Obec Baška

Obec Baška

Baška je obec po obou stranách historické moravsko-slezské hranice, s 3485 obyvateli a dělí se na tři části: Kunčičky u Bašky a Hodoňovice, jež se nacházejí na Moravě, a Bašku, která leží ve Slezsku.

Kraj:Moravskoslezský
Okres:Okres Frýdek-Místek

Obecní úřad

IČ: 00296511
DIČ: CZ00296511

Adresa:

Baška č.p. 420
73901 Baška

Kontakty

E-mail:

oubaska[zavináč]iol.cz

Telefon:

558 445 210

Zeměpisná poloha: 49° 38' 40" N, 18° 22' 19" E

Další informace

Oficiální webové stránky

Informace na wikipedii

Historie

Původ názvu - Pravděpodobně pochází od nějakého Bašky, který ves osadil. Podle zemřelého kronikáře obce Bedřicha FIŠERA se jméno připomíná od Valachů, kteří zde chovali ovce. Dříve se na valašsku a vizovicku ovci říkalo „baška“. 1434 - První historicky doložený zápis o existenci Bašky se váže k 24. srpnu 1434. V zástavním úpise sepsaném na „piastovském“ hradu v Těšíně se mimo jiné uvádí, že synové těšínského knížete Bolka I. - Václav, Přemek a Vladislav, dávají za 500 kop stříbrných Arnoštu z Twarkova do zástavy: město Frýdek a vsi Bašku, Bruzovice, Staré Město, Lhotu a Místek. Můžeme však předpokládat, že ves byla již tehdy osídlena a k počátkům osídlení proto mohlo dojít o několik desítek let dříve. 1701 Fojtové - Bašťanský fojt ONDRA KUBOŇ (50) si bere v tomto roce za manželku Annu /19/, sestru lidového zbojníka Ondráše, jehož otec byl rovněž fojtem v sousedních Janovicích. K fojtství přináležel mlýn, pila, hospoda. Po několik generací byli v Bašce fojti z rodu Pavelků. V roce 1764, kdy bylo fojtství v obci zrušeno, byl posledním fojtem JOSEF PAVELKA. 1723 Bašťanské hutě - V Bašce byly postaveny tři hamry, první z nich se jmenoval HILDEGARDA, v dalších létech přibyly další dva KARL - hamr a JOACHYM - hamr, na parcele č. 1572. 1806 Manžel Marie KRISTYNY, dcery Marie TEREZIE - Princ saský Albert nechává v Bašce postavit vysokou pec se slévárnou. 1909 - Pro nerentabilitu a zastaralost je rozhodnuto o ukončení provozu v bašťan-ských hutích. 1890 Císařsko - královský poštovní úřad - K jeho zřízení došlo 16. února 1890. Byl umístěn v budově č. p. 120. Prvním pošt-mistrem byla jmenována sl. KOHOUT-KOVÁ. Budova této pošty byla zbourána počátkem 70. let minulého století. SPOLKOVÁ ČINNOST V LETECH 1919 – 1939 K oživení života v obci přispěla celá řada různých dobrovolných spolků. Zásluhou desítek obětavých členů, většinou dnes již zapomenutých, byl v obci velmi bohatý společenský, kulturní i sportovní život. Sokol jako samostatná tělocvičná jednota byl v Bašce založen 28. listopadu 1918, 3. ledna 1919 pak samostatný odbor žen. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1921. Byly založeny i další, především tělocvičné spolky: DTJ (1919), FDTJ (1921), OREL (1921), Sportovní sdružení Kunčičky – Baška – Hodoňovice (1938) - byly zde převážně oddíly kopané i stolního tenisu. Třicátá léta – období nezaměstnanosti - V období let 1931 – 1935 bylo v obci průměrně 200 nezaměstnaných, kteří dostávali tzv. „žebračenky“ – týdně to bylo 10 korun pro svobodné a 20 korun pro ženaté (1 kg vepřového masa stál 10,- korun). Ve stínu hákového kříže 1939 – 1945 - V nevlídný večer, v úterý 14. března 1939, těsně před 21 hodinou byla Baška obsazena německými vojsky. O několik měsíců později, ve středu 1. září 1939 začala II. světová válka. Následující roky přinesly utrpení, strádání a bolest většině obyvatel Bašky. Následovalo rozpuštění spolků, pro některé občany věznění, a co je nejsmutnější devět občanů bylo popraveno nebo zahynulo v německých koncentračních táborech: Vilém Bitner, Heřman Hovjacký, Antonín Kochaný, Ludvík Meca, Josef Mikoláš, Alois Ondrušák, Ludvík Špurek, Eduard Ulman. K válečným hrdinům patří Josef Koval (*27. 8. 1899 +3. 3. 1945), který zahynul jako příslušník 1. čs. samostatného sboru (bojoval na východní frontě). Podlehl na následky těžkého zranění, které utrpěl v bojích o Liptovský Mikuláš na Slovensku. Posmrtně byl prezidentem republiky Edvardem Benešem vyznamenán „in memoriam“ Čs. válečným křížem. Osvobození - Po těžkých několikadenních bojích je v sobotu 5. května 1945 Baška osvobozena vojsky 4. Ukrajinského frontu. V bojích o Bašku zahynulo 20 rudoarmějců a několik desítek příslušníků německé armády.

Nezávislý publicistický portál SNázorem.cz