Obec Branka u Opavy

Slezská obec Branka u Opavy se nachází v těsném sousedství s jižněji položeným městem Hradcem nad Moravicí.

Kraj:Moravskoslezský
Okres:Okres Opava

Obecní úřad

IČ: 47812303

Adresa:

Bezručovo nábřeží 54
74741 Branka u Opavy

Kontakty

E-mail:

starosta[zavináč]branka.eu

Zeměpisná poloha: 49° 53' 17" N, 17° 53' 9" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

V naší republice jsou dvě obce nesoucí název Branka, jedna je ta naše Branka u Opavy a ta druhá leží za Plzní, na opačném konci republiky. Název Branka se odvozuje od polohy, neboť se tu otvírala malá zemská brána údolím řeky Moravice do Moravy. Ale může pocházet i od brány v opevnění,které od braneckého kopce až k Hanuši chránilo od severu přístup k zeměpanskému hradu Hradec. Branka u Opavy se rozkládá ve tři sta metrů širokém severojižním údolí Moravice mezi výběžky Nízského Jeseníku v nadmořské výšce 255 m. Na západě se k ní sklání hřbet pověstmi opředené Hanuše (427 m), na východě se prudce zvedá branecký kopec (376 m), někdy též nazývaný Branská hůrka. Z něj, nad bývalým kamenolomem, je na sever výhled do úrodné opavské nížiny a na západním horizontu je vidět Praděd a hřeben Jeseníků. Nejstarší písemný údaj v latinské listině pochází z r.1257 "villa,que Branka nuncupatur".Historici tvrdí, že její název označuje místo, kde stála brána v obranném valu, který hájil zeměpanskou tvrz Hradec před nájezdy ze severu, odkud v r. 1241 vpadli do kraje výbojní Tataři. Zdejší lid se od nepaměti zabýval zemědělstvím. K r. 1574 se v Brance uvádí fojtství. V r. 1872 byla projektována železniční trať z Opavy přes Branku a Bílovec do Trenčína. Začala se stavět r.1873, ale po roce byly práce zastaveny.Nebyly peníze.Pozůstatkem jsou ještě náspy ve svahu.Železniční trať Opava - Branka - Hradec byla postavena až v r.1905. První dřevěný most přes řeku Moravici byl postaven r.1883, cesta do Chvalkovic byla vybudována až v r.1909. Branka má nejstarší kroniku na opavském venkově. Začal ji psát kaplan Jan Chovanec v r.1842. Od r.1897 pokračoval v psaní kroniky česky a velmi podrobně učitel Jan Skupina (učil do r.1911). Dalším velkým kronikářem v sedmdesátých a dalších letech minulého století byl Karel Chovanec.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz