Městys Batelov

Městys Batelov

Batelov (německy Battelau) je městys po obou stranách bývalé česko-moravské zemské hranice, rozkládající se asi 18 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova.

Kraj:Vysočina
Okres:Okres Jihlava

Obecní úřad

IČ: 00285595
DIČ: CZ00285595

Adresa:

náměstí Míru 148/35
58851 Batelov

Kontakty

E-mail:

sekretariat[zavináč]batelov.eu

Telefon:

567 314 108

Fax:

567 314 202

Zeměpisná poloha: 49° 18' 47" N, 15° 23' 35" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Již ve 13. století městečko, leží při samých hranicích českých v příjemném údolí horském, 556 m nad mořem, na pravém břehu řeky Jihlavy, která rozhojnivši se tu odtoky několika rybníků, tvoří delší část hranic zemských. Jest tu stanice dráhy transversální. Domů má 298 čísel s 1991 obyv., mezi nimiž 126 židův, 5 evang. helv. vyzn., a ostatní jsou katolíci. R. 1678 bylo tu 80 domův osedlých a 15 pustých; při nich 2656/8 m. polí pustých. Ve starých listinách zde dochovaných jmenují se páni z Batelova vždy „na Novém Batelově a Stránkách“ (Stránky dvůr hrab. Blankenšteina). Z toho a také i z rozlohy městečka soudíme, že býval dřevní Batelov asi v místech, kde stojí kostel, fara a škola. Domněnku tuto podpírá též název oddílu městečka „na Hradčanech“ jak svým jménem, tak zvláště svou polohou na srázném kopečku, že asi tu někdy se rozkládal starý Batelov. V těchto místech stála nejspíše stará tvrz Batelovská, k níž náležely dva dvory a jež se r. 1406 uvádí jakožto pustá. Občané zajisté nestavěli kostela ani školy na konec osady, ale vždy více uprostřed. *) Viz Nekrolog Podlažický. Batelov nynější rozkládá se nejvíce v „Oboře“. Bylť za Jana Krištofa Burkharda bar. Klee za 1. polovice 18. století les „Obora“ až u samého Batelova. Klee pak na díly jej rozděliv prodal, i stavěny tu domky, a tak založeny pravidelné uličky. Domy nejvíce zděné stojí v pravidelných řadách. Náměstím, zdobeným třemi řadami pěkných kaštanových stromů, jde silnice. Stavba domů, zařízení i nábytek nevykazují nic starobylého; v každém skoro domě jest „zápraží“ nad „mrvištěm“, jako chodba ku chlévům. Na městečku po obou stranách mají domy „gruntovníci“, kdežto domkáři a chalupníci sídlí na koncích obce. Katastrální obec má 13•05 km2 rozlohy. Politická obec s přidělenými vedlejšími obcemi Novým Světem a Spělovem má 2234 obyv. a celkem 17•38 km2. Švábovu povoleno zemským sněmem, aby se vyloučil z dosavadního svazku obecního s Batelovem. Robota v Batelově byla po dva dni tažní, 3 dni pěší - pouze ku pracím rolnickým. Výkup z pololánu (lánů tu není) činil 18 zl. po 20 roků, ze čtvrtlánu po 6 zl., z chalup 68 kr. čtvrtletně, z domků dominikalních 48 kr. ročně. Krásný farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla byl založen dle současných zpráv archivu farního na místě kostela starého se dřevěnou věží Krištofem Burkhardem baronem Kleem r. 1755, a stavba dokončena za syna jeho Františka Ludvíka roku 1760. Značné rozměry chrámové jakož i dokonalá stavba střízlivého baroka staví chrám zdejší ku podařeným pracím druhu toho, jakéž zvláště na venkově vídáme jen pořídku. Kostel obnoven a vně i vnitř opraven v letech 1874-1875 farářem Františkem Vondráškem. Vnitř jsou krásné obrazy italských umělců, kopie to obrazů z Římských kostelův; obraz hlavního oltáře představuje sv. Petra a Pavla loučící se před smrtí; obrazy pobočních oltářů sv. Barboru a neposkvrněné početí Panny Marie, a na pěkném obraze ze 14. století vymalován Kristus na kříži.-Veliké r. 1839 Fr. Svítilem z Nov. Města vystavěné varhany se dvěma manuály a 17 rejstříky. Hrobka svob. pánů Burkhardův nesmí se více otevříti ze příčin zdravotních. - Před chrámem postaveny pěkné schody nákladem 600 zl.; celá oprava vyžadovala 2200 zl. Na schodišti před kostelem stojí šest nových soch, a to sv. Petra a Pavla, sv. Cyrilla a Methoděje z r. 1885, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého z r. 1888. Krásný kříž postaven též r. 1888 na silnici k Dolní Cerekvi. - Batelov má mnoho „Božích muk“ ze druhé polovice 17. století a pěknou sochu P. Marie z r. 1883. V kostele jest kalich stáří neznámého, pěkně českými granáty vykládaný s obrazy ze života sv. Jana Nepomuckého (byl r. 1810 uschován farářem Reichem i se starou monstrancí) a nová velmi pěkná monstrance. Jest tu též ciborium z r. 1736. - Ve věžích visí čtyři zvony z 15. století. Zvon „sv. Josef“ zvaný pukl o dušičkách r. 1889 a měl nápis: Ex hoc laus Deo omnipotenti et beatae Marie semper virgini, in civitate Pragae. Qui me facit magister, dabat nomen hoc (obraz sv. Josefa). Anno Domini 1420. - Druhý zvon bez letopočtu, protože nebyl v souhlase s ostatními, a onen puklý – přelity byly v Brně r. 1890. Budova farní, stáří neznámého, opravena byla farářem Fr. Ondřejem Kukulem r. 1633, jak dosvědčuje nápis na faře. - Záduší činí 1848 zl. 53 kr. a při kapli Rácovské 389 zl. 10 kr. Matrika s počátku 17. století. Pamětní kniha farní zřízena r. 1804 farářem Reichem: v ní jest zapsáno: „Origo et fata Beneficii nesciri non possunt, quia, prout in Matrica copulatorum, baptisatorum et defunctorum 1712 notatur, omnia scripta cum thesauro Ecclesiae, securitatis causa, Pragam translata erant, ibique tempore belli Svevici una cum Thesauro Ecclesiae deperdita sunt“. - Z farářů dlouho působil v Batelově Jan Slavík; byl tu 5 let kaplanem a 36 let farářem. Po prvé opravil chrám Páně. Pak k. rada Fr. Vondrášek; kaplanoval 15 let v Batelově, a nyní jest tu již farářem přes 30 let. Obnovil chrám Páně po druhé, a hodiny věžní obdržely přičiněním jeho vlastní nové zvony. - Na hřbitově stojí malý kostel, kaple sv. panny Barbory, vystavěná r. 1638. Z opuštěného domu Čapalovského vystavěla vrchnost r. 1675 špitál. - Desátky byly z půllánu 6 mandelů žita, 3 mandele ovsa, 1 mandel ječmene a půl mandele pšenice. - Celý výkup činil 20.090 zl. - Paměti hodno jest, že Batelovští faráři všickni dlouho žili; od r. 1634 zaznamenáno jest celkem pouze 13 farářův. Nejdéle farářoval Tob. Frant. Svačina, a to 49 let. - Přifařeny jsou obce: Nová Ves, Rácov, Švábov, Spělov a v okolí panské dvory: Nový Dvůr, Stránky blíže Dolní Cerekve, Medličky (dvůr s myslivnou) u Švábova a osamocená chalupa Mukařka u Batelova. Celá farnost má 3709 katol., 146 evang. a 126 židů – celkem 117. 3981 osadníkův. Do r. 1790 byl sem přifařen též Lovětín, vesnice nyní přifařená k Růžené. Na hřbitov Batelovský pochovává se kromě Batelova z Nové Vsi, Rácova, Spělova a Švábova. Stůjtež tu konečně některé nápisy ze starého kostela (částečně v přepise): Léta Páně 1543 to Auterý před Svatým Pavlem na Víru obrácení umřel jest urozený Pán Mikuláš Battelovský z Prostého. Léta Páně 1574 v Sobotu druhou v Postě dokonala jest život svůj urozená vládyka Paní Eleonora Battelovská z Prostýho, vdova pozůstalá po nebožtíkovi (znak) urozeným Pánu Matoušovi Bořitovi z Budče. - Dále náhrobek Frant. Ondř. Kukula (Kukačky), faráře Batelovského a oprávce fary, zesnulého 6. dubna 1655. Léta Páně 1665 dne 19. Aprile dokonala život svůj v Pánu Bohu urozená Paní Marje Františka Odkolková, rozená z Vejtmílu, Arka, z Vejtmílu, Paní na Novým Battelově a Stránkách, 118 a tuto vedle Pana Manžela svého pochována jsouce, blahoslaveného vzkříšení očekává. Léta Páně 1668 dne 22. Oktobru dokonal život svůj v Pánu Bohu urozený a statečný rytíř Pán Albrecht Ladislav z Augezdce na Novým Battelově a Stránkách, jejich Milosti císaře Ferdinanda Mundschenk, věku svého 84 Léta. Léta Páně 1676 dne 2. Jannuary dokonal život svůj v Pánu Bohu urozený Pán František Antonín Odkolek z Augezdce na novým Battelově a Stránkách, věku svého 16let, vlastní syn urozeného a statečného rytíře Albrechta Odkolka a urozené Paní Marje Františky Odkolkovy, rozený z Vejtmíla a na Novým Battelově a Stránkách; a tuto v tomto místě vedle pana otce a paní mateře své od pana děda svého poctivě pochován.*) Náhrobek Jana Jos. Fučíkovského, faráře Batelovského po 33 let, nar. 5. září 1709 v Telči, zemř. 19. května 1772; byl zbožným a vzdělaným knězem. Škola. Kdy zde původně škola byla založena, nevíme; nejstarší paměti sahají do r. 1788. Učitelé jsou v kronice uvedeni již dříve, ale bez letopočtu. Druhý učitel zemřel r. 1789. - R. 1819 byla škola poněkud rozšířena patronem hrabětem Jindřichem Blankenštejnem. Dle všeho byla to praobyčejná chalupa, protože zápisky praví: „Škola nedostatečná rozšířena byla o jedno poschodí.“ Zřízeny dvě třídy a byt učitelův o třech pokojích a komoře. - R. 1857 (starších zápisků není) bylo 267 katol. a 24 židovských dítek. Dlužno podotknouti, že do zdejší školy dříve chodily děti z Rácova a Švábova. – Nadučitel měl veškerých příjmů 664 zl. 44 kr. konv. mince: z toho platil prvnímu podučiteli 150 zl., druhému, aby pomáhal v Rácově, 120 zl., za čištění tříd 24 zl.; zbývalo mu tudíž 370 zl. 44 kr. Pamětní kniha školní, založena učitelem J. Jechem, pochází z r. 1788, není však úplnou; nově založena a doplněna byla r. 1881 Th. Sobotkou. Knihovna školní, rovněž jmenovaným nově zřízena r. 1881, čítá 280 svazkův. - Josef Jech, u starých dosud v dobré paměti, působil tu od r. 1806-1840. Po něm Jan Hlinka od r. 1840-1881; od té doby řídí školu Theod. Sobotka. Teď má Batelov českou školu čtyřtřídní s novou přístavbou, *) Nápisů nelze nyní dobře čísti; opisy s náhrobkův jsou vypsány z inventáře farního, pořízeného r. 1804, jak s redakcí sděluje dp. Ant. Mašek. 119 se 339 žáky a soukromou jednotřídní německou školu obce židovské se 29 žáky. Židé zde též mají starobylou synagogu. Jmění obecní asi 42.000 zl., 45 jiter rolí, 95 jiter lesa a 1 jitro rybníkův. Trati v polích a lesích: Za farou, Posvátný, Křesovec, Žabky, Na dílech, Šmologr, Kameničky, Zrnapouch, Nad hamrem, Hliniště, Hanzalka, Cerekvicko, Mukařka, Holejtna, Vrchy, Vršek, Hejvaldy, Bukovsko, Kochanka, Kytlov, Nad Šamanem, jinak Nad císařskou cestou. Posvátný se jmenuje dle hřbitova, který tam druhdy býval, Vršek (také Kalvarie) jest kopec východně Batelova velice kamenitý. Na temeně leží kámen, jemuž se říká „Čertův kočár“.*) - Vypíná se na vysokém kopci nad *) Pověst vypravuje o něm toto: Když čert si stavěl hrad, podnes zvaný „Čertův Hrádek“, asi hodinu cesty severně Batelova u vesnice Rohozné v Čechách, vozil prý kámen se skalnatého našeho „Vršku“. Bylo mu však stavěti jen do „kuropění“ - a tu se čert opozdil. Neboť když právě naložil nejlepší kámen na dokončení stavby, zakokrhali kohouti, a čert uváznuv zmizel; zanechal jen vršek svého kočáru na skále, jenž tu leží dosud a není nepodoben 120 českou vesnicí Rohoznou, 712 m nad mořem. Jsou to malebné skupiny skal a podobají se rozvalinám hradním s věžemi. Na jedné baště nahoře vytesán šprýmovným kameníkem čertův trůn. V lese „Hanzalce“ pobývál prý pověstný vůdce loupežnický Grázl. Právo tržní, znova potvrzené, obdržela obec na tři trhy od císaře Františka II., zvláštní posud dochovanou pergam. listinou s velkou pečetí císařskou, datovanou 8./3. 1799 – na čtvrtý trh vymohla si obec právo r. 1862. - Čtyři trhy tyto se konají: 1. v pondělí po sv. Janu Křtiteli, 2. v pondělí po naneb. P. Marie (darovaný r. 1672 dne 23. dubna císařem Leopoldem I.) a 3. na sv. pannu Barboru; nový 4. v prvé pondělí postní. - Dobytčí trh bývá o výr. trhu. - Živnosti: nejvíce rolnictví a řemesla. Z průmyslových závodů dlužno uvésti: panský pivovar, lihovar, továrnu na sukno (která úplně vyhořevši, po dlouhém čase opět pracuje), papírnu (jež sice náleží již k Bezděčínu v Čechách, ale kde dělníci z Batelova pracují), dílnu na špičky jantarové a pěnové (filiálka Vídeňské firmy Spillerovy), dílnu na perleťové knoflíky a konečně železné hamry. Cechy zanikly jako všude; za ně zřízeno živnostenské společenstvo r. 1883. Zůstaly po nich dosti zachované prapory, jakož i některé staré pergameny. - Batelov má též c. k. poštovní a telegrafní úřad. Společenský život podporují: Občanská záložna s obmezeným ručením, katolický spolek losovní „Naděje“, pak „Austria“ a „Fortuna“. - Odbor „Národní jednoty pro jihozáp. Moravu“ zanikl netečností členův. - Hasičský spolek založen r. 1886; spolek veteránský. - Obchod v rukou židovských. Knihovna pro lid r. 1889 založená jest ve škole a má 200 svazků; dříve tu měl „Sázavan“ knihovnu, ale vzal ji zpět. – Nejdéle starostoval Karel hrabě Blankenštejn, a to v l. 1848-89. Samoty: Pohodný jménem Grázl. - Dvory: Stránky, Nový Dvůr a Medličky patří hraběti Blankenštejnovi, jakož i mlýn „Píla“ zvaný; kromě tohoto jsou tu ještě dva menší mlýny, z nichž jeden s pilou náleží též velkostatku, - druhý se zove „Na skalce“. - svršku starobylého kočáru. Podepřen jest jakoby klínem. - Tak zůstal „Čertův Hrádek“ dodnes nedokončen. 121 První zprávy o Batelově odnášejí se k r. 1272,. kdy jmenuje se „Leuoldus, plebanus de Patelov“, kaplan markrabího Braniborského (Emler. II. 506). - Ve 14. století drželi Batelov Pacovští. Původní rod pánů Pacovských, prodav aneb jinak ztrativ Pacov, uchýlil se na Moravu, kdež měli Pacovští drahně statkův. Ješek, řečený Paktuna, držel r. 1353 Batelov, potom Janštýn a hrad Hradiště se Sedlcem a Lukou; též ves Lovětín, kteroužto věnoval manželce své Žofii. Připomíná se ještě r. 1376. - Znak jeho má krokev čili dva pruhy, které se sbíhají uprostřed horního kraje štítu. - Jan z Pacova, jinak z Batelova, měl r. 1413-1418 též ves Šlapanice u Brodu Německého. R. 1532 sídlel na Batelově Mikuláš Radkovec z Mírovic, jehožto synové Jindřich a Karel majetek prodali r. 1546. R. 1546 držel Batelov s Lovětínem a později i Rácov a Stránky Macák (Máček), jenž se pojmenoval Čížkovský z Čížova, který mu též přináležel, po něm držel Batelov od r. 1561 Pavel Macák, od r. 1602-1612 bratři Macákové Václav a Petr. - V 16. století bylo tu mnoho nekatolíkův. - Ve století 17. náleželo Batelovské panství Batelovským (z Prostého), potom Odkolkům z Újezdce a Krabicům z Vejtmíle. Koncem XVII. století seděl po otci svém na statku Batelov Antonín Odkolek z Újezdce, potomek rytířské rodiny české, která toho času v Čechách hojně byla rozvětvena. Okolo r. 1625 vystupuje jako majitel Batelova kastelán Telečský Hynek Ladislav Krabice z Vejtmíle, jenž od r. 1644-1649 byl nejv. sudím na Moravě. Po něm dědil Batelov syn Jindřich, jenž zemřel bezdětek jako bratří jeho Václav, kastelán Telečský, a Matěj, jenž r. 1653 učinil v Batelově záduší. Batelov připadl sestrou jejich Marií Františkou († 1665) muži jejímu Vojtěchovi Lad. Odkolkovi z Oujezdce. Tento zemřel r. 1668, zanechav Batelov synu Vilému Jindřichovi, po kterém r. 1681 dědili Rudolf Jindřich, Vilém, Jaroslav a Leopold, z nichžto Jaroslav ostatní bratry vyplatil a Batelov svému synu Leopoldovi poručil, jenž r. 1710 se píše pánem Batelova. Dcerou tohoto pana Odkolka a choti jeho Marie Maximiliany, roz. z Valdorfa, byla paní Marie Kateřina Zahrádková z Eulenfelsa. Tato stala se bezděčnou obyvatelkou Daliborky*) na hradě Pražském a jest rovněž jako rytíř *) Jos. Svátek „Zlatá Praha“, III. 263. 122 Dalibor z Kozojed osobností ozářenou celým kruhem romantických pověstí; o paní této bylo dosud všeobecně psáno, že byla poslední vězeňkou ve věži této, ač i po ní ještě skoro půl století Daliborka byla žalářem četným osobám, trestaným zejména za utiskování poddaných. Jata byla paní roku 1732 pro účastenství v zavraždění chotě svého pana Ignáce Zahrádky z Eulenfelsa a po čas hrdelního processu i po odsouzení svém ještě několik let v žaláři Daliborky byla držena. - Majetek pana Odkolka, držitele Batelova, byl jen skrovný, tak že bylo nezámožným rytířským manželům těmto vítáno, když r. 1722 o ruku dcery jejich Marie ucházel se rytíř Ignác František Zahrádka z Eulenfelsa, držitel statku Pavlova nedaleko Pelhřimova v Čechách. Ač slíčná dcera, sotva dvacetiletá, s počátku se zdráhala vejíti ve sňatek s mužem již padesátiletým, který byl mimo to znám pro svou lakotnou a drsnou povahu, jakož i pro nelidské nakládání s čeledí a s poddanými, přece k domluvám rodičů svých podala mu ruku před oltářem, netušíc ovšem, jak krutý osud stane se jí údělem. První léta nerovného manželství tohoto, ač nebyla bez hojných útrap pro mladou šlechtičnu, uplynula přece dosti klidně, neboť rytíř Zahrádka dočekal se r. 1724 žádoucího dědice, jemuž bylo po otci rytířově dáno při křtu jméno Lukáš, načež po dvou letech paní Zahrádková porodila druhého synáčka Maximiliana, tak že jest mylná zpráva, že pan Ignác František Zahrádka z Eulenfelsa byl posledním rodu svého. V dalších letech zhoršil se poměr mezi manžely na zámku Pavlově pro urputnost a neodůvodněnou žárlivost rytířovu tak velice, že usoužená mladá choť jeho ujela několikráte k rodičům svým do Batelova, a vždy jen z donucení k nenáviděnému manželovi se navrátila. V dobách nepřítomnosti její pan Zahrádka vyléval sobě zlost na čeledi způsobem, že mu přisahala pomstu a o bezživotí jeho se umlouvala. Zvláště panský myslivec Martin Jelínek a kočí Václav Mareš ustanovili se na tom, že tyranského pána svého stůj co stůj se světa sprovodí, a sdělili úmysl svůj též nešťastné paní, která pod dojmem útrap, jaké jí bylo od nemilovaného chotě snášeti, neměla dosti mravní síly, aby návrh zamítla a zamezila vykonání jeho. V prvních dnech prosince roku 1731 spiknutí čeledi Pavlovské, ku kterému se přidružila též komorná a panský kovář, dozrálo ke skutku. Proces s paní Zahrádkové se táhl ještě až do konce r. 1733, neboť císař nařizoval dne 20. listopadu téhož roku, aby se konaly nové 123 výslechy svědkův u Jihlavského magistrátu. Hlavní čtyři osoby uvězněny byly v radnici Nového Města Pražského, z nichž byl Jelínek lámán kolem, kočí a kovář byli na šibenici pospolu oběšeni, komorná mečem sťata. Na smrt mečem odsouzená paní Zahrádková zšílela. Přisouzený jí trest smrti už nebyl dle nařízení císařova vykonán, a šílená delikventka byla z Daliborky převezena do vězení v radnici Nového Města a tam byla držána až do smrti. Nebohá paní, která byla velmi silné konstituce tělesné, setrvala ve vazbě této plných dvacet let. oku 1735 dne 1. července prodala paní Maximiliana, vdova po Leopoldovi Antonínu z Oujezdce, panství Batelovské c. k. dvornímu radovi Janu Krištofu Burkhardovi,svobodnému pánu Kleeovi za 105.000 zl., jenž zemřel r. 1761, zanechav syna Frant. Ludvíka, který r. 1806 Batelov prodal. Zámek Batelovský, parkem obklopený, jímž protéká řeka Jihlava, jest slušnou stavbou renaissanční o dvou poschodích asi z prvé polovice XVII. století. Na vnitřní bráně jeho spatřujeme 124 znaky Odkolků z Újezdce a Burkhardů z Klee, z nichž Christofor Ludvík Batelovský z Klee stavení zámecká rozšířil tak, jak se spatřují nyní. V XVIII. století náleželo tudíž panství Batelov baronům Burkhardům z Klee a potom hrabatům Blankenštejnům; neboť Batelov koupil r. 1827 dne 5. září Jindřich hrabě Blankenštejn za 210.000 zl. - Nyní po otci svém Karlovi hraběti z Blankenštejna, jenž zemřel 10. dne m. září r. 1891 v Horním Döblinku u Vídně po krátké nemoci v 77. roce věku, - zdědil panství Batelovské syn jeho Jan hrabě Blankenštejn. V r. 1647 měl Batelov mnoho vojskem císařským, které mimo jiná místa kolem Jihlavy, též v Batelově leželo a se chystalo vypuditi Švédy z Jihlavy. R. 1832 řádila tu hrozně cholera. - R. 1848 utrpělo městečko velice požárem; přes 60 stavení i s hospodářskými budovami lehlo popelem. Mimo to bývaly tu častěji požáry menší. - Za drahoty v letech 1850-1851 byla v Batelově míra žita za 18 zl., míra brambor po 5 zl.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz