Obec Bynovec

Obec Bynovec se nachází v okrese Děčín, kraj Ústecký.

Kraj:Ústecký
Okres:Okres Děčín

Obecní úřad

IČ: 00556009

Adresa:

Bynovec č.p. 29
40502 Bynovec

Kontakty

E-mail:

bynovec[zavináč]volny.cz

Zeměpisná poloha: 50° 49' 8" N, 14° 15' 51" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Bynovec je původně německá osada " Rodungssiedlung", jejíž založení by mělo připadat na období 13.století. Přibližně jako vznik ostatních vsí na vrchovině. Svědčí o tom jednak výhodná poloha obce na staré " české silnici ", vedoucí z Děčína do Bautzenu, dále blízkost farní obce Arnoltice a rozloha ( původně 12 statků ) a již relativně ranné pojmenování obce ( v roce 1385 ). Název " Binsdorf " je pravděpodobně odvozeno od křestního jména Albin ( zkráceně Binz ) a přiděleno nejspíš podle zástupce majitele pozemků, který v obci působil. Dříve předpokládané spojení obecního názvu s jménem pána von Bünau ( " Bünausdorf " ) je nesprávné, jelikož tento rod do oblasti děčínska dorazil až v 16. -tém století a Bynovec nikdy neobsadil. Bynovec spolu se zbytkem obcí vrchoviny patřil staršímu panstvu Schafersteinů. Při dělení statků, roku 1562 došlo k rozdělení, z něhož později vzešlo panství Bynovec a v té podobě roku 1612 bylo připojeno k panství Kamenice ( Kamnitz), pozdějšímu vlastnictví rodu Kinských. Komplexní správu panství Bynovec dokazuje přítomnost polesného ( r.1605 ), purkrabího ( r.1622 ), případně obecního hejtmana ( r. 1625 ).Krátce po zabavení panství v roce 1634 byla obec přiřčena polnímu maršálovi Johanu von Aldringen jako náhrada za jeho užitečné služby proti zaplacení 10 000 kop míšenských a postoupení statků Lipna Velikého a Tuchořic císaři. Ve vlastnictví rodu Clary-Aldringen zůstal Bynovec až do rozpadu zakladatelů panství. Podle Schlegelské kroniky města Benešov ( z 16.-tého století ) Bynovec existoval již od roku 1385. Ovšem písemnosti z té doby nebyly dochovány. Dle podkladů z roku 1713 bylo v Bynovci 11 hospodářů a 21 stavení ( celkový počet domů tedy 32 ). Obyvatelé se většinou živili nádeničinou, či tkaním látek. Zlepšení přineslo až sjednocení Claryjských majetků po celé vrchovině v roce 1700. Podobně jako výstavba zámku v letech 1703-1709. Od zámku byla tehdy vedena alej a to až ke 4 km vzdáleném Belvederu. Roku 1790 vyhořela hlavní hospodářská budova. Již zmiňovaný pivovar ( r. 1602 ) byl v provozu až do roku 1910. Dle podkladů z roku 1756 byla produktivita pivovaru 1044 a 1/6 sudu - což je přibližně 2500 hl, v roce 1875 cca 2400 hl. V roce 1883 byl pivovar uzavřen. Na začátku 1.světové války sloužil už bývalý pivovar jako sladovna Claryjského pivovaru " Turn " v Teplicích .V roce 1846 byl zbořen zámek po té, co byl poškozen požárem. Na jeho místě byl vystavěn nový panský úřad, v kterém se roku 1850 usídlila Claryjská lesní správa a finanční úřad.Původně se Bynovečtí občané pohřbívali na hřbitově v Arnolticích. Roku 1893 byl založen hřbitov na okraji Bynovce.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz