicích konala každoroční velká společenská událost, na niž se sjížděla smetánka z celého Rakousko - Uherska, parforsní hon. Parforsního honu se tehdy účastnil i císař František Josef I. a císařovna Alžběta. Hon byl zahájen právě u Časů. Na počest této události zde byl vystavěn pomník. Od roku 1893 byla Časům povolena celoroční expozitura jednotřídní obecné školy. Někdy v poslední čtvrtině 19. století vznikla v Časech cihelna, která měla v životě obce důležitou úlohu. Vznik cihelny má jistě souvislost s rozmachem stavební činnosti v okolí. Dne 28. července 1914 bylo v Časech vylepeno provolání císaře Františka Josefa I. "Mým národům". Začala 1. světová válka. Přinesla hlad, zdecimované hospodářství a statisíce padlých na bojištích. Svou daň si vzala i na životech deseti mužů z Časů. V posledních dnech Rakousko - Uherska zúčtovali "radostnou vzpomínkou" na císaře Františka Josefa I., zvěčněnou v podobě pomníku na počest přítomnosti císaře na honu roku 1874. Pomník obyvatelé Časů rozbili a materiál použili při stavbě obecní váhy. Vznikem Československa v roce 1918 se vytvořily pro obec nové politické, ekonomické a kulturní podmínky. Začala nová kapitola v dějinách obce. Krátký dvacetiletý vývoj, během něhož byla vystavěna silnice, kanalizace, chodníky i zavedeno osvětlení, však byl přerván nástupem fašismu, zánikem samostatného státu a útrapami druhé světové války. Obec doznala řadu příznivých změn i po stránce kulturní a osvětové. Záhy po vydání zákona z roku 1919 vznikla v Časech obecní knihovna a ochotnický herecký spolek. Koncem třicátých let přestalo existovat Československo. Dne 15. března 1939 byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Proti fašismu bojovaly ilegální antifašistické jednotky. V lednu 1945 vznikla ilegální skupina také v Časech.První dny po osvobození se nesly ve slavnostní atmosféře. Po válce se také obnovila kulturní činnost v obci. V padesátých letech se začalo se zakládáním zemědělských družstev. Po tzv. "sametové revoluci" v listopadu 1989 padla komunistická vláda a začala obnova demokratického zřízení. Obec Časy se po volbách v roce 1990 opětně osamostatnila a má zase vlastní obecní úřad a zastupitelstvo. Ojediněle se nám dochovaly záznamy, které popisují některé obyčeje, jak se uplatňovaly přímo v Časech. Jeden z nich se týká "ostatku", tak se nazýval konec masopustního období. Bylo zvykem, že přes vesnici procházely průvody masek z okolních obcí. Určitou zvláštností těchto průvodů bylo napodobování parforsních honů. Další konkrétní zpráva z Časů se týká obyčeje na den sv.Matěje. Děti tehdy vybíhaly bosé do sadu, vařečkami tloukly do kmenů ovocných stromů a prosily je o hojnou úrodu. Z Časů pochází také celá řada koledních textů typických právě pro tuto obec, které byly zaznamenávány až do roku 1900.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz