Obec Bílsko u Hořic

Obec Bílsko u Hořic se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký.

Kraj:Královéhradecký
Okres:Okres Jičín

Obecní úřad

IČ: 00578215

Adresa:

Bílsko u Hořic č.p. 48
50801 Bílsko u Hořic

Kontakty

E-mail:

obec.bilsko[zavináč]c-box.cz

Zeměpisná poloha: 50° 20' 57" N, 15° 16' 3" E

Historie

Ves Bílsko u Hořic se poprvé připomíná v r. 1386, kdy zde sídlil Zdislav z Bílska. v r. 1404 se připomínají Jindřich, Přibík a Petr Černín používající přídomku z Bílska. Tvrz se zde však nepřipomíná ve 14. ani 15. století. Od počátku 16. století náleželo Bílsko k Holovousům. V r. 1574 si synové Karla Karlíka z Neřetic, majitele Holovous, rozdělili otcovcký majetek, přičemž Bílsko jako samostatný statek připadlo Adamovi Karlíkovi. Ten dal postavit tvrz, která se poprvé připomíná v r. 1594, když sirotci po Adamovi Karlíkovi prodávali Bílsko i Holovousy Albertovi Vladislavovi Smiřickému ze Smiřic. Nový majitel připojil Bílsko k svému hořickému panství. I když tvrz nebyla již v té době centrem samostatného statku, byla i nadále udržována. Připomíná se ještě v r. 1621, kdy bylo hořické panství Smiřickým konfiskováno. Po roce 1621 tvrz v souvislosti s událostmi 30tileté války chátrala a v pozdějších pramenech se již nepřipomíná. Později, když tvrz opět zpustla, založen zde panský dvůr, který byl v roce 1783 rozdělen. U dvora byl též pivovar a pěstoval se zde chmel. Chmelnice založena roku 1811. Opis z Ottova slovníku naučného, r. 1880: Bílsko ves západně od Hořic v úrodné planině při potůčku Chlumském, u erární silnice Hořicko-Jičínské, místní katastr. obec s 29 domy a 139 obyvateli Čechy, rolníky, farou a školou patří k Chodovicům, poštou do Hořic. Severní větší část osady při silnici zove Velké Bílsko, jižní, menší 1 km od předešlé vzdálená Malé Bílsko. Měkké vody potůčku Chlumského užívá se zde v lázních vanových při silnici postavených. V důsledku středověkých válek byla obec vylidněna a osídlena Němci z pohraničí, proto v místě a okolí německá příjmení (Dont, Langr, Pour, Riedl, Sál aj.) Památky: sv. Trojice 1855, obnoven 1906 pískovcový kříž z r. 1861, obnoven 1906 a 1935 Přehled nálezů a vykopávek: 1906 – Na poli při orání nalezen zlatý dukát belgický z r. 1609 1916 – Kustod Fr. Strnad vykopává 3 kulturní jámy na poli čís. kat. 280/6 patřící panu Kozlovi z Chodovic. Střepy jsou bez ozdob neb s ozdobou volutovou a pupíky. Vyskytuje se též ozdoba krokvicovitá. Nalezeny také mlýnské kameny, celé i kusy, drtidlo, něco málo pazourků. 1917 – Kustod Fr. Strnad zjistil na poli čis. 366 katastru chlumského majetek p. Flégla z Hořic, četné kulturní jámy, nálezy jako v r. 1916, avšak značně mladší. Téhož roku odevzdává muzeu své neolitické nálezy tamtéž studující V. Salač z Hořic. Na katastru obce, severně od státní silnice, objevena neolitická osada. Nalezeno mnoho volutových střepů, kamenných nástrojů jako amfibolových seker, pazourků atd. Objeveny kulturní jámy. Jednalo se asi o rozsáhlejší neolitickou obec, která měla pokračování směrem na Chodovice. Slavní rodáci: ing. Fr. Kňourek – bývalý vysoký báňský úředník, napsal vědecká pojednání z tohoto oboru. Značné popularitě se těšil Josef Pour, rodák z Libonic (1852 – 1900), který byl v l. 1891 – 1899 starostou hořického okresu a zemským poslancem. Jeho jméno nesla Hospodářsko-čtenářská beseda „Pour“, založená roce 1905 (v roce 1921 zaniká) Výpis z kroniky: V roce 1922 ves naše malá se 38 čísly rozdělená ještě na dvě osady, ležíc v dosti příznivém podnebí, sama vlastního majetku mimo cest žádného nemá, ke katastru jejímu náleží 199 ha 38 a 28 m2 pozemností, z nichž většina orné půdy, méně luk i nějaké pastviny, sestává ze samých ze zdiva (z kamene a cihel) postavených obytných stavení skorem veškerých budov hospodářských mimo ještě u p. Františka Rachoty čp. 22, u p. Mešejdy Josefa čp. 15 a u p. Donta Františka čp. 19 rolníků v Malém Blsku, kde dnes ještě staré dřevěné stavení stojí, jedno proti druhému více méně opravený. Dále je zde provedeno několik novostaveb. Z ostatních pak mnoho přestavěno hned po velkém ohni v roce 1869 v měs. dubnu. Starostové od paměti Dle paměti sousedů starších v Bílsku býval jenom radní, neb starosta byl v obci Chlumu a zastupitelstvo z obcí Libonice, Chlum a Bílsko. Poslední radní z Bílska za poměru těch byl Dont Jan. Za ním starostou již Rytíř Jan v čísle 4., dále Rydl Josef čp. 4, dále Kolář Jan čp. 1., dále Šimon Václav v čp. 13., dále Jaroš Josef čp. 24, za ním Končický Josef, opět na to Kolář Jan, dále Čížek František hostinský v čp. 17, dále Dont František čp. 9., dále Šorm František čp. 8. zvolený v r. 1919 a v r. 1923 zvolen byl Jón Josef čp. 3 na čtyři roky. Služné do války pp. starostu činilo dřívější leta 50 zl. r. m. neb 100 Kč. Do voleb v roce 1946 předsedal MNV pan Josef Jón. Po volbách se stal předsedou MNV p. Cinkejs, náměstek p. Rutrle. Po únorových událostech v roce 1948 byl zvolen nový národní výbor. Předsedou se stal J. Šádek. V roce 1950 zvolen předsedou A. Caldr, místopředsedou Jos. Valenta. V roce 1954 zvolen předsedou J. Končický, tajemníkem V. Kvasnička. V roce 1960 zvolen předsedou J. Končický, tajemníkem M. Munzarová. 27. 11. 1963 proběhla mezi občany podpisová akce za sloučení národních výborů – Bílsko s Dobrou Vodou. Většina obyvatel se vyslovila pro sloučení. V roce 1964 se konaly volby již v Dobré Vodě, kde měli občané Bílska své zástupce. Předsedou byl zvolen V. Špůr z Hořic a tajemníkem J. Vaněk z Dobré Vody. V roce 1982 byl ustaven Občanský výbor, jehož předsedou se stal K. Rachota.. V roce 1990 se občané Bílska usnesli, že v listopadových volbách se obce opět rozdělí, že se vytvoří samostatný obecní úřad, jako tomu bylo do sloučení s Dobrou Vodou v roce 1964. Po 26 letech se připravovaly vlastní volby a starostou obce byl zvolen K. Rachota, místostarostou J. Hamáček. V následujících volebních obdobích 1995-1998 a 1999-2002 zůstalo obsazení funkcí nezměněno. Ve volbách v roce 2002 byla starostkou zvolena H. Rozsévačová, místostarostou K. Rachota. Ve volbách v roce 2006 byla starostkou zvolena H. Rozsévačová, místostarostou R. Rachota. Rozvoj obce V roce 1927 – 1928 byl v obci zaveden telefon. Prvně umístěn byl v hostinci p. Františka Šafránka v zadní místnosti. Později přemístěn byl do Naivirtového hostince. V roce1929 obec zakoupila mostní váhu od společných majitelů asi 8 sousedů za 1.000.- Kč. V roce 1950 zřízeno veřejné osvětlení. V roce 1963 bylo opraveno veřejné osvětlení a začal se svážet materiál n stavbu požární nádrže s cílem později proměnit nádrž na koupaliště. V letech 1965 a 1966 se pracovalo brigádně na vodní nádrži – cena činila 19 598,38 Kčs. Druhou velkou akcí byla kanalizace, na které občané odpracovali 2 653 brigádnických hodin. V roce 1969 bylo opraveno veřejné osvětlení za 8 000.-- Kčs. V roce 1971 byla opravena budova Kampeličky. V roce 1973 se občané dali do oprav chodníků a odpracovali 692 brigádnických hodin, opravy pokračovaly do roku 1975. V roce 1974 byl vodovod v Bílsku převzat podnikem Východočeské vodovody a kanalizace. Za 4 750 Kčs. Na veřejné výbojkové osvětlení bylo dáno 138 tisíc Kč. V letech 1978-1979 se opravovalo pohostinství. Jednalo se o celkovou vnitřní opravu, hostinské místnosti, kuchyně, koupelny, sociální zařízení přistavováno do dvora. Zahájena I. etapa výstavby vodovodu, ve které se počítá s hlavním rozvodem a s jednotlivými přípojkami domů. Ve II. etapě by měl být postaven vodojem a čerpací stanice. Dle rozpočtu má být prostavěno 352 tisíc Kčs, hodnota díla se počítá 675 tisíc korun. V roce 1981 začala II. etapa výstavby vodovodu a tou byla hrubá stavba a zastřešení čerpací stanice. Odpracovalo se mnoho brigádnických hodin. Budování pokračovalo i v roce 1982, stavba čerpací stanice byla dokončena. Náklad v tomto roce činil 191 tisíc korun, bylo odpracováno 912 brigádnických hodin (od začátku prací již 2 462 hodin). V roce 1983 dokončen vodojem v hodnotě 202 tisíce korun, zbývá dodělat oplocení. V roce 1984 byla dokončena dlouhodobá akce Z – vodovod, kdy bylo odpracováno 5 549 brigádnických hodin. V Malém Bílsku vybudovány chodníky. 1987 – osm roků se pracovalo, než byl kolaudačně předán vodovod do užívání občanům. V roce 1991 byla na budově obecního úřadu provedena oprava střechy, oplechování, výměna okapů, malování. Opravuje se hostinec. V Malém Bílsku se provedla údržba rybníka a opravil se rozvod elektřiny za 31 tisíc korun. V roce 1992 byl předán vodovod společnosti VaK Jičín: vodovod není obecní, ale skupinový, výhledově budou napojeny Lískovice. V roce 1993 bylo položeno 16 m rour na zatrubnění části potoka u Švůgerových. V roce 1996 byly na místním koupališti opraveny hráze, vybetonován přívod vody, v Malém Bílsku vybudován hlavní řad vodovodního rozvodu, ve Velkém Bílsku provedena kabelizace elektřiny a nové veřejné osvětlení v návsi za 197 543 Kč, zároveň položen telefonní kabel. V roce 1997 opravena obecní stodola za 134 800 Kč, pokračováno v kabelizaci obce, dokončen vodovod v Malém Bílsku za 101 681 Kč. V obci zahájil provoz v motorestu J. Dvořák. V roce 1998 opravena silnice v Malém Bílsku za 339 896 Kč a v následujícím roce nástřik silnice za 78 567 Kč. V roce 1999 byla provedena oprava přívodu vody na koupaliště za 18612 Kč, generální oprava kampeličky (elektroinstalace, přívod vody, malování), kabelizace elektřiny a nové veřejné osvětlení při hlavní silnici za 393 096 Kč, osvětlení koupaliště. V roce 2000 – 2001 se prováděla elektrifikace obecní stodoly. V roce 2001 byl opraven přívod vody do koupaliště, opravena silnice v návsi za 20 446 Kč, v obecní stodole provedeny zednické práce, vysázeno 400 ks zeleně při hlavní silnici za 15 505 Kč. Z mikroregionu Podchlumí byla přidělena dotace na nákup počítače na obecní úřad a zároveň připojen internet pro veřejnost. V roce 2003 odbahněn rybník v Malém Bílsku, vybudována nová hráz v celkové hodnotě 178 256 Kč. V roce 2004 provedena oprava komunikace a dva nástřiky v Malém Bílsku. Byly pořízeny pohlednice obce. V roce 2005 došlo k opravě jedné čtvrtiny chodníků za 200 000 Kč (obec obdržela dotaci 102 000 Kč), byl schválen územní plán obce. V roce 2006 pokračovala oprava chodníků za 471 900 Kč (obec má přislíbenou dotaci 84 000 Kč). V roce 2007 byla dokončena rekonstrukce chodníků. Společenský život v obci Sbor pro občanské náležitosti navštěvuje občany ve věku 60, 65, 70 a pak každý rok s malým dárkem, narozené děti obdrží 1000,-- Kč – v roce 2004 uspořádáno poprvé vítání nových občánků. Od roku 2000 pořádají hasiči pravidelně Hasičský ples, Maškarní rej pro děti, program ke Dni dětí (soutěže, zájezdy, plavání v bazénu,...), drakiádu, Mikulášskou nadílku. Vždy 30. dubna je u motorestu vztyčena májka. V roce 2006 je nejstarší občankou je paní Anna Houžvičková – 91 let nejmladší občankou je Anežka Trojanová – 1 roku V roce 2006 se poprvé konal Sjezd rodáků a přátel obce. U příležitosti sjezdu byly vydány pamětní medaile a odhalen pomníček. V roce 2007 (7. 10. 2007) je nejstarší občankou paní Anna Houžvičková - 92 let a nejmaldším občanem Jakub Holubička - 1 měsíc. Vítání občánků proběhlo 28. 9. 2007. Přivítáni byli: Anežka Trojanová (nar. 24. 11. 2005), Katka Jonáková (nar. 14. 12. 2006), David Procházka (nar. 18. 6. 2007) a Jakub Holubička (nar. 30. 8. 2007).