Obec Bdeněves

Bdeněves (něm. Wenussen) je vesnice a obec v okrese Plzeň-sever. Ke 3. 7. 2006 zde žilo 513 obyvatel.

Kraj:Plzeňský
Okres:Okres Plzeň-sever

Obecní úřad

IČ: 00573001

Adresa:

Bdeněves č.p. 49
33032 Bdeněves

Kontakty

E-mail:

ou[zavináč]bdeneves.cz

Telefon:

377 922 282

Fax:

377 921 924

Zeměpisná poloha: 49° 46' 9" N, 13° 14' 3" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Bdeněves, která je velmi starou obcí, rozkládá se při řece Mži v území kotliny táhnoucí se od hradu Buben až za město Plzeň. Geologicky vzniklo toto území v době diluviální, vyznačuje se mocnými ložisky cihlářské hlíny, naplavenin z písku, štěrku a úrodné prsti. Jméno obce prodělalo průběhem dějinného vývoje značné změny. První zápisy z roku 1197 hovoří o dědickém majetku Bdenewizi, roku 1239 Bdenedisi, roku 1522 Běnoves, v roce 1558 ves Bieňowes a v letech 1788 až 1838 se v důsledku dovršené germanizace objevuje název Wenuschen. Jméno Bdeněves, jež je dnes jménem úředním, je odvozeno od osobního jména Bděn. V době, kdy se říkalo česky Běňoves, tj. v 16 a 17 . století, byla vesnice poněmčena a místní jméno , kromě hláskových změn, dostalo v němčině analogickou koncovku -en, podle německých místních jmen. Poprvé v historii uvádí se jméno naší obce v listinách kláštera Kladrubského. Území kolem Kladrub, bylo probožství kladrubské, statky kolem Přeštic tvořily probožstva přeštické a největším a zároveň nejvýnosnějším ze všech bylo probožství touškovské, k němuž v roce 1239 náležely městys Touškov s tržištěm Čeminy, ves Bdeněves, Doubrava a Vlkýš, proto se v dalších zápisech i listinných dokladech nečte nikde o těchto místech jako o samostatných, nýbrž hovoří se vždy o panství nebo o probožství Touškovském. V době válek husitských, byl klášter Kladrubský odevzdán Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, opat Martin chtěje probožství touškovské zachránit, zastavil panství roku 1422 panu Vilémovi z Litic. Tím však Touškov zachráněn nebyl, protože když roku 1424 odtáhl Žižka s nepořízenou od Plzně, začala vojska Žižkova pustošit okolí a přitáhla také k Touškovu, město zpustošila a vypálila. Stejný osud postihl i obec Bdeněves a ostatní okolní obce. Roku 1555 koupil celé panství Šebastián Markvart z Hrádku a na Nekmíři, purkrabí karlštejnské. Po něm pak byl pánem panství jeho syn Krištof Markvart z Hrádku a na Bělé. Rod Markvartů vládl v Touškově až do roku 1622, kdy jeho poslední pán Diviš Markvart Hrádku a na Bělé se zúčastnil českého povstání a byl roku 1622 odsouzen ke ztrátě dvou třetin svého jmění, které bylo prodáno rytíři Vilému Vřesovci z Vřesnic, ale roku 1652 bylo rozhodnuto, že panství touškovské připadne zpět ve prospěch kláštera kladrubského. Velmi neblaze působily na Bdeněves i okolí události války třicetileté (1618-1648), kdy žoldácká vojska několikráte táhla naším krajem, zemi pustošila, vypalovala, vykrádala obce, lidé opouštěli sídliště. Do zpustlých obcí se začali stěhovat noví obyvatelé asi roku 1695, z nichž značnou část byli Němci. Rušením klášterů, které se nezabývaly vyučováním mládeže, dostává obec Bdeněves nového majitele. Stalo se tak za císaře Josefa ||. (1780-1790) V roce 1838 bylo v Bdeněvsi 55 domů, obyvatel 208, jeden vrchnostenský dům, jeden ovčín, jeden mlýn s pilou a jedna hospoda. Roku 1848 se uvádí jako majitel Fridrich Karl Schonborn. V Ottově naučném slovníku se uvádí následující názvy obce, jak procházela svým vývojem: Věnoves, Běnoves, Venušna, Venuší, Wenuschen, ves v Čechách, hejtmanství Stříbro, okres a fara Touškov, 63 domů , 18 obyvatel Čechů, 387 obyvate Němců, škola, poplužní dvůr, 2 cihelny, mlýn s pilou, ves poněmčena koncem 18 století.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz