Obec Březová

Obec Březová (něm. Pirkenhammer) se nachází v okrese Karlovy Vary, kraj Karlovarský, při řece Teplá, 4 km jižně od Karlových Varů.

Kraj:Karlovarský
Okres:Okres Karlovy Vary

Obecní úřad

IČ: 00573191

Adresa:

Hamerská 104/38
36215 Březová

Kontakty

E-mail:

starosta[zavináč]brezovaukv.cz

Zeměpisná poloha: 50° 11' 59" N, 12° 52' 20" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1543. Březová leží 420m nad mořem asi 4km jižně od Karlových Var v hlubokém zářezu, táhnoucím se někde od Mnichova u Mariánských Lázní až k rozevřenému území Karlových Var. Údolím, sevřeném okolními kopci, teče řeka Teplá, která ústí v Karlových Varech do Ohře. Říčka Teplá byla vždy velkým nebezpečím pro Karlovy Vary. Nejhorší povodeň byla r.1890. Proto nakonec došlo r.1931 k zahájení stavby přehrady v Březové, která pak dokázala zadržet velkou vodu. Přesto někdy v šedesátých letech voda za pomoc i nastřádaných ker smetla úzkou a dlouhou dřevěnou lávku poblíž domu č.134 (Pavel a Monika Svobodovi), v nejširším místě řeky. Později vznikla náhrada přechodu na druhý břeh, most vedle Obecního úřadu. Obyvatelstvo pohraničí bylo převážně německé a nejinak to bylo v Pirkenhammeru, jak se obec jmenovala dříve. Změna názvu na Březovou přišla až vyhláškou ministra vnitra Václava Noska č.7/1948 Sb. ze dne 16. 1. 1948 s účinností od 31. 1. 1948. V ní se jednalo zejména o přejmenování německých názvů na české. Po skončení druhé světové války bylo třeba odgermanizovat pohraničí, obnovit samosprávu, české školství, kulturu, zpustošené budovy, pole, lesy, louky, zkrátka základní strukturu. Do pohraničí přicházeli uchazeči o národní správu podniků a drobných provozoven, různí žadatelé, lidé řádní i zlatokopové. Také do Pirkenhammeru přišla řada lidí, kteří osídlovali pohraničí. Třeba právě jako národní správci začali provozovat svoje řemesla. Autodopravu zde měli pánové Bílek a Šobíšek, autodílnu a zámečnictví Josef Kolenatý, holičství Bohumil Růžička, pekařství Velebil a Krejčík, Jindřich Pulchart konfekci a dámské krejčovství, František Kalista lakýrnictví, malířství písma i pokojů, Bohumil Pitro drogerii a parfumerii, Jaroslav Kučera spravoval hotel, kavárnu a restauraci Starý Mlýn, pan Benák restauraci U Slunce, Alois Jeřábek řeznictví a uzenářství atd. Většina Němců byla odsunuta. S Únorem 1948 však postupně docházelo k potlačení drobného podnikání a malé provozy byly rušeny. Národní pětitřídní škola měla ředitelku Olgu Hadravovou - Paterovou, od r.1951 ji řídil Antonín Kovařík, neprávem v padesátých letech pronásledovaný a vězněný. Mateřská školka byla zprovozněna 1. června 1948. Z Březové, předměstí Karlových Var se stal jeho obvodem a jako Karlovy Vary 8 fungoval po mnoho let, než se obec osamostatnila. Páteřní komunikací je dnešní Hamerská ulice, dříve Pětiletky či Benešova třída. Začíná vjezdem do obce od Karlových Var a končí v pomyslném středu, u odbočky na Háje, Kolovou a Pilu. Toto centrum zahrnoval konsum- obchod s potravinami, otočku autobusů, školu a vilu pro jeho ředitele, restauraci U Slunce, kterou převzal po panu Benákovi Vasil Klimpaťuk, kostel a také zdravotní středisko, které bylo nad konsumem v prvním patře. Zde pracoval zubní dentista Janovský, stejně jako obvodní lékaři MUDr Samoluk a po něm MUDr Hampl. Při vjezdu do Březové ve stráni pod lesem vyrostl později hotel Alice, původně zařízení Cestovní kanceláře mládeže. Za tzv. Modrým mostem je objekt vlevo Garáže, patřící v minulosti Grandhotelu Pupp Karlovy Vary stejně jako naproti vpravo za řekou Teplou zahradnictví. Dnešní hotel St.Michael se jmenoval dříve hotel Luxemburk a byl dříve využíván i jako internát žáků učňovských škol. V jeho přístavbě byl sál s pódiem, kde se dokonce hrávalo divadlo místními ochotníky. Naproti pak byla pila, toto území bylo později spravováno lesní správou, či Technickými službami města Karlovy Vary. Kostel v Březové byl postaven r.1893, oltářní obraz v něm vytvořil malíř místní porcelánky A.L.Eckhardt. Objekt Starý Mlýn byl kdysi zotavovnou ROH, nyní je v soukromých rukou. Oblíbené ve své době bylo také zdejší kino Panoráma, které promítalo až 3x týdně. Nejvýznamnějším průmyslovým podnikem v obci byla třetí nejstarší porcelánka, založená r.1803 a zaměstnávající nejen obyvatele místní, ale i ze širokého okolí. Porcelánka měla ve znaku dvě zkřížená hornická kladiva s královskou korunkou a nápisem Pirkenhammer. Odborníky v oboru vychovávaly učňovské školy a také Keramická škola v Karlových Varech. Užitkový porcelán zde dosáhl světové úrovně, pracovalo zde několik vynikajících malířů porcelánu, mezi kvalitní novodobé patřili například Zdeněk Nesrsta a Roman Široký. V prostoru závodu byla také výstava porcelánu, kterou navštívila řada osobností, například italská herečka Claudia Cardinalová. V areálu fungoval také Výzkumný ústav jemné keramiky. Porcelán ze zdejší porcelánky byl v různých dekorech a tvarech vyvážen do celého světa. Po privatizačních procesech v devadesátých letech 20.století však zdejší výroba brzy skončila. Pro návštěvníky Karlových Var a lázeňské hosty byla oblíbená také sportovní střelnice. Někdy v šedesátých letech vyrostlo pod přehradní hrází fotbalové hřiště, na jehož výstavbě se významně podílel, mimo jiné pan Milan Hurban st. Kopaná byla nejrozvinutějším sportem v poválečné historii, organizátorem byl například František Kazda. Velkou zásluhu na obnovení Hasičského sboru v Březové měl Milan Mařík. Samotná vodní nádrž Březová na řece Teplé (délka toku řeky je 35 km) má chránit město Karlovy Vary před povodněmi. Uvnitř hráze se nachází malá vodní elektrárna, přes hráz vede silnice směrem na Bečov, Mariánské Lázně či Plzeň. Původní most v údolí nádrže byl zatopen po výstavbě a napuštění přehrady. V ohybu přehradní nádrže poblíž nádraží Březová fungovalo veřejné koupaliště. Nad Březovou v lesích byla r.1978 vybudována úpravna vody jako součást vodního díla Stanovice, zásobující lázeňské město pitnou vodou. Roku 1954 vznikl Dopravní podnik města Karlovy Vary a dalším rozvojem osobní dopravy se obyvatelé Březové dočkali autobusové linky č.7. Tu krátkodobě provozoval místní podnikatel Havlíček, než opět převzal dopravu Dopravní podnik Karlových Var. Do té doby mohli cestující využít jen autobusů ČSAD Karlovy Vary, jezdící na linkách do Stanovic nebo do Kolové a Pily. V poválečném období byly zbořeny mnohé domy v dnešní Hamerské ulici a po roce 1990 postaveny nové rodinné domky. Po t.zv. sametové revoluci došlo na některých domech k opravě fasád a rozvinulo se opět soukromé podnikání.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz