Obec Březiny

Obec Březiny se nachází v okrese Svitavy v Pardubickém kraji.

Kraj:Pardubický
Okres:Okres Svitavy

Obecní úřad

IČ: 00276499

Adresa:

Březiny č.p. 32
57201 Březiny

Kontakty

E-mail:

obec[zavináč]breziny.net

Telefon:

461 746 553

Zeměpisná poloha: 49° 41' 33" N, 16° 6' 54" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Vznik obce se podle pověsti datuje do období třicetileté války, kdy obyvatelstvo okolních míst utíkalo před Švédy a ukrývalo se v "březině", krajině močálovité a neschůdné. Švédové, kteří do těchto míst vnikli, pro neschůdnost tuto krajinu opustili. Místa sušší začala být vyhledávána novými osadníky. Za tím prvním, přicházeli další, kteří mýtili lesy a zdělávali pole, ne však v těsném sousedství těch předcházejících, ale každý sám pro sebe, na různých místech, aniž by pomýšleli na založení nové osady. Jiný údaj je ještě o něco přesnější a datuje vznik vesnice po bitvě na Bílé hoře, kdy v těchto, tehdy nehostinných končinách, hledali úkryt a bezpečí evangelíci, kteří byli v té době tvrdě pronásledováni. Březiny před 70-ti lety.. Ještě před založením naší malé vesničky se musím zmínit o protějším břehu řeky Svratky, která zde odděluje Čechy a Moravu. Právě na břehu moravském bylo první osídlení tohoto kraje. Byla to ves Bezděkov, která byla později vypálena, podle pověsti švédskými vojsky, ale vyloučit nelze ani turecké nájezdníky. Nyní je v těchto místech pouze les. Roku 1558 koupil panství Rychmburské nejvyšší sudí království a chrudimský hejtman Zdeněk Berka z Dubé a Lipého. Některý z jeho potomků dal vybudovat na Březinách v roce 1696 sklářskou huť, takzvanou Berkovnu. Sklárna byla proslulá zvláště ve druhé polovině 18. století a začátkem 19. století plochými, malovanými nebo řezanými pryskami na rosolku. V této době fungovaly na Březinách tři hamry na zpracování železa. Jeden hamr byl na moravské straně za řekou naproti chatě p. Hřibové a dva na české straně u domu č. 49. V pozdější době patrně z nedostatku listnatých lesů, ze kterých se pálilo dřevěné uhlí v milířích a na němž byly hamry přímo závislé, všechny zanikly. Na přelomu 19. a 20. století se místní obyvatelé živili převážně zemědělskou výrobou a v zimě prací v lese a zpracováváním lněného vlákna na plátno. Plátno pak vozili na prodej do nedaleké Borové. Počet obyvatel naší obce byl vždy přímo úměrný pracovní příležitosti. Na konci 19.století, v roce 1896 byl rekordní - asi 715 obyvatel. Ještě při sčítání lidu ve 30.letech 20.století bylo napočteno 574 osob, z čehož asi 180 Slováků, kteří zde pomáhali na odstranění škod lesní pohromy. Po druhé světové válce v 50. a 60. letech došlo k velkému odlivu obyvatel. V současné době se počet stálých obyvatel pohybuje mezi 140 a 160.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz