Obec Budkov

Obec Budkov

Budkov (s předložkou 2. pád do Budkova, 6. pád v Budkově) je obec ležící jihovýchodně od okresního města Třebíče.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Třebíč

Obecní úřad

IČ: 00289167

Adresa:

Budkov č.p. 82
67542 Budkov

Kontakty

E-mail:

obec.budkov[zavináč]iol.cz

Telefon:

568 443 121

Zeměpisná poloha: 49° 3' 18" N, 15° 39' 27" E

Historie

Nejstarší písemný záznam o Budkově je z roku 1353. Uvádí se jednak hrad, jindy zase tvrz nebo dokonce pevnůstka. Sídlo bylo obklopeno vodou a přístupné bylo pouze po vyvýšeném terénu od Komárovic. Ještě ve 30. letech tohoto století byly na některých místech patrné zbytky hrází. Připomenu jenom, že v roce 1996 byl obnoven zámecký rybník, který dotváří dnešní podobu parku. Z ostatních zaniklých ploch jsou dnes louky.Přestavba na renesanční zámek se datuje do začátku 16. století. Vyniká nádherný anglický park, třebaže některé staleté stromy vzaly za své při vichřici v 70. letech.Za hospodaření Karla starohraběte Salma doznalo okolí zámku výrazných změn. Pod silnicí k Oponešicím dal zřídit nový rybník a velký nad silnicí nechal zrušit. Ten byl po osmdesáti pěti letech obnoven spolu s úpravou parku. Dal vykácet ovocné stromy v panské zahradě a pozemek upravit jako anglický park. Vesnice v okolí zanikají prokazatelně od počátku 15. století a pustnou těsně před tímto obdobím. Nejvíce vesnic zaniká po husitských válkách a trvá to téměř sto let. Některé zaniklé vesnice v okolí Budkova: Skřichovice, Holubice u Budkova, Křížlovice, Hartvíkov u Budkova nebo Bořečkovice mezi Budkovem a Dědicemi.Čábel (2000) Roku 1823 měl Budkov 88 popisných čísel a před přečíslováním v roce 1957 už 142. Tento údaj však byl pochybný, protože movitější obyvatelé skupovali domy sousedů. Po přečíslování bylo v obci 123 obytných stavení. Úbytek byl způsoben přestavováním přikoupených domů na chlévy či dílny. Domy ve vsi byly nízké s malými okny, stavěné z kamene nebo nepálených cihel, pokryté na střeše slaměnými došky.Moravskobudějovicko Jemnicko (1997) Jedno z nejstarších vzdělávání v českých zemích se odehrávalo i v naší obci. Přesně není známo, kdy byla v Budkově škola založena. Ve visitační zprávě z r. 1662 čteme, že v Budkově školy ani učitele není. Z listiny z r. 1672, která je uložena v děkanském archivu v Telči dovídáme se, že zde byla "exkurendo" stanice do níž některý z okolních učitelů dojížděl vyučovati a dostával za jedno vyučování 3 kr. - Později vydržovali majitelé panství jednoho nebo dva mnichy dačikého františkánského kláštera, pak dojížděli kaplani z Velkého Újezda, kteří kromě duchovní správy některé dítky soukromě vyučovali. Vyučování bylo však nedostatečné; v letech psaní staré německé školní kroniky (asi r. 1800) uměli z celé vesnice psáti a čísti jen rychtář Matouš Nesiba a obecní starší Martin Brychta. V archivu fary ve Velkém Újezdě jsou zachovány účty kostela budkovského z r. 1740, v nichž se uvádí poplatky zdejšího učitele Ant. Třeštíka za nasvěcování lampy (4. zl) a vedlejší poplatky za úkony o význačnějších slavnostech (po 6- 15 kr.) obnosem 1 zl. 27 kr. Podobně jsou uvedeny poplatky učitele rektora v účtech z r. 1737, 1738, 1743 a 1745. R. 1743 uvedena též odměna rektorce za praní kostelního prádla obnosem 3 zl. Zapisy tyto potvrzují, že v Budkově byl tehdy stálý učitel. R 1773 hrabě František Josef Berchtold určil ve své závěti 1000 zl. na vydržování učitele; jeho příkladu následovala sestra jeho Marie Antonie a hrabě Leopold Kolovrat- Krakovský, kteří zabezpečili učiteli stálé příjmy a tím školu trvale založili. Listina psaná 22. 8. 1777 uvádí přesně, co učitel obdržel: 1. O d v e l k o s t a t k u: 40 zl., 2 sudy piva, 12 sáhů měkkého dříví, 9 1/2 míry pole. 2. O d o b c í B u d k o v a a O p o n e š i c: 57 snopů žita, 57 snopů ovsa, 72 zl. za rok. K Novému roku 30 kr., 1 1/4 měř. hrachu,o pouti 4zl., o Velikonocích 2 kopy vajec, o posvícení koláče, na sv. Marka 30 kr., na křížové dni 1 zl. 3. O d k o s t e l a: Z nadace 2 zl., za psaní zpovědních lístků 4 zl. 30 kr., štola 32 zl. Tyto příjmy byly skrovné; aby mohl býti učitel náležitě živ, byl varhaníkem, zvoníkem, obecním písařem, měl menší hospodářství a chodil s knězem zaopatřovati nemocné.- Dokazuje to tento zápis učitele Jiřího Nováka ve školní kronice: Dne 1. listopadu 1868 vypověděl učitel celoroční zvonění i poinnost s duchovním k nemocnému, což sám od r. 1839 bezplatně zastával. Dne 6. ledna chodíval učitel psát po domech "tři krále" se školáky, kteří sbírali darovaný hrách neb ječmen. Před svátky velikonočními zapisoval učitel věřící ke zpovědi a po svátcích odebíral lístky zpovědní, za ož dostal z každého domu jedno neb dvě vejce. O posvícení sbíral učitel po domech koláče. Stav staré školy kolem r. 1850: Původně byla škola v čísle 5 ve stavu ubohém. Strop učebny byl dřevěný, na spadnutí, byl podepřen trámy a tyto spjaty železnými pásy; do učebny zasahovala pekárna, na které přespávali sloužící, u dveří byla postel mladého učitele. Třída byla žactvem přeplněna; žáci, kteří se nevešli do třinácti šestisedadlových lavic, seděli na stupni nebo na zemi, obyčejně ti nejmenší. V létě bylo žáků značně méně, pásli dobytek a pomáhali při hospodářských pracích. Ve farním archivu jsou zachovány také seznamy žactva budkovské farní školy. Nejstarší seznam z r. 1815 psán je německy a obsahuje jména 115 žáků. Z dalších let seznamů není, až od r. 1839 zachovány jsou téměř všechny. Ve školním výkaze z r. 1939/40 je žactvo (130) rozděleno na dvě třídy (asi dnešní oddělení). Výkazy z desetiletí 1840- 1850 mají kolem 150 dětí, vedeny jsou německy a žáci mají zapsány tři známky: 1. Fähigkeiten (schopnosti). 2. Anvendung der F. (užítí schopností), 3. Sitten (mravy). Ve výkazech z desetiletí 1850- 1860 zapsáno dětí přes 200, uvedeny jsou česky "Rejstřík všedních žáků při farní škole v Budkově", a žáci mají známky opět tři: ze schopností, z jí vynakládání a z chování. Tištěné třídní katalogy jsou zavedeny od školního roku 1868/69. Známky jednotlivých předmětů jsou od r. 1869/70. Z roku 1872 zachován prvý Týdeník o pojednané látce učebné. Pro žáky dvanáctileté a víceleté bylo též vyučování opakovací (Wiederholung) v neděli dopoledne; zachovány jsou "Rejstříky nedělních žáků při farní škole v Budkově", psané podobně jako výkazy žáků "všedních". Na konci každého školní ho roku byla na škole zkouška žactva za přítomnosti majitele velkostatku, děkana, obecních a školních funkcionářů. Také o těchto zkouškách byly vedeny zápisy, které jsou též ve zdejším farním archivu uloženy. Nové směry ve školství zavedeny po vydání školského zákona r. 1868, jímž přechází dozor nad školami z církve na stát, zřízeny zemské, okresní a místní školní rady, okresní hejtmanství se školními okresy. Nynější školní budova byla postavena v letech 1865/1866 jako dvoutřídní, r. 1899 přístavbou rozšířena na trojtřídní.